Minimální sociální pojištění

Motto: Problém je v tom, že ti, co nepracují, chtějí mít stejné příjmy, jako ti nejúspěšnější, kteří pracující, či podnikají.
Živnostník od slova živnost, tedy provádí činnost, která jej živý.
Namítnete, že takovou činnost koná každý, kdo chce přežít, tedy i zaměstnanec, který se snaží o růst na své pozici ve firmě. Svým způsobem máte pravdu, ale nejde o živnost (pokud u firmy nepracuje na živnostenský list), protože definice živnosti je taková:
Živnost je soustavná podnikatelská činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.

Jelikož se pár lidem v jejich živnosti daří, tak si někteří lidé myslí, že tomu je tak u všech, ale opak je pravdou.
Pro většinu živnostníků je provozování jejich živnosti žití z ruky do úst, celodenní práce i o sobotách a nedělích, zadlužení, riziko, že o vše přijdou (i o střechu nad hlavou).
Z výše uvedených důvodů o podnikání na vlastní pěst není až takový zájem, kdyby tomu bylo obráceně, tak by nikdo nepracoval někde ve fabrice, či na úřadě, ale všichni by podnikali.
Živnost je něco, jako hokej. Lidé vidí několik úspěšných hokejistů a tím dle jejich názoru jsou všichni hokejisté ve všech soutěžích bohatí, ale kdo někdy zkusil hrát hokej, tak ví, co je to za odříkaní a stačí přijít vážnější úraz a vše se rozplyne a pokud se nedostanete do vyšší soutěže, tak ze 100 korun za měsíc se vyžít nedá.

Živnostník není parazit, i když se zdá někomu, že přispívá na společnou hromádku méně, jak zaměstnanec ALE živnostník pak má dle toho také stanovený důchod, nemocenskou a podobně. Tedy pokud odvádí základní částku, tak si ani marodit nemůže dovolit a v důchodě si bude muset přivydělávat, aby nezemřel hladem.

Těm, co si stále myslí, že živnost je NICNEDĚLÁNÍ bez rizika si toto mohou přeci kdykoliv vyzkoušet, bude to jen pro jejich dobro. Ale pozor, pokud nakoupíte stroje, zadlužíte se, pak ztratíte zakázky a nakonec o vše přijdete, každý Vám řekne, že je to Váš problém.

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932

Minimální hrubá mzda se má zvýšit z 8000 na 8500 korun českých.
Jelikož minimální mzda je v ČR v porovnání s okolními státy jedna z nejnižších, neměl by to být zásadní ekonomický problém a tento krok by mohl přispět k oživení ekonomiky a zvýšení kupní síly obyvatel s nejnižšími příjmy.

//www.mpsv.cz/cs/13833

Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.

Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )

Jak se vyučit finanční gramotnosti?
Možná i Vám se přihodil podobný příběh. Řekli jste, tati, mami kup mi tuto hračku. A rodiče odpověděli "kup si jí sám". Když já nemám peníze. Tak si je vydělej. A stanovili přiměřený druh činnosti a, co za to. A tak jsme myli nádobí, uklízeli, pomáhali až jsme od rodičů dostali potřebnou částku. Najednou už to nebyla hračka za nějaký zelený papírek s nápisem 100 korun, ale měsíc práce, která nás příliš nebavila. Jako děti jsme si začali uvědomovat, že nic není zadarmo, ale že člověk se musí přičinit, aby si něco mohl pořídit a tak nějak podvědomě si i vážit, toho, co pro nás rodiče dělají, ale taky hledat cesty, jak si vydělat víc, jak u rodičů mytím nádobí a hlavně rychleji. Základy finanční gramotnosti byly položeny.