| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Českým králem zvolen (podruhé) JINDŘICH KORUTANSKÝ. Římskoněmecký král Albrecht I. Habsburský vyhlásil nad Jindřichem říšskou klatbu. | | | 1306 1. února | | | 1307 15. srpna | | | 1310 18. října | |
|
| | | 2) | | | | Pod stupňujícím se tlakem českých pánů (pohrozili Janovi vzpourou) odvolal král cizince z nejvyšších úřadů a vlády se ujali předáci české šlechty - v Čechách Jindřich z Lipé, na Moravě Jan z Vartemberka. | | | 1312 leden | | | 1311 září | | | 1315 duben | |
|
| | | 3) | | | | Římskoněmecký král Albrecht I. Habsburský vtrhl se svým vojskem do Čech a 8. října vybudoval tábor u Loun; jeho syn Rudolf dorazil již předtím (1. října) přes Moravu do Prahy. Jindřich Korutanský mezitím uprchl s manželkou do Tyrol. Albrecht prohlásil České království za odumřelé říšské léno a udělil jej svému synovi. Pominul přitom právo české šlechty na volbu českého panovníka. | | | 1310 konec srpna | | | 1306 počátek října | | | 1316 počátek března | |
|
| | | 4) | | | | Novým českým králem byl provolán manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III., JINDŘICH KORUTANSKÝ | | | 1309 konec září | | | 1316 listopad | | | 1306 počátek září | |
|
| | | 5) | | | | Vojenská výprava nového českého krále proti odbojné šlechtě do západních Čech (proti Bavorovi ze Strakonic) přerušena náhlým úmrtím šestadvacetiletého Rudolfa (pro svou nadměrnou šetrnost byl v Čechách přezdíván "král Kaše") při obléhání Horažďovic (zachvácen úplavicí). Zemřel bez potomků a zanechal po sobě již podruhé ovdovělou Elišku. Albrechtovi I. Habsburskému se nepodařilo na uvolněný trůn protlačit některého ze svých dalších pěti synů (na prvním místě Fridricha - toho ale uznali jen moravští páni na čele s olomouckým biskupem Janem VI.). | | | 1308 13. května | | | 1312 30. června | | | 1307 3. července | |
|
| | | 6) | | | | Diplomatická mise cisterciáckých opatů Konráda Zbraslavského a Heidenricha Sedleckého v Heilbronnu u nového římskoněmeckého krále Jindřicha VII. Lucemburského ; Konrád nabídl Jindřichovi českou korunu pro jeho jediného syna Jana a s tím spojený dynastický sňatek s jednou ze čtyř dcer Václava II. Eliškou. Římskoněmecký král s rozhodnutím (téměř rok) váhal, měl obavy z anarchie v Čechách. | | | 1309 srpen | | | 1306 březen | | | 1315 duben | |
|
| | | 7) | | | | Jindřich VII. Lucemburský se zavázal zachovávat práva a svobody Českého království, pokud si Čechové zvolí za krále osobu, kterou jim vybere (v té době ještě uvažoval o svém bratrovi Walramovi). | | | 1310 31. ledna | | | 1306 21. srpna | | | 1307 11. září | |
|
| | | 8) | | | | Českým králem zvolen RUDOLF I. HABSBURSKÝ ve stejný den si vzal za manželku vdovu po Václavu II., sedmnáctiletou Elišku Rejčku (z důvodu zachování nároků českého státu na Polsko). Rudolf potvrdil české šlechtě všechna privilegia včetně Zlaté buly sicilské. | | | 1306 16. října | | | 1308 26. ledna | | | 1315 10. června | |
|
| | | 9) | | | | Výprava krále Jana Lucemburského proti Matúši Čákovi Trenčanskému, který ohrožoval vojenskými vpády východomoravské pomezí; Matúšova vojska byla vytlačena, ale v bitvě u Holíče byl král málem zajat a jen smělý zásah Jindřicha z Lipé jej vysvobodil. | | | 1312 srpen | | | 1314 září | | | 1315 červenec | |
|
| | | 10) | | | | Vznikl staročeský anonymní epos Alexandreida. | | | kolem 1315 | | | kolem 1306 | | | kolem 1310 | |
|
| | | 11) | | | | Jan Lucemburský získal od svého otce lénem hrabství lucemburské a krátce nato byl jmenován říšským generálním vikářem, tj. zástupcem Jindřicha VII. ve vládě v Říši. | | | 1315 22. ledna | | | 1312 18. května | | | 1310 13. září | |
|
| | | 12) | | | | Sňatek osmnáctileté Elišky Přemyslovny se čtrnáctiletým Janem Lucemburským ve Špýru. Jindřich VII. udělil svému synu Janovi České království i Markrabství moravské lénem. | | | 1310 1. září | | | 1309 11. února | | | 1311 12. září | |
|
| | | 13) | | | | V Čechách se začalo šířit valdenství; první zmínka o vystoupení lidových kacířů je obsažena ve Zbraslavské kronice k tomuto roku. Začali v Čechách působit i inkvizitoři jmenovaní biskupem Janem IV. z Dražic. | | | kolem 1308 | | | kolem 1315 | | | kolem 1310 | |
|
| | | 14) | | | | Korunovace (ve Svatovítské bazilice) Jana Lucemburského (a jeho manželky Elišky) arcibiskupem mohučským Petrem z Aspeltu za krále českého. | | | 1310 27. května | | | 1312 17. dubna | | | 1311 7. února | |
|
| | | 15) | | | | Janovo vojsko dosáhlo městských bran Prahy, 3. prosince byla Praha dobyta; krátce nato (9. prosince) se Jindřich Korutanský s Annou odebral do Tyrol. Jindřich užíval až do své smrti (2. dubna 1335) titulu "král český a polský". | | | 1312 8. května | | | 1310 28. listopadu | | | 1311 18. dubna | |
|
| | | 16) | | | | Připomíná se tzv. Dalimilova kronika, české, anonymní a veršované zpracování dějin Čech (v první části se opírá zejména o Kosmu, údaje z let 1125-1240 jsou značně nespolehlivé, v pokračování do roku 1315 se stala důležitým historickým pramenem). | | | 1310-1315 | | | 1290-1310 | | | 1301-1309 | |
|
| | | 17) | | | | Vedena nejstarší městská kniha (na Starém Městě pražském). Ve Slezsku začínají vznikat landfrýdy měst (dohody o zachování míru - základ regionálních sněmů) jednotlivých knížectví. | | | 1310 | | | 1305 | | | 1308 | |
|
| | | 18) | | | | "Domácí válka" českých pánů o moc (podpořená aktivní politikou královny Elišky Přemyslovny, která se sblížila s protivníkem Jindřicha z Lipé Vilémem Zajícem z Valdeka) vedla krále Jana k zatčení a uvěznění Jindřicha z Lipé na hradě Tejřov (Týřov). Královnu Elišku popuzoval milostný vztah Jindřicha s Eliškou Rejčkou (její macechou, mladičkou vdovou po Václavu II. a Rudolfu Habsburském). Země se rozdělila na dva tábory, hrozila občanská válka mezi stranou Jindřichovou a Zajícovou. | | | 1315 26. října | | | 1313 8. listopadu | | | 1312 12. září | |
|