| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Velké vojenské tažení (ve třech směrech) Ludvíka Němce proti západním Slovanům: 1. proti Srbům (vedl jeho starší syn Ludvík); 2. proti údělnému knížeti Svatoplukovi, Rostislavovu synovci, který vládl na Nitransku (vedl mladší syn Karloman); 3. proti Rostislavovi (vedl nejmladší syn Karel). Karlova výprava spálila Rostislavovo "nevýslovné opevnění, nepodobné starobylým" a poplenila celé jeho území. Také Karloman zničil Svatoplukovu zemi. Rovněž Srbové a Čechové byli poraženi a přinuceni k poslušnosti. Rostislavovi se však podařilo ze své pevnosti (jméno analista neuvádí, snad šlo o Mikulčice) uniknout a pokračovat v odporu proti Frankům. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 856 | | | 869 srpen | |
|
| | | 2) | | | | Ludvík Němec táhl proti srbským Slovanům do Polabí; při zpáteční cestě se vracel (pravděpodobně) severozápadními Čechami, kde přinutil některé české vévody k uznání franské svrchovanosti. | | | 855 březen | | | 856 | | | 856 srpen | |
|
| | | 3) | | | | Svatopluk byl u Karlomana nařčen ze zločinu nevěrnosti a poslán do vězení. Moravané se domnívali, že Svatopluk zahynul a ustanovili za vládce Svatoplukova příbuzného, kněze (Slavomara či Spitimíra) - Slavomíra. Slavomírovy družiny útočily na hrady s franskými posádkami. Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn a byl vyslán na Moravu v čele franské výpravy, aby potlačil moravský odboj. Svatopluk však přešel na stranu Moravanů a s jejich vojskem přepadl franské vojsko; Frankové utrpěli před "gradem Morava" těžkou porážku (v boji zahynuli i Vilém a Engelšalk). Vítězství Svatopluka znamenalo restituci samostatnosti moravského státu, vymanění se z podřízenosti franskému králi a pasovskému biskupovi. Panovníkem Velké Moravy se stal SVATOPLUK [871-894]. | | | 870 | | | 871 jaro | | | 862 | |
|
| | | 4) | | | | Východofranský král Ludvík Němec vytáhl s vojskem z Tullnu přes Dunaj na Moravu a oblehl Rostislava v jakémsi městě (nazývaném Moravany Dowina, tj. dívka, dříve často lokalizovaném na Devín u Bratislavy). Rostislav se Ludvíkovi podrobil a se všemi svými velmoži mu potvrdil věrnost; přísaha věrnosti znamenala v podstatě slib, že Rostislav zanechá nepřátelství vůči Ludvíkově říši. Původní Ludvíkův plán zřídit novou marku Moravanů se však nezdařil: samostatné postavení Moravy a Rostislava zůstalo nedotčeno (tj. zahraničně politické postavení včetně vztahů k Byzanci a nedotčena zůstala i činnost byzantské misie). Podle Fuldských análů tutu věrnost Rostislav nikdy nezachovával. | | | 869 srpen | | | 862 | | | 864 srpen | |
|
| | | 5) | | | | Na naléhání panonského knížete Kocela (syna zavražděného Pribiny) byl Metoděj papežem ustanoven církevním správcem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu (Sremska Mitrovica). | | | 874 | | | 869 podzim | | | 862 | |
|
| | | 6) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 861 | | | 869 podzim | | | 869 konec roku | |
|
| | | 7) | | | | Cesta Konstantina a Metoděje z Moravy přes Blatengrad (zde se zastavili na dvoře Kocela, syna Pribiny) do Benátek a nakonec do Říma k papeži Hadriánovi II. Pod vlivem knihovníka Athanasia, Konstantinova přítele, byl nový papež získán pro slovanskou liturgii a slavnostně ji schválil. Po hebrejštině, řečtině a latině byl tak legalizován při bohoslužbě další liturgický jazyk - církevní slovanština. Papež také vysvětil Metoděje (dosud laika) i se skupinou moravských učedníků (Gorazda, Klimenta, Nauma) na kněze a nechal dokonce sloužit slovanské bohoslužby ve čtyřech římských kostelích. Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů v Římě (pod mnišským jménem Kyrillos - Cyrillus), kde 14. února 869 ve věku 42 let zemřel; pochován je v kostele sv. Klimenta při pravé straně oltáře. | | | 867-869 | | | 866 | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | |
|
| | | 8) | | | | Nejstarší syn krále Ludvíka Němce - Karloman - dostal do správy franskou Východní marku; na Karlomanově straně stál též Brynno, "králek Venedů", který sídlil při Dunaji. Značná část Čech byla (asi) podrobena Rostislavově moci. | | | 869 podzim | | | 856 | | | 853 | |
|
| | | 9) | | | | Franské vojsko vedené würzburským biskupem Arnem a hrabětem Rudolfem vpadlo do Čech odvetou za dřívější útoky Čechů na říšské území. Frankům se podařilo přepadnout v soutěsce nedaleko česko-moravského pomezí moravský svatební průvod, který vezl na Moravu dceru českého knížete (snad nazývanou Svatožizň). Útočníci se zmocnili bohaté kořisti (Fuldské anály hovoří o 644 koních s otěžemi a sedly). | | | 858 | | | 871 říjen | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | |
|
| | | 10) | | | | Narodil se Bořivoj, první historický Přemyslovec, kníže Čechů. | | | 852 či 853 | | | 869 srpen | | | 856 | |
|
| | | 11) | | | | Poselstvo knížete Rostislava se dostavilo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry: "Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému, ani latinskému jazyku... I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam..." Již předtím Rostislav (asi ze snahy vybudovat samostatnou moravskou církevní organizaci nezávislou na bavorském episkopátu) požádal papeže Mikuláše I. o vyslání učitelů křesťanství přímo z Říma; papež této žádosti nevyhověl. | | | 871 jaro | | | 871 říjen | | | 862 | |
|