| Dějepis - podle popisu určete jméno vládce. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. - † 13. únor 921 | | | Boleslav I. | | | Vratislav I. | | | Svatý Václav | |
|
| | | 2) | | | | Franský kupec, vládce první slovanské říše na našem území. Období vlády přibližně v letech 623–659. | | | Rostislav | | | Svatopluk I. | | | Sámo | |
|
| | | 3) | | | | Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil jeho bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu jemu. | | | Soběslav II. | | | Konrád II. Ota | | | Bedřich | |
|
| | | 4) | | | | Byl manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a ON i s Annou uprchli. Jeho otcem byl Menhard II. | | | Jindřich Korutanský | | | Konrád I. Brněnský | | | Jan Lucemburský | |
|
| | | 5) | | | | Syn Přemysla I., český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko. | | | Václav I.(čtvrtý český král) | | | Václav II.(šestý český král) | | | Přemysl Otakar II.(pátý český král) | |
|
| | | 6) | | | | Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I. | | | Bořivoj II | | | Bedřich | | | Soběslav II. | |
|
| | | 7) | | | | Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. († 4. listopadu 1035) byl českým knížetem z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004 - 1012 a 1033 - 1034, synem Boleslava II. Pobožného a Emmy. | | | Oldřich | | | Boleslav III. | | | Jaromír | |
|
| | | 8) | | | | Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. († 4. listopadu 1035). | | | Jaromír | | | Boleslav III. | | | Boleslav Chrabrý | |
|
| | | 9) | | | | Syn Vladislava I. a druhý český král. Zřejmě dědičný královský titul mu propůjčil císař Fridrich I. Barbarossa v roce 1158. Zemřel 18. ledna 1174. | | | Bedřich | | | Vladislav II. | | | Soběslav II. | |
|
| | | 10) | | | | Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004. | | | Boleslav Chrabrý | | | Oldřich | | | Jaromír | |
|
| | | 11) | | | | Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). Pocházel z dynastie Mojmírovců. | | | Bořivoj I. | | | Svatopluk I. | | | Mojmír II. | |
|
| | | 12) | | | | Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Jako český kníže byl xxx I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935. | | | Boleslav I. | | | Svatý Václav | | | Václav I. | |
|
| | | 13) | | | | Byl druhorozeným synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a ON se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. S manželkou Richenzou z Bergu († 1125) měl čtyři děti. | | | Bořivoj II. | | | Vladislav II. | | | Vladislav I. | |
|
| | | 14) | | | | 1120-1125 podruhé na trůně. Syn Vratislava II. | | | Vladislav II.(druhý český král) | | | Soběslav I. | | | Vladislav I. | |
|
| | | 15) | | | | Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo JEJ říšské vojsko na podzim 1033 znovu českým knížetem. | | | Oldřich | | | Břetislav I. | | | Jaromír | |
|
| | | 16) | | | | Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie. | | | Břetislav I. | | | Spytihněv II. | | | Vratislav II.(první český král) | |
|
| | | 17) | | | | Bratr Vladislava I. podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali. | | | Bedřich | | | Soběslav I. | | | Bořivoj II. | |
|
| | | 18) | | | | Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil xxxx, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno. | | | Konrád II. Ota | | | Bedřich | | | Václav II.(kníže) | |
|
| | | 19) | | | | Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty. Byl český kníže v letech 999-1002 a nakrátko znovu v roce 1003. | | | Jaromír | | | Vladivoj | | | Boleslav III. | |
|
| | | 20) | | | | Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I. | | | Bedřich | | | Jindřich Břetislav | | | Václav II.(kníže) | |
|
| | | 21) | | | | Syn Vratislava II. Byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci. | | | Svatopluk Olomoucký | | | Bořivoj II. | | | Vladislav I. | |
|
| | | 22) | | | | Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství. | | | Břetislav II. | | | Bořivoj II. | | | Konrád I. Brněnský | |
|
| | | 23) | | | | Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. Datum úmrtí: 14 únor 1140 Hostinné | | | Vladislav II.(druhý český král) | | | Bedřich | | | Soběslav I. | |
|
| | | 24) | | | | Syn Václava I., český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Byl jedním z nejmocnějších panovníků Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říše a politiku papežské kurie. | | | Přemysl Otakar II.(pátý český král) | | | Václav III.(sedmý český král) | | | Václav II.(šestý český král) | |
|
| | | 25) | | | | Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu. | | | Boleslav Chrabrý | | | Oldřich | | | Břetislav I. | |
|
| | | 26) | | | | Syn Přemysla II., český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn. | | | Václav III.(sedmý český král) | | | Václav II.(šestý český král) | | | Karel IV. | |
|
| | | 27) | | | | Český král. Pocházel z dvojčat (sestra Anna zemřela v útlém věku). Přeživšími sourozenci byli (druhá) Anna Přemyslovna, Eliška Přemyslovna, Markéta Přemyslovna a nevlastní sestra Anežka. V letech 1301-1304 byl uherským králem, jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tím tak více než 400 let dlouhé období vlády Přemyslovců v Čechách. | | | Přemysl Otakar II. | | | Václav IV. | | | Václav III.(sedmý český král) | |
|
| | | 28) | | | | Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. Zemřel 7. února 999. | | | Vladivoj | | | Boleslav II. | | | Boleslav III. | |
|
| | | 29) | | | | Syn xxx II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského. | | | Konrád II. Ota | | | Přemysl Otakar I. | | | Václav II.(kníže) | |
|
| | | 30) | | | | Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. († leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003. | | | Vladivoj | | | Boleslav II. | | | Jaromír | |
|
| | | 31) | | | | Syn Jindřicha VII. V něm se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. | | | Jan Lucemburský | | | Václav IV. | | | Karel IV. | |
|
| | | 32) | | | | Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše. | | | Rostislav | | | Mojmír II. | | | Svatopluk I. | |
|
| | | 33) | | | | Podruhé na trůně, roku 1003 byl Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil. | | | Jaromír | | | Boleslav II. | | | Boleslav III. | |
|
| | | 34) | | | | Syn Vladislava II. Knížetem se s podporou biskupa Jindřicha Břetislava a císaře Jindřicha VI. stal roku 1192. O rok později ho na trůně česká šlechta vystřídala Jindřichem Břetislavem. | | | Bedřich | | | Vladislav Jindřich | | | Přemysl Otakar I.(ještě kníže) | |
|
| | | 35) | | | | Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Xxxx se tak stal knížetem. Zemřel 21. září 1109. | | | Vladislav I. | | | Svatopluk Olomoucký | | | Vladislav II. | |
|
| | | 36) | | | | Starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894. | | | Spytihněv I. | | | Boleslav I. | | | Svatý Václav | |
|
| | | 37) | | | | Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského Rostislava. První historicky doložený panovník Čech. | | | Bořivoj I. | | | Vratislav I. | | | Spytihněv I. | |
|
| | | 38) | | | | Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. Zemřel 15. června 1197 v Chebu. | | | Vladislav Jindřich | | | Václav II. | | | Jindřich Břetislav | |
|
| | | 39) | | | | Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Vláda přibližně v letech 830?–846. | | | Mojmír I. | | | Rostislav | | | Svatopluk I. | |
|
| | | 40) | | | | Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092. | | | Vratislav II. | | | Břetislav II. | | | Konrád I. Brněnský | |
|
| | | 41) | | | | Podruhé na trůně. Jeho otec byl Menhard II. Nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou. | | | Jindřich Korutanský | | | Konrád I. Brněnský | | | Karel IV. | |
|
| | | 42) | | | | Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí. | | | Zikmund Lucemburský | | | Václav IV. | | | Karel IV. | |
|
| | | 43) | | | | Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra. | | | Vladislav Jindřich | | | Jindřich Břetislav | | | Václav I.(čtvrtý český král) | |
|
| | | 44) | | | | Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. je považován za skutečného zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace. | | | Boleslav I. | | | Boleslav III. | | | Boleslav II. | |
|
| | | 45) | | | | Nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě. | | | Spytihněv II. | | | Konrád I. Brněnský | | | Vratislav II.(první český král) | |
|
| | | 46) | | | | Syn Vratislava II. Roku 1099 xxx x. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. Datum úmrtí: 22. prosinec 1100 Zbečno | | | Vladislav I. | | | Břetislav II. | | | Svatopluk Olomoucký | |
|
| | | 47) | | | | Syn Albrechtra I. xxxx. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic. | | | Jindřich Korutanský | | | Rudolf I. Habsburský | | | Jan Lucemburský | |
|
| | | 48) | | | | Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund. | | | Václav III. | | | Václav IV. | | | Zikmund Lucemburský | |
|
| | | 49) | | | | Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Postupně si nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212). | | | Václav I.(čtvrtý český král) | | | Přemysl Otakar I.(již, jako třetí český král) | | | Přemysl Otakar II.(pátý český král) | |
|