| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Východofranský král Ludvík Němec vytáhl s vojskem z Tullnu přes Dunaj na Moravu a oblehl Rostislava v jakémsi městě (nazývaném Moravany Dowina, tj. dívka, dříve často lokalizovaném na Devín u Bratislavy). Rostislav se Ludvíkovi podrobil a se všemi svými velmoži mu potvrdil věrnost; přísaha věrnosti znamenala v podstatě slib, že Rostislav zanechá nepřátelství vůči Ludvíkově říši. Původní Ludvíkův plán zřídit novou marku Moravanů se však nezdařil: samostatné postavení Moravy a Rostislava zůstalo nedotčeno (tj. zahraničně politické postavení včetně vztahů k Byzanci a nedotčena zůstala i činnost byzantské misie). Podle Fuldských análů tutu věrnost Rostislav nikdy nezachovával. | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | | | 864 srpen | | | 857 | |
|
| | | | 2) | | | | Narodil se Bořivoj, první historický Přemyslovec, kníže Čechů. | | | 852 či 853 | | | 871 jaro | | | 864 srpen | |
|
| | | | 3) | | | | Karloman "pustošil Moravu ohněm a mečem, sekal obilí, pálil pole a domy, odháněl stáda, odváděl do zajetí hochy a dívky, muže a ženy, obyvatele hradišť, rolníky, poddané i velmože". Pustošení se údajně týkalo území po Svratku (Švarcavu). Franské vojsko (vedené biskupem Otgarem a palatiny Rudolfem a Ernestem) vtrhlo do Čech, obsadilo hradiště (civitas Wiztrachi) vévody Vistraha a vypudilo z něho jeho syna Slavitěha; ten se uchýlil k Rostislavovi na Moravu. Novým vládcem Vistrahova - Slavitěhova knížectví se stal Slavitěhův bratr (žil dosud ve vyhnanství u Čestibora Srbského); určení knížectví v Čechách není jednoznačné. Hledalo se dříve mylně na jihovýchodě Čech (Vitorazsko), poté se uvažovalo o území Lemúzů, které přímo sousedilo se Srbskem (tento názor podpořila i skutečnost, že v čele tažení stáli eichstättský biskup a syn správce České marky). | | | 857 | | | 871 říjen | | | 856 srpen | |
|
| | | | 4) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 856 | | | 869 konec roku | | | 870 | |
|
| | | | 5) | | | | Král Ludvík poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy; pro nesvornost vetřelců se Moravané ubránili. Při novém vpádu v létě téhož roku pronikli Frankové pod vedením mohučského arcibiskupa Liutberta až do středních Čech (k řece Vltavě), kde se střetli s vojskem pěti českých knížat - (Zuentislava) Svatoslava, (Witislava) Vitislava, Herimana, (Spoitamara) Spytimíra a (Goriweje) snad Bořivoje; ten vládl asi od roku 867 jen středočeskému území (jde o první zmínku o Přemyslovcích, uvedena ve Fuldských análech). Jiná část franského vojska pod vedením biskupa Arna a opata fuldského kláštera Sigiharta pronikla na Moravu, kde však utrpěla těžké ztráty a jen s obtížemi se vrátila domů. Mezitím Svatopluk tajně vyslal početné vojsko k Dunaji, kde porazil bavorské bojovníky (uniknout se podařilo jen řezenskému biskupu Emrichovi). | | | 866 | | | 872 květen | | | 853-854 | |
|
| | | | 6) | | | | Druhorozený syn krále Ludvíka Němce, jménem také Ludvík, těžce nesl, že mu otec odňal některá léna a převedl je na jeho bratra Karlomana. Zahájil odboj proti svému otci. Vyzval knížete Rostislava, aby se k němu připojil a vpadl se svým vojskem do Bavor. Rostislav na Ludvíkově odboji odmítl účast. | | | 866 | | | 867-869 | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | |
|
| | | | 7) | | | | Ludvík Němec táhl proti srbským Slovanům do Polabí; při zpáteční cestě se vracel (pravděpodobně) severozápadními Čechami, kde přinutil některé české vévody k uznání franské svrchovanosti. | | | 870 | | | 856 srpen | | | 853-854 | |
|
| | | | 8) | | | | Na naléhání panonského knížete Kocela (syna zavražděného Pribiny) byl Metoděj papežem ustanoven církevním správcem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu (Sremska Mitrovica). | | | 869 podzim | | | 864 srpen | | | 874 | |
|
| | | | 9) | | | | Konflikty mezi Rostislavem a Svatoplukem (ten odtrhl počátkem roku Nitransko od moravského státu a uznal franskou svrchovanost) vyvrcholily zajetím Rostislava Svatoplukovou družinou a jeho vydáním Karlomanovi. V Řezně byl Rostislav (původně odsouzen k smrti) uvězněn, spoután řetězy, obviněn z porušení přísahy věrnosti, oslepen a poslán do kteréhosi bavorského kláštera. Karloman vtrhl na Moravu, obsadil tamější hrady a zmocnil se mojmírovského pokladu; správu země svěřil svým hrabatům (mj. Vilémovi a Engelšalkovi). Na Nitransku zůstal Svatopluk. V době franské okupace byl arcibiskup Metoděj zajat pasovským biskupem a uvězněn ve švábském klášteře Ellwangen. | | | 870 | | | 855 březen | | | 856 srpen | |
|
| | | | 10) | | | | Rostislav obsadil území mezi Dunajem a Dyjí. | | | 872 květen | | | 853-854 | | | 855 srpen | |
|
| | | | 11) | | | | Císař Michal III. vyhověl Rostislavově žádosti a vyslal na Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem, kteří znali slovanský jazyk. Ti zde zahájili epochální pastorační, literární i organizační práci úzce spjatou s mocenskými poměry. Konstantin byl nesmírně vzdělaný a filologicky nadaný a ještě před příchodem na Moravu sestavil slovanské písmo - "sclavinicae litterae", později nazvané glagolice (hlaholice) a přeložil do slovanštiny i některé církevní texty (část Starého zákona, texty řeckého církevního práva). Byzantská misie přinesla na Moravu i ostatky sv. Klimenta. Nejvýznamnějším činem bylo vytvoření literárního církevně slovanského jazyka a uvedení byzantského způsobu bohoslužby. Na Moravě byl vypracován i zákoník světského práva Zakon sudnyj ljudem. Z prostředí byzantského byl pravděpodobně na Moravu přinesen i symbol dvojramenného kříže. | | | 855 srpen | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 874 | |
|
| | | | 12) | | | | Rostislav využil rozporů mezi Karlomanem a Ludvíkem Němcem a podporoval Karlomana v odboji proti otci. S Rostislavovou pomocí se Karloman zmocnil velké části Ludvíkova království až po řeku Inn. Rostislav rovněž táhl proti Pribinovi (Ludvíkovu příteli), který byl 6. července 861 zabit. | | | 861 | | | 852 či 853 | | | 869 konec roku | |
|
