Pokuta za erozi půdy - odplavování ornice - humusu
Pokuta za špatné hospodaření s půdou - její odplavování a erozi může dosáhnout 4 000 euro, 1 000 000 korun v roce 2017.
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?
Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.
//www.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/
Sedláci musí řešit nejeden problém. Hnojení chlévskou mrvou je možné jen v určité období v roce, jinak také hrozí sankce, ale chov skotu již není tak intenzivní, jako za minulého režimu, takže většina sklizně končí mimo farmu a není z čeho tvořit přírodní hnojivo.
Jak tedy vrátit uhlík zpět půdě, aby z ní nevznikla poušť?
-
Jestliže z polí sebereme - sklidíme ročně miliony tun uhlíku, je třeba toto množství zase poctivě vrátit zpět, abychom nemuseli spoléhat jen na chemikálie - Někteří sedláci na polích náchylných na odplavení půdy zakládají sady, pěstují rostliny, které lépe pokrývají - zpevňují povrch půdy, nebo aspoň zaorávají slámu po sklizni
- Naši předci proti erozi půdy účinně používali mezí a půda, která byla splavena, odváželi zpět.
- Meze byly většinou po vrstevnicích, takže kopce připomínaly terasy
- Řeky byly plné meandrů a pravidelně na jaře při záplavách zúrodňovaly půdu humusem splaveným z okolních lesů - půda byla vlhčí, teploty vzduchu nižší
Naši předci vraceli uhlík zpět tak, že vše co z pole sklidili odvezli zpět na pole formou chlévské mrvy a kompostu.
Odplavení humusu z poli je velmi rychlé, ale jeho vytvoření trvá v přírodě tisíce let.
//www.okhelp.cz/uhlik-je-zakladni-hnojivo-aneb-proc-se-nase-pole-meni-v-poust/
113LW NO topic_id
Další témata ....(Topics)
Kdo je to ekonomický migrant
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
S migrační vlnou, která tíží Evropu se objevil i termín "ekonomický migrant".
Kdo je "ekonomický migrant"?
Má se za to, že je to člověk, který neutíká do první země, kde mu již nehrozí nebezpečí ztráty života, tam se usadí a snaží se být prospěšný hostitelské zemi, sní o návratu zpět do své vlasti jen jak to bude možné, ale je to člověk, který se snaží dostat do země, která nabízí největší sociální dávky lidem, jenž nemohou, nemají momentálně práci, či nechtějí pracovat, aniž by mu v jeho vlasti bezprostředně hrozilo nebezpečí.
Jak se vyučit finanční gramotnosti?
Možná i Vám se přihodil podobný příběh. Řekli jste, tati, mami kup mi tuto hračku. A rodiče odpověděli "kup si jí sám". Když já nemám peníze. Tak si je vydělej. A stanovili přiměřený druh činnosti a, co za to. A tak jsme myli nádobí, uklízeli, pomáhali až jsme od rodičů dostali potřebnou částku. Najednou už to nebyla hračka za nějaký zelený papírek s nápisem 100 korun, ale měsíc práce, která nás příliš nebavila. Jako děti jsme si začali uvědomovat, že nic není zadarmo, ale že člověk se musí přičinit, aby si něco mohl pořídit a tak nějak podvědomě si i vážit, toho, co pro nás rodiče dělají, ale taky hledat cesty, jak si vydělat víc, jak u rodičů mytím nádobí a hlavně rychleji. Základy finanční gramotnosti byly položeny.
Možná i Vám se přihodil podobný příběh. Řekli jste, tati, mami kup mi tuto hračku. A rodiče odpověděli "kup si jí sám". Když já nemám peníze. Tak si je vydělej. A stanovili přiměřený druh činnosti a, co za to. A tak jsme myli nádobí, uklízeli, pomáhali až jsme od rodičů dostali potřebnou částku. Najednou už to nebyla hračka za nějaký zelený papírek s nápisem 100 korun, ale měsíc práce, která nás příliš nebavila. Jako děti jsme si začali uvědomovat, že nic není zadarmo, ale že člověk se musí přičinit, aby si něco mohl pořídit a tak nějak podvědomě si i vážit, toho, co pro nás rodiče dělají, ale taky hledat cesty, jak si vydělat víc, jak u rodičů mytím nádobí a hlavně rychleji. Základy finanční gramotnosti byly položeny.
Jedna lidová moudrost pro naši zeměpisnou šířku říká "Sucho draho nenadělá, ale mokro ano".
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.
Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.
Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.
Máme za sebou velmi horké a suché období léta 2015.
Přesto, že padlo mnoho teplotních rekordů, nedá se hovořit o neúrodném roce. Většina ovoce a zeleniny, které májí hlavní období sklizně v červenci byla kvalitní a mnohdy nadprůměrná. Například třešně, meruňky, rybíz, angrešt, obiloviny. Na zahrádkách pak rajčata, okurky a i papriky se urodily i tam, kde v jiných letech se jim příliš nedaří a podlehnou plísním.
Pozdní ovoce a plodiny však již suchem trpí daleko více. Hlavně ovoce (švestky, jablka) padají ze stromů předčasně a kukuřice zasychá.
Velmi pozitivní ekonomický efekt má naopak v horkém létě prodej nápojů a využití rekreačních zařízení.
Avšak jeden z vážných problémů, které horké a suché počasí v létě přináší, je přehřívání špatně navržených budov a tím nepříjemné podmínky jak pro práci, tak i pro odpočinek obyvatel. Také klimatizace se podílejí na zvýšené spotřebě energie. Říkáte si, že by se to dalo řešit sníženou sazbou za energii ze fotovoltaických elektráren, jenže víme jaký je zde problém s dotací tohoto druhu energie, která se tím stala vlastně jednou z nejdražších.
Naopak deštivé a studené léto sebou přináší plísně, které ničí úrodu mnohem více než sucho, nemoci, špatnou náladu.
O příjemné rekreaci v takovém počasí nelze hovořit a tím i s tržbami z tohoto odvětví.
Není zájem ani o kulturní akce a prodej nápojů, mražených výrobků je také na minimu.
Když vezmeme pro a proti, můžeme říct, že moudro našich předků platí doposud.
RVHP zkratka pro Radu vzájemné hospodářské pomoci států bývalého socialistického bloku, Sovětského svazu a jeho satelitů.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.
Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.
Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.
Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.
Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.
Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.
Editace Jana Žákovská : 2017-07-09 07:51:47
Počet článků v kategorii: 113
Url:pokuta-za-erozi-pudy-odplavovani-ornice-humusu
