Je vzdělání důležité, abychom byli jednou bohatí?
AD MOB
V současnosti (rok 2011) již stále silněji zaznívají hlasy, že děti se ve škole sice naučí psát, číst a počítat, ale neučí se přežít ve finančním světě.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
V dřívějších dobách děti trávily více času s rodiči a učili se od nich. Pokud byl otec například stolař , chlapci dle věku a schopností mu museli pomáhat. Tím se učili, jak řemeslu, tak i finanční stránce profese, protože viděli, jak otec smlouvá o cenu, jak se při tom tváří, co říká po uskutečněném prodeji, či nákupu materiálu. Takto řemeslně a ekonomicky vzdělané děti, byli schopny převzít živnost bez větších problémů a dále navázat na otcovo dílo.
V dnešní době děti stráví spoustu času ve školních lavicích, učiva mají určitě dost, ale učí se tam, jak řešit finanční záležitosti? Tak trochu to připomíná odchov zvířat od mláděte v zajetí a pak vypuštění do volné přírody. Zvířátko mělo svou misku, kam v určitý čas přinesl ošetřovatel potravu, naučil jej, kam zalézt před nepohodou, kde vykonávat potřebu. Přesto, že zvíře dospělo, nikdo jej nenaučil přežit ve volné přírodě. Vypuštění do volné divočiny pak pro něj znamená obrovské problémy.
U lidí se tato finanční negramotnost projevuje obrovským zadlužením hned po vstupu do reálného finančního života, ze kterého se většinou již nedokážou vyprostit.
To, co vidíme u dnešních rodin, vidíme i u států - zadluženost a finanční nerozvážnost, protože vlastně, jak rodiny tak i státy vedou finančně negramotní lidé.
Pokud se neučí děti ekonomicky myslet již od dětství, v dospělosti to bude pro ně znamenat velký problém.
Ano, vzdělání je důležité, abychom byli v životě úspěšní, ale nestačí jen umět číst, psát a počítat, ale je nutné být také finančně gramotný.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Nekupujte vše co si myslíte, že potřebujete, ale jen to co potřebujete nezbytně!
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.
Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.
Pokud se naučíte nakupovat jen věci, které nezbytně potřebujete, uvidíte již po krátkém čase, jak značnou část výdajů jste schopni ušetřit oproti předchozímu měsíci. Na nákupech pak klidně můžete ušetřit až 50% oproti předchozímu měsíci.
Jestliže kupujete levné věci jen proto, že jsou levné (aniž je potřebujete), pak jsou tyto věci pro Vás v podstatě velmi drahé, protože je odložíte a nikdy již je nepoužijete a nakonec je vyhodíte.
Pokud se zaměřujete jen na slevové akce a tam pak skupujete vše, jak leží v domnění jak jste vydělali na hloupém obchodníkovi, vězte, že opak je pravdou. Pokud toto zboží neslouží k dalšímu prodeji, většinou nepřinese užitek.
Jak se pan prezident Václav Klaus při návštěvě Chile nechtěně stal největším hitem na youtube.com aneb, jak se točí úspěšné video.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
V momentě kdy začala tisková konference , si pan prezident prohlížel pero určené k podpisu smlouvy a v nenadálém okamžiku zahájení konference zareagoval tak, že si pero dal do kapsy saka, což neušlo pozornosti reportérů a nejsledovanější video je na světě.
Co by se stalo, kdyby pan prezident pero vrátil zpět do pouzdra? Možná bychom viděli video s názvem "Český prezident si musel na podpis smlouvy přivézt vlastní pero". Inu není člověk ten, který by se zavděčil lidem všem.
Aktiva vytvářejí zisk, pasiva jsou prostředky za něž byla aktiva pořízena.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
Dumping je prodej zboží za hranice státu za cenu mnohem nižší, než je u konkurence s cílem tuto konkurenci potlačit, nebo odkoupit její výrobní závod.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Dumpingem se rozumí i cena výrobku, která je v cílové zemi mnohem nižší, než v zemi původu.
Účel dumpingu:
- zbavit se přebytků, které jsou v daném státě již neprodejné (aby se vrátily aspoň náklady)
- zbavit se konkurence v určitém teritoriu a ovládnout trh
Jednoduchý příklad dumpingu:
Obec zásobují dva producenti vajec. Cenu mají stejnou, ale jeden (pan A) vezme rodinu na dovolenou, která jej stojí polovinu ročního zisku.
Pan B toho využije a tyto peníze použije na to, aby cenu vajec snížil. Zákazníci se rozhodnou ekonomicky a začnou kupovat vejce od pana B.
Pana A po návratu z dovolené čeká nemilé překvapení. Ztratil trh a nemá žádný zisk. Pan B mu nabídne, že odkoupí jeho zkrachovalou firmu a pan A může pro něj pracovat za minimální mzdu.
Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Editace: 2011-03-04 10:51:36
Počet článků v kategorii: 115
Url:je-vzdelani-dulezite-abychom-byli-jednou-bohati
AD
