Minimální mzda

Kapitál jsou uspořené prostředky, které jsou dále investovány za účelem zisku.

Kapitál může být i duševní. Pokud začínáme pracovat na novém místě, či v nové zemi, tak je zpravidla tím jediným, co máme.

Peníze, jako takové, jsou jen kupa papíru, ale až schopný člověk svou prací a nápadem jim dá hodnotu.

Kdo umí kapitál správně pravidelně investovat, vytváří zdroje pro další růst - bohatne(říkáme, že mu to v hlavě pálí).
Lidé, kteří umí kapitál investovat jsou solí země. Dokážou peníze proměnit v něco užitečného, dát práci a živobytí těm, kteří investovat neumějí.


Kapitál a komunismus (socialismus)
Kapitál je teoreticky s komunismem neslučitelný, nicméně duševní kapitál vlastní každý myslící (i v komunismu se člověk snaží přežít) tvor a umožňuje mu přežití (tedy tvorbu zisku).
V komunistické Číně bylo povoleno mít i kapitál investiční (podnikaní), což vedlo k obrovskému ekonomickému růstu země a je jedním z důvodů proč vyspělé státy mají problémy s prodejem zboží, udržením si stávajících trhů a zisků.

Na jaké zboží se ponejvíce stávaly fronty před rokem 1989 za totalitního režimu.
Fronta označovala místo, kde lze sehnat něco, čeho je akutní nedostatek.
Lidé často se do fronty zařadili, aby koupili něco, co pak vyměnili s přáteli za zboží, které se podařilo koupit jim.

Exotické ovoce většinou bylo k dostání jen pře Vánocemi v omezeném množství s klesající kvalitou:
kakao, máslo, pomeranče, mandarinky, ananas a kompoty s ananasem, burské oříšky

Celoročně se nejvíce stály fronty i několik dnů na:
lednice, automatické pračky, mrazničky, malou zemědělskou techniku VARI - TERRA, lyže, bicykle - Favorit

Běžné spotřební zboží, které nebylo často k mání:
toaletní papír , dámské hygienické vložky, žárovky do kapesních svítilen, baterie do kapesních svítilen, maso bylo často jen jednou v týdnu a dlouhé fronty se stály na náhradní díly na cokoliv

Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy

Skandál je jako bláto. Nechte jej vyschnout a změní se v prach.
Říká se, že dobrý herec je ten, který vydrží 2 hodiny ostudy na jevišti aniž by jej to položilo a výborný herec dokonce z takové "ostudy" dokáže i vytěžit, skvěle pobavit publikum a stát se slavným.

Každý podnikatel se jednou ocitne v situaci, kdy bude křivě nařčen, či obviněn z něčeho, co neudělal za účelem poškození jeho jména a firmy. Za tím vším je jen lidská závist.
Na zlé lidi je nejlepší obranou IRONIE.
Pokud tedy obvinění není pravda, je lépe celou záležitost nechat být a obrátit jí ve vtip (pokud to umíte) a pomlouvače zesměšnit.
Horší je, když kvůli takové pomluvě firma utrpí škodu a nedokážete pomluvu, či skandál proměnit v reklamu a propagaci svého podniku. Pokud tedy nejste tento typ, bylo by dobré se obrátit na právníka a pokusit se vysoudit řádné odškodnění. Jsou to sice nervy, ALE pokud vyhrajete, opadne mnohým chuť Vás beztrestně urážet a hanit Vaši dobrou pověst.
A hlavně si nezoufejte. Pamatujte! Pokud se o Vás mluví a navíc jste v právu, je to REKLAMA, kterou se pokuste využít pro Vaše blaho, rozšíření povědomí o Vašem výrobku, firmě, o tom co děláte.
Hodně štěstí a hlavně "Nebojte se"!

Hlavní příčiny rozpadu SSSR a jeho satelitů - přechod z plánovaného hospodářství na tržní systém.
První silný úder utrpělo centrálně plánované hospodářství paradoxně v době ropné krize v 70. letech minulého století.
Ropná krize si vyžadovala stroje a zařízení s řízenou spotřebou energie.
Vyspělé tržní hospodářství na tuto potřebu doslova čeká a reaguje okamžitě přehršlí nových výrobků.
Centrální plánování náhlou změnu produkce na jiný výrobek doslova děsí.
Příklad jeden za všechny je automobil Škoda Favorit s předním náhonem a motorem, který již mohl být osazen katalyzátorem výfukových plynů.
Přesto, že se jednalo o koncepci, která se na ve vyspělých tržních ekonomikách úspěšně prodávala již zhruba 20 let dokázalo Československo na tuto potřebu zareagovat se zpožděním oněch neuvěřitelných 20 let.
Tak to bylo se vším. Zdlouhavé schvalovací procesy a nemožnost pružně reagovat na světový technologický vývoj značilo zaostávání a ztrátu trhů a tím i zisků z prodeje.
Další kapitolou bylo velmi nákladné zbrojení, které doslova decimovalo jednotlivé ekonomiky a i v něm se začalo projevovat technologické zaostávání zejména v elektronice a řídících jednotkách.
Když pak byl v SSSR do vedení strany zvolen Michail Gorbačov, nebylo již příliš těžké přesvědčit lidi, že centrální plánování je neefektivní a změny jsou nutné.