| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Slavnostní instalace prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic (pražským biskupem se stal v lednu 1343 po smrti Jana IV. z Dražic). Současně došlo k položení základního kamene ke stavbě gotické katedrály sv. Víta na Pražském hradě; stavitelské dílo započal Matyáš z Arrasu, po roce 1356 v něm pokračoval Petr Parléř (byl též vynikajícím sochařem). Katedrála byla předurčena za pohřebiště českých panovníků, za schránku korunovačních klenotů i za ústřední svatyni pražské diecéze. | | | 1345 28. prosince | | | 1344 21. listopadu | | | 1345 30. ledna | |
|
| | | | 2) | | | | Karel navštívil uherského krále Karla II. Roberta z Anjou. Pražským měšťanům se podařilo prosadit zřízení radnice (jako první v Čechách); rané pokusy byly již za vlády Václava II. Markrabě Karel za svého pobytu na Moravě usiloval o upevnění pořádku v zemi; vojensky dokázal zasáhnout proti zpupným moravským pánům. | | | 1338 | | | 1336 | | | 1335 | |
|
| | | | 3) | | | | Karel s otcem Janem odjeli na třetí křížové tažení do Litvy a Pruska; tak jako dvakrát předtím nepřineslo valný úspěch. | | | 1344 28. prosince | | | 1345 leden | | | 1346 březen | |
|
| | | | 4) | | | | Cesta krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla do Avignonu za papežem Klimentem VI. (Karlovým učitelem, opatem Pierrem de Rossie`res, v době jeho pobytu ve Francii); již předtím (12. dubna 1343) vyhlásil papež nad císařem Ludvíkem Bavorským exkomunikaci. Na schůzce se jednalo o případné změně na římskoněmeckém trůně. | | | 1345 30. dubna | | | 1346 21. listopadu | | | 1344 jaro | |
|
| | | | 5) | | | | Uherský král Karel Robert zprostředkoval setkání Jana Lucemburského s novým polským králem Kazimírem III. (nastoupil po smrti Vladislava Lokýtka roku 1333) v Trenčíně; krále Jana doprovázel králevic Karel. Jednání pokračovalo na uherském Visegrádu (26. listopadu), skončilo přijetím tzv. vyšehradského traktátu. Jan Lucemburský se zřekl titulu polského krále za náhradu 20 tisíc kop českých grošů a Kazimír III. uznal přímou vládu českého krále ve Vratislavsku a Hlohovsku i jeho lenní panství nad řadou dolnoslezských knížat (Jindřichem Zaháňským, Konrádem Olešnickým, Janem Štěnavským, Boleslavem Lehnicko-Břežským). Janovi bylo také přiznáno vzdálené panství v mazovské oblasti Plocko. Uznávala se dále Janova svrchovanost nad knížaty hornoslezskými (Opolsko, Bytomsko, Ratibořsko, Osvětimsko-Zátorsko, Těšínsko). Tyto země byly postupně přičleňovány ke Koruně, tzn. že si podržely vnitřní právní specifika, ale rozhodování o nich náleželo králi a české šlechtě. Z celého Slezska neuznalo lenní svrchovanost českého krále jen knížectví svídnicko-javorské (připojeno až za Karla IV. roku 1353). | | | 1335 24. srpna | | | 1346 9. října | | | 1346 leden | |
|
| | | | 6) | | | | Vévodové opavští získali vládu ve slezském Ratibořsku (od té doby se Opavsko sbližovalo se Slezskem). | | | 1341 4. června | | | 1336 během roku | | | 1339 leden | |
|
| | | | 7) | | | | Na flanderském bojišti nechal král Jan Lucemburský sepsat závěť, podle níž měly připadnout po jeho smrti Čechy, Lužice a Slezsko Karlovi, Morava Janu Jindřichovi a Lucembursko Václavovi. | | | 1340 9. září | | | 1339 28. května | | | 1341 11. června | |
|
| | | | 8) | | | | Karel uzavřel ve Vídni dohodu s vévodou rakouským (Albrechtem II.), korutanským a štýrským o vzájemné pomoci. | | | 1344 jaro | | | 1343 23. dubna | | | 1341 15.-16. prosince | |
|
| | | | 9) | | | | Povstání venkovského lidu na Jindřichohradecku, kde se rozšířilo valdenství; na konci roku 1339 uspořádána proti nim křížová výprava (šlo o první výpravu proti kacířům v našich zemích). | | | 1335-1341 | | | 1338-1340 | | | 1336-1339 | |
|
| | | | 10) | | | | Karel nechal zhotovit novou královskou korunu svatováclavskou; je z 21karátového zlata a váží kolem 2,5 kg, zdobí ji 94 drahokamů mezi nimi i 19 safírů a 290 perel. | | | 1344 11. července | | | 1346 | | | 1343 26. srpna | |
|
| | | | 11) | | | | Návštěva markraběte Karla u Kazimíra Polského a poté u Karla II. Roberta. V jihofrancouzském Montpellieru si Jan Lucemburský marně léčil zrak, brzy definitivně oslepl. | | | 1346 | | | 1340 | | | 1344 | |
|
| | | | 12) | | | | Založeno pražské arcibiskupství (bullou Ex supernae providentia maiestatis); Čechy byly vyňaty z dosavadní podřízenosti mohučské církevní správy. Pražské arcibiskupské metropoli bylo podřízeno biskupství v Olomouci a nově zřízené biskupství v Litomyšli (založeno rovněž téhož dne). | | | 1346 28. prosince | | | 1344 30. dubna | | | 1343 21. listopadu | |
|
| | | | 13) | | | | Karel pobýval s vojskem v Tyrolích, kde vypuklo protilucemburské povstání; Markéta, manželka Jana Jindřicha, se snažila vypudit ze země svého muže. Po potlačení odboje odjel Karel do Lombardie, kde dobyl města Penede, Mel, Poutelstein a Belvicio. | | | 1335 9. září | | | 1340 1. srpna | | | 1336 | |
|
| | | | 14) | | | | Vytvořena protilucemburská koalice - Bavorsko, Míšeňsko, Durynsko, Braniborsko, Polsko, Uhersko a Rakousy. | | | 1345 12. června | | | 1345 březen | | | 1345 leden | |
|
| | | | 15) | | | | Král Jan Lucemburský spolu s Karlem odjeli na pomoc francouzskému králi Filipu VI.; pobyli zde do jara následujícího roku a poté se vydali k papeži Benediktu XII. do Avignonu. | | | 1339 září | | | 1342 srpen | | | 1340 listopad | |
|
| | | | 16) | | | | Jan Lucemburský spolu se synem Karlem podnikl novou křížovou výpravu proti pohanským Litevcům; výprava však nepřinesla valný úspěch (Jan zde přišel o pravé oko). | | | 1335 4. června | | | 1337 leden | | | 1335 8. července | |
|
| | | | 17) | | | | Zemřel Jindřich Korutanský a císař Ludvík IV. (Bavorský) udělil Korutany Habsburkům a Tyroly svému rodu. | | | 1335 2. dubna | | | 1336 5. ledna | | | 1335 24. srpna | |
|
| | | | 18) | | | | Karel dobyl v čele tyrolské šlechty v Lombardii město Belluno a 5. srpna město Feltre; v listopadu t. r. se Karel vrátil zpět do Čech. | | | 1335 28.července | | | 1336 8. července | | | 1337 4. června | |
|
| | | | 19) | | | | Český sněm přijal na návrh krále Jana jeho syna Karla za budoucího krále; Karlovi byl udělen titul "rex iunior" a byla mu svěřena vláda v království (ke korunovaci však nedošlo). | | | 1341 11. června | | | 1335 listopad | | | 1337 15.-16. prosince | |
|
| | | | 20) | | | | Polský král Kazimír III. Veliký se pokusil zajmout markraběte Karla při jeho návratu z Litvy. | | | 1345 12. června | | | 1346 léto | | | 1345 březen | |
|
| | | | 21) | | | | Karel vydal v Krakově obligační listinu polskému králi na 4 tisíce kop pražských grošů. | | | 1346 30. dubna | | | 1343 23. dubna | | | 1344 jaro | |
|
| | | | 22) | | | | Bitva u vesnice Kresčaku (Crécy) v severní Francii; první pozemní bitva tzv. stoleté války (1339-1453) mezi Francií a Anglií, které se zúčastnil Jan Lucemburský spolu se svým synem Karlem a 500 těžkooděnci na straně francouzského krále Filipa VI. Český král Jan (na obě oči slepý) vyjel zde na svém koni do poslední bitvy svého života - v bitvě zahynul. Zraněn byl i KAREL, který se tímto dnem (po dvanáctileté spoluvládě) stal českým králem [1346-1378] (jako Karel I.). Dědicem Lucemburska se stal mladší syn Jana Lucemburského Václav (ten rozšířil zemi o vévodství Limburské a Brabantské); později povýšil Lucembursko z hrabství na vévodství. | | | 1346 26. srpna | | | 1348 6. srpna | | | 1343 26. listopadu | |
|
| | | | 23) | | | | Uzavřena smlouva v Enži mezi Janem Lucemburským a rakouskými Habsburky Albrechtem II. a Otou o vzájemné podpoře za cenu Janova odstoupení Korutan a Kraňska Habsburkům; Tyroly připadly jako dědictví dceři Jindřicha Korutanského Markétě-Maultasch, manželce Jana Jindřicha. | | | 1339 během roku | | | 1336 9. října | | | 1337 leden | |
|
| | | | 24) | | | | Pro neshody s otcem byl králevic Karel vypraven do Tyrol, aby se ujal poručnictví nad čtrnáctiletým bratrem Janem Jindřichem. Karel převzal se svolením stavů tyrolskou zemskou správu a zorganizoval tamější stoupence bratrovy vlády a uvedl ho na markrabský stolec. | | | 1338 9. října | | | 1346 během roku | | | 1336 leden | |
|
| | | | 25) | | | | Vojska polského krále Kazimíra vtrhla do Ratibořska a Opavska; vévoda Mikuláš II. se obrátil o rychlou pomoc ke králi Janovi. Král český svolal české i moravské pány do Kutné Hory a hrozbou si vynutil jejich účast na vojenském tažení do Horního Slezska. Po obléhání Krakova a zpustošení okolí uzavřel Kazimír (prostřednictvím papeže Klimenta VI.) příměří. | | | 1346 11. července | | | 1345 12. června | | | 1347 léto | |
|
| | | | 26) | | | | Korunovace Karla římskoněmeckým králem v katedrále města Bonnu (starobylé Cáchy ho nevpustily do svých bran, podobně jako Kolín nad Rýnem - stály na straně císaře Ludvíka IV.). | | | 1346 26. listopadu | | | 1348 2. března | | | 1348 22. listopadu | |
|
| | | | 27) | | | | Karel prošel v převlečení za panoše územím ovládaným svrženým císařem Ludvíkem (Alsaskem, Švábskem, Franky a Horní Falcí) a dospěl počátkem ledna 1347 do Prahy. Rozhodující hospodářskou a politickou silou v Horní Lužici se stal spolek zdejších měst zvaný šestiměstí (Budyšín, Zhořelec, Kamjenc, Žitava, Lubaň a Lubij). | | | 1346 konec roku | | | 1346 jaro | | | 1346 léto | |
|
| | | | 28) | | | | U městečka Rhens na levém břehu Rýna byl na sjezdu kurfiřtů zvolen římskoněmeckým králem třicetiletý moravský markrabě Karel; hlasování proběhlo jednomyslně za účasti pěti kurfiřtů ze sedmi (chyběl Ludvík Braniborský a falckrabě rýnský Ruprecht). | | | 1344 26. srpna | | | 1347 26. listopadu | | | 1346 11. července | |
|
| | | | 29) | | | | Osobní drama Jana Jindřicha a Markéty Korutanské vyvrcholilo roztržkou a následným útěkem Jana z Tyrol do Čech v dubnu 1342; Jan Lucemburský mu vykázal Křivoklátsko. Císař Ludvík Bavorský nechal manželství rozvést a hned v únoru 1342 se konala svatba jeho syna Ludvíka s Markétou. Wittelsbachové zabrali Korutany (i když je císař roku 1335 udělil Habsburkům) i Tyroly (kořist původně lucemburskou). | | | 1341 listopad | | | 1335 15.-16. prosince | | | 1336 23. dubna | |
|
| | | | 30) | | | | Po devítinedělním obléhání, jehož se osobně zúčastnil markrabě Karel, byl dobyt hrad Potštejn, z něhož Mikuláš Žampach ovládal krajinu mezi Moravskou Třebovou a Šternberkem (při dobývání zde bylo poprvé užito střelného prachu). | | | 1340 srpen | | | 1341 září | | | 1339 červenec | |
|
| | | | 31) | | | | Král Jan (již osleplý na jedno oko) se na požádání francouzského krále Filipa VI. odebral do Francie, aby mu pomohl ve válce proti Angličanům. Království spravoval Pertolt z Lipé, třetí syn Jindřicha z Lipé, jako kancléř český. | | | 1337 8. července | | | 1335 podzim | | | 1335 jaro | |
|
