České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test

Popis stránky *
• České dějiny 1347-1359 - Lucemburkové - test
• - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Posunout na obsah

Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

 
Všechny otázky

Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).

- vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)
Do Prahy svolán svatováclavský sněm.
1356 leden
1355 leden
1355 září
 
2)
Karel předal svému bratru Janu Jindřichovi (podle závěti Jana Lucemburského) Moravské markrabství jako dědičné léno se vším příslušenstvím. Jan Jindřich se zavázal Karlovi slibem lenní poslušnosti a tělesné oddanosti a dostal sám slib ochrany.
1351 20. května
1349 26. prosince
1347 22. ledna
 
3)
Karel vydal listinu, kterou založení pražské univerzity potvrdil z moci římskoněmeckého krále. Pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic byl vydán nový církevní zákoník (Statuta Arnosti), který měl upevnit pořádek v církvi (platil několik století).
1354
1349
1347
 
4)
Korunovace Karla římskoněmeckým králem v Cáchách.
1349 25. července
1348 26. prosince
1347 27. června
 
5)
Na Moravě zaveden svátek sv. Cyrila a Metoděje (9. březen).
1350
1359
1349
 
6)
Karel IV. upravil řád majetkových transakcí a vedení zemských desek na Moravě a zřídil zde instituci zemského notáře.
1359
1347
1348
 
7)
V Praze se objevil římský tribun Cola di Rienzo, setkal se s Karlem a snažil se jej získat pro tažení do Itálie, k přesídlení do "věčného města" a k obnovení slávy a moci antického Říma; Karel však jeho návrhy odmítl.
1351
1350 červen, červenec
1353
 
8)
Reforma moravského zemského soudnictví přinesla reorganizaci správy markrabství (dosud roztříštěná do několika provincií - krajů) do dvou zemských soudů v Brně a Olomouci. Od tohoto roku se zemské soudy i zemské sněmy konaly střídavě dvakrát do roka v Brně a Olomouci a v obou městech se vedly tzv. zemské cúdy, tj. zemské desky, od roku 1642 sloučeny v Brně (až do roku 1850).
1348
1349
1350
 
9)
Karlem IV. vydána zakládající listina Nového Města pražského (obdařeno stejnými městskými právy jako Staré Město); od počátku mělo převážně český a řemeslnický charakter (na rozdíl od Starého Města, kde převažovali Němci).
1350 7. září
1348 8. března
1349 7. dubna
 
10)
Slavnostní otevření hradu Karlštejna za účasti Karla IV.
1357 27. března
1350 22.června
1349 9. července
 
11)
Papež Kliment VI. svolil k žádosti českého krále Karla, aby bylo v Praze založeno generální studium o čtyřech fakultách - univerzita.
1363 2. září
1347 26. ledna
1357 jaro
 
12)
Arcibiskup Arnošt z Pardubic poslal inkvizici na jih Čech (do píseckého a bechyňského kraje proti valdenským). V Praze jsou poprvé uváděny (v našich zemích) gildy kupců.
1358
1359
1360
 
13)
Po smrti své první manželky (Blanky z Valois, 1. srpna 1348) se Karel oženil podruhé s Annou Falckou, dcerou Rudolfa II. Falckého (jeho velkého odpůrce).
1349 5. července
1349 4. března
1350 25. července
 
14)
Karel založil na pozdějším Novém Městě pražském klášter na Slovanech (emauzský) pro mnichy slovanského obřadu (benediktinů východního obřadu, vypuzených z Dalmácie a Chorvatska). Karel hodlal navázat na starou domácí cyrilometodějskou tradici; klášter se měl stát zároveň střediskem pro misijní činnost mezi sousedními nevěřícími a rozkolnými Slovany na pomezí a v okolí Čech. Klášter byl vysvěcen 29. března 1372.
1347 21. listopadu
1354 květen
1359 březen
 
15)
Markrabě Jan Jindřich a Markéta Opavská se ujali vlády na Moravě; jejich sídelním městem se stalo Brno, rezidencí markraběcí dům a hrad Špilberk, loveckým hradem Veveří.
1347 červen, červenec
1350 leden
1348
 
16)
Karel udělil Habsburkům jejich země v léno.
1348 5. června
1348 22. listopadu
1348 10. července
 
17)
Na Pražském hradě se konala korunovace Karla Lucemburského a Blanky z Valois za české vladaře; šlo o první korunovaci, při níž bylo použito nové královské koruny. Na paměť korunovace byl na Novém Městě pražském založen chrám Panny M. Sněžné (den po korunovaci).
1349 21. listopadu
1348 5. října
1347 2. září
 
18)
Karel IV. jako český král vydal zakládací listinu pražské univerzity (později ji potvrdil i z titulu římskoněmeckého císaře), první vysokou školu tohoto druhu ve střední Evropě mající všechny čtyři fakulty: artistickou (tj. filozofickou), právnickou (ta se roku 1372 osamostatnila), lékařskou a bohosloveckou (teologickou). Pražskému učení byla vzorem v jeho dalším utváření (po stránce ústavní a správní) především pařížská univerzita. Brzy se rozdělila na čtyři národy: český (včetně scholárů z Uher a Sedmihrad), bavorský, polský (včetně Litvy, Pruska, Slezska a Lužice) a saský. Učitelé byli zpočátku většinou cizinci, hlavně Němci, ale dobře se uplatňovali i Češi. Za nejnižší fakultu se považovala fakulta artistická (svobodných umění), na níž se vyučovalo tzv. trivium (gramatika, rétorika, logika neboli filozofie) a quadrivium (matematika, aritmetika, geometrie a muzika). Po absolvování artistické fakulty se přecházelo na zbývající tři fakulty. Formální hlavou univerzity byl kancléř - pražský arcibiskup, výkonným činitelem pak volený rektor, v čele fakult stáli děkani.
1348 5. srpna
1348 7. dubna
1348 5. června
 
19)
Do Prahy svolán králem Karlem IV. generální sněm říšských knížat; několikatýdenní jednání bylo zakončeno vydáním třinácti listin, které se staly na příští staletí základem struktury českého státu a jeho poměru k Říši. Potvrzovala se všechna privilegia pro český stát vydaná Karlovými předchůdci (ve funkci římskoněmeckých králů); tj. privilegia, která uvolnila české země z pravomoci říšských institucí a ponechala v platnosti jen volnou lenní vazbu českého krále na císaře. České království (dostává se mu oficiálně již dříve užívaného názvu Corona regni Bohemiae) je organizováno jako pevný a suverénní lenní svazek zemí.
1350 8. března
1348 březen
1349 7. března
 
20)
Na příkaz Karla začal Matyáš z Arrasu se stavbou Karlštejna, který se měl stát místem ochraňujícím české i říšské korunovační klenoty, sbírku ostatků svatých, důležité státní listiny (Svatováclavský archiv), případně i zemské desky. Stavba hradu byla dokončena roku 1357.
1348 22. listopadu
1348 10. června
1348 2. května
 
21)
Na římskoněmeckém sněmu v Norimberku (a zčásti v Metách - 25. prosince 1356) byla schválena Zlatá bula Karla IV. (23 kapitol). Tento základní říšský zákon stanovil nové regule pro volbu římskoněmeckých králů: zásadu podřízenosti menšiny většině (ze sedmi volebních hlasů kurfiřtů stačily nyní čtyři ke zvolení kandidáta); dosud nutná plná shoda (konsensus). Současně došlo k zásadní úpravě právního postavení kurfiřtů - stávali se jakýmsi poradním sborem římskoněmeckého krále. Ve vztahu českého státu a Říše potvrzovala bula jeho svébytnost a ojediněle privilegované postavení (na rozdíl například od Saska, Braniborska či Falce): svého krále si Češi vybírali sami, bez cizího zasahování, přičemž českému králi příslušelo první místo mezi světskými kurfiřty. V případě vymření mužských potomků platila pro český trůn ženská posloupnost; zajímavé bylo, že kurfiřti museli znát nejen němčinu a italštinu, ale i češtinu. Některá říšská knížata (bavorská odnož Wittelsbachů a Habsburkové) odmítala Zlatou bulu uznat. Hlavní ustanovení zákoníku platila až do zániku Svaté říše římské národa německého (1806). Psána byla latinsky.
1357 27. března
1356 10. ledna
1356 9. října
 
22)
Papež Innocenc VI. udělil pražským arcibiskupům výsadu trvalých papežských legátů (legatus natus) pro diecézi míšeňskou, bamberskou a řezenskou, tj. v oblastech, v nichž Karel IV. vlastnil drobná léna. Legační právo umožňovalo pražským arcibiskupům vykonávat zde moc zákonodárnou, soudní a vizitační.Vážné spory Karla IV. s mocnými Rožmberky, jež málem přerostly ve válku. Na dvoře Karla IV. pobýval slavný italský básník Francesco Petrarca.
1356
1349
1357
 
23)
Čechy zasáhla velká morová epidemie.
1357-1362
1355-1356
1355-1360
 
24)
Karlovo mocné vojsko zamířilo přes Domažlice k bavorskému pomezí, aby se střetlo s císařem Ludvíkem IV.; ten však byl 14. října postižen mrtvicí na lovu medvěda. Karel se tak stal nejen formálně, ale i fakticky pánem evropského křesťanstva. Vojenské Karlovo tažení se přeměnilo v triumfální objížďku německým jihozápadem a Porýním.
1347 říjen
1348 jaro
1354 léto
 
25)
Karel IV. přivtělil Slezsko ke Koruně české.
1357 na radu jeho astrologů údajně přesně 9. července v 5 hodin a 31 minut
1356 27. března
1356 9. října
 
26)
Karel uzavřel v Budíně třetí manželství (2. února 1353 zemřela královna Anna Falcká) se čtrnáctiletou Annou Svídnickou, dědičkou posledního piastovského údělu, který dosud zůstal mimo dosah české svrchovanosti. Knížectví svídnické a javorské bylo (nepřímo) připojeno k České koruně.
1354 3. září
1353 27. května
1355 5. ledna
 
27)
Korunovace Karla ve Svatopetrském chrámu v Římě na císaře Říše římskoněmecké (jako Karla IV.); společně s ním byla korunována i jeho nová manželka Anna Svídnická. Císař Karel IV. při této příležitosti potvrdil dědičné udělení Moravského markrabství Janu Jindřichovi se všemi právy, regáliemi a berněmi v celé zemi. Podle souvěké české teorie byly královláda a královská koruna převezeny do Čech z Moravy (teorie tzv. translatio regni), státnost Čech byla odvozena ze státnosti Velké Moravy.
1355 5. dubna
1354 6. října
1348 2. září
 
28)
Velká morová epidemie ("černá smrt") zasáhla České království (více na Moravě - Brno, Znojmo - než v Čechách); zavlečena do Evropy janovskými kupci.
1349-1352
1349-1351
1348-1350
 
29)
Karel IV. vydal listinu, v níž odvolal platnost zemského zákoníku (nazvaného později Maiestas Carolina) pro odpor šlechty. Zákoník měl posílit královskou ústřední moc, pokoušel se odstranit pozůstatky ordálií při důkazním soudním řízení, zajišťoval nezcizitelnost královského majetku, snažil se usnadnit odchod poddaných do měst a posílit vliv krále na obsazování zemských úřadů. Tento návrh byl vypracován samotným císařem ve spolupráci s kancléřem Janem ze Středy (v letech 1364-1380 olomouckým biskupem). Karlův pokus spoutat ambiciózní českou šlechtu novými pravidly nevyšel (odmítl generální sněm).
1356 10. ledna
1355 6. října
1356 1. listopadu
 
30)
Cesta Karla s oddílem 300 jezdců do Říma na císařskou korunovaci. Českým lénem se stalo Lucembursko, kde vládl Karlův bratr Václav Lucemburský. Další léna získal Karel v Duryňsku, Pomohaní a ve Švábsku.
1354 podzim
1347 léto
1348 jaro
 
31)
Karel byl v chrámu sv. Ambrože v Miláně korunován železnou lombardskou královskou korunou.
1358 5. dubna
1355 5. ledna
1359 5. září
 
32)
Zahájena stavba Karlova mostu v Praze (v blízkosti Juditina mostu postaveného roku 1167, zničeného povodní z roku 1342); stavitelem byl Petr Parléř z Gmündu.
1358 9. května
1357 na radu jeho astrologů údajně přesně 9. července v 5 hodin a 31 minut
1349 9. dubna
 
33)
Český král Karel vpadl do Tyrol, aby zde pokořil jednu z bašt císaře Ludvíka IV. (tažení nepřineslo očekávaný úspěch, Tyroly již byly pevně v rukou Markéty a jejího nového manžela Ludvíka Braniborského).
1347 jaro
1349 říjen
1348 podzim
 
34)
Říšské insignie přivezeny do Prahy.Smlouva českého krále s vévodou rakouským Albrechtem II., jež oba panovníky zavazovala, že neposkytnou na svém území azyl odbojným šlechticům druhé země.V Českých Budějovicích byl doložen první tovaryšský "cech" - soukeničtí tovaryši.
1353 27. května
1354 podzim
1351





Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Známky jsou nadhodnoceny, pro větší motivaci :) Důležité je procento úspěšnosti.
Procenta úspěšnosti:
0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 
facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


11 Share
Share
Tweet