Aktiva a pasiva

Náklady a výdaje se často pletou, zkuste si u výdajů vždy připomenout, že vydáváte přímo z peněženky.

Výdaje - je úbytek finančních prostředků. Koupili jste si rohlík a hned jej platíte, máte výdaj.

Náklady - jsou vstupy spotřebované při produkci výrobku, bez ohledu na to, zda byly již v tomto období uhrazeny, či nikoliv. (Vy prosíte:Prosím Tě, počkej mi chvíli, až prodám tak Ti vstupy uhradím. Ale přesto jsou to pro Vás náklady, i když Vás zatím nestály ani minci).

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.

Arabské přísloví říká:
Kdo dluží jedno tele, je v kleštích věřitele.
Kdo dluží množství žírných stád, může si v klidu hodovat.

Pointa je v tom, že pokud dlužíte málo a jste v problémech tak věřitelé neotálejí a raději si vezmou zpět to, co zapůjčili. Pak dlužník zůstává bez majetku, výrobních prostředků a většinou i bez domu.

U velkých dluhů se věřitel spokojí raději s pravidelnými splátkami a ať se o propůjčený majetek stará někdo jiný. Ten kdo dluží hodně pak má z propůjčeného majetku i výhody (pokud je šikovný a ekonomicky myslící). V našem případě si dlužník hoduje, protože má dost velký obrat na to, aby dokázal splácet úvěr a měl i dobré živobytí (no a když dojí, tak si pro sebe vždy nějaké mléko odlije, ve velkém se to ztratí a tak má každý den hody).

Tržby jsou to, co Vám zákazníci zaplatili za zboží.
Příklad:
Prodali jste za den 10 produktů, každý za 100 euro.
Tržby za den jsou 10 x 100 = 1000 euro

Přesná definice je mnohem složitější, ale pro začátečníka matoucí.

Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.

Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.