| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1419 únor | | | 1416 jaro-léto | | | 1417 6. července | |
|
| | | | 2) | | | | Král Václav IV. (dosud vězněný ve Vídni) vyvázl ze zajetí, navrátil se do Čech a sesadil Zikmundem dosazenou vládu. V Kutné Hoře bylo pak uzavřeno přátelství mezi králem Václavem a oběma moravskými markrabaty; Jošt byl jmenován hejtmanem Českého království (definitivně se odklonil od Zikmunda). | | | 1414 léto | | | 1415 5. května | | | 1403 11. listopadu | |
|
| | | | 3) | | | | Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl. | | | 1414 11. října | | | 1413 18. listopadu | | | 1415 3. listopadu | |
|
| | | | 4) | | | | Papežský legát přinesl z Říma novou (zostřenou) klatbu na Husa (exkomunikace se vztahovala i na ty, kdo se s Husem stýkali); na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz církevních obřadů a úkonů). Hus odešel (v říjnu) na venkov, kde napsal řadu prací (Postila, O svatokupectví, De sex erroribus, De ecclesia) a kázal v okolí Kozího Hrádku (v jižních Čechách) a od léta 1414 (po krátkém pobytu v Sezimově Ústí) odešel na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka (až do října 1414). | | | 1412 polovina srpna | | | 1411 jaro | | | 1410 prosinec | |
|
| | | | 5) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1418 30. března | | | 1417 únor | | | 1419 léto | |
|
| | | | 6) | | | | M. Jan Hus přečetl v Betlémské kapli apelaci, kterou zaslal římské kurii (připojili se k ní další členové univerzity) odmítající ničení Viklefových knih a zákaz kázání v soukromých kaplích. | | | 1410 20. června | | | 1414 18. července | | | 1412 15. července | |
|
| | | | 7) | | | | Nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu - zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále. | | | 1413 16. června | | | 1414 20. června | | | 1409 20. prosince | |
|
| | | | 8) | | | | Korunovace Zikmunda za uherského krále jako manžela dcery krále Ludvíka Marie; Zikmund musel o svou korunu bojovat. | | | 1387 31. března | | | 1432 18. dubna | | | 1424 15. ledna | |
|
| | | | 9) | | | | Do Prahy se dostavilo francouzské královské poselstvo, jež se snažilo přesvědčit dvůr Václava IV. o zákonnosti volby avignonského papeže Klimenta VII. a o neplatnosti volby Urbana VI.; podařilo se mu dosáhnout toho, že se Václav IV. zřekl chystané korunovační jízdy do Říma a pověřil moravského markraběte Jošta vykonáváním úřadu říšského generálního vikáře v Itálii (Jošt stál na straně Klimenta VII.). | | | 1383 červenec | | | 1388 srpen | | | 1380 prosinec | |
|
| | | | 10) | | | | Král Václav IV. věnoval Karlově koleji pražské univerzity měšťanský Rotlevův dům Karolinum; to se stalo hlavním střediskem vědeckého i společenského univerzitního života. | | | 1383 7. prosince | | | 1383 během roku | | | 1383 28. srpna | |
|
| | | | 11) | | | | Velký židovský pogrom v Praze na Starém Městě, jemuž padla za oběť značná část Židů v pražském ghettu. | | | 1389 18. dubna | | | 1388 podzim | | | 1380 říjen | |
|
| | | | 12) | | | | Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně. | | | 1414 léto | | | 1400 11. listopadu | | | 1403 28. května | |
|
| | | | 13) | | | | M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu. | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 leden | | | 1415 28. listopadu | |
|
| | | | 14) | | | | Na příkaz papežské kurie byl M. Jan Hus prohlášen za odpadlíka (vyhlášena nad ním klatba); Václav IV. stál na straně Husově a celého českého reformního hnutí (do roku 1412). | | | 1409 léto | | | 1407 28. září | | | 1411 březen | |
|
| | | | 15) | | | | Pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se dostal do konfliktu s králem Václavem; královští ozbrojenci bojovali dokonce proti arcibiskupovu vojsku, vzájemně si plenili statky a vypalovali města i vesnice. Příčinou byla změna Václavovy podpory v období schizmatu: nejistý Václav IV. spolu se sblížením s francouzským králem Karlem VI. (synem Karla V.) začal podporovat papeže Klimenta VII. | | | 1386 | | | 1411 | | | 1384 | |
|
| | | | 16) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1416 1. října | | | 1415 2. září | | | 1415 11. listopadu | |
|
| | | | 17) | | | | U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova. | | | 1419 20. září | | | 1410 15. července | | | 1416 18. července | |
|
| | | | 18) | | | | Václav IV. vydal v Kutné Hoře (podepsán ve Vlašském dvoře) mandát, známý jako Dekret kutnohorský, jímž se z moci českého krále zásadně změnily poměry na pražské univerzitě (velký podíl na jeho vydání měl Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice). Zatímco dosud každý ze čtyř národů měl jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy a ostatní národy (polský, saský a bavorský) dohromady jeden hlas. Vydání dekretu souviselo s tím, že Václav potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu (měl se projednávat na koncilu v Pise v březnu 1409); koncil měl volbou nového papeže odstranit schizma (dvojpapežství) a současně podpořit Václava při jeho snaze po znovuzískání římskoněmeckého trůnu. Jako výraz nesouhlasu opustila v květnu 1409 značná část cizích mistrů Prahu a odešla na jiné univerzity, především na nově založenou univerzitu v Lipsku. Důležité bylo i rozhodnutí, že každý nový rektor (podobně jako student přijímající gradus) musí složit slib věrnosti králi a království; první takový slib složil M. Jan Hus jako rektor (stal se jím na podzim 1409). | | | 1409 18. ledna | | | 1405 20. prosince | | | 1412 22. října | |
|
| | | | 19) | | | | Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt. | | | 1411 březen | | | 1411 18. ledna | | | 1410 1. října | |
|
| | | | 20) | | | | Postavena Staroměstská mostecká věž, dílo Petra Parléře. | | | 1382 léto | | | 1379 | | | 1380-1400 | |
|
| | | | 21) | | | | Sňatek Zikmunda Lucemburského s dcerou uherského krále Ludvíka (1382 zemřel); předcházel vpád Zikmundových vojsk s pomocí moravských markrabat Jošta a Prokopa do Uher. Zikmund byl uznán za uherského krále a za pomoc zastavil dočasně Joštovi a Prokopovi Pováží, Prešpurk (Bratislavu) a Nitru. | | | 1389 duben | | | 1385 říjen | | | 1402 březen | |
|
| | | | 22) | | | | Na brněnském Špilberku zemřel markrabě Jošt (snad otráven), muž "velice zchytralý, ziskuchtivý, lakomý a zemí žádostivý", ale také "nejučenější kníže svého věku"; odešel poslední moravský skutečně v zemi sídlící a vládnoucí markrabě. Římskoněmeckým králem se stal (po dohodě s Václavem) Zikmund Lucemburský (korunován 8. července 1414). | | | 1410 15. března | | | 1414 8. ledna | | | 1411 18. ledna | |
|
| | | | 23) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 | | | 1408 20. května | | | 1408 duben | |
|
| | | | 24) | | | | Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice. | | | 1414 28. listopadu | | | 1414 18. října | | | 1414 3. listopadu | |
|
| | | | 25) | | | | V Českém Brodě se ustavila na sjezdu katolické šlechty "vzdorojednota", která získala i krále Václava IV. | | | 1415 1. října | | | 1416 20. února | | | 1418 26. května | |
|
| | | | 26) | | | | Zemřel nejmladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský Václav (narozen 25. února 1337), po němž se Lucembursko dostalo do držení Václava IV.; ten je roku 1388 zastavil markraběti moravskému Joštovi (v témže roce získal rovněž od Zikmunda Braniborsko za 50 tisíc kop pražských grošů - do roku 1411). | | | 1360 28. srpna | | | 1379 28. srpna | | | 1383 7. prosince | |
|
| | | | 27) | | | | Své jednání ukončil kostnický koncil; na závěr vydal dekret požadující bezpodmínečnou kapitulaci husitů. | | | 1416 únor | | | 1418 22. dubna | | | 1417 prosinec | |
|
| | | | 28) | | | | Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil. | | | 1408 20. září | | | 1409 1. října | | | 1410 18. července | |
|
| | | | 29) | | | | Porýnští kurfiřti předložili v Říši Václavu IV. soupis požadavků a stížností; týkaly se jeho nedůslednosti v řešení říšských problémů, církevní politiky (zejména v otázce papežského schizmatu), ale i jeho postoje proti bratrovi Zikmundovi. | | | 1398 konec března | | | 1400 20. srpna | | | 1397 prosinec | |
|
| | | | 30) | | | | Král Václav IV. (poslední měsíc těžce nemocný) pobýval na svém hrádku u Kunratic; rozrušen zprávou o událostech v Praze byl raněn mrtvicí a zemřel. V zemi zavládly zmatky a nepokoje. | | | 1418 12. června | | | 1419 16. srpna | | | 1417 18. listopadu | |
|
| | | | 31) | | | | Václav IV. se po smrti královny Johanny (prosinec 1386) oženil s princeznou Žofií, dcerou bavorského vévody Jana a neteří zesnulé královny (korunovace Žofie se konala až roku 1400). Žofie proslula jako obdivovatelka Jana Husa. | | | 1389 podzim | | | 1399 říjen | | | 1398 24. května | |
|
| | | | 32) | | | | Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí. | | | 1417 30. března | | | 1415 léto | | | 1416 červen | |
|
| | | | 33) | | | | Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit. | | | 1405 16. června | | | 1407 16. června | | | 1410 16. června | |
|
| | | | 34) | | | | Pražská univerzita oficiálně osvědčila pravověrnost učení i bezúhonnost soukromého života Jana Husa a Jeronýma Pražského. | | | 1418 prosinec | | | 1416 11. září | | | 1417 únor | |
|
| | | | 35) | | | | Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl). | | | 1412 červenec | | | 1409 prosinec | | | 1410 polovina srpna | |
|
| | | | 36) | | | | Protilucemburské nálady a nespokojenost s dosavadní vládou Václava IV. v Říši vyvrcholily sesazením českého krále z říšského trůnu; na sněmu v Rhens byl neúplným sborem kurfiřtů (čtyřmi porýnskými kurfiřty) o den později nahrazen Ruprechtem Falckým. Ten začal takřka bez odporu obsazovat české korunní statky v Horní Falci. | | | 1400 20. srpna | | | 1410 5. května | | | 1418 2. února | |
|
| | | | 37) | | | | Založení Betlémské kaple staroměstským měšťanem Křížem a dvořanem krále Václava IV. Hanušem z Mülheimu; byla určena pro kázání v českém jazyce, vešlo se do ní až 3 tisíce osob. Dostavěna byla roku 1394, od roku 1402 zde působil Jan Hus (do roku 1412, kdy pod hrozbou interdiktu opustil Prahu). Poté zde kázal například Jakoubek ze Stříbra (1415-1419), Tomáš Müntzer (1521). Postupně přešla do vlastnictví jednoty bratrské, jezuitů a Karlovy univerzity, roku 1786 byla zbořena, k znovuobnovení došlo roku 1954. | | | 1391 24. května | | | 1390 červen | | | 1393 20. března | |
|
| | | | 38) | | | | Mistr Stanislav ze Znojma (z pražské univerzity) byl obviněn římskou kurií (na základě udání svého německého kolegy Jana ze Štěkna), že je hlavou sektářské skupiny, jež hlásá Viklefovy "bludy". Tehdy se Stanislav zalekl a své názory odvolal. | | | 1408 duben | | | 1414 20. května | | | 1415 srpen | |
|
| | | | 39) | | | | Schůzka Václava IV. a Zikmunda v Hradci Králové, na níž Václav písemně přenechal vládu v Českém království Zikmundovi pod podmínkou, že sám zůstane do konce života formálně panovníkem jak v českém státě, tak i v Říši. Zikmund nabídl Václavovi pomoc v jeho úsilí o dosažení císařské koruny a okamžitě začal "panovat" v zemi (drancoval královské statky, dosazoval své lidi na hrady apod.). Markrabě Prokop se měl vzdát svého majetku na Moravě a obdržet za to knížectví svídnické a javorské a podržet si hrabství kladské. | | | 1402 4. února | | | 1415 6. března | | | 1419 14. března | |
|
| | | | 40) | | | | Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi | | | 1417 11. listopadu | | | 1418 22. dubna | | | 1419 prosinec | |
|
| | | | 41) | | | | Moravský markrabě Jošt uzavřel v Praze s příslušníky vysoké české šlechty jednotu proti Václavu IV. (zazlívali mu jeho nerozhodnost a úzké spojení s nižší šlechtou). Šlechtickou opozici představovala jihočeská panská skupina (v čele s Rožmberky) a opozice v severních Čechách (Jindřich Berka z Hohenštejna, Ota z Bergova). | | | 1416 12. června | | | 1394 5. května | | | 1399 8. května | |
|
| | | | 42) | | | | Čeští rytíři Jan z Chlumu a Václav z Dubé (vracející se z Itálie) předali Janu Husovi pozvání na kostnický koncil (měl být zahájen 1. listopadu 1414). | | | 1414 11. srpna | | | 1414 jaro | | | 1414 18. září | |
|
| | | | 43) | | | | Václav IV. udělil českým Židům privilegium, aby se sporné finanční záležitosti mezi nimi a jejich dlužníky rozhodovaly před královským soudem. | | | 1400 konec roku | | | 1393 14. června | | | 1382 leden | |
|
| | | | 44) | | | | V Kostnici na stejném místě na rýnském břehu byl upálen Jeroným Pražský; jeho upálení jen přililo oleje do ohně české nenávisti. Současně se začalo v cizině hovořit o nutnosti křížové výpravy proti Čechům. | | | 1415 11. září | | | 1415 5. července | | | 1416 30. května | |
|
| | | | 45) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1424 30. července | | | 1421 6. července | | | 1419 jaro-léto | |
|
| | | | 46) | | | | Zajetí krále Václava v Králově Dvoře u Berouna panskou jednotou v čele s markrabětem (jeho bratrancem) Joštem; Václav byl převezen do Prahy a umístěn v Bílé věži. | | | 1419 12. června | | | 1394 8. května | | | 1417 konec června | |
|
| | | | 47) | | | | Matěj z Janova spolu s knězem Jakubem z Kaplic a knězem Ondřejem byl přinucen veřejně odvolat své kritické názory na uctívání svatých, jejich ostatků a obrazů a na časté svaté přijímání. | | | 1389 říjen | | | 1392 červen | | | 1391 24. května | |
|
| | | | 48) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1407 prosinec | | | 1402 14. března | | | 1398 počátek června | |
|
| | | | 49) | | | | Narychlo svolaný zemský sněm v Praze ustavil Jošta "zemským správcem". | | | 1394 12. června | | | 1405 konec června | | | 1412 1. srpna | |
|
