| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit. | | | 1410 16. června | | | 1405 16. června | | | 1407 16. června | |
|
| | | | 2) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 | | | 1408 duben | | | 1408 20. května | |
|
| | | | 3) | | | | Zatčení Jana Husa v Kostnici; nejdříve (6. prosince) byl uvězněn v dominikánském klášteře, pak v pevnosti Gottlieben, která patřila místnímu biskupovi, a konečně v minoritském klášteře v Kostnici. | | | 1415 leden | | | 1415 4. dubna | | | 1414 28. listopadu | |
|
| | | | 4) | | | | Jednání říšského sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem, který se zabýval otázkou schizmatu (dvojpapežství, od roku 1378); Václav IV. (až po naléhavých výzvách) se postavil za prohlášení kurfiřtů, jež podporovalo papeže Urbana VI. (1378-1389) proti avignonskému papeži Klimentovi VII. (1378-1394). | | | 1370 21. července | | | 1360 léto | | | 1379 leden, únor | |
|
| | | | 5) | | | | Na útrapy svého věznění zemřel v kartuziánském klášteře v Králově Poli u Brna moravský markrabě Prokop. Na základě smlouvy s Václavem IV. z 21. prosince 1405 se stal jediným pánem Moravy Jošt. | | | 1405 4. září | | | 1407 18. května | | | 1406 12. února | |
|
| | | | 6) | | | | Na zasedání královské rady na Karlštejně byli zákeřně zavražděni čtyři přední členové Václavovy administrativy a královi milci. Jejich vrahové (údajně spojenci moravského markraběte Jošta) tento svůj hanebný čin vysvětlili králi jako nutnost, aby zabránili jejich údajně připravovanému atentátu na samotného Václava. Král Václav IV. poté jako odpověď na tento čin vypověděl Jošta z Prahy a odňal mu i vládu nad obojí Lužicí. | | | 1418 prosinec | | | 1416 5. března | | | 1397 11. června | |
|
| | | | 7) | | | | Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se dostal do konfliktu s králem Václavem; královští ozbrojenci bojovali dokonce proti arcibiskupovu vojsku, vzájemně si plenili statky a vypalovali města i vesnice. Příčinou byla změna Václavovy podpory v období schizmatu: nejistý Václav IV. spolu se sblížením s francouzským králem Karlem VI. (synem Karla V.) začal podporovat papeže Klimenta VII. | | | 1384 | | | 1411 | | | 1386 | |
|
| | | | 8) | | | | Zemřel pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Prešpurku (Bratislavě), jeho nástupcem se stal Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. a později i Zikmunda. Na arcibiskupský stolec usedl za pomoci Václava IV., ačkoliv neměl ani nižší kněžské svěcení. Už koncem roku 1412 předal svůj úřad (bez papežova souhlasu) Konrádovi z Vechty. | | | 1411 28. září | | | 1412 červenec | | | 1410 květen | |
|
| | | | 9) | | | | Do Prahy se dostavilo francouzské královské poselstvo, jež se snažilo přesvědčit dvůr Václava IV. o zákonnosti volby avignonského papeže Klimenta VII. a o neplatnosti volby Urbana VI.; podařilo se mu dosáhnout toho, že se Václav IV. zřekl chystané korunovační jízdy do Říma a pověřil moravského markraběte Jošta vykonáváním úřadu říšského generálního vikáře v Itálii (Jošt stál na straně Klimenta VII.). | | | 1383 červenec | | | 1388 srpen | | | 1380 prosinec | |
|
| | | | 10) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1407 prosinec | | | 1398 počátek června | | | 1402 14. března | |
|
| | | | 11) | | | | Jan z Jenštejna vysvětil svého synovce Olbrama ze Škvorce pražským arcibiskupem a sám abdikoval na tento úřad (17. června 1400 zemřel v Římě). | | | 1399 září | | | 1396 2. července | | | 1398 podzim | |
|
| | | | 12) | | | | Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil. | | | 1408 20. září | | | 1409 1. října | | | 1410 18. července | |
|
| | | | 13) | | | | Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa. | | | 1415 8. května | | | 1415 5. června | | | 1414 12. května | |
|
| | | | 14) | | | | Na koncilu v Pise (zahájen 25. března) byl Václav IV. uznán za římskoněmeckého krále (odmítnut Ruprecht Falcký); český panovník však nedokázal (jako obvykle) tento diplomatický úspěch zužitkovat. | | | 1402 | | | 1409 jaro | | | 1406 | |
|
| | | | 15) | | | | V Paříži uzavřena smlouva mezi Václavem IV. a francouzským králem Karlem V. o vzájemné výpomoci a ochraně. | | | 1380 21. července | | | 1364 22. ledna | | | 1382 19. ledna | |
|
| | | | 16) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1419 léto | | | 1417 únor | | | 1418 30. března | |
|
| | | | 17) | | | | Žádost papeže Urbana VI. králi Václavu IV. o vojenskou pomoc proti vojsku Ludvíka z Anjou. Současně vyzval Václava, aby se dostavil do Říma a z jeho rukou přijal korunu římskoněmeckého císaře. | | | 1385 28. srpna | | | 1382 léto | | | 1389 červenec | |
|
| | | | 18) | | | | Na mnoha místech Čech se vyrojily desítky potulných kazatelů, sloužily se mše mimo kostely (třeba na louce), množily se nové a radikálnější impulsy. Vzrůstala benevolence mnohých feudálů vůči kalichu, například z rožmberského panství byli vyhnáni dosavadní kněží a nahrazeni husitskými. Přibývalo neklidu na venkově, zvláště se radikalizovala velká města - Plzeň, Praha, Hradec Králové. | | | 1415 léto | | | 1414 červen | | | 1417 léto | |
|
| | | | 19) | | | | Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel). | | | 1382 léto | | | 1404 léto | | | 1411 4. září | |
|
| | | | 20) | | | | Narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta "zemským správcem". | | | 1405 konec června | | | 1394 12. června | | | 1412 1. srpna | |
|
| | | | 21) | | | | Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. (zazlívali mu jeho nerozhodnost a úzké spojení s nižší šlechtou). Šlechtickou opozici představovala jihočeská panská skupina (v čele s Rožmberky) a opozice v severních Čechách (Jindřich Berka z Hohenštejna, Ota z Bergova). | | | 1394 5. května | | | 1399 8. května | | | 1416 12. června | |
|
| | | | 22) | | | | Na mučidlech skonal generální vikář (náměstek) pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna dr. Johánek (Jan) z Pomuku a večer o deváté hodině byl shozen z Karlova mostu do Vltavy. Události předcházel hluboký konflikt mezi arcibiskupem a králem, který vyvrcholil Václavovým plánem založit po smrti kladrubského opata nové biskupství v západních Čechách, a tím oslabit pražskou diecézi. Záměr krále a jeho oblíbenců zmařil Jan z Pomuku tím, že 10. března 1393 potvrdil volbu nového kladrubského opata. Václav se mstil na arcibiskupových lidech; jediný Jan z Pomuku odmítl při mučení na staroměstské rychtě se podvolit. Tímto příběhem byl položen základ k legendě pozdějšího mučedníka a světce Jana Nepomuckého (svatořečen roku 1729); katolické baroko jej proměnilo ve zpovědníka královny Žofie, který údajně zahynul proto, že ani při mučení nechtěl prozradit zpovědní tajemství královnino. | | | 1393 20. března | | | 1415 konec roku | | | 1395 14. června | |
|
| | | | 23) | | | | M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu. | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 leden | | | 1415 28. listopadu | |
|
| | | | 24) | | | | Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila. | | | 1417 únor | | | 1416 prosinec | | | 1419 30. března | |
|
| | | | 25) | | | | Vážné onemocnění krále Václava IV. Ve Znojmě byl uzavřen tajný spolek mezi Joštem, Zikmundem, rakouským vévodou Albrechtem III. a markrabětem míšeňským Vilémem proti králi Václavovi. Papež Bonifác IX. povolil pro Čechy tzv. milostivé léto, což znamenalo, že od března do září měl každý věřící možnost dosáhnout úplného odpuštění hříchů, pokud vyhověl určitým podmínkám. | | | 1416 leden | | | 1412 léto | | | 1393 konec roku | |
|
| | | | 26) | | | | Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci. | | | 1415 12. června | | | 1417 16. srpna | | | 1416 30. července | |
|
| | | | 27) | | | | Na brněnském Špilberku zemřel markrabě Jošt (snad otráven), muž "velice zchytralý, ziskuchtivý, lakomý a zemí žádostivý", ale také "nejučenější kníže svého věku"; odešel poslední moravský skutečně v zemi sídlící a vládnoucí markrabě. Římskoněmeckým králem se stal (po dohodě s Václavem) Zikmund Lucemburský (korunován 8. července 1414). | | | 1411 18. ledna | | | 1414 8. ledna | | | 1410 15. března | |
|
| | | | 28) | | | | Václav IV. se po smrti královny Johanny (prosinec 1386) oženil s princeznou Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a neteří zesnulé královny (korunovace Žofie se konala až roku 1400). Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa. | | | 1399 říjen | | | 1398 24. května | | | 1389 podzim | |
|
| | | | 29) | | | | Papež Martin V. naléhá na římskoněmeckého krále Zikmunda, aby stanul v čele trestné protičeské křížové výpravy. | | | 1416 jaro-léto | | | 1418 prosinec | | | 1419 únor | |
|
| | | | 30) | | | | Král Václav IV. (dosud vězněný ve Vídni) vyvázl ze zajetí, navrátil se do Čech a sesadil Zikmundem dosazenou vládu. V Kutné Hoře bylo pak uzavřeno přátelství mezi králem Václavem a oběma moravskými markrabaty; Jošt byl jmenován hejtmanem Českého království (definitivně se odklonil od Zikmunda). | | | 1415 5. května | | | 1403 11. listopadu | | | 1414 léto | |
|
| | | | 31) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1416 1. října | | | 1415 11. listopadu | | | 1415 2. září | |
|
| | | | 32) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1416 jaro-léto | | | 1417 6. července | | | 1419 únor | |
|
| | | | 33) | | | | Protiodpustkové bouře v Praze (ve městě začali působit prodavači odpustků vyslaní papežem Janem XXIII.), po nich došlo k definitivní roztržce Stanislava ze Znojma a Štěpána z Pálče (děkana teologické fakulty) s Janem Husem (podle Husa "... ze strachu před papežem a kardinály neodvážili se veřejně vyznat..."). Hus vystupoval proti odpustkům z betlémské kazatelny i pražské univerzity. | | | 1402 červenec | | | 1414 polovina srpna | | | 1412 květen | |
|
| | | | 34) | | | | Král Václav IV. věnoval Karlově koleji pražské univerzity měšťanský Rotlevův dům Karolinum; to se stalo hlavním střediskem vědeckého i společenského univerzitního života. | | | 1383 7. prosince | | | 1383 28. srpna | | | 1383 během roku | |
|
| | | | 35) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1419 jaro-léto | | | 1421 6. července | | | 1424 30. července | |
|
| | | | 36) | | | | Korunovace Zikmunda za uherského krále jako manžela dcery krále Ludvíka Marie; Zikmund musel o svou korunu bojovat. | | | 1432 18. dubna | | | 1424 15. ledna | | | 1387 31. března | |
|
| | | | 37) | | | | Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl). | | | 1412 červenec | | | 1409 prosinec | | | 1410 polovina srpna | |
|
| | | | 38) | | | | Ozbrojené povstání řemeslníků v Budyšíně; obsadili radnici a drželi město. Byla zvolena nová městská rada. Vzpouru potlačil král Václav IV., odsoudil k smrti všechny členy rady a řadu měšťanů. Obnovil patricijskou městskou radu, zrušil práva cechů, která jim udělil roku 1391. | | | 1415 4. září | | | 1416 | | | 1405 5. května | |
|
| | | | 39) | | | | Jan z Jenštejna se dostal do sporu s moravskými Lucemburky (markrabětem Prokopem a jeho bratrem, litomyšlským biskupem Janem Soběslavem); spor byl zakončen církevní klatbou na Jana Soběslava. | | | 1410 červen | | | 1411 říjen | | | 1384 květen | |
|
| | | | 40) | | | | Čeští rytíři Jan z Chlumu a Václav z Dubé (vracející se z Itálie) předali Janu Husovi pozvání na kostnický koncil (měl být zahájen 1. listopadu 1414). | | | 1414 jaro | | | 1414 18. září | | | 1414 11. srpna | |
|
| | | | 41) | | | | Kostnický koncil vyhlásil půhon (tj. obeslání k soudu) pro všechny české pány, kteří podepsali protest proti Husově upálení. | | | 1419 23. a 26. května | | | 1416 20. února | | | 1415 30. května | |
|
| | | | 42) | | | | Za předsednictví krále Zikmunda a markraběte Jošta byl vyhlášen verdikt ve sporu panské jednoty s králem Václavem IV.; ve všech sporných otázkách musel král ustoupit, čímž byla značně okleštěna jeho dosavadní moc. Nejvyšší zemské úřady se dostaly plně do rukou příslušníků odbojné šlechty, králi byla nadřazena královská rada, bez níž neměl právo o ničem rozhodovat. Václav IV. se stal ve vlastní zemi pouhou figurkou v rukou vysoké šlechty. | | | 1396 září | | | 1396 2. dubna | | | 1389 2. července | |
|
| | | | 43) | | | | Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice. | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 28. listopadu | | | 1414 18. října | |
|
| | | | 44) | | | | Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí. | | | 1416 červen | | | 1417 30. března | | | 1415 léto | |
|
| | | | 45) | | | | Mistr Stanislav ze Znojma (z pražské univerzity) byl obviněn římskou kurií (na základě udání svého německého kolegy Jana ze Štěkna), že je hlavou sektářské skupiny, jež hlásá Viklefovy "bludy". Tehdy se Stanislav zalekl a své názory odvolal. | | | 1415 srpen | | | 1408 duben | | | 1414 20. května | |
|
| | | | 46) | | | | Sňatek Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále Ludvíka (1382 zemřel); předcházel vpád Zikmundových vojsk s pomocí moravských markrabat Jošta a Prokopa do Uher. Zikmund byl uznán za uherského krále a za pomoc zastavil dočasně Joštovi a Prokopovi Pováží, Prešpurk (Bratislavu) a Nitru. | | | 1389 duben | | | 1385 říjen | | | 1402 březen | |
|
| | | | 47) | | | | Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt. | | | 1410 1. října | | | 1411 březen | | | 1411 18. ledna | |
|
| | | | 48) | | | | Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení. | | | 1414 4. dubna | | | 1414 8. května | | | 1415 leden | |
|
| | | | 49) | | | | Na pražské univerzitě vystoupil český právník a diplomat Jan z Jesenice a v pojednání Souhrnná obrana pře M. J. Husi vyložil, že papežská klatba nad Husem nemá právní základ, a je tedy neplatná. | | | 1413 jaro | | | 1412 prosinec | | | 1414 září | |
|
