Proč v krajině není vody jako dříve


Popis stránky

Proč v krajině není vody jako dříve
Vrátíme li krajině vodu, značně ochladíme klimat.

Vrátíme li krajině vodu, značně ochladíme klimat.
Voda v krajině výrazně ochlazuje ovzduší. Je to podobné, jako vlhkost naší pokožky. Aby se voda/pot mohl odpařit, odebírá teplo z povrchu organizmu a tím brání proti jeho přehřátí.
Vrátíme li krajině vodu, zvýší se v letních měsících odpar, budou častěji dešťové srážky, ranní mlhy, více oblačnosti, která odráží sluneční záření. Významně poklesnou hladiny oceánů.
Vrátíme li krajině vodu, ochladíme klima.

Méně srážek

V roce 2018 i v letech předchozích, bylo méně dešťových srážek, než je dlouhodobý průměr. Říká se také, že na suchou zem nerado prší a je to pravda. Jistě jste již viděli na internetu satelitní sekvenci snímků přicházející cyklóny nad evropský kontinent, kdy se tato cyklóna doslova "vypařila" hned nad Francií, i když nad oceánem z ní padaly mohutné dešťové srážky, nebo jakoby u břehů Evropy narazila na mohutnou, neviditelnou zeď a není schopna pokračovat nad kontinent.
Oblaka navíc odrážejí značnou část slunečního záření, které by jinak dopadlo na Zemi.
Pokud by naše planeta byla zcela zahalena do oblačnosti, na jejím povrchu by teplota klesla až k "opravdu mínus" -151°C! (zdroj -151°C: wikipedia)

Video - cyklona přinášející srážky, jako by narazila nad Evropou do neviditelné stěny a nemůže dál.

Nad Evropou panuje suché, teplé počasí s oblastí vysokého tlaku a nedovolí cykloně v postupu nad kontinent. Přitom, srážky by znatelně ochladily ovzduší především v přízemních vrstvách a oblačnost stínila slunci. Přesto ovlivní počasí v Evropě a od jihu prodící vzduch (viz Itálie ve videu) zapříčiní vydatné lokální bouře.

Eroze půdy bohaté na uhlík - uhlík není náš nepřítel, protože bez něj bychom nemohli žít

Odplavování humusu (půda obsahující organické částí odumřelých rostlin, bohatá na uhlík) z půdy není jen problém kácených brazilských pralesů.
I u nás eroze zabavuje ornici schopnosti zadržovat vodu a mění jí v mrtvou poušť.
Kdysi meze zabraňovaly odplavování úrodné půdy. Vrátí se zpět na naše pole?

cernozem-vs-erozni-puda-bez-uhliku

Meze zabraňují erozi půdy a zadržují vodu - terasy zvětšují povrch/plochu svahu a vytváří i stín za určitých podmínek

meze-zabranuji-erozi-pudy-a-zadrzuji-vlahu.jpg

Meliorace - odvodňování půdy

Nejen v bývalém Československu, ale prakticky na celém světě se prováděly meliorace dost drastickým způsobem.
Vysychání půdy trvalo určitou dobu, takže se zvyšování teplot ovzduší svádělo především na CO2.
Vytvoření jednoduchých, snadno regulovatelných hrází na malých vodních tocích / potocích, vodotečích, by zabránilo nadměrnému vysychání okolní půdy až do vzdáleností stovek metrů a s tím i zvýšení výparu vody a snížení teploty vzduchu. Kolem vodních toků by vznikaly, za jasných nocí, ranní mlhy a opary, které také brání přehřívání půdy.
Hladina podzemní vody by se zvýšila na úroveň hladiny v potoce, či říčky, které bývají hluboké až 3 metry a pokud jsou vyschlé, nebo na nízké úrovni hladiny, tak výrazně napomáhají vysušování okolí.


Obrázek: Po prohloubení vodoteče vyschla okolní, naplavená půda, která představovala obrovskou zásobárnu vody čítající až miliony kubických metrů vody.
hluboke-vodotece-vysusuji-okolni-pudu-a-ta-se-prehriva-ekologie.jpg

Obrázek: Vytváření hrázek na malých vodních tocích vrací vodu zpět půdě a zabraňuje vysychání.
navyseni-hladiny-vodniho-toku-zabreneni-vysychani-okolni-krajiny.jpg


Obrázek: Pokud by se v potoce navýšila hladina pomocí hrázky, celé údolí by se proměnilo v obří zásobárnu vody.
Takových míst jsou v naši zemi tisíce, kde by se snadno dala zadržet voda v okolní půdě.
navyseni-hladiny-v-potoce-zadrzi-vodu-v-pude.jpg

Nešetrná regulace vodních toků

Dříve řeky vytvářely meandry a tím jejich délka byla mnohonásobně větší než po úpravách, kdy řeky byly napřímeny.
Je zřejmé, že dlouhý, nevybetonovaný tok umožňoval, aby voda mohla nasáknout do okolní půdy a zajišťovat tak dostatečnou výšku podzemních vod v širokém okolí a reguloval okolní teplotu - ochlazoval krajinu - odpar vody odebírá teplo z ovzduší a výrazně jej ochlazuje i o několik stupňů Celsia.
Krajina tak tvořila zásobárnu pitné vody, která se postupně uvolňovala do okolí.


Záplavy zúrodňovaly půdu a vytvářely nejúrodnější roviny (Podunájská nížina, Haná, Polabská nížina atd.)

Další problém je, že dříve díky každoročním jarním záplavám byla zúrodňována okolní půda tisíci tunami humusu odplaveného především z lesů a tak se vytvářely ony úrodné roviny bohaté na uhlík.
Po regulaci toku je životodárný uhlík odplavován do moří a oceánů. Dochází k podobnému jevu, jako při kácení deštných pralesů v Brazílii, kdy během několika let po vymýcení pralesů je úrodná půda odplavena a zůstává jen neúrodný slín.

Po regulaci toku se délka řeky zkrátila a i průsak do okolí je mnohonásobně nižší viz obrázek.

reky-regulace-vysychani-pudy-vysvetleni.png

Vytváření meandrů řek zpomaluje vysychání krajiny

Proč je v lese až o 10°C chladněji, jak v okolní krajině?

Přehodnotit funkci lesa. Je racionální obdělávat půdu v strmých svazích?
Nebylo by lepší tyto svahy zalesnit?

Kosení trávy - vysoká tráva brání vysychání půdy mnohem účinněji a je v ní nižší tepolota, jak v okolí

Dříve se tráva kosila 3x ročně.
Sena - koncem května (nenasuší sena, tak otav už nenasuší - bude bída).
Otavy - v průběhu července (v srpnu tráva nerostla, bylo sucho a horko).
Třetí tráva - na podzim před sklizní ovoce v sadech, ale ta už se nesušila a sloužila hned ke zkrmení.
Vyholený trávník je sice pro někoho krásný, ale velmi vysychá a tím již nemůže bránit přehřívání vzduchu nad povrchem. Navíc neslouží jako útočiště užitečného hmyzu.

Skalnatý podklad vodu nezadrží, ale...

Značnou část území České republiky tvoří, hory, pohoří a pahorkatiny. Do tohoto pevného podkladu dešťová voda nasakuje jen částečně (pískovce). Po jiných horninách stéká. Někde mohou být skalní dutiny, ve kterých se voda zdrží a postupně prosakuje do okolí. Jsme jakousi střechou Evropy. Pramení zde mnoho řek a je třeba lépe využít jejich vodní potenciál.

Jaký je vliv větrných elektráren na proudění vlhkého oceánského vzduchu v nízkých vrstvách nad kontinent?

Větrné elektrárny sice vyrábějí značnou část elektrické energie, ale berou jí větru - vzdušným masám a tím je zpomalují. Jaký zkutečný vliv mají na proudění oceánského vzduchu nad kontinent, bude nutno zkoumat.

vetrná-elektrarna-vrtule-a-drik.jpg

Hmyz je většinou užitečný

Ale některé druhy se velmi rychle množí a dokáží zlikvidovat nejen porosty, ale dokonce i lesy, které na vzrůst potřebují desítky, či stovky let.

Mandelinka bramborová - její larvy dokáží zničit rostliny někdy i dříve jak za 48 hodin.
mandelinka bramborová

Automobilová doprava

Dříve byl venkov zcela soběstačný, nyní i tam lidé čekají, kdy jim kamiony přivezou pečivo, maso, mléko, vajíčka, ovoce a zeleninu.
Není to zbytečná zátěž pro životní prostředí?

Nehnojená pole chlévskou mrvou, chudobná na uhlík, připomínají poušť

Pole 10.března 2016 mezi Ždánicemi a Šardicemi na jižní Moravě.
pole-bez-uhliku-pripominaji-poust.jpg

Uzrálý hnůj - chlévská mrva je velmi bohatý na uhlík

Pole na celém světě potřebují ročně miliardy tun uhlíku - chlévské mrvy, aby nepřipomínaly nerúrodnou poušť. Na uhlík je třeba pohlížet racionálně, bez hysterie. Pole pod hromádkou chlévské mrvy je již na první pohled neúrodná pisčina nehnojená po mnoho let. Soukromý zemědelec se pokusí půdu prohnojit, ale tato hromákda je jen velmi skromnou hrstkou pro tak zdevastovanou půdu.

hnuj-hojivo-chlevska-mrva.jpg

Neskončí uhlík, který patří poli, v pecích?

Sláma je téměř čistý uhlík a proto jí mnohde používají jako palivo. Ale uhlík je třeba zase vracet zpět půdě, aby byla úrodná a schopna živit miliardy lidí i jiných, užitečných organizmů.
Balík slámy válec - má hmotnost 350 kg a rozměry - 150 cm průměr, 150 cm výšku.
Pokud se z lánu sklidí 1000 x 350 kg 350 000 kg uhlíku formou slámy + další tisíce kg formou zrna, jedna sklizeň dokáže půdu doslova vydrancovat.
Ale zase je to příležitost, jak odsát uhlík z atmosféry a vrátit jej tam, kam patří, pokud se začne zase hnojit organickým hnojivem. kulate-valce-baliky-slamy-na-poli.jpg

Kolik uhlíku by bylo zapotřebí našim polím a lesům

Kdyby naše plochu naší republiky pokryla 5cm silná vrstva uhlíků, velmi nutná pro zkvalitnění půdy, kolik by taková vrstva vážila?
Plocha ČR v metrech čtverečních 78,865 km² x 1 000 000 = 78 865 000 000 m²
5cm vrstva uhlíku = 0,05m
78 865 000 000 x 0,05 x 0,05 = 197 162 500 m³
1m³ uhlíku(grafitu) váží 2270 kg/m³ = 2,270 tun/m³
197 162 500 m³ x 2,270 tun/m³ = 447 558 875 = 448 milionů tun uhlíku
Jen pro srovnání: v roce 2018 se vytěžilo zhruba 43 milionů tun uhlí přibližně o 70% méně, než v roce 1989.

Kůrovcová kalamita - bylo jí možno zabránit, když bylo napadeno jen několik stromů?

Myslíme to s přírodou a plícemi planety vážně, nebo se chceme jen zviditelnit a prosadit svůj názor ať si les pomůže sám?
kůrovec kalamita les

Třídění odpadu by se mělo lidem vyplatit?

Byla by větší motivace, když by občan za řádně vytříděný odpad dostal zaplaceno?

Značení odpadu dle čísla v trojúhelníku z šipek a do kterého kontejneru patří

  • Plasty 1-20 žlutý kontejner fólie, sáčky, plastové tašky, sešlapané PET lahve kelímky (od jogurtů, mléčných výrobků), balící fólie od spotřebního zboží, plastové obaly polystyrén / NE znečištěné, mastné, od jedů, od žíravin; novodurové trubky atd.
  • PAP 20-39 modrý kontejner papír, lepenky, kartony / NE např. mastný, špinavý, s plastovou folií, proložky na vajíčka
  • GL 70-72 zelený kontejner sklo, sklenice i barevné / NE porcelán, drátěné sklo, auto-skla, pokovená skla atd.
  • 81 a 84 oranžový kontejner nápojové kartony s příměsí kovu - kovovou folií
  • 40 - 41 oranžový kontejner kovové odpady
  • BIO kontejner drobný odpad rostlinného původu


Pranostiky - počasí



Pokud něco nefunguje, zkuste prvně znovu načíst stránku Ctrl+Shift+R.



KONEC MOJE IP VYPISY