Minimální mzda

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Bioplynové stanice slouží k výrobě metanu, hořlavého plynu.
Plyn se vytváří fermentací převážně rostlinných zbytků, nebo energetických rostlin.
Dříve například chlévská mrva při kvašení tento plyn vytvářela bez užitku a do ovzduší se uvolňoval charakteristický zápach. Bioplynové stanice dokážou tento plyn jímat do plynojemů a exportovat dále do distribuční sítě, nebo může sloužit přímo k vytápění objektů areálu podniku, čímž významně šetří náklady na energie.
Jelikož bioplynové stanice využívají obnovitelné zdroje energie, mohou získat podporu od státu.

Další výhodou je, že oproti fotovoltaickým elektrárnám, které dodávají nejvíce el. energie do sítě v pravé poledne, kdy jsou lidé na obědě, a nebo v letních měsících přes den, kdy jsou lidé ne dovolených a podniky tak odebírají daleko méně energie, tak bioplynové stanice mohou dodávat metan, v kterékoliv roční období a energii lze i skladovat na horší časy.
Z těchto důvodů se jeví rozvoj bioplynových stanic, jak rozumné řešení, jak využít proces fermentace rostlinných zbytků, který probíhal v přírodě bez využití.

Možná negativa:
- obavy, aby v těchto stanicích nekončily naše kvalitní potraviny a na místo nich jsme nedováželi sice levnější, ale méně kvalitní ze zahraničí
- drancování půdy jejím neuváženým obhospodařováním (kukuřičná pole silně podléhají erozi půdy, pěstování monokultůr na velké ploše bez řádného hnojení přirozeným humusem atd.)
- pod pláštíkem ochrany přírody a ekologie se často dělají kroky k jejímu poškozování a manipulaci s lidmi (každá dobrá idea je dříve, nebo později zneužita)

Korupci si především představujeme, jako jednání, kdy jedinec poskytne finanční částku jiné osobě za účelem zrychlení určitého procesu, či získání nedostatkového zboží a podobně. Pokud protistrana příjme úplatu, dochází u ní ke korupci, protože již dostává za svou činnost stálý plat a nesmí nikoho upřednostnit za poskytnutí úplaty.

Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.

Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).

I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.

Záleží na tarifu a mnoha dalších okolnostech, ale
ve vysokém tarifu s jističi 3 x 16 A se cena za 1 kWh kilowatthodinu pohybuje
kolem 5 korun českých = 0,18 euro.

Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.

Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.

Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.

Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".