| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Pod vedením franského kupce SÁMA (z kraje senonského) byl zahájen odboj blíže neurčených západoslovanských kmenů proti avarské nadvládě (snad někde v povodí Moravy). Fredegar k tomu uvádí: "Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let. Za jeho vlády svedli Vinidové mnoho bojů s Huny (Avary) a díky jeho rozvaze a schopnosti Vinidové Huny vždy přemohou. Sámo měl dvanáct manželek z rodu Vinidů a měl od nich dvaadvacet synů a patnáct dcer." Územní rozsah tzv. Sámovy říše [623-658] není přesně znám; jádro říše snad leželo na Moravě či na západním Slovensku, náležely k ní patrně Čechy a možná i alpské kmeny. | | | 817 | | | 623-624 | | | 831 | |
|
| | | | 2) | | | | Tři franské vojenské skupiny podnikly výpravu do Čech a někde u řeky Agary (Ohře) oblehly blíže neurčený hrad Canburg (asi u obce Kanina u Kokořína nedaleko Mělníka); výprava byla neúspěšná (byl při ní zabit bájný slovanský vévoda Lech). | | | 805-806 | | | 658 nebo 659 | | | 791-795 | |
|
| | | | 3) | | | | Úmrtí Sáma ukončilo vstupní kapitolu dějin "našich" Slovanů. Poté zprávy o nich až do sklonku 8. století naprosto umlkají (po celých 129 let). Teprve expanze franské říše do Bavorska a Podunají za vlády Karla Velikého (768-814) vyvolala nový zájem cizích kronikářů o situaci u západních Slovanů. | | | 791-795 | | | 658 nebo 659 | | | 848 polovina srpna | |
|
| | | | 4) | | | | Kořistnické nájezdy Avarů (nomádských turkotatarských kmenů); cestou ze středoasijských oblastí na západ se pravděpodobně dostávali do styku se Slovany na území Čech a Moravy (archeologicky doloženo ojedinělými nálezy na Moravě). Nadvládu avarských kočovníků zakusili i "naši" Slované, i když nelze přesně vymezit hranici přímé avarské moci. Nejvíce údajů o této době přináší manuskript zvaný Historia Francorum (z poloviny 7. století), zrozený v Burgundsku a označovaný jako kronika mnicha Fredegara. Slované byli pokládáni za "pacholky" (postavení ne nepodobné otrokům), museli platit Avarům roční tribut. V bojích stáli v první řadě. | | | 623-624 | | | 60. léta 6. stol. | | | 743 | |
|
| | | | 5) | | | | V zákoně Karla Velikého Ordinatio imperii o uspořádání vlády ve franské říši nejsou mezi zeměmi, nad nimž uplatňoval svrchovanost franský vládce, uváděny Čechy ani Morava. | | | 60. léta 6. stol. | | | 849 | | | 806 | |
|
| | | | 6) | | | | MOJMÍR (Moimay, Moymar) [830-846], první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě) vypudil z Nitry knížete Pribinu (přesněji Priwinu), snad údělného knížete moravského, a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy; tak označil tento stát v polovině 10. století vzdělaný byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství (pasovskými kněžími). | | | 631 | | | 805-806 | | | 833 | |
|
| | | | 7) | | | | Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském". | | | 846 polovina srpna | | | 805-806 | | | 831 | |
|
| | | | 8) | | | | Říše germánských Durynků (se střediskem na Unstrutě) na severovýchod od Čech podlehla franské expanzi a stala se součástí franského území; tím se Čechy dostaly do přímého sousedství Franků. | | | 531 | | | 791-795 | | | 822 listopad | |
|
| | | | 9) | | | | Vypuzený Pribina uprchl k panonskému knížeti (správci) Ratbodovi a po dočasném pobytu u Bulharů a pak u chorvatského knížete Ratimora nalezl milost u franských vládců a bylo mu svěřeno na franské říši závislé knížectví v dolní Panonii u Blatenského jezera (840); tam vybudoval své sídlo - pevnost Mosapurc, Blatengrad, dnešní Zalavár. Pribina vládl v Dolní Panonii mezi horní Rábou a dolní a střední Drávou. | | | 814 | | | 837 | | | 822 listopad | |
|
| | | | 10) | | | | Podle pasovské tradice pokřtil biskup Reginhard (někdy označovaný jako apoštol Moravanů) "všechny Moravany". | | | 531 | | | 831 | | | 805-806 | |
|
| | | | 11) | | | | Po skončení podzimních lovů se císař Ludvík Pobožný odebral k přezimování do Frankfurtu nad Mohanem, kam také svolal říšský sněm, jehož se zúčastnili i vyslanci západních Slovanů (Obodritů, Srbů, Veletů, Čechů, Moravanů), Praedenecentů a v Panonii sídlících Avarů. Jde o první zmínku o Moravanech v historických pramenech. To svědčí o tom, že se některé slovanské kmeny dostaly do formální podřízenosti na říši franské (snad v podobě placení pravidelného tributu). | | | 791-795 | | | 822 listopad | | | 658 nebo 659 | |
|
