| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Císař Michal III. vyhověl Rostislavově žádosti a vyslal na Moravu misii vedenou soluňskými bratry Konstantinem (Cyrilem) a Metodějem, kteří znali slovanský jazyk. Ti zde zahájili epochální pastorační, literární i organizační práci úzce spjatou s mocenskými poměry. Konstantin byl nesmírně vzdělaný a filologicky nadaný a ještě před příchodem na Moravu sestavil slovanské písmo - "sclavinicae litterae", později nazvané glagolice (hlaholice) a přeložil do slovanštiny i některé církevní texty (část Starého zákona, texty řeckého církevního práva). Byzantská misie přinesla na Moravu i ostatky sv. Klimenta. Nejvýznamnějším činem bylo vytvoření literárního církevně slovanského jazyka a uvedení byzantského způsobu bohoslužby. Na Moravě byl vypracován i zákoník světského práva Zakon sudnyj ljudem. Z prostředí byzantského byl pravděpodobně na Moravu přinesen i symbol dvojramenného kříže. | | | 870 | | | 858 | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | |
|
| | | | 2) | | | | Král Ludvík Němec se vypravil s vojskem na Moravu, zemi značně zpustošil, avšak výraznějšího úspěchu nedosáhl. Podle franského analisty byli Moravané opevněni "velmi pevnou hradbou" (nejspíše to mohly být Mikulčice), a tak musel Ludvík se svým vojskem bez úspěchu odtáhnout, nechtěl-li riskovat těžké ztráty. Jeho vojsko sice část Moravy poplenilo, ale nikoliv bez odplaty. Za ústupu ho Rostislav pronásledoval a za Dunajem (podél Vídeňského lesa) "zpustošil a spálil četná místa". | | | 855 březen | | | 855 srpen | | | 869 podzim | |
|
| | | | 3) | | | | Zemřel král Ludvík Němec; při dělení říše mezi jeho tři syny dostal Karloman Bavory, Panonii, Korutany a také "království Slovanů, Čechů (a Moravanů)". V případě posledních dvou zemí šlo pouze o politické ambice východofranské říše (ne o skutečný stav). | | | 855 srpen | | | 876 28. srpna | | | 856 srpen | |
|
| | | | 4) | | | | Ludvík Němec táhl proti srbským Slovanům do Polabí; při zpáteční cestě se vracel (pravděpodobně) severozápadními Čechami, kde přinutil některé české vévody k uznání franské svrchovanosti. | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 856 srpen | | | 861 | |
|
| | | | 5) | | | | Na naléhání panonského knížete Kocela (syna zavražděného Pribiny) byl Metoděj papežem ustanoven církevním správcem Panonie a Moravy se sídlem v Sirmiu (Sremska Mitrovica). | | | 863 polovina června (nebo podzim či jaro 864) | | | 855 březen | | | 869 podzim | |
|
| | | | 6) | | | | Metoděj se ujal církevní správy v Panonii jako arcibiskup panonský a moravský. Morava tak byla vymaněna z působnosti fransko-bavorského duchovenstva. | | | 862 | | | 869 konec roku | | | 861 | |
|
| | | | 7) | | | | Franské vojsko vedené würzburským biskupem Arnem a hrabětem Rudolfem vpadlo do Čech odvetou za dřívější útoky Čechů na říšské území. Frankům se podařilo přepadnout v soutěsce nedaleko česko-moravského pomezí moravský svatební průvod, který vezl na Moravu dceru českého knížete (snad nazývanou Svatožizň). Útočníci se zmocnili bohaté kořisti (Fuldské anály hovoří o 644 koních s otěžemi a sedly). | | | 873 | | | 876 28. srpna | | | 871 říjen | |
|
| | | | 8) | | | | Východofranský král Ludvík Němec vytáhl s vojskem z Tullnu přes Dunaj na Moravu a oblehl Rostislava v jakémsi městě (nazývaném Moravany Dowina, tj. dívka, dříve často lokalizovaném na Devín u Bratislavy). Rostislav se Ludvíkovi podrobil a se všemi svými velmoži mu potvrdil věrnost; přísaha věrnosti znamenala v podstatě slib, že Rostislav zanechá nepřátelství vůči Ludvíkově říši. Původní Ludvíkův plán zřídit novou marku Moravanů se však nezdařil: samostatné postavení Moravy a Rostislava zůstalo nedotčeno (tj. zahraničně politické postavení včetně vztahů k Byzanci a nedotčena zůstala i činnost byzantské misie). Podle Fuldských análů tutu věrnost Rostislav nikdy nezachovával. | | | 864 srpen | | | 867-869 | | | 862 | |
|
| | | | 9) | | | | Papež Jan VIII. počátkem roku zaslal po svém legátu, ankonském biskupu Pavlovi, východofranskému králi Ludvíkovi listy, v nichž žádal propuštění vězněného arcibiskupa Metoděje. Podobný přípis zaslal papež Karlomanovi, vévodovi Karantánie a Panonie, v němž ho žádal, aby nebránil Metodějovi vykonávat arcibiskupský úřad v Panonii. Současně však papež zakázal užívat slovanského jazyka při bohoslužbách. Propuštěný Metoděj na podzim dorazil na Moravu ke Svatoplukovi, který mu předal do správy veškeré moravské duchovenstvo včetně "veligradského chrámu" a "svěřil jeho péči kostely a kleriky ve všech městech". | | | 870 | | | 873 | | | 853 | |
|
| | | | 10) | | | | Rostislav obsadil území mezi Dunajem a Dyjí. | | | 865 snad duben (po Velikonocích) | | | 856 srpen | | | 853-854 | |
|
| | | | 11) | | | | Rostislav využil rozporů mezi Karlomanem a Ludvíkem Němcem a podporoval Karlomana v odboji proti otci. S Rostislavovou pomocí se Karloman zmocnil velké části Ludvíkova království až po řeku Inn. Rostislav rovněž táhl proti Pribinovi (Ludvíkovu příteli), který byl 6. července 861 zabit. | | | 879 jaro | | | 861 | | | 870 | |
|
