České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test

Popis stránky *
• České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
• - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Posunout na obsah

Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

 
Všechny otázky

Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).

- vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)
Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů.
1408 srpen
1414 18. ledna
1406 jaro
 
2)
Sňatek Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále Ludvíka (1382 zemřel); předcházel vpád Zikmundových vojsk s pomocí moravských markrabat Jošta a Prokopa do Uher. Zikmund byl uznán za uherského krále a za pomoc zastavil dočasně Joštovi a Prokopovi Pováží, Prešpurk (Bratislavu) a Nitru.
1389 duben
1385 říjen
1402 březen
 
3)
Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel).
1382 léto
1404 léto
1411 4. září
 
4)
Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství, od roku 1378); Václav IV. (až po naléhavých výzvách) se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. (1378-1389) proti avignonskému papeži Klimentovi VII. (1378-1394).
1379 leden, únor
1370 21. července
1360 léto
 
5)
Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt.
1411 březen
1410 1. října
1411 18. ledna
 
6)
Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl).
1412 červenec
1410 polovina srpna
1409 prosinec
 
7)
Zikmund vydal rozkaz staroměstskému purkmistrovi, aby zatkl Václava IV. a přivedl ho na Hrad; později byl Václav odvlečen do Vídně k Habsburkům. Vlády se ujala panská opozice v čele s Otou z Bergova a Jindřichem z Rožmberka.
1402 6. března
1415 počátek června
1388 14. března
 
8)
M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu.
1415 28. listopadu
1414 leden
1414 3. listopadu
 
9)
Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice.
1414 28. listopadu
1414 18. října
1414 3. listopadu
 
10)
U Nikopole ve valašském knížectví (v dnešním Bulharsku) byla rozbita Turky křížová výprava, kterou zorganizoval uherský král Zikmund (sám v poslední chvíli unikl zajetí útěkem na benátské lodi).
1381 11. června
1390 podzim
1396 září
 
11)
Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně.
1400 11. listopadu
1403 28. května
1414 léto
 
12)
Jeroným Pražský si vyžádal na kostnickém koncilu veřejná slyšení, v nichž své výroky ze září 1415 odvolal a prohlásil, že jeho největším hříchem bylo, když zapřel Husa.
1417 11. září
1416 23. a 26. května
1415 30. srpna
 
13)
Pod nátlakem kostnického koncilu se Jeroným Pražský zřekl Viklefova i Husova učení.
1416 1. října
1415 11. a 24. září
1416 20. února
 
14)
Položení základního kamene hlavní lodi svatovítské katedrály v Praze.
1379 14. června
1392 červen
1390 20. března
 
15)
Král Václav IV. (poslední měsíc těžce nemocný) pobýval na svém hrádku u Kunratic; rozrušen zprávou o událostech v Praze byl raněn mrtvicí a zemřel. V zemi zavládly zmatky a nepokoje.
1419 16. srpna
1417 18. listopadu
1418 12. června
 
16)
Narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta "zemským správcem".
1394 12. června
1412 1. srpna
1405 konec června
 
17)
Král Václav IV. věnoval Karlově koleji pražské univerzity měšťanský Rotlevův dům Karolinum; to se stalo hlavním střediskem vědeckého i společenského univerzitního života.
1383 během roku
1383 28. srpna
1383 7. prosince
 
18)
Do Kostnice přijel za Husem Jeroným Pražský; když však poznal, že jeho pomoc nebude Husovi příliš platná a zjistil, že se sám ocitl ve velkém nebezpečí, uprchl z města. Byl však těsně u hranic poznán, zatčen, odeslán do Kostnice a tam uvržen do vězení.
1414 12. listopadu
1415 4. dubna
1414 8. května
 
19)
Václav IV. se po smrti královny Johanny (prosinec 1386) oženil s princeznou Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a neteří zesnulé královny (korunovace Žofie se konala až roku 1400). Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa.
1389 podzim
1399 říjen
1398 24. května
 
20)
Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry.
1408 duben
1408 20. května
1408
 
21)
Papežský legát přinesl z Říma novou (zostřenou) klatbu na Husa (exkomunikace se vztahovala i na ty, kdo se s Husem stýkali); na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz církevních obřadů a úkonů). Hus odešel (v říjnu) na venkov, kde napsal řadu prací (Postila, O svatokupectví, De sex erroribus, De ecclesia) a kázal v okolí Kozího Hrádku (v jižních Čechách) a od léta 1414 (po krátkém pobytu v Sezimově Ústí) odešel na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka (až do října 1414).
1412 polovina srpna
1410 prosinec
1411 jaro
 
22)
Postavena Staroměstská mostecká věž, dílo Petra Parléře.
1379
1380-1400
1382 léto
 
23)
Čeští rytíři Jan z Chlumu a Václav z Dubé (vracející se z Itálie) předali Janu Husovi pozvání na kostnický koncil (měl být zahájen 1. listopadu 1414).
1414 jaro
1414 11. srpna
1414 18. září
 
24)
Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi
1417 11. listopadu
1418 22. dubna
1419 prosinec
 
25)
Schůzka Václava IV. a Zikmunda v Hradci Králové, na níž Václav písemně přenechal vládu v Českém království Zikmundovi pod podmínkou, že sám zůstane do konce života formálně panovníkem jak v českém státě, tak i v Říši. Zikmund nabídl Václavovi pomoc v jeho úsilí o dosažení císařské koruny a okamžitě začal "panovat" v zemi (drancoval královské statky, dosazoval své lidi na hrady apod.). Markrabě Prokop se měl vzdát svého majetku na Moravě a obdržet za to knížectví svídnické a javorské a podržet si hrabství kladské.
1419 14. března
1402 4. února
1415 6. března
 
26)
Na útrapy svého věznění zemřel v kartuziánském klášteře v Králově Poli u Brna moravský markrabě Prokop. Na základě smlouvy s Václavem IV. z 21. prosince 1405 se stal jediným pánem Moravy Jošt.
1407 18. května
1405 4. září
1406 12. února
 
27)
Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. (zazlívali mu jeho nerozhodnost a úzké spojení s nižší šlechtou). Šlechtickou opozici představovala jihočeská panská skupina (v čele s Rožmberky) a opozice v severních Čechách (Jindřich Berka z Hohenštejna, Ota z Bergova).
1399 8. května
1394 5. května
1416 12. června
 
28)
Moravský markrabě Jošt uzavřel dohodu s olomouckým biskupem Janem ze Středy, podle níž potvrdil práva moravské církve (včetně manského práva biskupství). České země byly zasaženy novou morovou epidemií, která způsobila prudký úbytek obyvatelstva (o 10-15 %); její důsledky se projevily mj. v rozsáhlé kriminální činnosti skupin lapků (zejména na česko-moravsko-rakouském pomezí a Českomoravské vysočině).
1385
1380 léto
1390 21. července
 
29)
Protilucemburské nálady a nespokojenost s dosavadní vládou Václava IV. v Říši vyvrcholily sesazením českého krále z říšského trůnu; na sněmu v Rhens byl neúplným sborem kurfiřtů (čtyřmi porýnskými kurfiřty) o den později nahrazen Ruprechtem Falckým. Ten začal takřka bez odporu obsazovat české korunní statky v Horní Falci.
1418 2. února
1410 5. května
1400 20. srpna
 
30)
Na brněnském Špilberku zemřel markrabě Jošt (snad otráven), muž "velice zchytralý, ziskuchtivý, lakomý a zemí žádostivý", ale také "nejučenější kníže svého věku"; odešel poslední moravský skutečně v zemi sídlící a vládnoucí markrabě. Římskoněmeckým králem se stal (po dohodě s Václavem) Zikmund Lucemburský (korunován 8. července 1414).
1410 15. března
1411 18. ledna
1414 8. ledna
 
31)
Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl.
1415 3. listopadu
1413 18. listopadu
1414 11. října
 
32)
Založení Betlémské kaple staroměstským měšťanem Křížem a dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu; byla určena pro kázání v českém jazyce, vešlo se do ní až 3 tisíce osob. Dostavěna byla roku 1394, od roku 1402 zde působil Jan Hus (do roku 1412, kdy pod hrozbou interdiktu opustil Prahu). Poté zde kázal například Jakoubek ze Stříbra (1415-1419), Tomáš Müntzer (1521). Postupně přešla do vlastnictví jednoty bratrské, jezuitů a Karlovy univerzity, roku 1786 byla zbořena, k znovuobnovení došlo roku 1954.
1393 20. března
1390 červen
1391 24. května
 
33)
Své jednání ukončil kostnický koncil; na závěr vydal dekret požadující bezpodmínečnou kapitulaci husitů.
1416 únor
1418 22. dubna
1417 prosinec
 
34)
Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa.
1415 8. května
1414 12. května
1415 5. června
 
35)
Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky.
1415 4. července
1415 6. července
1416 5. června
 
36)
Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení.
1414 8. května
1415 leden
1414 4. dubna
 
37)
Do Prahy se dostavilo francouzské královské poselstvo, jež se snažilo přesvědčit dvůr Václava IV. o zákonnosti volby avignonského papeže Klimenta VII. a o neplatnosti volby Urbana VI.; podařilo se mu dosáhnout toho, že se Václav IV. zřekl chystané korunovační jízdy do Říma a pověřil moravského markraběte Jošta vykonáváním úřadu říšského generálního vikáře v Itálii (Jošt stál na straně Klimenta VII.).
1380 prosinec
1383 červenec
1388 srpen
 
38)
Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí.
1417 30. března
1415 léto
1416 červen
 
39)
Porýnští kurfiřti předložili v Říši Václavu IV. soupis požadavků a stížností; týkaly se jeho nedůslednosti v řešení říšských problémů, církevní politiky (zejména v otázce papežského schizmatu), ale i jeho postoje proti bratrovi Zikmundovi.
1398 konec března
1400 20. srpna
1397 prosinec
 
40)
Jan z Jenštejna se dostal do sporu s moravskými Lucemburky (markrabětem Prokopem a jeho bratrem, litomyšlským biskupem Janem Soběslavem); spor byl zakončen církevní klatbou na Jana Soběslava.
1410 červen
1384 květen
1411 říjen
 
41)
Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se dostal do konfliktu s králem Václavem; královští ozbrojenci bojovali dokonce proti arcibiskupovu vojsku, vzájemně si plenili statky a vypalovali města i vesnice. Příčinou byla změna Václavovy podpory v období schizmatu: nejistý Václav IV. spolu se sblížením s francouzským králem Karlem VI. (synem Karla V.) začal podporovat papeže Klimenta VII.
1411
1386
1384
 
42)
Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila.
1417 únor
1419 30. března
1416 prosinec
 
43)
Zemřel nejmladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský Václav (narozen 25. února 1337), po němž se Lucembursko dostalo do držení Václava IV.; ten je roku 1388 zastavil markraběti moravskému Joštovi (v témže roce získal rovněž od Zikmunda Braniborsko za 50 tisíc kop pražských grošů - do roku 1411).
1383 7. prosince
1360 28. srpna
1379 28. srpna
 
44)
Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit.
1407 16. června
1410 16. června
1405 16. června
 
45)
V Českém Brodě se ustavila na sjezdu katolické šlechty "vzdorojednota", která získala i krále Václava IV.
1416 20. února
1418 26. května
1415 1. října
 
46)
Po smrti Ruprechta Falckého (18. května 1410) zvolila část kurfiřtů římskoněmeckým králem Zikmunda Lucemburského (byl již králem uherským).
1411 1. října
1411 18. ledna
1410 20. září
 
47)
Na zasedání královské rady na Karlštejně byli zákeřně zavražděni čtyři přední členové Václavovy administrativy a královi milci. Jejich vrahové (údajně spojenci moravského markraběte Jošta) tento svůj hanebný čin vysvětlili králi jako nutnost, aby zabránili jejich údajně připravovanému atentátu na samotného Václava. Král Václav IV. poté jako odpověď na tento čin vypověděl Jošta z Prahy a odňal mu i vládu nad obojí Lužicí.
1397 11. června
1416 5. března
1418 prosinec
 
48)
Král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, vesměs z odpůrců Husových; nová městská rada poručila vyhnat husitské kněze z far, zakázala veškerá veřejná shromáždění lidu (procesí) a kázání před kostely, a dokonce nechala zatknout a uvěznit některé stoupence kalicha.
1416 5. července
1419 6. července
1417 16. srpna
 
49)
Na koncilu v Pise (zahájen 25. března) byl Václav IV. uznán za římskoněmeckého krále (odmítnut Ruprecht Falcký); český panovník však nedokázal (jako obvykle) tento diplomatický úspěch zužitkovat.
1409 jaro
1406
1402





Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Známky jsou nadhodnoceny, pro větší motivaci :) Důležité je procento úspěšnosti.
Procenta úspěšnosti:
0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 
facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


11 Share
Share
Tweet