Co se v mládí naučíš

RVHP zkratka pro Radu vzájemné hospodářské pomoci států bývalého socialistického bloku, Sovětského svazu a jeho satelitů.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.

Po dlouhém vývoji států a civilizace se došlo v některých zemích k závěru, že jen svobodný člověk může plně prokázat své vlastnosti a schopnosti a dle toho najít společenské uplatnění což má kladný vliv na ekonomickou prosperitu země. Z toho vzešlo, že v právním státu se nesmí beztrestně někoho násilím omezovat, či nutit do něčeho, co je proti jeho vůli.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.

Minimální mzda je dolní hranice příjmu v jakémkoliv povolání. Zaměstnavatel v podnikatelské sféře je povinen jí poskytovat zaměstnanci za práci.

Účel (výhody) minimální mzdy
- motivovat občany, aby si hledali zaměstnání a nepobírali jen sociální dávky
- měla by napomoci zabránit zotročení zaměstnanců, kteří by jinak nepobírali téměř žádný plat

Nevýhody minimální mzdy
- zaměstnavatelé, po zvýšení minimální mzdy, se snaží propustit ty zaměstnance, kteří se jim již nevyplatí zaměstnávat (např. automatizací jednoduchých úkonů - výkup láhví atd.)
- ohrožení jsou paradoxně lidé s nejnižšími platy viz bod uvedený výše
- riziko zvýšení nezaměstnanosti zejména u nekvalifikovaných pracovníků a tím zátěž pro sociální systém
- někteří lidé (brigádníci) jsou ochotni pracovat i za nižší než minimální mzdu, ale nemohou, protože je zaměstnavatel nemůže zaplatit

Degresivní daň s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá.
Čím je subjekt, jedinec úspěšnější, tím má menší daňovou zátěž.
Výhody regresivní daně
- úspěšní jsou ve výhodě, mohou více ze zisku investovat a méně odvádět
- pobízí podnikatele vydělávat, co nejvíc a být úspěšnými
- bohatí občané = bohatý stát
- vyšší zaměstnanost
- lepší výběr daně
- minimum lidí bez práce

Nevýhody regresivní daně
- těžší rozběh podnikání
- přežijí jen více úspěšní
- možnost větších sociálních pnutí