Všechny otázky
Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).
| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. | | | Chyba | | | | | 1) | | | | Poselstvo knížete Rostislava se dostavilo do Konstantinopole k byzantskému císaři Michalovi III. se žádostí o vyslání učitelů křesťanské víry: "Země naše je pokřtěna a není u nás učitele, který by nás vedl, vzdělával a vyložil nám svaté knihy. Neboť nerozumíme ani řeckému, ani latinskému jazyku... I pošlete nám učitele, kteří nám mohou vyložit slova knih i jejich význam..." Již předtím Rostislav (asi ze snahy vybudovat samostatnou moravskou církevní organizaci nezávislou na bavorském episkopátu) požádal papeže Mikuláše I. o vyslání učitelů křesťanství přímo z Říma; papež této žádosti nevyhověl. | | | 866 | | | 853 | | | 862 | |
|
| | | | 2) | | | | Král Ludvík připravoval tři vojenské výpravy do okolních zemí; jedna z nich (vedená synem Karlomanem) měla mířit na moravské Slovany, proti Rostislavovi. Z franské výpravy proti Moravanům sešlo, protože vojska zamířila proti západofranskému králi Karlu II. Holému. Karloman byl nucen uzavřít s Rostislavem mír a "znovu pak počali obnovovat pustiny Bavorů" (tj. místa zpustlá za minulých válek na území bavorské Východní marky, zejména na jih od Dunaje). Mírová smlouva byla obnovena a rozšířena roku 860. | | | 858 | | | 856 | | | 866 | |
|
| | | | 3) | | | | Na naléhání panonského knížete Kocela (syna zavražděného Pribiny) byl Metoděj papežem ustanoven církevním správcem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu (Sremska Mitrovica). | | | 869 podzim | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 855 srpen | |
|
| | | | 4) | | | | Slované (mezi nimi i Moravané) se spolčili s Bulhary a povstali proti Ludvíkovi; byli však poraženi. | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | | | 876 28. srpna | | | 853 | |
|
| | | | 5) | | | | Král Ludvík poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy; pro nesvornost vetřelců se Moravané ubránili. Při novém vpádu v létě téhož roku pronikli Frankové pod vedením mohučského arcibiskupa Liutberta až do středních Čech (k řece Vltavě), kde se střetli s vojskem pěti českých knížat - (Zuentislava) Svatoslava, (Witislava) Vitislava, Herimana, (Spoitamara) Spytimíra a (Goriweje) snad Bořivoje; ten vládl asi od roku 867 jen středočeskému území (jde o první zmínku o Přemyslovcích, uvedena ve Fuldských análech). Jiná část franského vojska pod vedením biskupa Arna a opata fuldského kláštera Sigiharta pronikla na Moravu, kde však utrpěla těžké ztráty a jen s obtížemi se vrátila domů. Mezitím Svatopluk tajně vyslal početné vojsko k Dunaji, kde porazil bavorské bojovníky (uniknout se podařilo jen řezenskému biskupu Emrichovi). | | | 857 | | | 872 květen | | | 874-879 | |
|
| | | | 6) | | | | Král Ludvík rozdělil jednotlivé země východofranské říše mezi své tři syny (sám si ponechal vrchní správu říše). Správu marek ležících v Podunají ("proti Slovanům") a Bavorsku získal Karloman. | | | 866 | | | 862 | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | |
|
| | | | 7) | | | | Karloman "pustošil Moravu ohněm a mečem, sekal obilí, pálil pole a domy, odháněl stáda, odváděl do zajetí hochy a dívky, muže a ženy, obyvatele hradišť, rolníky, poddané i velmože". Pustošení se údajně týkalo území po Svratku (Švarcavu). Franské vojsko (vedené biskupem Otgarem a palatiny Rudolfem a Ernestem) vtrhlo do Čech, obsadilo hradiště (civitas Wiztrachi) vévody Vistraha a vypudilo z něho jeho syna Slavitěha; ten se uchýlil k Rostislavovi na Moravu. Novým vládcem Vistrahova - Slavitěhova knížectví se stal Slavitěhův bratr (žil dosud ve vyhnanství u Čestibora Srbského); určení knížectví v Čechách není jednoznačné. Hledalo se dříve mylně na jihovýchodě Čech (Vitorazsko), poté se uvažovalo o území Lemúzů, které přímo sousedilo se Srbskem (tento názor podpořila i skutečnost, že v čele tažení stáli eichstättský biskup a syn správce České marky). | | | 870 | | | 853-854 | | | 857 | |
|
| | | | 8) | | | | Zemřel král Ludvík Němec; při dělení říše mezi jeho tři syny dostal Karloman Bavory, Panonii, Korutany a také "království Slovanů, Čechů (a Moravanů)". V případě posledních dvou zemí šlo pouze o politické ambice východofranské říše (ne o skutečný stav). | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | | | 876 28. srpna | | | 873 | |
|
| | | | 9) | | | | Rostislav využil rozporů mezi Karlomanem a Ludvíkem Němcem a podporoval Karlomana v odboji proti otci. S Rostislavovou pomocí se Karloman zmocnil velké části Ludvíkova království až po řeku Inn. Rostislav rovněž táhl proti Pribinovi (Ludvíkovu příteli), který byl 6. července 861 zabit. | | | 861 | | | 876 28. srpna | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | |
|
| | | | 10) | | | | Cesta Konstantina a Metoděje z Moravy přes Blatengrad (zde se zastavili na dvoře Kocela, syna Pribiny) do Benátek a nakonec do Říma k papeži Hadriánovi II. Pod vlivem knihovníka Athanasia, Konstantinova přítele, byl nový papež získán pro slovanskou liturgii a slavnostně ji schválil. Po hebrejštině, řečtině a latině byl tak legalizován při bohoslužbě další liturgický jazyk - církevní slovanština. Papež také vysvětil Metoděje (dosud laika) i se skupinou moravských učedníků (Gorazda, Klimenta, Nauma) na kněze a nechal dokonce sloužit slovanské bohoslužby ve čtyřech římských kostelích. Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů v Římě (pod mnišským jménem Kyrillos - Cyrillus), kde 14. února 869 ve věku 42 let zemřel; pochován je v kostele sv. Klimenta při pravé straně oltáře. | | | 879 jaro | | | 867-869 | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | |
|
| | | | 11) | | | | Druhorozený syn krále Ludvíka Němce, jménem také Ludvík, těžce nesl, že mu otec odňal některá léna a převedl je na jeho bratra Karlomana. Zahájil odboj proti svému otci. Vyzval knížete Rostislava, aby se k němu připojil a vpadl se svým vojskem do Bavor. Rostislav na Ludvíkově odboji odmítl účast. | | | 876 28. srpna | | | 858 | | | 866 | |
|
|
