Všechny otázky
Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).
| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. | | | Chyba | | | | | 1) | | | | Papež Jan VIII. počátkem roku zaslal po svém legátu, ankonském biskupu Pavlovi, východofranskému králi Ludvíkovi listy, v nichž žádal propuštění vězněného arcibiskupa Metoděje. Podobný přípis zaslal papež Karlomanovi, vévodovi Karantánie a Panonie, v němž ho žádal, aby nebránil Metodějovi vykonávat arcibiskupský úřad v Panonii. Současně však papež zakázal užívat slovanského jazyka při bohoslužbách. Propuštěný Metoděj na podzim dorazil na Moravu ke Svatoplukovi, který mu předal do správy veškeré moravské duchovenstvo včetně "veligradského chrámu" a "svěřil jeho péči kostely a kleriky ve všech městech". | | | 869 podzim | | | 873 | | | 853 | |
|
| | | | 2) | | | | Král Ludvík Němec se vypravil s vojskem na Moravu, zemi značně zpustošil, avšak výraznějšího úspěchu nedosáhl. Podle franského analisty byli Moravané opevněni "velmi pevnou hradbou" (nejspíše to mohly být Mikulčice), a tak musel Ludvík se svým vojskem bez úspěchu odtáhnout, nechtěl-li riskovat těžké ztráty. Jeho vojsko sice část Moravy poplenilo, ale nikoliv bez odplaty. Za ústupu ho Rostislav pronásledoval a za Dunajem (podél Vídeňského lesa) "zpustošil a spálil četná místa". | | | 858 | | | 857 | | | 855 srpen | |
|
| | | | 3) | | | | Konflikty mezi Rostislavem a Svatoplukem (ten odtrhl počátkem roku Nitransko od moravského státu a uznal franskou svrchovanost) vyvrcholily zajetím Rostislava Svatoplukovou družinou a jeho vydáním Karlomanovi. V Řezně byl Rostislav (původně odsouzen k smrti) uvězněn, spoután řetězy, obviněn z porušení přísahy věrnosti, oslepen a poslán do kteréhosi bavorského kláštera. Karloman vtrhl na Moravu, obsadil tamější hrady a zmocnil se mojmírovského pokladu; správu země svěřil svým hrabatům (mj. Vilémovi a Engelšalkovi). Na Nitransku zůstal Svatopluk. V době franské okupace byl arcibiskup Metoděj zajat pasovským biskupem a uvězněn ve švábském klášteře Ellwangen. | | | 870 | | | 858 | | | 867-869 | |
|
| | | | 4) | | | | Svatopluk byl u Karlomana nařčen ze zločinu nevěrnosti a poslán do vězení. Moravané se domnívali, že Svatopluk zahynul a ustanovili za vládce Svatoplukova příbuzného, kněze (Slavomara či Spitimíra) - Slavomíra. Slavomírovy družiny útočily na hrady s franskými posádkami. Mezitím byl Svatopluk Karlomanem propuštěn a byl vyslán na Moravu v čele franské výpravy, aby potlačil moravský odboj. Svatopluk však přešel na stranu Moravanů a s jejich vojskem přepadl franské vojsko; Frankové utrpěli před "gradem Morava" těžkou porážku (v boji zahynuli i Vilém a Engelšalk). Vítězství Svatopluka znamenalo restituci samostatnosti moravského státu, vymanění se z podřízenosti franskému králi a pasovskému biskupovi. Panovníkem Velké Moravy se stal SVATOPLUK [871-894]. | | | 869 podzim | | | 869 konec roku | | | 871 jaro | |
|
| | | | 5) | | | | Franské vojsko vedené würzburským biskupem Arnem a hrabětem Rudolfem vpadlo do Čech odvetou za dřívější útoky Čechů na říšské území. Frankům se podařilo přepadnout v soutěsce nedaleko česko-moravského pomezí moravský svatební průvod, který vezl na Moravu dceru českého knížete (snad nazývanou Svatožizň). Útočníci se zmocnili bohaté kořisti (Fuldské anály hovoří o 644 koních s otěžemi a sedly). | | | 856 srpen | | | 871 říjen | | | 874-879 | |
|
| | | | 6) | | | | Král Ludvík poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy; pro nesvornost vetřelců se Moravané ubránili. Při novém vpádu v létě téhož roku pronikli Frankové pod vedením mohučského arcibiskupa Liutberta až do středních Čech (k řece Vltavě), kde se střetli s vojskem pěti českých knížat - (Zuentislava) Svatoslava, (Witislava) Vitislava, Herimana, (Spoitamara) Spytimíra a (Goriweje) snad Bořivoje; ten vládl asi od roku 867 jen středočeskému území (jde o první zmínku o Přemyslovcích, uvedena ve Fuldských análech). Jiná část franského vojska pod vedením biskupa Arna a opata fuldského kláštera Sigiharta pronikla na Moravu, kde však utrpěla těžké ztráty a jen s obtížemi se vrátila domů. Mezitím Svatopluk tajně vyslal početné vojsko k Dunaji, kde porazil bavorské bojovníky (uniknout se podařilo jen řezenskému biskupu Emrichovi). | | | 867-869 | | | 871 říjen | | | 872 květen | |
|
| | | | 7) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 869 konec roku | | | 874 | | | 856 srpen | |
|
| | | | 8) | | | | Došlo k rozšíření území Velké Moravy o horní Odru a Vislu, část Potisí a Čechy (tam byl dosazen - na Levý Hradec - jako Svatoplukův místodržitel Bořivoj - podle Kosmy syn bájného Hostivíta, první známý Přemyslovec). | | | 872 květen | | | 852 či 853 | | | 874-879 | |
|
| | | | 9) | | | | Cesta Konstantina a Metoděje z Moravy přes Blatengrad (zde se zastavili na dvoře Kocela, syna Pribiny) do Benátek a nakonec do Říma k papeži Hadriánovi II. Pod vlivem knihovníka Athanasia, Konstantinova přítele, byl nový papež získán pro slovanskou liturgii a slavnostně ji schválil. Po hebrejštině, řečtině a latině byl tak legalizován při bohoslužbě další liturgický jazyk - církevní slovanština. Papež také vysvětil Metoděje (dosud laika) i se skupinou moravských učedníků (Gorazda, Klimenta, Nauma) na kněze a nechal dokonce sloužit slovanské bohoslužby ve čtyřech římských kostelích. Konstantin onemocněl, vstoupil do jednoho z řeckých klášterů v Římě (pod mnišským jménem Kyrillos - Cyrillus), kde 14. února 869 ve věku 42 let zemřel; pochován je v kostele sv. Klimenta při pravé straně oltáře. | | | 866 | | | 864 srpen | | | 867-869 | |
|
| | | | 10) | | | | Východofranský král Ludvík Němec vytáhl s vojskem z Tullnu přes Dunaj na Moravu a oblehl Rostislava v jakémsi městě (nazývaném Moravany Dowina, tj. dívka, dříve často lokalizovaném na Devín u Bratislavy). Rostislav se Ludvíkovi podrobil a se všemi svými velmoži mu potvrdil věrnost; přísaha věrnosti znamenala v podstatě slib, že Rostislav zanechá nepřátelství vůči Ludvíkově říši. Původní Ludvíkův plán zřídit novou marku Moravanů se však nezdařil: samostatné postavení Moravy a Rostislava zůstalo nedotčeno (tj. zahraničně politické postavení včetně vztahů k Byzanci a nedotčena zůstala i činnost byzantské misie). Podle Fuldských análů tutu věrnost Rostislav nikdy nezachovával. | | | 879 jaro | | | 876 28. srpna | | | 864 srpen | |
|
| | | | 11) | | | | Narodil se Bořivoj, první historický Přemyslovec, kníže Čechů. | | | 856 srpen | | | 861 | | | 852 či 853 | |
|
| | | | 12) | | | | Císař Michal III. vyhověl Rostislavově žádosti a vyslal na Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem, kteří znali slovanský jazyk. Ti zde zahájili epochální pastorační, literární i organizační práci úzce spjatou s mocenskými poměry. Konstantin byl nesmírně vzdělaný a filologicky nadaný a ještě před příchodem na Moravu sestavil slovanské písmo - "sclavinicae litterae", později nazvané glagolice (hlaholice) a přeložil do slovanštiny i některé církevní texty (část Starého zákona, texty řeckého církevního práva). Byzantská misie přinesla na Moravu i ostatky sv. Klimenta. Nejvýznamnějším činem bylo vytvoření literárního církevně slovanského jazyka a uvedení byzantského způsobu bohoslužby. Na Moravě byl vypracován i zákoník světského práva Zakon sudnyj ljudem. Z prostředí byzantského byl pravděpodobně na Moravu přinesen i symbol dvojramenného kříže. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 852 či 853 | | | 864 srpen | |
|
|
