EET elektronická evidence tržeb - zajímavosti - odkazy

Jedna lidová moudrost pro naši zeměpisnou šířku říká "Sucho draho nenadělá, ale mokro ano".
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.

Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.

Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.

Proč je nebezpečné zvyšování daní v době, kdy spotřeba obyvatel (chuť utrácet) je minimální?
Lidé se mohou koupit za stejnou částku peněz méně zboží - klesá spotřeba a nakupuje se jen zboží určené k přežití.
S klesající spotřebou se vybere méně na DPH.
Výrobcům zdraží vstupy, což se odrazí na růstu cen produktů.
Výrobci méně prodají a musí propustit část zaměstnanců, nebo uzavřít provozovnu a sami skončí jako nezaměstnaní.
Zvýšení daní zpomalí a nebo dokonce zabrzdí ekonomický růst ekonomiky a sníží daňovou výnosnost. Tedy na daních se většinou vybere méně, než před jejich zvýšením.
Celková nálada a optimismus ve společnosti se zhorší.

Důležité odkazy:

Sociální a nemocenské pojištění:
https://www.cssz.cz/cz/pojisteni-osvc/zmeny-v-pojisteni-osvc-od-1-1-2019.htm


Zdravotní pojištění (VZP):
https://www.vzp.cz/platci/informace

Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.

Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.

Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.