Přímá volba prezidenta - pro a proti

Rovná daň je zdanění jednotnou sazbou daně.
Výhody rovné daně
- zatěžuje méně ekonomiku než progresivní daň
- jeví se jako spravedlivá
- motivuje subjekty k vyšším ziskům

Nevýhody rovné daně
- méně úspěšní cítí sociální rozdíl a může docházet k sociálnímu pnutí

Záleží na tarifu a mnoha dalších okolnostech, ale
ve vysokém tarifu s jističi 3 x 16 A se cena za 1 kWh kilowatthodinu pohybuje
kolem 5 korun českých = 0,18 euro.

Problém tisknutí peněz navíc a jejich vliv na ekonomiku

• Peněz by mělo být v oběhu tolik, aby si lidé mohli nakupovat to, co vyrobili.
  
• Zároveň by mělo být v oběhu tolik peněz, aby to nutilo lidi pracovat a peníze získat poctivou prací.
  
• Tisk dalších peněz a vkládání jich do oběhu snižuje jejich hodnotu (jsou nepodloženy prací - vytvořenými produkty), ale nutí lidi utrácet, do něčeho investovat, bát se o úspory.
  
• Příliš velké množství nekrytých peněz, vháněných do oběhu navíc, vytváří inflaci - lidé více utrácejí a protistrana zvedá ceny.
  
• Když stát zakáže zdražování a stanoví pevné ceny produktů, lidé zboží vykoupí, protože na něj mají moc peněz a nastane nedostatek.
  Lidé mají spoustu peněz nekrytých vyrobeným zbožím, ale nemají co koupit - přijdou na řadu úplatky, známosti, korupce.
  Firmy utrží méně peněz, když je cena stanovena vládnoucí stranou/jedincem, než by potřebovaly - nemají na platy, není jak motivovat dělníka, vše upadá (peníze mizí na úplatcích překupníkům, ale do firem se nedostanou).
  V případě předraženého výrobku zase firmy nic neutrží a nemají peníze na investice.
  

---

Příklad 1 - bez problémů, jasně a zřetelně:

Majitel (stát) má dům, který může prodat.
Určitě jej chce prodat minimálně za takovou cenu, aby si mohl koupit stejný dům jinde (nebo zboží v hodnotě domu).
Majitel vydá peníze v hodnotě domu ( např. 1 000 000 korun).
Zájemce o dům nemá peníze a domluvil se s Majitelem, že si peníze u něj vydělá a pak si, za ně, od něj dům koupí.
Pro lepší představu:
Zájemce má stavět dům. Za každou postavenou část, dostane předem smluvenou částku.
Když bude nový dům postaven, Zájemce již bude mít 1 000 000 za odvedenou práci a může si koupit Majitelův dům.
Vše proběhlo, tak jak se domluvili, tak se i stalo k oboustranné spokojenosti.

---

Příklad 2 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, všechno krachne:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Zájemce si vydělá peníze na dům za poloviční dobu a tudíž postaví Majiteli jen polovinu domu (v lepším případě).
Majitel mu svůj dům prodá a přitom nemá kde bydlet.
Nebo:
Majitel vyčerpá peníze na výplatu, vyhlásí bankrot, přijde o svůj dům, i o rozestavěný dům, Zájemce přijde o práci a jeho vydělané peníze jsou mu k ničemu, protože je nikdo nechce, jelikož tyto peníze byly platné jen ve styku Majitel - Zájemce (v rámci určitého ekonomického útvaru - státu) jinde nemají žadnou hodnotu.

---

Příklad 3 - problém - špatně nastavené podmínky, Zájemce chytračí, Majitel tiskne peníze:

Začátek je stejný jako v Příklad 1, ale Majitel platí Zájemce ne od vykonané práce, ale za časovou jednotku,
např. za den práce vyplácí Zájemci 1 000 korun.
Zájemce chytračí a chce za den práce dvojnásobek 2 000, aby dříve vydělal na dům a vyhrožuje Majiteli násilím.
Majitel se zalekne a platí dvojnásobek.
Protože Majiteli dochází peníze na výplatu (bude nyní potřebovat na výplaty stavby nového domu 2 000 000), tak začne tisknout další peníze.
Zájemce si již vydělal původně požadovanou částku, přitom odvedl jen polovinu práce a jde si koupit dům od Majitele.
Ten však správně namítá, jestliže výstavba poloviny domu stojí 1 000 000, pak celý dům bude stát - má hodnotu 2 000 000 a dům odmítá za 1 000 000 prodat.
Soud mu dal za pravdu a Zájemci nezbývá, než dostavět celý dům, pokud chce naspořit potřebnou částku 2 000 000.

Horší případ s nepěkným koncem:
Zájemce pohrdá soudem, nechce se mu poctivě pracovat a Majitele z původního domu vyžene násilím - znárodnění.
Nicméně Zájemce je povaleč, dům chátrá a nakonec mu spadne na hlavu.

---

Poučení:
Zvyšování mezd, které neodpovídají vykonané práci, často vede jen k tisknutí nových peněz, ke zdražování - inflaci, zvyšování daní, propouštění a destabilizaci ekonomiky.
Pokud je však přebytek produktu na trhu a lidé na něj nemají peníze, je třeba nějaké prostředky uvolnit. Pokud to centrální banka nepřežene, nemusí dojít ani k inflaci.

V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)


Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".

Pozor, výše záloh bude upravena po podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2017 a může se změnit např. s výší minimální mzdy a podobně.

Zdravotní pojištění:
minimální záloha na pojistném činí 2 024 Kč
Zálohy na zdravotní pojištění naleznete u své zdravotní pojišťovny
//www.rbp-zp.cz/pro-platce/osvc/

Minimální záloha na sociální pojištění:
2 189 Kč

Minimální nemocenské pojištění:
115 Kč

//www.cssz.cz/cz/pojistne-na-socialni-zabezpeceni/vyse-a-platba-pojistneho/