Všechny otázky
Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).
| Dějepis - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. | | | Chyba | | | | | 1) | | | | Ludvík Němec vytáhl s vojskem proti moravským Slovanům, kteří "chtěli odpadnout", uspořádal a urovnal zde vše podle svého uvážení a vévodou jim ustanovil ROSTISLAVA (Rastislava) [846-870], "synovce Mojmírova". Mojmírův další osud není znám, lze usuzovat, že to byla jeho smrt, která vedla Ludvíka k zásahu na Moravě. "Poté se vrátil přes Čechy s velkou nesnází a velkou ztrátou svého vojska", jak uvádí Fuldské letopisy. Nelze vyloučit, že o moravských rozbrojích byl Ludvík informován na sněmu v Paderbornu roku 845. Letopisci nazývají Moravany nejčastěji Vinidy a o Rostislavovi se mluví nejednou jako o "králi vinidském". | | | 846 polovina srpna | | | 743 | | | 814 | |
|
| | | | 2) | | | | Východní část franské říše (patřilo k ní Bavorsko, Korutansko, Čechy a Slované žijící na východ od Bavorska) byla přidělena nejmladšímu ze synů Ludvíka Pobožného Ludvíku Němcovi (dostal "Baioariam et Carentanos et Boheimos et Avaros atque Sclavos"). | | | poč. 6. stol. | | | 817 | | | 843 srpen | |
|
| | | | 3) | | | | Slované (patrně z hornorakouského Podunají a Čech) bojovali po boku bavorského vévody Odila proti Frankům na Lechu. | | | 849 | | | 631 | | | 743 | |
|
| | | | 4) | | | | Umírá císař Karel Veliký a vládu ve franské říši přebírá jeho syn Ludvík Pobožný; v oslavném životopise Karlově (sepsaném z piety v souvislosti s pohřebními obřady) se mezi zeměmi, které prý Karel Veliký ovládal, uvádějí také Čechy. | | | 848 polovina srpna | | | 847 | | | 814 | |
|
| | | | 5) | | | | Pod vedením franského kupce SÁMA (z kraje senonského) byl zahájen odboj blíže neurčených západoslovanských kmenů proti avarské nadvládě (snad někde v povodí Moravy). Fredegar k tomu uvádí: "Když Vinidové viděli Sámovu schopnost, vyvolili si ho za krále a on jim šťastně kraloval třicet pět let. Za jeho vlády svedli Vinidové mnoho bojů s Huny (Avary) a díky jeho rozvaze a schopnosti Vinidové Huny vždy přemohou. Sámo měl dvanáct manželek z rodu Vinidů a měl od nich dvaadvacet synů a patnáct dcer." Územní rozsah tzv. Sámovy říše [623-658] není přesně znám; jádro říše snad leželo na Moravě či na západním Slovensku, náležely k ní patrně Čechy a možná i alpské kmeny. | | | 843 srpen | | | 846 polovina srpna | | | 623-624 | |
|
| | | | 6) | | | | MOJMÍR (Moimay, Moymar) [830-846], první historicky známý moravský panovník (podle něj pojmenování vládnoucí dynastie na Velké Moravě) vypudil z Nitry knížete Pribinu (přesněji Priwinu), snad údělného knížete moravského, a připojil Nitransko k Moravě. Mojmír je označován za zakladatele mocné středoevropské říše - Velké Moravy; tak označil tento stát v polovině 10. století vzdělaný byzantský císař Konstantin VII. Porfyrogennétos. Za Mojmírovy vlády došlo k přijetí křesťanství (pasovskými kněžími). | | | 833 | | | 806 | | | 817 | |
|
| | | | 7) | | | | Podle Fredegara došlo na území Sámovy říše k oloupení a pobití mnoha franských kupců; tato událost se stala záminkou (spolu s neúspěšným jednáním vyslance Sycharia) franskému králi Dagobertovi, aby vyslal proti Sámovi velkou vojenskou výpravu (složenou z Franků, Alamanů a Langobardů), která čtyřmi směry vtrhla do země. U pevnosti Wogastisburgu (jeho lokalizace není ustálená - snad v okolí Kadaně, v Pomohaní poblíž Wogastesrode či na vrchu Rubín) však byla výprava poražena; bitva prý trvala tři dny. Slované pak vtrhli do Durynska a jiných krajin franského království (k Sámovi se připojil srbský vévoda Dervan). | | | 843 srpen | | | 631 | | | 806 | |
|
| | | | 8) | | | | Kořistnické nájezdy Avarů (nomádských turkotatarských kmenů); cestou ze středoasijských oblastí na západ se pravděpodobně dostávali do styku se Slovany na území Čech a Moravy (archeologicky doloženo ojedinělými nálezy na Moravě). Nadvládu avarských kočovníků zakusili i "naši" Slované, i když nelze přesně vymezit hranici přímé avarské moci. Nejvíce údajů o této době přináší manuskript zvaný Historia Francorum (z poloviny 7. století), zrozený v Burgundsku a označovaný jako kronika mnicha Fredegara. Slované byli pokládáni za "pacholky" (postavení ne nepodobné otrokům), museli platit Avarům roční tribut. V bojích stáli v první řadě. | | | 60. léta 6. stol. | | | 831 | | | 791-795 | |
|
| | | | 9) | | | | Postup Slovanů do českých zemí (pravlastí byla pravděpodobně oblast mezi horním a středním Poodřím a středním Podněpřím); první zmínky (značně mlhavé) o Slovanech u antických autorů z 1. století n. l. (označují se jako Venedi-Veneti, později Anti - východní nebo Sklavini, Sklavi, Slavi - západní Slované). Slovanské obyvatelstvo přicházelo v několika vlnách z různých směrů. | | | 831 | | | poč. 6. stol. | | | 791-795 | |
|
| | | | 10) | | | | Po smrti císaře Ludvíka Pobožného propukly ve franské říši boje mezi jeho syny Lotharem, Ludvíkem a Karlem, které vedly k rozdělení říše na tři části tzv. smlouvou verdunskou - říši západofranskou, východofranskou a Itálii s Lotharingií (územím mezi západofranskou a východofranskou říší). Dědicem a vládcem východních oblastí se stal Ludvík Němec (843-876), tvrdý a bojovný panovník, pobývající nejčastěji v Řezně. K říši východofranské, která sousedila se západoslovanskými kmeny, náleželo Sasko, Durynsko, Alamánie, Austrasie a království Avarů. Doba jeho vlády byla téměř trvalým konfliktem s Mojmírovou říší a stálým zasahováním do vnitřních poměrů Velké Moravy. | | | 658 nebo 659 | | | od pol. 6. stol. | | | 843 srpen | |
|
| | | | 11) | | | | V zákoně Karla Velikého Ordinatio imperii o uspořádání vlády ve franské říši nejsou mezi zeměmi, nad nimž uplatňoval svrchovanost franský vládce, uváděny Čechy ani Morava. | | | 849 | | | 806 | | | 531 | |
|
|
