| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Nový vpád bavorského vojska vedeného hrabětem Ernstem do Čech; výsledek tažení není známý. | | | 855 březen | | | 853 | | | 874 | |
|
| | | | 2) | | | | Král Ludvík poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy; pro nesvornost vetřelců se Moravané ubránili. Při novém vpádu v létě téhož roku pronikli Frankové pod vedením mohučského arcibiskupa Liutberta až do středních Čech (k řece Vltavě), kde se střetli s vojskem pěti českých knížat - (Zuentislava) Svatoslava, (Witislava) Vitislava, Herimana, (Spoitamara) Spytimíra a (Goriweje) snad Bořivoje; ten vládl asi od roku 867 jen středočeskému území (jde o první zmínku o Přemyslovcích, uvedena ve Fuldských análech). Jiná část franského vojska pod vedením biskupa Arna a opata fuldského kláštera Sigiharta pronikla na Moravu, kde však utrpěla těžké ztráty a jen s obtížemi se vrátila domů. Mezitím Svatopluk tajně vyslal početné vojsko k Dunaji, kde porazil bavorské bojovníky (uniknout se podařilo jen řezenskému biskupu Emrichovi). | | | 861 | | | 856 srpen | | | 872 květen | |
|
| | | | 3) | | | | Velké vojenské tažení (ve třech směrech) Ludvíka Němce proti západním Slovanům: 1. proti Srbům (vedl jeho starší syn Ludvík); 2. proti údělnému knížeti Svatoplukovi, Rostislavovu synovci, který vládl na Nitransku (vedl mladší syn Karloman); 3. proti Rostislavovi (vedl nejmladší syn Karel). Karlova výprava spálila Rostislavovo "nevýslovné opevnění, nepodobné starobylým" a poplenila celé jeho území. Také Karloman zničil Svatoplukovu zemi. Rovněž Srbové a Čechové byli poraženi a přinuceni k poslušnosti. Rostislavovi se však podařilo ze své pevnosti (jméno analista neuvádí, snad šlo o Mikulčice) uniknout a pokračovat v odporu proti Frankům. | | | 856 | | | 869 srpen | | | 853 | |
|
| | | | 4) | | | | Král Ludvík připravoval tři vojenské výpravy do okolních zemí; jedna z nich (vedená synem Karlomanem) měla mířit na moravské Slovany, proti Rostislavovi. Z franské výpravy proti Moravanům sešlo, protože vojska zamířila proti západofranskému králi Karlu II. Holému. Karloman byl nucen uzavřít s Rostislavem mír a "znovu pak počali obnovovat pustiny Bavorů" (tj. místa zpustlá za minulých válek na území bavorské Východní marky, zejména na jih od Dunaje). Mírová smlouva byla obnovena a rozšířena roku 860. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 858 | | | 853-854 | |
|
| | | | 5) | | | | Nejstarší syn krále Ludvíka Němce - Karloman - dostal do správy franskou Východní marku; na Karlomanově straně stál též Brynno, "králek Venedů", který sídlil při Dunaji. Značná část Čech byla (asi) podrobena Rostislavově moci. | | | 852 či 853 | | | 856 | | | 864 srpen | |
|
| | | | 6) | | | | Ludvík Němec táhl proti srbským Slovanům do Polabí; při zpáteční cestě se vracel (pravděpodobně) severozápadními Čechami, kde přinutil některé české vévody k uznání franské svrchovanosti. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 862 | | | 856 srpen | |
|
| | | | 7) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 876 28. srpna | | | 869 konec roku | | | 856 srpen | |
|
| | | | 8) | | | | Rostislav využil rozporů mezi Karlomanem a Ludvíkem Němcem a podporoval Karlomana v odboji proti otci. S Rostislavovou pomocí se Karloman zmocnil velké části Ludvíkova království až po řeku Inn. Rostislav rovněž táhl proti Pribinovi (Ludvíkovu příteli), který byl 6. července 861 zabit. | | | 861 | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 867-869 | |
|
| | | | 9) | | | | Rostislav obsadil území mezi Dunajem a Dyjí. | | | 874 | | | 853-854 | | | 858 | |
|
| | | | 10) | | | | Císař Michal III. vyhověl Rostislavově žádosti a vyslal na Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem, kteří znali slovanský jazyk. Ti zde zahájili epochální pastorační, literární i organizační práci úzce spjatou s mocenskými poměry. Konstantin byl nesmírně vzdělaný a filologicky nadaný a ještě před příchodem na Moravu sestavil slovanské písmo - "sclavinicae litterae", později nazvané glagolice (hlaholice) a přeložil do slovanštiny i některé církevní texty (část Starého zákona, texty řeckého církevního práva). Byzantská misie přinesla na Moravu i ostatky sv. Klimenta. Nejvýznamnějším činem bylo vytvoření literárního církevně slovanského jazyka a uvedení byzantského způsobu bohoslužby. Na Moravě byl vypracován i zákoník světského práva Zakon sudnyj ljudem. Z prostředí byzantského byl pravděpodobně na Moravu přinesen i symbol dvojramenného kříže. | | | 852 či 853 | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 873 | |
|
| | | | 11) | | | | Konflikty mezi Rostislavem a Svatoplukem (ten odtrhl počátkem roku Nitransko od moravského státu a uznal franskou svrchovanost) vyvrcholily zajetím Rostislava Svatoplukovou družinou a jeho vydáním Karlomanovi. V Řezně byl Rostislav (původně odsouzen k smrti) uvězněn, spoután řetězy, obviněn z porušení přísahy věrnosti, oslepen a poslán do kteréhosi bavorského kláštera. Karloman vtrhl na Moravu, obsadil tamější hrady a zmocnil se mojmírovského pokladu; správu země svěřil svým hrabatům (mj. Vilémovi a Engelšalkovi). Na Nitransku zůstal Svatopluk. V době franské okupace byl arcibiskup Metoděj zajat pasovským biskupem a uvězněn ve švábském klášteře Ellwangen. | | | 852 či 853 | | | 864 srpen | | | 870 | |
|
