Proč v krajině není vody jako dříve


Popis stránky

Proč v krajině není vody jako dříve
Vrátíme li krajině vodu, značně ochladíme klimat.

Vrátíme li krajině vodu, značně ochladíme klimat.
Voda v krajině výrazně ochlazuje ovzduší. Je to podobné, jako vlhkost naší pokožky. Aby se voda/pot mohl odpařit, odebírá teplo z povrchu organizmu a tím brání proti jeho přehřátí.
Vrátíme li krajině vodu, ochladíme klima.

Méně srážek

V roce 2018 i v letech předchozích, bylo méně dešťových srážek, než je dlouhodobý průměr. Říká se také, že na suchou zem nerado prší a je to pravda. Jistě jste již viděli na internetu satelitní sekvenci snímků přicházející cyklóny nad evropský kontinent, kdy se tato cyklóna doslova "vypařila" hned nad Francií, i když nad oceánem z ní padaly mohutné dešťové srážky, nebo jakoby u břehů Evropy narazila na mohutnou, neviditelnou zeď a není schopna pokračovat nad kontinent.
Oblaka navíc odrážejí značnou část slunečního záření, které by jinak dopadlo na Zemi.
Pokud by naše planeta byla zcela zahalena do oblačnosti, na jejím povrchu by teplota klesla až k "opravdu mínus" -151°C! (zdroj: wikipedia)

Eroze půdy bohaté na uhlík

Odplavování humusu (půda obsahující organické částí odumřelých rostlin, bohatá na uhlík) z půdy není jen problém kácených brazilských pralesů.
I u nás eroze zabavuje ornici schopnosti zadržovat vodu a mění jí v mrtvou poušť.
Kdysi meze zabraňovaly odplavování úrodné půdy. Vrátí se zpět na naše pole?

cernozem-vs-erozni-puda-bez-uhliku

Meze zabraňují erozi půdy a zadržují vodu - terasy zvětšují povrch/plochu svahu a vytváří i stín za určitých podmínek

meze-zabranuji-erozi-pudy-a-zadrzuji-vlahu.jpg

Meliorace - odvodňování půdy

Nejen v bývalém Československu, ale prakticky na celém světě se prováděly meliorace dost drastickým způsobem.
Vysychání půdy trvalo určitou dobu, takže se zvyšování teplot ovzduší svádělo především na CO2.

Nešetrná regulace vodních toků

Dříve řeky vytvářely meandry a tím jejich délka byla mnohonásobně větší než po úpravách, kdy řeky byly napřímeny.
Je zřejmé, že dlouhý, nevybetonovaný tok umožňoval, aby voda mohla nasáknout do okolní půdy a zajišťovat tak dostatečnou výšku podzemních vod v širokém okolí a reguloval okolní teplotu - ochlazoval krajinu - odpar vody odebírá teplo z ovzduší a výrazně jej ochlazuje i o několik stupňů Celsia.
Krajina tak tvořila zásobárnu pitné vody, která se postupně uvolňovala do okolí.


Záplavy zúrodňovaly půdu a vytvářely nejúrodnější roviny (Podunájská nížina, Haná, Polabská nížina atd.)

Další problém je, že dříve díky každoročním jarním záplavám byla zúrodňována okolní půda tisíci tunami humusu odplaveného především z lesů a tak se vytvářely ony úrodné roviny bohaté na uhlík.
Po regulaci toku je životodárný uhlík odplavován do moří a oceánů. Dochází k podobnému jevu, jako při kácení deštných pralesů v Brazílii, kdy během několika let po vymýcení pralesů je úrodná půda odplavena a zůstává jen neúrodný slín.

Po regulaci toku se délka řeky zkrátila a i průsak do okolí je mnohonásobně nižší viz obrázek.

reky-regulace-vysychani-pudy-vysvetleni.png

Vytváření meandrů řek zpomaluje vysychání krajiny

Proč je v lese až o 10°C chladněji, jak v okolní krajině?

Přehodnotit funkci lesa. Je racionální obdělávat půdu v strmých svazích?
Nebylo by lepší tyto svahy zalesnit?

Kosení trávy - vysoká tráva brání vysychání půdy mnohem účinněji a je v ní nižší tepolota, jak v okolí

Dříve se tráva kosila 3x ročně.
Sena - koncem května (nenasuší sena, tak otav už nenasuší - bude bída).
Otavy - v průběhu července (v srpnu tráva nerostla, bylo sucho a horko).
Třetí tráva - na podzim před sklizní ovoce v sadech, ale ta už se nesušila a sloužila hned ke zkrmení.
Vyholený trávník je sice pro někoho krásný, ale velmi vysychá a tím již nemůže bránit přehřívání vzduchu nad povrchem. Navíc neslouží jako útočiště užitečného hmyzu.

Skalnatý podklad vodu nezadrží, ale...

Značnou část území České republiky tvoří, hory, pohoří a pahorkatiny. Do tohoto pevného podkladu dešťová voda nasakuje jen částečně (pískovce). Po jiných horninách stéká. Někde mohou být skalní dutiny, ve kterých se voda zdrží a postupně prosakuje do okolí. Jsme jakousi střechou Evropy. Pramení zde mnoho řek a je třeba lépe využít jejich vodní potenciál.

Jaký je vliv větrných elektráren na proudění vlhkého oceánského vzduchu v nízkých vrstvách nad kontinent?

Větrné elektrárny sice vyrábějí značnou část elektrické energie, ale berou jí větru - vzdušným masám a tím je zpomalují. Jaký zkutečný vliv mají na proudění oceánského vzduchu nad kontinent, bude nutno zkoumat.

vetrná-elektrarna-vrtule-a-drik.jpg

Hmyz je většinou užitečný

Ale některé druhy se velmi rychle množí a dokáží zlikvidovat nejen porosty, ale dokonce i lesy, které na vzrůst potřebují desítky, či stovky let.

Mandelinka bramborová - její larvy dokáží zničit rostliny někdy i dříve jak za 48 hodin.
mandelinka bramborová

Automobilová doprava

Dříve byl venkov zcela soběstačný, nyní i tam lidé čekají, kdy jim kamiony přivezou pečivo, maso, mléko, vajíčka, ovoce a zeleninu.
Není to zbytečná zátěž pro životní prostředí?

Nehnojená pole chlévskou mrvou, chudobná na uhlík, připomínají poušť

Pole 10.března 2016 mezi Ždánicemi a Šardicemi na jižní Moravě.
pole-bez-uhliku-pripominaji-poust.jpg

Neskončí uhlík, který patří poli, v pecích?

Sláma je téměř čistý uhlík a proto jí mnohde používají jako palivo. Ale uhlík je třeba zase vracet zpět půdě, aby byla úrodná a schopna živit miliardy lidí i jiných, užitečných organizmů.
Balík slámy válec - má hmotnost 350 kg a rozměry - 150 cm průměr, 150 cm výšku.
Pokud se z lánu sklidí 1000 x 350 kg 350 000 kg uhlíku formou slámy + další tisíce kg formou zrna, jedna sklizeň dokáže půdu doslova vydrancovat.
Ale zase je to příležitost, jak odsát uhlík z atmosféry a vrátit jej tam, kam patří, pokud se začne zase hnojit organickým hnojivem. kulate-valce-baliky-slamy-na-poli.jpg

Pranostiky - počasí



Pokud něco nefunguje, zkuste prvně znovu načíst stránku Ctrl+Shift+R.



KONEC MOJE IP VYPISY