Sebevražda zajímavosti a jak jí předcházet

Zde se bude hodit jedno pořekadlo "Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše".


Příjem - příjmy - to je ten vrabec v hrsti. Dostali jste právě zaplaceno za produkt přímo do ruky, na účet? Tak to je příjem.
Nebo jinak, jedná se o přírůstek peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů.

Výnos - je ten holub na střeše.
Výnos představuje peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, ALE bez ohledu na to, zda došlo k jejich uhrazení!!!!
Předali jste zboží i fakturu kupci k zaplacení, ale už jste jej nikdy neviděli ani dlužnou částku, ale přesto máte výnos! Dobré, že?

Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Nejdokonalejší zákony jsou takové, které jsou v souladu s řádem přírody a celého Vesmíru.
Všechny zákony se časem musí upravit, či změnit jen zákony přírody jsou nad všemi ostatními.
Systémy a zřízení jsou natolik úspěšné, nakolik kopírují zákony přírody.
Například tržní hospodářství je v přírodě jako základ. Každý jedinec musí buď nabídnout jiným něco zajímavého a užitečného, nebo to využívá a potřebuje k svému přežití. Na tomto principu pak vše funguje a zapadá dokonale do sebe.
Systémy, které potlačí tržní hospodářství se okamžitě potýkají s chudobou a nedostatkem základní prostředků, protože lidé velmi rychle ztratí motivaci cokoliv dělat, protože vlastní aktivita není žádoucí.

Další, co lidé odpozorovali od přírody je "demokracie".
Každý tvor může svobodně existovat a má se tak "dobře", jak se snaží. Příroda není žádným z tvorů "totalitně" řízena a panuje v ní přirozená svoboda pro každého jedince.

Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.