Sebevražda zajímavosti a jak jí předcházet

Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.

Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.

Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch

Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.

Pokuta za špatné hospodaření s půdou - její odplavování a erozi může dosáhnout 4 000 euro, 1 000 000 korun v roce 2017.
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?

• 
  Jestliže z polí sebereme - sklidíme ročně miliony tun uhlíku, je třeba toto množství zase poctivě vrátit zpět, abychom nemuseli spoléhat jen na chemikálie


• Někteří sedláci na polích náchylných na odplavení půdy zakládají sady, pěstují rostliny, které lépe pokrývají - zpevňují povrch půdy, nebo aspoň zaorávají slámu po sklizni



• Naši předci proti erozi půdy účinně používali mezí a půda, která byla splavena, odváželi zpět.


• Meze byly většinou po vrstevnicích, takže kopce připomínaly terasy



• Řeky byly plné meandrů a pravidelně na jaře při záplavách zúrodňovaly půdu humusem splaveným z okolních lesů - půda byla vlhčí, teploty vzduchu nižší

Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.


//www.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/

Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.

Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.

Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)

Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty

Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)

Era poštovní spořitelna v roce 2021 - problémy s mobilní aplikací Smartbanking PS

Nejdříve si náš uživatel nainstaloval mobilní aplikaci Smartbanking PS.
Jenže nastaly problémy s přihlašováním atd. protože Era poštovní spořitelna patří v roce 2021 do skupiny ČSOB viz odkaz níže:
https://www.csob.cz/portal/csob/o-csob-a-skupine

Na zákaznické lince bylo doporučeno aplikaci Smartbanking PS odinstalovat a nainstalovat aplikaci ČSOB Smart pouze ze serveru play.google.com kvůli bezpečnosti.
Vyžaduje Android 7.0 a vyšší
https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.csob.smart
¨
Po nainstalování této aplikace již problémy s přihlašováním do Era bankovnictví a funkčností aplikace, vymizely.





Date: 07.12.2021 - 10:19

Pro lidi dnešní doby se zdá být velký problém rozeznat, co jim přináší zisk a co naopak je obírá o příjmy.
Je třeba děti učit rozeznat aktiva a pasiva.

Nejlépe rozeznáme aktiva a pasiva při dlouhodobé nemoci, kdy se nám ztenčí příjmy.
Aktiva (příjmy) nám v této těžké situaci pomohou snáze přežít.
Pasiva (výdaje) nás potáhnou ke dnu.

Aktiva tedy budou veškeré příjmy z dividend, solární energie, veškerých pronájmů, uspořené peníze, investiční zlato atd.

Pasiva budou platby za vodu, energie, vstupy, zálohy, hypotéka, leasing, předplatné tiskovin, splácení půjček, záloh za všeliké blboviny.

Snažíme se po celý život žít tak, aby AKTIVA převyšovala PASIVA. Pokud se nám podaří tomu porozumět, osvojit si návyky, pak máme velkou šanci překonat v životě i těžká finanční období.

Aktiva a pasiva