Korupci si především představujeme, jako jednání, kdy jedinec poskytne finanční částku jiné osobě za účelem zrychlení určitého procesu, či získání nedostatkového zboží a podobně. Pokud protistrana příjme úplatu, dochází u ní ke korupci, protože již dostává za svou činnost stálý plat a nesmí nikoho upřednostnit za poskytnutí úplaty.

Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.

Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).

I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.

Degresivní daň s rostoucím daňovým základem procentuální sazba klesá.
Čím je subjekt, jedinec úspěšnější, tím má menší daňovou zátěž.
Výhody regresivní daně
- úspěšní jsou ve výhodě, mohou více ze zisku investovat a méně odvádět
- pobízí podnikatele vydělávat, co nejvíc a být úspěšnými
- bohatí občané = bohatý stát
- vyšší zaměstnanost
- lepší výběr daně
- minimum lidí bez práce

Nevýhody regresivní daně
- těžší rozběh podnikání
- přežijí jen více úspěšní
- možnost větších sociálních pnutí

Příklad pro studenty nejen ekonomie.
Solární elektrárny, které vyrostly u obcí a měst je příklad státní pobídky, která se vymkla z rukou.
Výkupní cena za 1 kW, která měla motivovat občany, aby si nainstalovali na své domy solární panely se minula původní představě a namísto domácností, které měly být nezávislé na dodávkách energie se stal pravý opak - předběhli je jiní, kteří využili tuto možnost ve velkém.
Odhaduje se, že díky vysoké výkupní ceně za jednu kilowattu z obnovitelných zdrojů bude muset každý občan zaplatit za 20 let za energii navíc částku 100 000 korun.
Původní záměr snad byl že občan tuto částku (100 000 korun) investuje do svého vlastního zdroje energie, stane se nezávislým na dodávkách energie a ještě bude dodávat přebytky do sítě, ale pravý opak je skutečností.
Jak se můžeme dobrat k částce 100 000 korun na občana za 20 let, kterou bude muset zaplatit za tento projekt?
Uvádí se, že všichni občané budou muset zaplatit za 20 let částku 1 bilión korun za solární energii vykoupenou ze solárních farem díky dotační ceně.
Vydělme si tuto částku počtem obyvatel naší země a dostaneme částku 100 000 korun na osobu.
1 000 000 000 000/10 000 000 = 100 000

Otázka: Jak se mělo postupovat v případě této pobídky na lepší využití obnovitelné energie?
a) žádnou pobídku neumožnit, občan je svéprávný a rozhodne se sám
b) pobídku řešit výhodnou půjčkou, kterou by občané splácely odevzdáváním energie do soustavy
c) vše bylo v pořádku a občané měli být rychlejší než firmy

Podle grafu na stránce cisla-a-statistiky/energetika-v-cr.html spotřeba elektřiny v ČR od roku 2008 klesá, přesto je třeba udržovat celou rozvodnou soustavu v provozu schopném stavu. Dále se také musí zaplatit dotovaná elektřina dodávaná z "ekologických" zdrojů. Samozřejmě pokles zisku se projeví i na ceně akcií.  Navrhované řešení je že značnou část platby bude tvořit cena za velikost jističe. Čím větší jistič, tím větší platba stálá měsíční platba za něj aniž by byla odebrána nějaká elektřina. Tudíž šetřením spotřeby elektřinou asi nic nevyřešíte. Budou dvě řešení, jak neplatit více za elektřinu. Osadit dům takovým jističem, aby zvýšení cen se Vás téměř nedotklo(je to řešení do budoucna?), nebo se stát nezávislým na placených zdrojích elektřiny.

Kalkulačka nových tarifů a cen za elektřinu NTS

KALKULÁTOR NOVÉ TARIFNÍ STRUKTURY V ELEKTROENERGETICE

Náklady a výdaje se často pletou, zkuste si u výdajů vždy připomenout, že vydáváte přímo z peněženky.

Výdaje - je úbytek finančních prostředků. Koupili jste si rohlík a hned jej platíte, máte výdaj.

Náklady - jsou vstupy spotřebované při produkci výrobku, bez ohledu na to, zda byly již v tomto období uhrazeny, či nikoliv. (Vy prosíte:Prosím Tě, počkej mi chvíli, až prodám tak Ti vstupy uhradím. Ale přesto jsou to pro Vás náklady, i když Vás zatím nestály ani minci).