| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Velké vojenské tažení (ve třech směrech) Ludvíka Němce proti západním Slovanům: 1. proti Srbům (vedl jeho starší syn Ludvík); 2. proti údělnému knížeti Svatoplukovi, Rostislavovu synovci, který vládl na Nitransku (vedl mladší syn Karloman); 3. proti Rostislavovi (vedl nejmladší syn Karel). Karlova výprava spálila Rostislavovo "nevýslovné opevnění, nepodobné starobylým" a poplenila celé jeho území. Také Karloman zničil Svatoplukovu zemi. Rovněž Srbové a Čechové byli poraženi a přinuceni k poslušnosti. Rostislavovi se však podařilo ze své pevnosti (jméno analista neuvádí, snad šlo o Mikulčice) uniknout a pokračovat v odporu proti Frankům. | | | 855 srpen | | | 867-869 | | | 869 srpen | |
|
| | | | 2) | | | | Rostislav obsadil území mezi Dunajem a Dyjí. | | | 853-854 | | | 879 jaro | | | 870 | |
|
| | | | 3) | | | | Karloman "pustošil Moravu ohněm a mečem, sekal obilí, pálil pole a domy, odháněl stáda, odváděl do zajetí hochy a dívky, muže a ženy, obyvatele hradišť, rolníky, poddané i velmože". Pustošení se údajně týkalo území po Svratku (Švarcavu). Franské vojsko (vedené biskupem Otgarem a palatiny Rudolfem a Ernestem) vtrhlo do Čech, obsadilo hradiště (civitas Wiztrachi) vévody Vistraha a vypudilo z něho jeho syna Slavitěha; ten se uchýlil k Rostislavovi na Moravu. Novým vládcem Vistrahova - Slavitěhova knížectví se stal Slavitěhův bratr (žil dosud ve vyhnanství u Čestibora Srbského); určení knížectví v Čechách není jednoznačné. Hledalo se dříve mylně na jihovýchodě Čech (Vitorazsko), poté se uvažovalo o území Lemúzů, které přímo sousedilo se Srbskem (tento názor podpořila i skutečnost, že v čele tažení stáli eichstättský biskup a syn správce České marky). | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 874-879 | | | 857 | |
|
| | | | 4) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 853-854 | | | 869 konec roku | |
|
| | | | 5) | | | | Král Ludvík připravoval tři vojenské výpravy do okolních zemí; jedna z nich (vedená synem Karlomanem) měla mířit na moravské Slovany, proti Rostislavovi. Z franské výpravy proti Moravanům sešlo, protože vojska zamířila proti západofranskému králi Karlu II. Holému. Karloman byl nucen uzavřít s Rostislavem mír a "znovu pak počali obnovovat pustiny Bavorů" (tj. místa zpustlá za minulých válek na území bavorské Východní marky, zejména na jih od Dunaje). Mírová smlouva byla obnovena a rozšířena roku 860. | | | 852 či 853 | | | 857 | | | 858 | |
|
| | | | 6) | | | | Svatopluk byl u Karlomana nařčen ze zločinu nevěrnosti a poslán do vězení. Moravané se domnívali, že Svatopluk zahynul a ustanovili za vládce Svatoplukova příbuzného, kněze (Slavomara či Spitimíra) - Slavomíra. Slavomírovy družiny útočily na hrady s franskými posádkami. Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn a byl vyslán na Moravu v čele franské výpravy, aby potlačil moravský odboj. Svatopluk však přešel na stranu Moravanů a s jejich vojskem přepadl franské vojsko; Frankové utrpěli před "gradem Morava" těžkou porážku (v boji zahynuli i Vilém a Engelšalk). Vítězství Svatopluka znamenalo restituci samostatnosti moravského státu, vymanění se z podřízenosti franskému králi a pasovskému biskupovi. Panovníkem Velké Moravy se stal SVATOPLUK [871-894]. | | | 869 srpen | | | 866 | | | 871 jaro | |
|
| | | | 7) | | | | Nový vpád bavorského vojska vedeného hrabětem Ernstem do Čech; výsledek tažení není známý. | | | 855 srpen | | | 867-869 | | | 855 březen | |
|
| | | | 8) | | | | Jednání Ludvíka Němce v bavorském Forchheimu se Svatoplukovým poselstvem vedeným knězem Janem z Benátek (patrně Svatoplukovým kancléřem). Svatopluk nabídl východofranskému králi věrnost a žádal za každoroční "poplatek králem ustanovený" ("tribut pacis") zachování míru mezi oběma zeměmi a zastavení nepřátelství (nikoliv uznání svrchovanosti). Tzv. forchheimským mírem vydobyl Svatopluk Velké Moravě prakticky úplnou nezávislost, došlo ke značnému vzrůstu Velkomoravské říše: získáno území na severu Moravy - Holasicko (Opavsko), dále Slezsko, Vislansko a kontrola nad Čechami. Svatoplukově říši se poddali i Polabští Slované (platili každoroční tribut). Ludvík vyslechl rovněž poselstvo Čechů. Sňatek přemyslovského knížete BOŘIVOJE [kolem 870-888/889] s Ludmilou, dcerou knížete Slavibora z rodu Pšovanů. | | | 879 jaro | | | 874 | | | 869 podzim | |
|
| | | | 9) | | | | Na naléhání panonského knížete Kocela (syna zavražděného Pribiny) byl Metoděj papežem ustanoven církevním správcem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu (Sremska Mitrovica). | | | 869 podzim | | | 874-879 | | | 864 srpen | |
|
| | | | 10) | | | | Papež Jan VIII. počátkem roku zaslal po svém legátu, ankonském biskupu Pavlovi, východofranskému králi Ludvíkovi listy, v nichž žádal propuštění vězněného arcibiskupa Metoděje. Podobný přípis zaslal papež Karlomanovi, vévodovi Karantánie a Panonie, v němž ho žádal, aby nebránil Metodějovi vykonávat arcibiskupský úřad v Panonii. Současně však papež zakázal užívat slovanského jazyka při bohoslužbách. Propuštěný Metoděj na podzim dorazil na Moravu ke Svatoplukovi, který mu předal do správy veškeré moravské duchovenstvo včetně "veligradského chrámu" a "svěřil jeho péči kostely a kleriky ve všech městech". | | | 876 28. srpna | | | 873 | | | 856 | |
|
| | | | 11) | | | | Došlo k rozšíření území Velké Moravy o horní Odru a Vislu, část Potisí a Čechy (tam byl dosazen - na Levý Hradec - jako Svatoplukův místodržitel Bořivoj - podle Kosmy syn bájného Hostivíta, první známý Přemyslovec). | | | 879 jaro | | | 869 podzim | | | 874-879 | |
|
| | | | 12) | | | | Slované (mezi nimi i Moravané) se spolčili s Bulhary a povstali proti Ludvíkovi; byli však poraženi. | | | 870 | | | 855 srpen | | | 853 | |
|
