EET elektronická evidence tržeb - zajímavosti - odkazy
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Jsou lidé, kteří si stojí za názorem, že pokud by všichni lidé měli vysoké IQ (nejlépe stejné hodnoty), tak svět bude bez problémů a soužití těchto lidí bude ideální, plné lásky, porozumění, spolupráce a soucitu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Současná věda by již teoreticky byla schopna pomocí klonování vytvořit takovou skupinu lidí, kteří by byli téměř identičtí, tedy pokud by jejich předek byl schopen dosáhnout vysoké úrovně vzdělání, byli by i jeho "klony" schopny také se rychle učit a mohlo by se zdát, že lidé naprosto stejných schopností vytvoří ideální team, nebo celou společnost.
Zkusme se nad tím zamyslet z jiného pohledu a to z pohledu PŘÍRODY.
Příroda to je rozmanitost druhů, které navzájem spolupracují a vytváří tak jeden velký ekosystém (organizmus), protože se navzájem doplňují a jsou na sobě závislí.
Kdyby nevznikaly rozdílné organizmy, nevyvinul by se ani člověk.
Z toho můžeme vypozorovat, že monokultura identických bytostí (lidí) by zastavila další vývoj člověka a lidstva, jako celku (stále by se klonoval jen jeden a týž organizmus).
Dalším problémem je, jak by vypadala spolupráce identických bytostí?
Teamová spolupráce funguje většinou tak, že člověk s nejlepšími organizačními schopnostmi by měl řídit celou jednotku. Další posty by měly být obsazovány dle schopností jednotlivých pracovníků tak, aby se předešlo případným nesvárům, které by snižovaly výkonnost celého teamu a byla zachována maximální soutěživost mezi jednotlivými členy kolektivu.
Z výše uvedeného je zjevné, že vytvořit hierarchii v teamu složeného z identických osob by bylo velmi složité, ba nemožné. Chyběla by motivace vyrovnat se svému lepšímu kolegovi ( soutěživost) a pokud si stejně inteligentní lidé začnou dělat naschvály, team by pak není schopen další tvůrčí práce a dojde k rozkladu. Navíc mezi lidmi stejného charakteru dochází mnohem dříve k ponorkové nemoci (už předem víte, co ten člověk řekne, jak se zachová) a lidé si mnohem více "lezou na nervy" v krizových situacích.
Někomu by se mohlo zdát, že takovým teamem - národem identických jedinců je Čína a přesto to tam funguje. Není tomu tak. Čína je prastará kultura, mezi lidmi se za tisíce let vytvořila potřebná hierarchie a oni jí podvědomě uznávají. U Číňanů, ale i ostatních asiatů je jedna velmi důležité vlastnost nutná pro ekonomický růst země, mají práci jako koníčka - mají pud stále něco dělat, co má smysl a vede k zisku i blahobytu.
Zde se bude hodit jedno pořekadlo "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".
Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?
Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.
Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?
Daňový ráj je země, či oblast, kde se platí menší, nebo žádné daně, než v zemi kde sídlí firma.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Firmy si proto někdy zakládají v těchto "rájích" svá sídla, aby zvýšily svůj zisk tím že platí menší daně a mohou pak lépe odolávat konkurenci. Takováto společnost se nazývá "offshore společnost".
Rizika jsou však v tom, že tyto daňové ráje jsou většinou malé země, nebo ostrovy a může dojít k situaci, jako na Kypru, kdy uložené větší finanční částky v bankách byly "ořezány" o značnou část, jako výměna za půjčku zemi na její další fungování.
I když firma sídlí v daňovém ráji a továrnu má v jiné zemi, může to být i přesto pro tuto zemi výhodné. Pokud například firma zaměstnává 100 000 lidí, tak tito lidé nejsou nezaměstnaní, mají plat, za který mohou nakupovat výrobky a přitom platí z tohoto zakoupeného zboží DPH, dále si platí si pojištění a to vše je pro stát také velká úleva i zisk.
Daňové ráje a odchod sídel firem do těchto oblastí vedou ekonomy zemí k zamyšlení, zda velikost daní je správná a zda je možné těmto firmám nabídnout "programy", které by umožnily své zisky investovat v zemi, kde tyto zisky byly vytvořeny.
Onshore společnosti jsou společnosti, které kde skutečně podnikají tam i platí daně.
Kdo chce dosáhnout bohatství a udržet jej musí být skromný člověk.
Jakmile se pustíte do plýtvání uvidíte, jak rychle přijdete o všechny úspory a dostanete se do dluhů, protože je velmi těžké po období hojnosti si utáhnout opasek a pro mnohé zcela nemožné.
Skromnosti a sebeovládání se člověk musí učit od dětství a návyky přejímá především od rodičů a svého okolí.
Kdo šetří má za tři.
Peníze, které ušetříte, jako byste vydělali.
Skromný člověk navíc mnohem lépe snáší těžkosti života, než člověk zhýčkaný a rozmařilý.
Z historie známe mnoho bohatých lidí, kteří nezvládli své bohatství a podlehli mu jen proto, že se neuměli ovládat.
Jakmile se pustíte do plýtvání uvidíte, jak rychle přijdete o všechny úspory a dostanete se do dluhů, protože je velmi těžké po období hojnosti si utáhnout opasek a pro mnohé zcela nemožné.
Skromnosti a sebeovládání se člověk musí učit od dětství a návyky přejímá především od rodičů a svého okolí.
Kdo šetří má za tři.
Peníze, které ušetříte, jako byste vydělali.
Skromný člověk navíc mnohem lépe snáší těžkosti života, než člověk zhýčkaný a rozmařilý.
Z historie známe mnoho bohatých lidí, kteří nezvládli své bohatství a podlehli mu jen proto, že se neuměli ovládat.
Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.
Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.
Editace: 2016-12-01 19:15:00
Počet článků v kategorii: 115
Url:eet-elektronicka-evidence-trzeb-zajimavosti-odkazy