| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit. | | | 1405 16. června | | | 1410 16. června | | | 1407 16. června | |
|
| | | 2) | | | | Postavena Staroměstská mostecká věž, dílo Petra Parléře. | | | 1382 léto | | | 1380-1400 | | | 1379 | |
|
| | | 3) | | | | Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl). | | | 1409 prosinec | | | 1410 polovina srpna | | | 1412 červenec | |
|
| | | 4) | | | | Papežský legát přinesl z Říma novou (zostřenou) klatbu na Husa (exkomunikace se vztahovala i na ty, kdo se s Husem stýkali); na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz církevních obřadů a úkonů). Hus odešel (v říjnu) na venkov, kde napsal řadu prací (Postila, O svatokupectví, De sex erroribus, De ecclesia) a kázal v okolí Kozího Hrádku (v jižních Čechách) a od léta 1414 (po krátkém pobytu v Sezimově Ústí) odešel na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka (až do října 1414). | | | 1412 polovina srpna | | | 1411 jaro | | | 1410 prosinec | |
|
| | | 5) | | | | Mistr Stanislav ze Znojma (z pražské univerzity) byl obviněn římskou kurií (na základě udání svého německého kolegy Jana ze Štěkna), že je hlavou sektářské skupiny, jež hlásá Viklefovy "bludy". Tehdy se Stanislav zalekl a své názory odvolal. | | | 1408 duben | | | 1415 srpen | | | 1414 20. května | |
|
| | | 6) | | | | Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci. | | | 1416 30. července | | | 1415 12. června | | | 1417 16. srpna | |
|
| | | 7) | | | | Zemřel nejmladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský Václav (narozen 25. února 1337), po němž se Lucembursko dostalo do držení Václava IV.; ten je roku 1388 zastavil markraběti moravskému Joštovi (v témže roce získal rovněž od Zikmunda Braniborsko za 50 tisíc kop pražských grošů - do roku 1411). | | | 1383 7. prosince | | | 1379 28. srpna | | | 1360 28. srpna | |
|
| | | 8) | | | | Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky. | | | 1415 6. července | | | 1415 4. července | | | 1416 5. června | |
|
| | | 9) | | | | Jeroným Pražský si vyžádal na kostnickém koncilu veřejná slyšení, v nichž své výroky ze září 1415 odvolal a prohlásil, že jeho největším hříchem bylo, když zapřel Husa. | | | 1416 23. a 26. května | | | 1417 11. září | | | 1415 30. srpna | |
|
| | | 10) | | | | Zajetí krále Václava v Králově Dvoře u Berouna panskou jednotou v čele s markrabětem (jeho bratrancem) Joštem; Václav byl převezen do Prahy a umístěn v Bílé věži. | | | 1394 8. května | | | 1419 12. června | | | 1417 konec června | |
|
| | | 11) | | | | Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila. | | | 1419 30. března | | | 1417 únor | | | 1416 prosinec | |
|
| | | 12) | | | | Korunovace Zikmunda za uherského krále jako manžela dcery krále Ludvíka Marie; Zikmund musel o svou korunu bojovat. | | | 1424 15. ledna | | | 1432 18. dubna | | | 1387 31. března | |
|
| | | 13) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1419 únor | | | 1417 6. července | | | 1416 jaro-léto | |
|
| | | 14) | | | | Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně. | | | 1414 léto | | | 1403 28. května | | | 1400 11. listopadu | |
|
| | | 15) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1419 jaro-léto | | | 1424 30. července | | | 1421 6. července | |
|
| | | 16) | | | | Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil. | | | 1408 20. září | | | 1410 18. července | | | 1409 1. října | |
|
| | | 17) | | | | Velký židovský pogrom v Praze na Starém Městě, jemuž padla za oběť značná část Židů v pražském ghettu. | | | 1389 18. dubna | | | 1388 podzim | | | 1380 říjen | |
|
| | | 18) | | | | M. Jan Hus přečetl v Betlémské kapli apelaci, kterou zaslal římské kurii (připojili se k ní další členové univerzity) odmítající ničení Viklefových knih a zákaz kázání v soukromých kaplích. | | | 1410 20. června | | | 1412 15. července | | | 1414 18. července | |
|
| | | 19) | | | | Na mnoha místech Čech se vyrojily desítky potulných kazatelů, sloužily se mše mimo kostely (třeba na louce), množily se nové a radikálnější impulsy. Vzrůstala benevolence mnohých feudálů vůči kalichu, například z rožmberského panství byli vyhnáni dosavadní kněží a nahrazeni husitskými. Přibývalo neklidu na venkově, zvláště se radikalizovala velká města - Plzeň, Praha, Hradec Králové. | | | 1415 léto | | | 1417 léto | | | 1414 červen | |
|
| | | 20) | | | | Na příkaz papežské kurie byl M. Jan Hus prohlášen za odpadlíka (vyhlášena nad ním klatba); Václav IV. stál na straně Husově a celého českého reformního hnutí (do roku 1412). | | | 1411 březen | | | 1409 léto | | | 1407 28. září | |
|
| | | 21) | | | | Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel). | | | 1404 léto | | | 1382 léto | | | 1411 4. září | |
|
| | | 22) | | | | U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova. | | | 1419 20. září | | | 1410 15. července | | | 1416 18. července | |
|
| | | 23) | | | | Sestra krále Václava IV. Anna se provdala za anglického krále Richarda II.; rozšířily se styky mezi Anglií a Českým královstvím (první seznámení s učením J. Viklefa - Wyclifa). Žila v Londýně do roku 1394. | | | 1388 22.červenece | | | 1382 19. ledna | | | 1380 1. června | |
|
| | | 24) | | | | Václav IV. se po smrti královny Johanny (prosinec 1386) oženil s princeznou Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a neteří zesnulé královny (korunovace Žofie se konala až roku 1400). Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa. | | | 1389 podzim | | | 1399 říjen | | | 1398 24. května | |
|
| | | 25) | | | | Jan z Jenštejna vysvětil svého synovce Olbrama ze Škvorce pražským arcibiskupem a sám abdikoval na tento úřad (17. června 1400 zemřel v Římě). | | | 1398 podzim | | | 1396 2. července | | | 1399 září | |
|
| | | 26) | | | | Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů. | | | 1408 srpen | | | 1414 18. ledna | | | 1406 jaro | |
|
| | | 27) | | | | Protilucemburské nálady a nespokojenost s dosavadní vládou Václava IV. v Říši vyvrcholily sesazením českého krále z říšského trůnu; na sněmu v Rhens byl neúplným sborem kurfiřtů (čtyřmi porýnskými kurfiřty) o den později nahrazen Ruprechtem Falckým. Ten začal takřka bez odporu obsazovat české korunní statky v Horní Falci. | | | 1410 5. května | | | 1418 2. února | | | 1400 20. srpna | |
|
| | | 28) | | | | Zemřel pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Prešpurku (Bratislavě), jeho nástupcem se stal Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. a později i Zikmunda. Na arcibiskupský stolec usedl za pomoci Václava IV., ačkoliv neměl ani nižší kněžské svěcení. Už koncem roku 1412 předal svůj úřad (bez papežova souhlasu) Konrádovi z Vechty. | | | 1412 červenec | | | 1410 květen | | | 1411 28. září | |
|
| | | 29) | | | | Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí. | | | 1417 30. března | | | 1415 léto | | | 1416 červen | |
|
| | | 30) | | | | Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství, od roku 1378); Václav IV. (až po naléhavých výzvách) se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. (1378-1389) proti avignonskému papeži Klimentovi VII. (1378-1394). | | | 1370 21. července | | | 1360 léto | | | 1379 leden, únor | |
|
| | | 31) | | | | Na mučidlech skonal generální vikář (náměstek) pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna dr. Johánek (Jan) z Pomuku a večer o deváté hodině byl shozen z Karlova mostu do Vltavy. Události předcházel hluboký konflikt mezi arcibiskupem a králem, který vyvrcholil Václavovým plánem založit po smrti kladrubského opata nové biskupství v západních Čechách, a tím oslabit pražskou diecézi. Záměr krále a jeho oblíbenců zmařil Jan z Pomuku tím, že 10. března 1393 potvrdil volbu nového kladrubského opata. Václav se mstil na arcibiskupových lidech; jediný Jan z Pomuku odmítl při mučení na staroměstské rychtě se podvolit. Tímto příběhem byl položen základ k legendě pozdějšího mučedníka a světce Jana Nepomuckého (svatořečen roku 1729); katolické baroko jej proměnilo ve zpovědníka královny Žofie, který údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit zpovědní tajemství královnino. | | | 1395 14. června | | | 1415 konec roku | | | 1393 20. března | |
|
| | | 32) | | | | V Paříži uzavřena smlouva mezi Václavem IV. a francouzským králem Karlem V. o vzájemné výpomoci a ochraně. | | | 1382 19. ledna | | | 1380 21. července | | | 1364 22. ledna | |
|
| | | 33) | | | | Své jednání ukončil kostnický koncil; na závěr vydal dekret požadující bezpodmínečnou kapitulaci husitů. | | | 1418 22. dubna | | | 1417 prosinec | | | 1416 únor | |
|
| | | 34) | | | | Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa. | | | 1415 5. června | | | 1414 12. května | | | 1415 8. května | |
|
| | | 35) | | | | Za předsednictví krále Zikmunda a markraběte Jošta byl vyhlášen verdikt ve sporu panské jednoty s králem Václavem IV.; ve všech sporných otázkách musel král ustoupit, čímž byla značně okleštěna jeho dosavadní moc. Nejvyšší zemské úřady se dostaly plně do rukou příslušníků odbojné šlechty, králi byla nadřazena královská rada, bez níž neměl právo o ničem rozhodovat. Václav IV. se stal ve vlastní zemi pouhou figurkou v rukou vysoké šlechty. | | | 1396 2. dubna | | | 1389 2. července | | | 1396 září | |
|
| | | 36) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 | | | 1408 20. května | | | 1408 duben | |
|
| | | 37) | | | | Do Kostnice přijel za Husem Jeroným Pražský; když však poznal, že jeho pomoc nebude Husovi příliš platná a zjistil, že se sám ocitl ve velkém nebezpečí, uprchl z města. Byl však těsně u hranic poznán, zatčen, odeslán do Kostnice a tam uvržen do vězení. | | | 1414 8. května | | | 1414 12. listopadu | | | 1415 4. dubna | |
|
| | | 38) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1402 14. března | | | 1398 počátek června | | | 1407 prosinec | |
|
| | | 39) | | | | Král Václav IV. byl propuštěn na svobodu za tvrdých podmínek, které vyjednal Jan Zhořelecký (vydání mnoha jeho hradů do zástavy); král odmítl závazek splnit a nakonec se zachoval nevděčně k svému zachránci: zbavil Jana veškerých pravomocí a odehnal ho od královského dvora (Jan se odebral na své panství do Lužice, kde 2. března 1396 zemřel). | | | 1395 začátek června | | | 1396 2. dubna | | | 1394 1. srpna | |
|
| | | 40) | | | | Jan z Jenštejna se dostal do sporu s moravskými Lucemburky (markrabětem Prokopem a jeho bratrem, litomyšlským biskupem Janem Soběslavem); spor byl zakončen církevní klatbou na Jana Soběslava. | | | 1410 červen | | | 1384 květen | | | 1411 říjen | |
|
| | | 41) | | | | Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi | | | 1418 22. dubna | | | 1419 prosinec | | | 1417 11. listopadu | |
|
| | | 42) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1418 30. března | | | 1417 únor | | | 1419 léto | |
|
| | | 43) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1416 1. října | | | 1415 11. listopadu | | | 1415 2. září | |
|
| | | 44) | | | | Na útrapy svého věznění zemřel v kartuziánském klášteře v Králově Poli u Brna moravský markrabě Prokop. Na základě smlouvy s Václavem IV. z 21. prosince 1405 se stal jediným pánem Moravy Jošt. | | | 1405 4. září | | | 1407 18. května | | | 1406 12. února | |
|
| | | 45) | | | | Václav IV. vydal v Kutné Hoře (podepsán ve Vlašském dvoře) mandát, známý jako Dekret kutnohorský, jímž se z moci českého krále zásadně změnily poměry na pražské univerzitě (velký podíl na jeho vydání měl Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice). Zatímco dosud každý ze čtyř národů měl jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy a ostatní národy (polský, saský a bavorský) dohromady jeden hlas. Vydání dekretu souviselo s tím, že Václav potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu (měl se projednávat na koncilu v Pise v březnu 1409); koncil měl volbou nového papeže odstranit schizma (dvojpapežství) a současně podpořit Václava při jeho snaze po znovuzískání římskoněmeckého trůnu. Jako výraz nesouhlasu opustila v květnu 1409 značná část cizích mistrů Prahu a odešla na jiné univerzity, především na nově založenou univerzitu v Lipsku. Důležité bylo i rozhodnutí, že každý nový rektor (podobně jako student přijímající gradus) musí složit slib věrnosti králi a království; první takový slib složil M. Jan Hus jako rektor (stal se jím na podzim 1409). | | | 1409 18. ledna | | | 1412 22. října | | | 1405 20. prosince | |
|
| | | 46) | | | | Slyšení M. Jana Husa před kostnickým koncilem v místní katedrále; nebyla mu však dána možnost obhajoby, měl jen své učení (vytýkáno mu bylo 30 heretických vět z jeho spisů) bez výhrad odvolat. Hus se energicky hájil, že není kacíř, a odmítal odvolání těch částí, které nikdy nehlásal. | | | 1415 5.-8. června | | | 1414 6. července | | | 1415 2. ledna | |
|
| | | 47) | | | | Na zasedání královské rady na Karlštejně byli zákeřně zavražděni čtyři přední členové Václavovy administrativy a královi milci. Jejich vrahové (údajně spojenci moravského markraběte Jošta) tento svůj hanebný čin vysvětlili králi jako nutnost, aby zabránili jejich údajně připravovanému atentátu na samotného Václava. Král Václav IV. poté jako odpověď na tento čin vypověděl Jošta z Prahy a odňal mu i vládu nad obojí Lužicí. | | | 1397 11. června | | | 1416 5. března | | | 1418 prosinec | |
|
| | | 48) | | | | Papež Martin V. naléhá na římskoněmeckého krále Zikmunda, aby stanul v čele trestné protičeské křížové výpravy. | | | 1418 prosinec | | | 1419 únor | | | 1416 jaro-léto | |
|
| | | 49) | | | | V Čechách začalo přijímání podobojí (věřícím byl podáván chléb i víno, které bylo dosud vyhrazeno jen kněžím). Iniciátorem byl jeden z předních Husových spolupracovníků Jakoubek ze Stříbra (spolu s Mikulášem z Drážďan); ve východní církvi byl tento způsob podávání svátosti oltářní dosud běžný. Hus schválil přijímání podobojí dodatečně ze svého kostnického vězení. | | | 1418 jaro | | | 1421 11. října | | | 1414 | |
|