Rovná daň

Aktiva vytvářejí zisk, pasiva jsou prostředky za něž byla aktiva pořízena.

Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).

Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.

Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.

Na počátku to mohlo být tak. Jednu vesnici pravidelně drancovali lupiči, jenže vesnici dlouho trvalo, než se z toho vzpamatovala, tak lupiči přikázali, aby jednou do roka obec jim vydala 10% ze zisku. Občané obce však namítli, že lupiče již předběhla jiná skupina lupičů a tudíž je třeba obec před ostatními zloději chránit pokud chce první skupina loupežníků mít, to co žádají. Takže vznikla jakási symbióza, kdy lupiči již neměli desátek zadarmo, ale vlastně za to, že vesnici chránili před jinými nájezdníky.

Využití daní
V současném státě mají daně daleko větší využití a slouží k zajištění chodu státu, tedy k fungování vlády, armády, policie, jako pomoc lidem v nouzi atd.

Mohl by stát fungovat bez výběru daní?
- Buď by stát měl například velké nerostné bohatství a jeho prodejem by hradil náklady na nutné výdaje,
- nebo by si každý občan platil služby, o které by měl zájem sám
První varianta nastoluje otázku, co by nastalo až by nerostné bohatství bylo projedeno?
Druhá varianta by pravděpodobně vedla k prohloubení sociálních rozdílů, k vyčlenění určitých skupin lidí ze společnosti a tím i k možným nepokojům.

Po dlouhém vývoji států a civilizace se došlo v některých zemích k závěru, že jen svobodný člověk může plně prokázat své vlastnosti a schopnosti a dle toho najít společenské uplatnění což má kladný vliv na ekonomickou prosperitu země. Z toho vzešlo, že v právním státu se nesmí beztrestně někoho násilím omezovat, či nutit do něčeho, co je proti jeho vůli.
S rozvojem ochrany přírody se stále více lidí zamýšlí nad tím, zda by se toto "rovnítko" nemělo rozšířit i na jiné živočichy. Z toho důvodu v Evropě asi největší právní ochrany požívají psi, kočky a hospodářská zvířata všeobecně.
Samozřejmě ti, co milují jiné živočichy například papoušky, budou hájit je, že oni jsou ti nej.
V PŘÍRODĚ, ale neexistuje nějaká preference určitého organizmu, nýbrž jsou si všechny dokonale rovny.
V čem jsou si všechny organizmy rovny?
V tom, že všechny organizmy mají naprostou svobodu a záleží jen na nich, co právě teď udělají. Navíc jsou nuceny okolnostmi dělat něco pro to, aby přežily (což vedlo ke vzniku myslících živočichů a nakonec k člověku), předaly své geny svým potomkům a tím zachovaly pokračování života na této planetě.
Jak je to s právní ochranou v přírodě?
Nic takového příroda nezná a jak si kdo ustele, tak si i lehne.
Je v tom poučení i pro člověka.

Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.

Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.

Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch

Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.

Všeobecné info

• DPH je nepřímá daň, platíme jí nepřímo při nákupu, placení služeb, prodeje výrobků a pod.
  
• Plátce DPH je ten, pro kterého vznikla povinnost platit DPH (po překročení určitého obratu), nebo se registruje dobrovolně.
  
• Plátce DPH k hodnotě svých produktů připočítává DPH a odvádí jí FÚ - daňová povinnost.
  
• Plátce DPH si z nakoupených služeb, produktů (zboží) může nárokovat DPH od FÚ - nárok na odpočet.
  
• Produkt - služby, výrobky, materiál - to co nabízíme k prodeji.
  
• Sazba DPH - určitý produkt spadá do jeho sazby DPH, která může být např. Základní sazba 21%, první snížená 15%, druhá snížená 10%.
  
• Kontrolní hlášení DPH - podávají všichni plátci DPH v České republice včetně zahraničních subjektů. Hlášení lze podat pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny správce daně měsíčně, nebo čtvrtletně - každý si musí ověřit dle stávajících nařízení.
  
• Reverse charge (tzv. "obrácené zdanění") - laicky: DPH odvádí zákazník.
• Zdaňovací období - Kalendářní měsíc (výjimečně čtvrtletí), za které vykazujeme daňovou povinnost, nároky na odpočet a další plnění spadající do tohoto období. Podáváme daňové přiznání, kontrolní hlášení, popř. i souhrnné hlášení do 25. dne následujícího měsíce. Máme-li daňovou povinnost, hradíme daň také do 25. dne následujícího měsíce.
  

---

Příklad prodávajícího:
Jak vypočítat cenu produktu, abych neprodělal

Jestliže chceme za produkt 100 korun při sazbě DPH 21%, musíme jej prodat za 121 korun, tedy i s DPH, abychom DPH neodváděli / neplatili ze svého.
Naopak, při nákupu produktů si ohlídat: Nutno býti plátcem DPH a nakupovat od plátce DPH, aby bylo možno využít nárok na odpočet DPH.

Většinou DPH odvádí prodávající (ten, který utržil částku a tudíž má peníze na zaplacení DPH), ale zaplatí mu ji kupující (koupí i s DPH je vyznačeno u ceny výrobku).
Ve speciálních případech (reverse charge) DPH musí odvést ten, co platí za produkt.
Kupující může požádat o vrácení DPH - nárok na odpočet, kterou zaplatil při nákupu výrobku...
Plátci DPH mají při splnění zákonných podmínek nárok na odpočet daně, kterou zaplatili při nákupu produktu. Hodnota daně jim bude vrácena.

---

Příklad kupujícího, který bude produkt dále prodávat koncovému zákazníku - plátci, či neplátci DPH

1. za výrobek, který se bude dále prodávat konečnému spotřebiteli neplátci DPH, bylo zaplaceno 121 korun i s DPH. Sazba DPH činí 21% ze základu daně
2. tedy Celková částka je 121 z toho 21 tvoří DPH
3. zjistit Základ daně výrobku bez DPH tedy: 121 - 21 = 100 korun
4. stanovit si čistý zisk z prodeje tohoto výrobku např. 50 korun
5. stanovit cenu prodávaného vyr. bez DPH: 100 vstup bez DPH + 50 čistý zisk = 150 ká
6. stanovit DPH prodávaného vyr. 21% ze 150 korun je 31,5 korun
7. prodat výrobek i s DPH za 181,5 korun
8. odvést DPH 31,5 korun
9. požádat o navrácení 21 korun DPH při zakoupení vstupního produktu

Výdaje:
100 + 21 + 31,5 = 152,5
100 zaklad zak.vyr + DPH + DPH odvedené FÚ = 152,5

Zisk:
181,5 - 152,5 + 21 = 50 korun
obdržená suma i s DPH - cena při zakoupení i s DPH + vrácená DPH při nákupu = 50 korun

Stát vymění 21 korun za 31,5 a nyní už má v kase 31,5
Čím více prodejů se zvýšenou přidanou hodnotou, tím lépe pro státní pokladnu.