Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu

Popis stránky *
• Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu
• Dějepis - podle popisu určete jméno vládce.
Posunout na obsah
Info
Čeští panovníci do roku 1400 dle popisu •
• Dějepis - podle popisu určete jméno vládce.
Posunout na obsah



Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
This test using data from Wikipedia

Test

 
Všechny otázky

Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).

Dějepis - podle popisu určete jméno vládce.
Chyba
 
1)
Piastovec, polský kníže. Syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky, dcery Boleslava I. Na jaře 1003 vpadl do Čech, které ovládal do podzimu 1004.
Oldřich
Boleslav Chrabrý
Jaromír
 
2)
Starší syn Bořivoje I. a jeho ženy Ludmily. Vlády se ujal poté, co se Čechy vymanily z vlivu Velké Moravy a přiklonily se k Bavorsku. V době otcovy smrti nebyl ještě zletilý, takže Čechy spadaly krátký čas pod přímou vládu velkomoravského Svatopluka. Nástup mladého Přemyslovce na knížecí stolec se časově přibližně překrýval se skonem nejslavnějšího panovníka Velké Moravy někdy v roce 894.
Svatý Václav
Boleslav I.
Spytihněv I.
 
3)
Nejstarší syn Břetislava I. a Jitky Nordgavské. Své bratry zbavil držav a podřídil tak Moravu své přímé vládě.
Konrád I. Brněnský
Vratislav II.(první český král)
Spytihněv II.
 
4)
Český král. Pocházel z dvojčat (sestra Anna zemřela v útlém věku). Přeživšími sourozenci byli (druhá) Anna Přemyslovna, Eliška Přemyslovna, Markéta Přemyslovna a nevlastní sestra Anežka. V letech 1301-1304 byl uherským králem, jako Ladislav V. Po smrti otce se snažil udržet unii s Polskem, byl ale zavražděn. Skončilo tím tak více než 400 let dlouhé období vlády Přemyslovců v Čechách.
Václav III.(sedmý český král)
Přemysl Otakar II.
Václav IV.
 
5)
Franský kupec, vládce první slovanské říše na našem území. Období vlády přibližně v letech 623–659.
Sámo
Svatopluk I.
Rostislav
 
6)
Syn Přemysla II., český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
Václav III.(sedmý český král)
Karel IV.
Václav II.(šestý český král)
 
7)
Syn Vratislava I., patron přemyslovské dynastie a české země. Jako český kníže byl xxx I. Ve starší literatuře se často udává jako rok jeho smrti 929, většina soudobých vědců se ale již kloní k roku 935.
Boleslav I.
Václav I.
Svatý Václav
 
8)
Syn xxx II. Znojemského. Po smrti Bedřicha nastoupil na knížecí stolec podle knínských úmluv. Čechy a Morava se tak spojily do jednoho státního celku, protože kníže rezignoval na titul markraběte moravského.
Konrád II. Ota
Václav II.(kníže)
Přemysl Otakar I.
 
9)
Syn Vratislava I., bratr Svatého Václava. je považován za skutečného zakladatele české státnosti: ražba mince, hradská soustava, územní expanze – severní část Moravy, Horní Slezsko, Krakovsko a Červené hrady (Halič) – a centralizace.
Boleslav III.
Boleslav II.
Boleslav I.
 
10)
Syn Svatopluka I. Po roce 907 o NĚM. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Bořivoj I.
Rostislav
Mojmír II.
 
11)
Podruhé na trůně. Jeho otec byl Menhard II. Nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. - jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
Karel IV.
Jindřich Korutanský
Konrád I. Brněnský
 
12)
Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Mojmír II.
Svatopluk I.
Rostislav
 
13)
Syn Vladislava II., který mu roku 1172 předal podle principu primogenitury vládu. Dosud ovšem platilo nástupnické právo seniorátu. O knížecí hodnost se tak hlásili synové Soběslava I.
Bedřich
Soběslav II.
Bořivoj II
 
14)
Syn Soběslava I. Po smrti Konráda Oty se zmocnil Prahy a Čech. Proti němu ale vystoupil pražský biskup Jindřich Břetislav a vymohl u císaře Jindřicha VI., aby udělil Čechy v léno Přemyslu Otakarovi I.
Bedřich
Václav II.(kníže)
Jindřich Břetislav
 
15)
Syn Vratislava II. Byl český kníže v letech 1100–1107 a 1117–1120. Jeho nástup na trůn znamenal porušení zásad stařešinského řádu a počátek dlouhotrvajících rozbrojů mezi Přemyslovci.
Vladislav I.
Svatopluk Olomoucký
Bořivoj II.
 
16)
Potřetí na trůně. Když byl Oldřich roku 1033 obviněn císařem Konrádem II. z úkladů proti své osobě a sesazen, ustavilo JEJ říšské vojsko na podzim 1033 znovu českým knížetem.
Oldřich
Jaromír
Břetislav I.
 
17)
Bratr Vladislava I. podruhé na trůně. Roku 1117 postoupil Vladislav I. svému bratru vládu, ale již za tři roky se z nejasných příčin opět vystřídali.
Soběslav I.
Bořivoj II.
Bedřich
 
18)
Syn Vratislava II. Roku 1099 xxx x. vojensky obsadil Moravu a svěřil ji do správy svého bratra Bořivoje II., kterého rovněž určil jako svého nástupce. Datum úmrtí: 22. prosinec 1100 Zbečno
Svatopluk Olomoucký
Břetislav II.
Vladislav I.
 
19)
Syn Karla IV. Také římský král. Českým králem byl korunován už ve dvou letech. Syna neměl, a tak byl jeho dědicem jeho bratr Zikmund.
Zikmund Lucemburský
Václav III.
Václav IV.
 
20)
Syn Vladislava II. Titul si nárokoval i jeho starší bratr Přemysl I. Aby zabránil vzestupu politické nestability, vzdal se titulu a dědických nároků ve prospěch svého bratra.
Václav I.(čtvrtý český král)
Vladislav Jindřich
Jindřich Břetislav
 
21)
Syn Boleslava II. Po smrti Vladivoje byl díky vojenské pomoci Jindřicha II. krátce dosazen na český knížecí stolec. († 4. listopadu 1035).
Jaromír
Boleslav Chrabrý
Boleslav III.
 
22)
Syn Boleslava II. O trůn přišel povstáním šlechty. Byl český kníže v letech 999-1002 a nakrátko znovu v roce 1003.
Jaromír
Boleslav III.
Vladivoj
 
23)
Roku 1193 propůjčil císař hodnost českého knížete. Přemysl I. proti němu táhl s vojskem. V rozhodující chvíli se však od něho odvrátila šlechta. Zemřel 15. června 1197 v Chebu.
Václav II.
Vladislav Jindřich
Jindřich Břetislav
 
24)
Byl manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a ON i s Annou uprchli. Jeho otcem byl Menhard II.
Konrád I. Brněnský
Jindřich Korutanský
Jan Lucemburský
 
25)
Syn Václava I., český král (korunován 1261). Také vévoda rakouský, štýrský, korutanský a kraňský. Byl jedním z nejmocnějších panovníků Evropy, podcenil ale vývoj v římskoněmecké říše a politiku papežské kurie.
Václav II.(šestý český král)
Václav III.(sedmý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)
 
26)
(† 9. listopadu 1034) byl český kníže (1012–1033 a 1034). Na jaře 1034 Konrád II. xxxxx propustil a vrátil mu vládu v knížectví. Jaromíra dal jeho bratr zajmout a oslepit.
Břetislav I.
Oldřich
Spytihněv II.
 
27)
Syn Jana Lucemburského. Také římský císař. S jeho jménem je spojen největší politický i kulturní rozkvět českých zemí.
Karel IV.
Václav IV.
Zikmund Lucemburský
 
28)
1120-1125 podruhé na trůně. Syn Vratislava II.
Soběslav I.
Vladislav I.
Vladislav II.(druhý český král)
 
29)
Syn Břetislava I. Na knížecí stolec usedl 20. ledna 1092. Jeho panování poznamenala jediná událost, když se pokusil opět spojit pražské a olomoucké biskupství.
Konrád I. Brněnský
Břetislav II.
Bořivoj II.
 
30)
Podruhé na trůně jako třetí český král (korunován 1203). Postupně si nechal potvrdit královskou hodnost od obou římských králů i od papeže. Dědičný královský titul zaručila Zlatá bula sicilská (1212).
Václav I.(čtvrtý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)
Přemysl Otakar I.(již, jako třetí český král)
 
31)
Syn Soběslava I. Získal spolu s bratry podporu císaře Barbarossy proti Bedřichovi. Císař za knížete určil jeho bratra Oldřicha. Oldřich však neměl podporu české šlechty a brzy předal vládu jemu.
Bedřich
Konrád II. Ota
Soběslav II.
 
32)
Syn Vratislava II. Vládu si nárokoval i Ota II. Olomoucký a získal si podporu německého krále Lothara III. Říšská vojenská výprava skončila porážkou v bitvě u Chlumce v únoru 1126. Datum úmrtí: 14 únor 1140 Hostinné
Bedřich
Soběslav I.
Vladislav II.(druhý český král)
 
33)
Zakladatel dynastie Přemyslovců, podle Kosmase syn bájného Hostivíta, snad syn velkomoravského Rostislava. První historicky doložený panovník Čech.
Bořivoj I.
Spytihněv I.
Vratislav I.
 
34)
Nejmladší syn Boleslava II. Na jaře 1012 se zmocnil vlády v Čechách, Jaromír uprchl. Do roku 1031 postupně dobyl na Polácích Moravu, která od té doby byla víceméně trvalou součástí českého státu.
Břetislav I.
Boleslav Chrabrý
Oldřich
 
35)
Syn Oty Olomouckého. V roce 1107 poslal k Bořivoji II. vyslance, který pomluvil u knížete jeho spojence, Bořivoj ztratil oporu své moci a byl nucen uprchnout do Německa. Xxxx se tak stal knížetem. Zemřel 21. září 1109.
Vladislav II.
Vladislav I.
Svatopluk Olomoucký
 
36)
Syn Vladislava II. V létě 1178 ztratil Soběslav II. podporu Fridricha Barbarossy, čehož využil xxxx, uplatil císaře a obdržel od něj Čechy v léno.
Konrád II. Ota
Václav II.(kníže)
Bedřich
 
37)
Byl druhorozeným synem krále Vratislava II. a Svatavy Polské. Jeho moc byla ohrožena ze strany příbuzných, císař Jindřich V. ho ovšem coby knížete potvrdil a ON se tvrdě vypořádal se svými odpůrci. S manželkou Richenzou z Bergu († 1125) měl čtyři děti.
Vladislav II.
Vladislav I.
Bořivoj II.
 
38)
Synovec Rostislava. Třetí a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše (ve středověku označován za krále). Pocházel z dynastie Mojmírovců.
Svatopluk I.
Mojmír II.
Bořivoj I.
 
39)
Syn knížete Oldřicha. Roku 1054 vyřešil otázku nástupnictví prosazením seniorátu – knížetem měl být nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie.
Břetislav I.
Spytihněv II.
Vratislav II.(první český král)
 
40)
Syn Jindřicha VII. V něm se protnuly tři nástupnické principy - uznala ho česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s Eliškou Přemyslovnou. Nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království.
Jan Lucemburský
Karel IV.
Václav IV.
 
41)
Syn Albrechtra I. xxxx. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
Rudolf I. Habsburský
Jan Lucemburský
Jindřich Korutanský
 
42)
Syn Břetislava I. Od roku 1085 byl prvním českým králem, přičemž mu nedědičný titul propůjčil císař Jindřich IV. Byl také titulárním polským králem v letech 1085–1092.
Konrád I. Brněnský
Vratislav II.
Břetislav II.
 
43)
Podruhé na trůně. Na podzim 1004 s podporou Jindřicha II. byli z Čech vypuzeni Poláci. († 4. listopadu 1035) byl českým knížetem z rodu Přemyslovců v letech 1003, 1004 - 1012 a 1033 - 1034, synem Boleslava II. Pobožného a Emmy.
Oldřich
Jaromír
Boleslav III.
 
44)
Syn Boleslava I. K českému státu za jeho vlády patřila Morava i Slezsko, došlo k vyvraždění Slavníkovců. Po jeho smrti přichází státní úpadek a boj o trůn mezi jeho třemi syny. Zemřel 7. února 999.
Boleslav III.
Vladivoj
Boleslav II.
 
45)
Podruhé na trůně, roku 1003 byl Boleslavem Chrabrým znovu dosazen. Nařídil vraždění Vršovců to vyvolalo povstání. Boleslav Chrabrý povolal svého chráněnce do Polska, oslepil jej a uvěznil.
Boleslav II.
Boleslav III.
Jaromír
 
46)
Syn Přemysla I., český král. Korunován byl už za života svého otce v roce 1228. Přispěl k odražení mongolského vpádu do Evropy a společně se synem Přemyslem získal Rakousko.
Václav II.(šestý český král)
Václav I.(čtvrtý český král)
Přemysl Otakar II.(pátý český král)
 
47)
Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců. Vláda přibližně v letech 830?–846.
Svatopluk I.
Rostislav
Mojmír I.
 
48)
Syn Bořivoje I., bratr Spytihněva I. - † 13. únor 921
Boleslav I.
Vratislav I.
Svatý Václav
 
49)
Snad Piastovec, možná syn polského knížete Měška I. a Přemyslovny Doubravky. Na knížecí stolec dosazen polským knížetem Boleslavem Chrabrým. († leden 1003) byl český kníže v letech 1002–1003.
Jaromír
Vladivoj
Boleslav II.





Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Známky jsou nadhodnoceny, pro větší motivaci :) Důležité je procento úspěšnosti.
Procenta úspěšnosti:
0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 
facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


11 Share
Share
Tweet