Přímá volba prezidenta - pro a proti

Tržby jsou to, co Vám zákazníci zaplatili za zboží.
Příklad:
Prodali jste za den 10 produktů, každý za 100 euro.
Tržby za den jsou 10 x 100 = 1000 euro

Přesná definice je mnohem složitější, ale pro začátečníka matoucí.

Není nic snadnějšího někoho pomluvit, ale zastat se jej už vyžaduje odvahu.
Všeobecně se uvádí, že díky internetu (servrům a uživatelským stanicím) vzrůstá spotřeba energie.
Uvádí se kolik elektřiny se spotřebuje na každý dotaz a jak je to neekologické atd.
Jenže zkusme se na věc podívat i z jiné stránky.
Internet to je především komunikace.
Na internetu si získáte údaje o provozní době nejen institucí, obchodů, firem, ale také můžete zjistit zda mohou právě danou službu, či výrobek poskytnout a tím ušetříte jak čas, tak i například pohonné hmoty do Vašeho automobilu.
Další obrovskou vymožeností jsou online mapy (maps.google.com, mapy.cz).
Mají stále více uživatelů ve všech zemích světa a šetří denně možná i miliony litrů paliva, protože navigace založené na těchto mapách dokážou dovést do cíle bez zbytečného bloudění.
Nutné je připomenout také tisíce zachráněných lidských životů díky udání své polohy po nějaké nehodě, nebo, že včas se dokázali vyhnout nebezpečnému úseku a nestali se objetí nehody.

Na závěr je nutno dodat, že internet napodobuje přírodu. Tak jako v lidském těle mezi sebou jednotlivé buňky musí komunikovat pomocí nervové soustavy a mozku, aby tělo mohlo efektivně fungovat, tak i lidstvo internet potřebuje jako zdroj dat a pro komunikaci. Jeho užitek a ušetřená energie daleko převyšuje náklady na jeho provoz.

Mýtus: Každý podnikatel je automaticky plátcem DPH
Realita: Plátcem DPH se stáváte buď dobrovolně, nebo po překročení určité výše obratu, či v některých zvláštních případech.

Mýtus: DPH platí prodávající
Realita: DPH odvádí prodávající, ale pokud neudělá chybu, tak prodá výrobek i s DPH, takže DPH zaplatí kupující.
DPH jen snižuje prodejnost výrobku.

Mýtus: Je lepší nakupovat bez DPH a pak prodat s DPH
Realita: Je víc než rozumné nakupovat od plátců DPH produkt i s DPH, protože toto DPH vám bude vráceno a to i v případě, že produkt dále neprodáváte, ale využijete k podnikání. Samozřejmě při dalším prodeji zaplatíte nové DPH z nově vámi stanoveného základu daně (cena + marže).
Nezapomeňte k ceně připočítat i DPH.

Mýtus: Stát vybral od prodávajícího DPH 200 korun. Já jako kupující jsem znovu výrobek prodal a odvedl státu 300 korun DPH, ale stát mi původní DPH 200 korun vrátil. Měl 200 a nyní má jen 100 (300 - 200 = 100).
Realita: Stát neměl nic, pak získal od prodávajícího 200 a ty vyměnil za vašich 300 takže v pokladně má nyní místo nula již 300 korun.

Potřebuje společnost živnostníky a drobné řemeslníky?
Vždy se najde dost lidí, kteří si myslí, že společnost prosperuje jen díky obřím korporacím a drobní živnostníci jsou pro stát zcela zbyteční.

Ale jak vznikly tyto velké firmy typu Baťa, Microsoft, Apple? Vytvořil je stát?
Nikoliv, založili je právě lidé, kteří nevlastnili téměř žádný kapitál, ani již prosperující firmy, ale naopak neznámí, mnohdy začínají podnikatelé - živnostníci.

Na těchto příkladech vidíme, že pokud by na trhu směli podnikat jen již zavedené a obří firmy, nemohly by vznikat nové a vývoj ekonomiky by se zastavil.

Nevýhodou obřích firem je také, že jsou pod stálým tlakem, kde kdo si chce uloupnout z jejich zisku sám do vlastní kapsy. Jsou na ně pořádány doslova lovy jak na tučné velryby. Částky, které ročně vynaloží na soudní spory jsou neuvěřitelné. Pro některé je tento neustálý tlak zničující. Také úmrtí zakladatele a nositele myšlenky může znamenat stagnaci firmy nebo její zánik. Postupně by tak na trhu zůstala jedna firma, kterou by vlastnil stát. Stát má ale plnit jinou funkci, ne podnikat ve firmách.

Závěrem
Drobné živnostníky potřebujeme, protože v normální společnosti jsou to nejčastěji oni, kdo jsou nositeli nových myšlenek, postupů, technologií a zároveň vytváří i konkurenci těm velkým. Velcí jsou pak nuceni dodržovat aspoň základní kvalitu svých služeb. Bez konkurence by je k tomu nic nenutilo.

Minimální mzda - nevýhody:

• výši mzdy by měl stanovovat zaměstnavatel dle odvedené práce


• pokud zaměstnanec neodvede práci v minimální mzdě, zaměstnavatel je nucen jej propustit


• větší stres pro zaměstnance, kteří musí vzít na sebe břímě za propuštěné



• dopad na sociálně nejslabší skupinu lidí, která není schopna vytvořit hodnoty rovnající se minimální mzdě


• nahrazení prací v minimální mzdě automaty, či roboty


• vyloučení nejslabších občanů na vytváření národního důchodu a s tím spojená sociální rizika

Minimální mzda - výhody:

• zaměstnavatel je nucen automatizovat výrobu, co nejvíce práce robotům


• čím méně zaměstnanců, tím méně starostí pro zaměstnavatele


• zvyšování produktivity práce