Letní čas - výhody a nevýhody

Pohádka o království s tržním hospodářstvím a o demokracii s centrálně řízenou ekonomikou.
Byli kdysi dávno vedle sebe dva státy.
V jednom vládl král, v druhém vláda zvolená v řádných demokratických volbách.
Vláda v demokratickém státě se domnívala, že ekonomickou činnost lidu je třeba řídit a usměrňovat, tak například zemědělcům zakázala pěstovat cukrovou řepu, česnek, jahody a další plodiny, kterým se na polích dobře dařilo a přiměla je k pěstování řepky olejné z důvodu, že je to ekologické a ekonomické. Dokonce jim zajistila, že od nich vše vykoupí za cenu toho, že se stát silně zadluží.

V sousedním království si král nechal zavolat přední může země a položil jim otázku, zda i jejich království má vydat na tuto cestu direktiv, dotací a zákazů.
Rytíři však králi navrhli jinou cestu. Zavolej lid a řekni mu, že jim dáváš svobodu v podnikání, ať se dobře dívají kolem sebe a snaží se nabídnout ostatním to, co ostatní potřebují.

V demokratické zemi s centrálním hospodářstvím nastal nedostatek čehokoliv vyjma řepky olejné. Ta byla všude. Demokratická vláda si nechtěla přiznat chybu, kterou udělala a začala proto dovážet chybějící produkty z Říše středu. Nabízela za to řepku olejnou, ale tu v sousedním království byli lidé ochotni nakoupit jen za velmi nízkou cenu protože si dokázali vyprodukovat dostatek vlastní a sousední demokracie měla této plodiny přebytek tak byla nucena s ní velmi nevýhodně splácet alespoň část dluhu, který jí narůstal u sousedního království.

Pohádka musí mít dobrý konec
V sousedním království jednoho dne zemřel moudrý král a nahradil jej tupý despota, který si liboval v zákazech a nařízeních. Zakázal svobodně podnikat. Nastal nedostatek čehokoliv a země byla uvedena do nezměrné bídy.

V demokratickém státě si lidé uvědomili proč sousední království tak vzkvétalo a v příštích volbách si zvolili vládu, která jim zajistila svobodu v podnikání. Postupně se jim podařilo splatit dluh vůči sousednímu království a dokonce tam začali velmi výhodně vyvážet přebytky svého hospodaření.

Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy

Jedna lidová moudrost říká:
Kapitál skromnosti přináší nejvyšší úroky.
Milí studenti, sledujte bedlivě kolem sebe lidi, kteří jsou zvyklí plýtvat, jaký bude jejich osud.
Člověk, který se naučí plýtvat je, jako gambler (hráč, který podlehl vášni).
Není schopen v časech, kdy se mu již tak nedaří skončit se svou vášní a dostává se do dluhů,
které řeší tak, že si půjčuje další částky na splácení dluhů předešlých a další plýtvání.
Jaký konec bude mít tato cesta nikam již není těžké uhodnout.

Každý rodič, který to myslí se svými dětmi opravdu dobře je učí od mala "skromnosti".

Jeden moudrý citát říká, že "Demokracie je založena na závisti a politici jsou vzorkem společnosti.".
Nezbývá než souhlasit, nejen na závisti, ale dokáže využít většinu lidských vlastností k prospěchu celku.
Závist nepatří jen mezi lidské vlastnosti, ale můžeme jí pozorovat i u ostatních živočichů.
Například slepice, která žere zobe zrní a už má dost, začne znovu zobat, pokud k ní přijde jiná slepice, která ještě nic nežrala a začne zobat rozsypané zrní.
Závist v tomto případě je podvědomá a slouží k tomu, aby živočich přežil, protože v přírodě je hlad častým kamarádem a příčinou smrti.
U člověka může závist vést k pozitivnímu jednání tehdy, pokud jí má pod kontrolou. Například vidí, že soused má novou sekačku na trávu, která je nehlučná a rozhodne se, že si jí taky pořídí. Představa, že v sobotu si můžeme přispat, aniž by nás budil řev sekaček, je jistě příjemná a pokud si soused sekačku pořídí za své peníze, pak není co namítat.
Jiná situace bude, když soused na nehlučnou sekačku nemá peníze a rozhodne se k nekalému jednání (pomluvy, krádež). Zde už takový soused škodí jak sobě, tak i ostatním a ti to nenechají bez odezvy.

V tržním hospodářství a demokracii je závist určitou jistotou, že lidé na druhých hledají pověstný "chlup", a nebo napodobují ty úspěšné, což vede k rychlému zavádění novinek do reálného života.
Demokracie dokáže stejně jako příroda využít všech vlastností živých organizmů k všeobecnému prospěchu a nerozlišuje mezi tím, jestli vlastnost je špatná, nebo dobrá.
Systémy, které jsou primárně založeny na ušlechtilých vlastnostech lidí, které jsou vlastní jen jednomu jedinci z 1 000 000, takové systémy nemají šanci na ekonomickou prosperitu a dlouhé trvání.
Proč?
Protože lidé za ušlechtilé vlastnosti jiných považují, že ten jiný šlechetný jim dá všechny své úspory, bude se o ně a o jejich děti starat, dá jim zdarma dům, obětuje se pro ně a položí za ně život. Je zřejmé, že toto by vedlo k zastavení vývoje života na zemi a příroda něco takového nepodpoří.

Inflace je nárůst cen v ekonomice za určité období a tím snížení kupní síly peněz.
Vznik inflace
Pravděpodobně přebytek hodnoty peněz v oběhu a rychlejší růst hodnoty peněžních zásob než je hodnota produkce. Lidé se snadno dostanou k penězům, více utrácejí a obchodníci na to okamžitě reagují zvyšováním cen.
Naopak, (deflace) hlad po penězích nutí lidi skromnosti a trh na to reaguje zastavením růstu cen, či dokonce jejich snižováním (výrobce i obchodník bez prodeje = bez zisku se pokusí snížením cen zvýšit odbyt).

Měření míry inflace - příklady
- přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen (procentní změna průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců)
- přírůstekm indexu spotřebitelských cen oproti stejnému měsíci minulého roku
- přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci

Pozitiva inflace:
- mírná inflace: lidé jsou nuceni investovat peníze do něčeho rozumného a tím zabránit jejich znehodnocování
- centrální banka může upravovat úrokové sazby pro zmírnění recese

Negativa vyšší inflace:
- snížení hodnoty úspor
- neochota spořit a ukládat
- nejistota na trhu
- obavy z dalšího vývoje ekonomika
- menší příliv investic do ekonomiky, nebo i jejich zastavení
- může se projevit i nedostatek zboží na trhu (obchodníci čekají na stabilizaci, určité zboží je pro ně větší jistota, než kupa papírků, které rychle ztrácejí na hodnotě)

Míra inflace tento měsíc czso.cz/csu/redakce.nsf/i/inflace
Tabulka inflace ČR v jednotlivých letech czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace


Jak si spočítat inflaci osobní spotřeby?
- zaznamenat si ceny produktů a služeb, které potřebujete v daném měsíci
- porovnat s cenami stejného měsíce v minulém roce
- vypočítat procento nárůstu, nebo poklesu (deflace)

Z čeho vypočítat osobní spotřebu?
Můžete si udělat měsíční přehled dle skupin, kolik v dané kategorii utratíte a porovnat minulým rokem.
1. Potraviny a nealkoholické nápoje
2. Alkoholické nápoje a tabák
3. Odívání a obuv
4. Bydlení, voda, energie, paliva
5. Bytové vybavení, zař. domácnosti, opravy
6. Zdraví
7. Doprava
8. Pošty a telekomunikace
9. Rekreace a kultura
10. Vzdělávání
11. Stravování a ubytování
12. Ostatní zboží a služby