České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test

Popis stránky *
• České dějiny 1379-1419 - Václav IV. Lucemburský a mistr Jan Hus - test
• - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Posunout na obsah

Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

 
Všechny otázky

Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).

- vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)
Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu.
1418 30. března
1419 léto
1417 únor
 
2)
Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí.
1416 červen
1415 léto
1417 30. března
 
3)
Na mučidlech skonal generální vikář (náměstek) pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna dr. Johánek (Jan) z Pomuku a večer o deváté hodině byl shozen z Karlova mostu do Vltavy. Události předcházel hluboký konflikt mezi arcibiskupem a králem, který vyvrcholil Václavovým plánem založit po smrti kladrubského opata nové biskupství v západních Čechách, a tím oslabit pražskou diecézi. Záměr krále a jeho oblíbenců zmařil Jan z Pomuku tím, že 10. března 1393 potvrdil volbu nového kladrubského opata. Václav se mstil na arcibiskupových lidech; jediný Jan z Pomuku odmítl při mučení na staroměstské rychtě se podvolit. Tímto příběhem byl položen základ k legendě pozdějšího mučedníka a světce Jana Nepomuckého (svatořečen roku 1729); katolické baroko jej proměnilo ve zpovědníka královny Žofie, který údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit zpovědní tajemství královnino.
1415 konec roku
1393 20. března
1395 14. června
 
4)
Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila.
1417 únor
1416 prosinec
1419 30. března
 
5)
Král Václav IV. byl propuštěn na svobodu za tvrdých podmínek, které vyjednal Jan Zhořelecký (vydání mnoha jeho hradů do zástavy); král odmítl závazek splnit a nakonec se zachoval nevděčně k svému zachránci: zbavil Jana veškerých pravomocí a odehnal ho od královského dvora (Jan se odebral na své panství do Lužice, kde 2. března 1396 zemřel).
1395 začátek června
1396 2. dubna
1394 1. srpna
 
6)
Na koncilu v Pise (zahájen 25. března) byl Václav IV. uznán za římskoněmeckého krále (odmítnut Ruprecht Falcký); český panovník však nedokázal (jako obvykle) tento diplomatický úspěch zužitkovat.
1409 jaro
1402
1406
 
7)
Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky.
1415 6. července
1415 4. července
1416 5. června
 
8)
Václav IV. vydal v Kutné Hoře (podepsán ve Vlašském dvoře) mandát, známý jako Dekret kutnohorský, jímž se z moci českého krále zásadně změnily poměry na pražské univerzitě (velký podíl na jeho vydání měl Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice). Zatímco dosud každý ze čtyř národů měl jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy a ostatní národy (polský, saský a bavorský) dohromady jeden hlas. Vydání dekretu souviselo s tím, že Václav potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu (měl se projednávat na koncilu v Pise v březnu 1409); koncil měl volbou nového papeže odstranit schizma (dvojpapežství) a současně podpořit Václava při jeho snaze po znovuzískání římskoněmeckého trůnu. Jako výraz nesouhlasu opustila v květnu 1409 značná část cizích mistrů Prahu a odešla na jiné univerzity, především na nově založenou univerzitu v Lipsku. Důležité bylo i rozhodnutí, že každý nový rektor (podobně jako student přijímající gradus) musí složit slib věrnosti králi a království; první takový slib složil M. Jan Hus jako rektor (stal se jím na podzim 1409).
1412 22. října
1409 18. ledna
1405 20. prosince
 
9)
Na zasedání královské rady na Karlštejně byli zákeřně zavražděni čtyři přední členové Václavovy administrativy a královi milci. Jejich vrahové (údajně spojenci moravského markraběte Jošta) tento svůj hanebný čin vysvětlili králi jako nutnost, aby zabránili jejich údajně připravovanému atentátu na samotného Václava. Král Václav IV. poté jako odpověď na tento čin vypověděl Jošta z Prahy a odňal mu i vládu nad obojí Lužicí.
1416 5. března
1397 11. června
1418 prosinec
 
10)
Václav IV. udělil českým Židům privilegium, aby se sporné finanční záležitosti mezi nimi a jejich dlužníky rozhodovaly před královským soudem.
1382 leden
1393 14. června
1400 konec roku
 
11)
Papežský legát přinesl z Říma novou (zostřenou) klatbu na Husa (exkomunikace se vztahovala i na ty, kdo se s Husem stýkali); na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz církevních obřadů a úkonů). Hus odešel (v říjnu) na venkov, kde napsal řadu prací (Postila, O svatokupectví, De sex erroribus, De ecclesia) a kázal v okolí Kozího Hrádku (v jižních Čechách) a od léta 1414 (po krátkém pobytu v Sezimově Ústí) odešel na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka (až do října 1414).
1412 polovina srpna
1411 jaro
1410 prosinec
 
12)
Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry.
1408 duben
1408
1408 20. května
 
13)
Na pražské univerzitě vystoupil český právník a diplomat Jan z Jesenice a v pojednání Souhrnná obrana pře M. J. Husi vyložil, že papežská klatba nad Husem nemá právní základ, a je tedy neplatná.
1412 prosinec
1413 jaro
1414 září
 
14)
Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek).
1419 jaro-léto
1424 30. července
1421 6. července
 
15)
Vážné onemocnění krále Václava IV. Ve Znojmě byl uzavřen tajný spolek mezi Joštem, Zikmundem, rakouským vévodou Albrechtem III. a markrabětem míšeňským Vilémem proti králi Václavovi. Papež Bonifác IX. povolil pro Čechy tzv. milostivé léto, což znamenalo, že od března do září měl každý věřící možnost dosáhnout úplného odpuštění hříchů, pokud vyhověl určitým podmínkám.
1412 léto
1393 konec roku
1416 leden
 
16)
Položení základního kamene hlavní lodi svatovítské katedrály v Praze.
1379 14. června
1392 červen
1390 20. března
 
17)
Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci.
1417 16. srpna
1415 12. června
1416 30. července
 
18)
Nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu - zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále.
1409 20. prosince
1414 20. června
1413 16. června
 
19)
Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se dostal do konfliktu s králem Václavem; královští ozbrojenci bojovali dokonce proti arcibiskupovu vojsku, vzájemně si plenili statky a vypalovali města i vesnice. Příčinou byla změna Václavovy podpory v období schizmatu: nejistý Václav IV. spolu se sblížením s francouzským králem Karlem VI. (synem Karla V.) začal podporovat papeže Klimenta VII.
1411
1384
1386
 
20)
Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství, od roku 1378); Václav IV. (až po naléhavých výzvách) se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. (1378-1389) proti avignonskému papeži Klimentovi VII. (1378-1394).
1379 leden, únor
1370 21. července
1360 léto
 
21)
Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení.
1414 8. května
1415 leden
1414 4. dubna
 
22)
Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil.
1408 20. září
1410 18. července
1409 1. října
 
23)
U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova.
1416 18. července
1419 20. září
1410 15. července
 
24)
Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně.
1414 léto
1403 28. května
1400 11. listopadu
 
25)
Sňatek Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále Ludvíka (1382 zemřel); předcházel vpád Zikmundových vojsk s pomocí moravských markrabat Jošta a Prokopa do Uher. Zikmund byl uznán za uherského krále a za pomoc zastavil dočasně Joštovi a Prokopovi Pováží, Prešpurk (Bratislavu) a Nitru.
1385 říjen
1402 březen
1389 duben
 
26)
Na příkaz papežské kurie byl M. Jan Hus prohlášen za odpadlíka (vyhlášena nad ním klatba); Václav IV. stál na straně Husově a celého českého reformního hnutí (do roku 1412).
1409 léto
1411 březen
1407 28. září
 
27)
Velký židovský pogrom v Praze na Starém Městě, jemuž padla za oběť značná část Židů v pražském ghettu.
1388 podzim
1389 18. dubna
1380 říjen
 
28)
V Kostnici na stejném místě na rýnském břehu byl upálen Jeroným Pražský; jeho upálení jen přililo oleje do ohně české nenávisti. Současně se začalo v cizině hovořit o nutnosti křížové výpravy proti Čechům.
1415 5. července
1415 11. září
1416 30. května
 
29)
Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice.
1414 3. listopadu
1414 28. listopadu
1414 18. října
 
30)
Ozbrojené povstání řemeslníků v Budyšíně; obsadili radnici a drželi město. Byla zvolena nová městská rada. Vzpouru potlačil král Václav IV., odsoudil k smrti všechny členy rady a řadu měšťanů. Obnovil patricijskou městskou radu, zrušil práva cechů, která jim udělil roku 1391.
1416
1405 5. května
1415 4. září
 
31)
Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů.
1408 srpen
1406 jaro
1414 18. ledna
 
32)
Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt.
1411 březen
1411 18. ledna
1410 1. října
 
33)
Schůzka Václava IV. a Zikmunda v Hradci Králové, na níž Václav písemně přenechal vládu v Českém království Zikmundovi pod podmínkou, že sám zůstane do konce života formálně panovníkem jak v českém státě, tak i v Říši. Zikmund nabídl Václavovi pomoc v jeho úsilí o dosažení císařské koruny a okamžitě začal "panovat" v zemi (drancoval královské statky, dosazoval své lidi na hrady apod.). Markrabě Prokop se měl vzdát svého majetku na Moravě a obdržet za to knížectví svídnické a javorské a podržet si hrabství kladské.
1402 4. února
1419 14. března
1415 6. března
 
34)
V Čechách začalo přijímání podobojí (věřícím byl podáván chléb i víno, které bylo dosud vyhrazeno jen kněžím). Iniciátorem byl jeden z předních Husových spolupracovníků Jakoubek ze Stříbra (spolu s Mikulášem z Drážďan); ve východní církvi byl tento způsob podávání svátosti oltářní dosud běžný. Hus schválil přijímání podobojí dodatečně ze svého kostnického vězení.
1421 11. října
1414
1418 jaro
 
35)
Popuzený král Václav IV. využil malicherného sporu o jez na Labi a zbavil arcibiskupa Jana z Jenštejna kancléřského úřadu, když ho předtím držel v zajetí na Karlštejně.
1384 červen
1387 31. března
1385 říjen
 
36)
Král Václav IV. (poslední měsíc těžce nemocný) pobýval na svém hrádku u Kunratic; rozrušen zprávou o událostech v Praze byl raněn mrtvicí a zemřel. V zemi zavládly zmatky a nepokoje.
1417 18. listopadu
1418 12. června
1419 16. srpna
 
37)
Zatčení Jana Husa v Kostnici; nejdříve (6. prosince) byl uvězněn v dominikánském klášteře, pak v pevnosti Gottlieben, která patřila místnímu biskupovi, a konečně v minoritském klášteře v Kostnici.
1415 4. dubna
1415 leden
1414 28. listopadu
 
38)
Sestra krále Václava IV. Anna se provdala za anglického krále Richarda II.; rozšířily se styky mezi Anglií a Českým královstvím (první seznámení s učením J. Viklefa - Wyclifa). Žila v Londýně do roku 1394.
1380 1. června
1388 22.červenece
1382 19. ledna
 
39)
Do Prahy se dostavilo francouzské královské poselstvo, jež se snažilo přesvědčit dvůr Václava IV. o zákonnosti volby avignonského papeže Klimenta VII. a o neplatnosti volby Urbana VI.; podařilo se mu dosáhnout toho, že se Václav IV. zřekl chystané korunovační jízdy do Říma a pověřil moravského markraběte Jošta vykonáváním úřadu říšského generálního vikáře v Itálii (Jošt stál na straně Klimenta VII.).
1388 srpen
1383 červenec
1380 prosinec
 
40)
Za předsednictví krále Zikmunda a markraběte Jošta byl vyhlášen verdikt ve sporu panské jednoty s králem Václavem IV.; ve všech sporných otázkách musel král ustoupit, čímž byla značně okleštěna jeho dosavadní moc. Nejvyšší zemské úřady se dostaly plně do rukou příslušníků odbojné šlechty, králi byla nadřazena královská rada, bez níž neměl právo o ničem rozhodovat. Václav IV. se stal ve vlastní zemi pouhou figurkou v rukou vysoké šlechty.
1396 2. dubna
1396 září
1389 2. července
 
41)
Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. (zazlívali mu jeho nerozhodnost a úzké spojení s nižší šlechtou). Šlechtickou opozici představovala jihočeská panská skupina (v čele s Rožmberky) a opozice v severních Čechách (Jindřich Berka z Hohenštejna, Ota z Bergova).
1416 12. června
1399 8. května
1394 5. května
 
42)
Zajetí krále Václava v Králově Dvoře u Berouna panskou jednotou v čele s markrabětem (jeho bratrancem) Joštem; Václav byl převezen do Prahy a umístěn v Bílé věži.
1419 12. června
1394 8. května
1417 konec června
 
43)
Pod nátlakem kostnického koncilu se Jeroným Pražský zřekl Viklefova i Husova učení.
1416 1. října
1415 11. a 24. září
1416 20. února
 
44)
V Paříži uzavřena smlouva mezi Václavem IV. a francouzským králem Karlem V. o vzájemné výpomoci a ochraně.
1380 21. července
1382 19. ledna
1364 22. ledna
 
45)
Protiodpustkové bouře v Praze (ve městě začali působit prodavači odpustků vyslaní papežem Janem XXIII.), po nich došlo k definitivní roztržce Stanislava ze Znojma a Štěpána z Pálče (děkana teologické fakulty) s Janem Husem (podle Husa "... ze strachu před papežem a kardinály neodvážili se veřejně vyznat..."). Hus vystupoval proti odpustkům z betlémské kazatelny i pražské univerzity.
1402 červenec
1412 květen
1414 polovina srpna
 
46)
M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu.
1414 3. listopadu
1415 28. listopadu
1414 leden
 
47)
Žádost papeže Urbana VI. králi Václavu IV. o vojenskou pomoc proti vojsku Ludvíka z Anjou. Současně vyzval Václava, aby se dostavil do Říma a z jeho rukou přijal korunu římskoněmeckého císaře.
1382 léto
1385 28. srpna
1389 červenec
 
48)
Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa.
1415 8. května
1415 5. června
1414 12. května
 
49)
Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl.
1414 11. října
1415 3. listopadu
1413 18. listopadu





Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Známky jsou nadhodnoceny, pro větší motivaci :) Důležité je procento úspěšnosti.
Procenta úspěšnosti:
0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 
facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


11 Share
Share
Tweet