Minimální mzda

Minimální záloha na sociální pojištění 2011

Minimální záloha na sociální pojištění 1 807 Kč, tedy 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši
24 740 Kč





Příklad výpočtu minimální zálohy na sociální pojištění:

29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši 24 740 Kč

1/4 z 24 740 Kč = 6 185 Kč

29,2 % z 6 185 Kč = 1 807 Kč

Co je to kontokorent?
Můžete čerpat prostředky z účtu i do mínusu - tedy i v případě, že na účtu nemáte žádné peníze a máte tuto možnost k účtu sjednanou.

Výhody kontokorent služby

• není třeba sjednávat půjčku


• máte možnost mít hotovost i když jste momentálně bez prostředků


• nemusíte dokládat, na co peníze využijete (ale záleží na pravidlech smlouvy)


• většinou máte peníze ihned na účtu bez nutnosti zajištění


• pokud jste řádný klient (dodržujete smlouvu s bankou) je zde možnost snížení úroku z kontokorentu


• dluh se většinou automaticky uhradí z částky - částek, které Vám přicházejí na účet(číst smlouvu)


• nemusíte čerpat celý nastavený limit, ale jen potřebnou částku a jen z ní platíte úrok (ale záleží na smlouvě)


• často máte na splacení vypůjčené částky lhůtu až 1 rok (ale je to upřesněno ve smlouvě)

Nevýhody kontokorentu

• je to půjčka, kterou musíte splatit a bude Vám zatěžovat rozpočet


• úrok - jako každá půjčka je i výběr do mínusu zatížen úrokem a to kolem 10% (dle banky a produktu)

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932

Jeden moudrý citát říká, že "Demokracie je založena na závisti a politici jsou vzorkem společnosti.".
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.

V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.

Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.

V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.

V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.

Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.

V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.