Okhelp.cz

Recepty, články, nápady, programování. Dříve dum-zahrada, finance, internet a know-how.okhelp.cz Pro lepší výsledky hledání používejte i diakritiku.

Minimální sociální pojištění


AD MOB

Minimální záloha na sociální pojištění 2011



Minimální záloha na sociální pojištění 1 807 Kč, tedy 29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši
24 740 Kč





Příklad výpočtu minimální zálohy na sociální pojištění:

29,2 % z jedné čtvrtiny průměrné mzdy ve výši 24 740 Kč

1/4 z 24 740 Kč = 6 185 Kč

29,2 % z 6 185 Kč = 1 807 Kč

113LW NO topic_id




AD

Další témata ....(Topics)


37

Letní čas - výhody a nevýhody | letni-cas-vyhody-a-nevyhody


Z důvodu úspory elektrické energie byl zaveden v mnoha státech Evropy, ale i v některých státech na dalších kontinentech takzv. letní čas, kdy určitá hodina nastane o 1 hodinu dříve, než za UTC tedy laicky řečeno ve 20:00 máme "již" 21:00.
Největším spotřebitelem energie je těžký průmysl a průmysl všeobecně, jenže například vysoké pece, kalící pece a jiná energeticky náročná zařízení musí pracovat 24 hodin denně takže zde posun o jednu hodinu je nesmysl.
Z toho vyplývá, že všude tam, kde je 3 směnný provoz letní čas pozbývá na významu.

Banky, obchody, školy a instituce
Banky a instituce pracovní dobu přizpůsobují požadavkům klientů, tedy i zde pozbývá letní čas smysl.

Nevýhody časného vstávání
Nevyspaný pracovník = nízká produktivita práce, vysoká zmetkovitost
Nevyspaný žák = špatný prospěch

Co by bylo výhodnější než letní čas?
Výhodnější než letní čas by bylo přizpůsobit pracovní dobu podniků tak, aby nevznikaly dopravní zácpy. To že řada firem začíná pracovní dobu ve stejnou hodinu a minutu je příčinou dopravního kolapsu a tudíž enormní spotřeby pohonných hmot, nadměrných emisí škodlivých látek do ovzduší a plýtvání drahocennou energií.


103

Zdravotní nemocenské sociální důchodové pojištění odkazy na stránky a informace | zdravotni-nemocenske-socialni-duchodove-pojisteni-odkazy-na-stranky-a-informace


104

Jaká byla úmrtnost v středověku | jaka-byla-umrtnost-v-stredoveku


Úmrtnost u kojenců ve středověku byla takové, že téměř každý druhý se nedožil jednoho roku.
U populace, která prošla všemi nástrahami až do dospělosti, byla pak průměrná délka života kolem 40 let.
Jen zhruba 10% obyvatel se pak dožilo 60 a více let.
Mor - morové epidemie měly na svědomí úmrtí 30% až 50% obyvatel v zasažené oblasti.
Nicméně porodnost byla tak vysoká, že byla schopna zacelit i tyto rány a zabránit vymření celých národů.
Avšak ti co přežili všechny nástrahy tehdejší života, byli v průměru odolnější než současná populace.

Jak tedy zlepšit zdravotní stav populace?
V budoucnu bude velmi důležité určit dle DNA, jak bude jedinec vypadat v dospělosti, ale nejen to.
Bude možné stále přesněji určit, jakými vadami, poruchami, nemocemi bude trpět a tím i jakou šanci bude mít na přežití a to i bez jeho početí, jen z DNA rodičů. Ale i v tom bude mít vždy poslední slovo příroda, protože nikdo nebude schopen přesně předpovědět, jaké nové nemoci (bakterie, viry) vzniknou v příštích letech a jestli je i tak pečlivě vybraný jedinec zvládne.
94

Proč je menší porodnost ve vyspělých zemích, než v rozvojových | proc-je-mensi-porodnost-ve-vyspelych-zemich-nez-v-rozvojovych


Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.

Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
14

Krach na newyorské burze 24. října 1929 | krach-na-newyorske-burze-24-rijna-1929


- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932



Editace: 2011-03-03 19:52:16
Počet článků v kategorii: 113
Url:minimalni-socialni-pojisteni

AD
11 Share
Share
Tweet