| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1402 14. března | | | 1407 prosinec | | | 1398 počátek června | |
|
| | | | 2) | | | | Zatčení Jana Husa v Kostnici; nejdříve (6. prosince) byl uvězněn v dominikánském klášteře, pak v pevnosti Gottlieben, která patřila místnímu biskupovi, a konečně v minoritském klášteře v Kostnici. | | | 1415 leden | | | 1415 4. dubna | | | 1414 28. listopadu | |
|
| | | | 3) | | | | Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci. | | | 1416 30. července | | | 1415 12. června | | | 1417 16. srpna | |
|
| | | | 4) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1418 30. března | | | 1419 léto | | | 1417 únor | |
|
| | | | 5) | | | | Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství, od roku 1378); Václav IV. (až po naléhavých výzvách) se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. (1378-1389) proti avignonskému papeži Klimentovi VII. (1378-1394). | | | 1360 léto | | | 1370 21. července | | | 1379 leden, únor | |
|
| | | | 6) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1416 1. října | | | 1415 11. listopadu | | | 1415 2. září | |
|
| | | | 7) | | | | Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt. | | | 1411 18. ledna | | | 1410 1. října | | | 1411 březen | |
|
| | | | 8) | | | | Za předsednictví krále Zikmunda a markraběte Jošta byl vyhlášen verdikt ve sporu panské jednoty s králem Václavem IV.; ve všech sporných otázkách musel král ustoupit, čímž byla značně okleštěna jeho dosavadní moc. Nejvyšší zemské úřady se dostaly plně do rukou příslušníků odbojné šlechty, králi byla nadřazena královská rada, bez níž neměl právo o ničem rozhodovat. Václav IV. se stal ve vlastní zemi pouhou figurkou v rukou vysoké šlechty. | | | 1396 2. dubna | | | 1389 2. července | | | 1396 září | |
|
| | | | 9) | | | | Jeroným Pražský si vyžádal na kostnickém koncilu veřejná slyšení, v nichž své výroky ze září 1415 odvolal a prohlásil, že jeho největším hříchem bylo, když zapřel Husa. | | | 1415 30. srpna | | | 1417 11. září | | | 1416 23. a 26. května | |
|
| | | | 10) | | | | V Čechách začalo přijímání podobojí (věřícím byl podáván chléb i víno, které bylo dosud vyhrazeno jen kněžím). Iniciátorem byl jeden z předních Husových spolupracovníků Jakoubek ze Stříbra (spolu s Mikulášem z Drážďan); ve východní církvi byl tento způsob podávání svátosti oltářní dosud běžný. Hus schválil přijímání podobojí dodatečně ze svého kostnického vězení. | | | 1414 | | | 1421 11. října | | | 1418 jaro | |
|
| | | | 11) | | | | Matěj z Janova spolu s knězem Jakubem z Kaplic a knězem Ondřejem byl přinucen veřejně odvolat své kritické názory na uctívání svatých, jejich ostatků a obrazů a na časté svaté přijímání. | | | 1391 24. května | | | 1392 červen | | | 1389 říjen | |
|
| | | | 12) | | | | Zemřel pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Prešpurku (Bratislavě), jeho nástupcem se stal Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. a později i Zikmunda. Na arcibiskupský stolec usedl za pomoci Václava IV., ačkoliv neměl ani nižší kněžské svěcení. Už koncem roku 1412 předal svůj úřad (bez papežova souhlasu) Konrádovi z Vechty. | | | 1412 červenec | | | 1410 květen | | | 1411 28. září | |
|
| | | | 13) | | | | Václav IV. se po smrti královny Johanny (prosinec 1386) oženil s princeznou Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a neteří zesnulé královny (korunovace Žofie se konala až roku 1400). Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa. | | | 1399 říjen | | | 1398 24. května | | | 1389 podzim | |
|
| | | | 14) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1424 30. července | | | 1421 6. července | | | 1419 jaro-léto | |
|
| | | | 15) | | | | Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů. | | | 1414 18. ledna | | | 1408 srpen | | | 1406 jaro | |
|
| | | | 16) | | | | Na pražské univerzitě vystoupil český právník a diplomat Jan z Jesenice a v pojednání Souhrnná obrana pře M. J. Husi vyložil, že papežská klatba nad Husem nemá právní základ, a je tedy neplatná. | | | 1413 jaro | | | 1414 září | | | 1412 prosinec | |
|
| | | | 17) | | | | Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl. | | | 1415 3. listopadu | | | 1413 18. listopadu | | | 1414 11. října | |
|
| | | | 18) | | | | U Nikopole ve valašském knížectví (v dnešním Bulharsku) byla rozbita Turky křížová výprava, kterou zorganizoval uherský král Zikmund (sám v poslední chvíli unikl zajetí útěkem na benátské lodi). | | | 1381 11. června | | | 1396 září | | | 1390 podzim | |
|
| | | | 19) | | | | Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl). | | | 1412 červenec | | | 1409 prosinec | | | 1410 polovina srpna | |
|
| | | | 20) | | | | Kostnický koncil vyhlásil půhon (tj. obeslání k soudu) pro všechny české pány, kteří podepsali protest proti Husově upálení. | | | 1419 23. a 26. května | | | 1416 20. února | | | 1415 30. května | |
|
| | | | 21) | | | | Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa. | | | 1414 12. května | | | 1415 8. května | | | 1415 5. června | |
|
| | | | 22) | | | | Pod nátlakem kostnického koncilu se Jeroným Pražský zřekl Viklefova i Husova učení. | | | 1416 20. února | | | 1416 1. října | | | 1415 11. a 24. září | |
|
| | | | 23) | | | | Schůzka Václava IV. a Zikmunda v Hradci Králové, na níž Václav písemně přenechal vládu v Českém království Zikmundovi pod podmínkou, že sám zůstane do konce života formálně panovníkem jak v českém státě, tak i v Říši. Zikmund nabídl Václavovi pomoc v jeho úsilí o dosažení císařské koruny a okamžitě začal "panovat" v zemi (drancoval královské statky, dosazoval své lidi na hrady apod.). Markrabě Prokop se měl vzdát svého majetku na Moravě a obdržet za to knížectví svídnické a javorské a podržet si hrabství kladské. | | | 1402 4. února | | | 1415 6. března | | | 1419 14. března | |
|
| | | | 24) | | | | Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně. | | | 1414 léto | | | 1403 28. května | | | 1400 11. listopadu | |
|
| | | | 25) | | | | Popuzený král Václav IV. využil malicherného sporu o jez na Labi a zbavil arcibiskupa Jana z Jenštejna kancléřského úřadu, když ho předtím držel v zajetí na Karlštejně. | | | 1387 31. března | | | 1384 červen | | | 1385 říjen | |
|
| | | | 26) | | | | Jan z Jenštejna se dostal do sporu s moravskými Lucemburky (markrabětem Prokopem a jeho bratrem, litomyšlským biskupem Janem Soběslavem); spor byl zakončen církevní klatbou na Jana Soběslava. | | | 1411 říjen | | | 1384 květen | | | 1410 červen | |
|
| | | | 27) | | | | V Paříži uzavřena smlouva mezi Václavem IV. a francouzským králem Karlem V. o vzájemné výpomoci a ochraně. | | | 1364 22. ledna | | | 1380 21. července | | | 1382 19. ledna | |
|
| | | | 28) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1417 6. července | | | 1416 jaro-léto | | | 1419 únor | |
|
| | | | 29) | | | | Moravský markrabě Jošt uzavřel dohodu s olomouckým biskupem Janem ze Středy, podle níž potvrdil práva moravské církve (včetně manského práva biskupství). České země byly zasaženy novou morovou epidemií, která způsobila prudký úbytek obyvatelstva (o 10-15 %); její důsledky se projevily mj. v rozsáhlé kriminální činnosti skupin lapků (zejména na česko-moravsko-rakouském pomezí a Českomoravské vysočině). | | | 1380 léto | | | 1385 | | | 1390 21. července | |
|
| | | | 30) | | | | Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky. | | | 1415 6. července | | | 1416 5. června | | | 1415 4. července | |
|
| | | | 31) | | | | Nejvyšší český zemský sudí Ondřej z Dubé sepsal Zemská práva česká; představovala moderní právní knihu, jež podporovala krále v jeho boji s panstvem. | | | 1418 | | | kolem 1400 | | | asi roku 1379 | |
|
| | | | 32) | | | | Zemřel nejmladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský Václav (narozen 25. února 1337), po němž se Lucembursko dostalo do držení Václava IV.; ten je roku 1388 zastavil markraběti moravskému Joštovi (v témže roce získal rovněž od Zikmunda Braniborsko za 50 tisíc kop pražských grošů - do roku 1411). | | | 1360 28. srpna | | | 1383 7. prosince | | | 1379 28. srpna | |
|
| | | | 33) | | | | Nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu - zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále. | | | 1413 16. června | | | 1414 20. června | | | 1409 20. prosince | |
|
| | | | 34) | | | | Sňatek Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále Ludvíka (1382 zemřel); předcházel vpád Zikmundových vojsk s pomocí moravských markrabat Jošta a Prokopa do Uher. Zikmund byl uznán za uherského krále a za pomoc zastavil dočasně Joštovi a Prokopovi Pováží, Prešpurk (Bratislavu) a Nitru. | | | 1385 říjen | | | 1402 březen | | | 1389 duben | |
|
| | | | 35) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 20. května | | | 1408 duben | | | 1408 | |
|
| | | | 36) | | | | Protilucemburské nálady a nespokojenost s dosavadní vládou Václava IV. v Říši vyvrcholily sesazením českého krále z říšského trůnu; na sněmu v Rhens byl neúplným sborem kurfiřtů (čtyřmi porýnskými kurfiřty) o den později nahrazen Ruprechtem Falckým. Ten začal takřka bez odporu obsazovat české korunní statky v Horní Falci. | | | 1410 5. května | | | 1400 20. srpna | | | 1418 2. února | |
|
| | | | 37) | | | | Protiodpustkové bouře v Praze (ve městě začali působit prodavači odpustků vyslaní papežem Janem XXIII.), po nich došlo k definitivní roztržce Stanislava ze Znojma a Štěpána z Pálče (děkana teologické fakulty) s Janem Husem (podle Husa "... ze strachu před papežem a kardinály neodvážili se veřejně vyznat..."). Hus vystupoval proti odpustkům z betlémské kazatelny i pražské univerzity. | | | 1402 červenec | | | 1412 květen | | | 1414 polovina srpna | |
|
| | | | 38) | | | | Založení Betlémské kaple staroměstským měšťanem Křížem a dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu; byla určena pro kázání v českém jazyce, vešlo se do ní až 3 tisíce osob. Dostavěna byla roku 1394, od roku 1402 zde působil Jan Hus (do roku 1412, kdy pod hrozbou interdiktu opustil Prahu). Poté zde kázal například Jakoubek ze Stříbra (1415-1419), Tomáš Müntzer (1521). Postupně přešla do vlastnictví jednoty bratrské, jezuitů a Karlovy univerzity, roku 1786 byla zbořena, k znovuobnovení došlo roku 1954. | | | 1390 červen | | | 1391 24. května | | | 1393 20. března | |
|
| | | | 39) | | | | Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel). | | | 1411 4. září | | | 1404 léto | | | 1382 léto | |
|
| | | | 40) | | | | Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení. | | | 1415 leden | | | 1414 4. dubna | | | 1414 8. května | |
|
| | | | 41) | | | | Žádost papeže Urbana VI. králi Václavu IV. o vojenskou pomoc proti vojsku Ludvíka z Anjou. Současně vyzval Václava, aby se dostavil do Říma a z jeho rukou přijal korunu římskoněmeckého císaře. | | | 1385 28. srpna | | | 1389 červenec | | | 1382 léto | |
|
| | | | 42) | | | | Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi | | | 1418 22. dubna | | | 1417 11. listopadu | | | 1419 prosinec | |
|
| | | | 43) | | | | Korunovace Zikmunda za uherského krále jako manžela dcery krále Ludvíka Marie; Zikmund musel o svou korunu bojovat. | | | 1432 18. dubna | | | 1387 31. března | | | 1424 15. ledna | |
|
| | | | 44) | | | | Sestra krále Václava IV. Anna se provdala za anglického krále Richarda II.; rozšířily se styky mezi Anglií a Českým královstvím (první seznámení s učením J. Viklefa - Wyclifa). Žila v Londýně do roku 1394. | | | 1382 19. ledna | | | 1388 22.červenece | | | 1380 1. června | |
|
| | | | 45) | | | | Na pokyn z Říma měl "český univerzitní národ" odsoudit Viklefovy články; vydané prohlášení sice zavrhlo "vyňaté věty", ale současně připustilo, že nemusí být vždy chápány jako heretické (kacířské). | | | 1400 18. ledna | | | 1408 20. května | | | 1402 srpen | |
|
| | | | 46) | | | | Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se dostal do konfliktu s králem Václavem; královští ozbrojenci bojovali dokonce proti arcibiskupovu vojsku, vzájemně si plenili statky a vypalovali města i vesnice. Příčinou byla změna Václavovy podpory v období schizmatu: nejistý Václav IV. spolu se sblížením s francouzským králem Karlem VI. (synem Karla V.) začal podporovat papeže Klimenta VII. | | | 1411 | | | 1386 | | | 1384 | |
|
| | | | 47) | | | | Na mučidlech skonal generální vikář (náměstek) pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna dr. Johánek (Jan) z Pomuku a večer o deváté hodině byl shozen z Karlova mostu do Vltavy. Události předcházel hluboký konflikt mezi arcibiskupem a králem, který vyvrcholil Václavovým plánem založit po smrti kladrubského opata nové biskupství v západních Čechách, a tím oslabit pražskou diecézi. Záměr krále a jeho oblíbenců zmařil Jan z Pomuku tím, že 10. března 1393 potvrdil volbu nového kladrubského opata. Václav se mstil na arcibiskupových lidech; jediný Jan z Pomuku odmítl při mučení na staroměstské rychtě se podvolit. Tímto příběhem byl položen základ k legendě pozdějšího mučedníka a světce Jana Nepomuckého (svatořečen roku 1729); katolické baroko jej proměnilo ve zpovědníka královny Žofie, který údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit zpovědní tajemství královnino. | | | 1395 14. června | | | 1415 konec roku | | | 1393 20. března | |
|
| | | | 48) | | | | Václav IV. udělil českým Židům privilegium, aby se sporné finanční záležitosti mezi nimi a jejich dlužníky rozhodovaly před královským soudem. | | | 1382 leden | | | 1400 konec roku | | | 1393 14. června | |
|
| | | | 49) | | | | Narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta "zemským správcem". | | | 1405 konec června | | | 1394 12. června | | | 1412 1. srpna | |
|
