Přímá volba prezidenta - pro a proti

- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932

RVHP zkratka pro Radu vzájemné hospodářské pomoci států bývalého socialistického bloku, Sovětského svazu a jeho satelitů.
RVHP nemělo velkou šanci na úspěch, protože někteří to využívali , jiní tam jen dávali bez šance na návratnost. Dohromady to nešlo.
Otázkou je zda se z toho EU poučí.
Euro, jako mezinárodní platidlo snad ano , jako domácí měna zatím ne.

1 kubík zemního plynu = 1 metr ³ (kubický) = 1 000 litrů = 10,55 kWh (údaj je přibližný, liší se dle dodavatele a kvality zemního plynu)

Představa části veřejnosti je taková, že co sportovec, to člověk s milionovými měsíčními příjmy, ale zkutečnost je značně odlišná od představ.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.

Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.

Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.

Sazba pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ a zahraničního zaměstnance

Činí 2,3 % z vyměřovacího základu.

U OSVČ a zahraničního zaměstnance je vyměřovacím základem pro placení pojistného na nemocenské pojištění tzv. měsíční základ, jehož výši si určují tyto osoby. Měsíční základ však nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od 1. 1. 2009 se jedná o částku 4 000 Kč. Měsíční základ nesmí být vyšší než měsíční vyměřovací základ pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění. Měsíční základ nesmí být vyšší 1/12 maximálního vyměřovacího základu (v roce 2011 vyšší než 148 440 Kč).

Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je u OSVČ a zahraničních zaměstnanců splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Citace ze zdroje: Nemocenské pojištění na stránkách MPSV