| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Uzavřena tajná dohoda (příměří) pruského krále Fridricha II. s Marií Terezií v Klein-Schnellendorfu ve Slezsku. Habsburské jednotky, vázané ve Slezsku, se mohly přesunout na Moravu (zaujaly hlavní ležení u Znojma), aby odtud hájily Vídeň před možným útokem Francouzů a Bavorů. Pruský král Fridrich obsadil Horní Slezsko a odtud pak překročil moravské hranice a zmocnil se Opavy (20. prosince), Uničova (24. prosince), Olomouce (27. prosince) a dalších moravských měst (Přerova, Hranic, Litovle, Lipníka). | | | 1760 3. června | | | 1762 druhá polovina října | | | 1741 9. října | |
|
| | | | 2) | | | | Vojska saská a bavorsko-francouzská nočním útokem dobyla Prahu. Nejvyšší zemští úředníci a stavovská správa se dobrovolně dala do služeb Karla Albrechta. | | | 1781 12. května | | | 1741 26.-27. listopadu | | | 1741 9. října | |
|
| | | | 3) | | | | Velká pruská armáda překročila u Náchoda severovýchodní hranice Čech; tím začala válka o bavorské dědictví (tzv. bramborová válka, toto označení získala pro krátké trvání a nevýraznou bojovou činnost). Postup Prusů se zarazil o obrannou linii rakouského vojska, jejímiž hlavními body byly Hradec Králové, Jaroměř a Jičín. Mimo drobnější šarvátky nedošlo k vážnějšímu boji. Marie Terezie usilovala o uzavření míru. | | | 1778 5. července | | | 1753 1. dubna | | | 1757 6. května | |
|
| | | | 4) | | | | Zavedena nová soudní organizace (pro Moravu), pro Čechy 4. dubna t. r.; soudnictví bylo odděleno od správy. Formální rozdíl ve společenském postavení stran byl ponechán jen u soudů prvé instance (český zemský soud v Praze a moravskoslezský soud v Brně), před soudy druhé a třetí instance si byly strany formálně rovny. | | | 1781 20. října | | | 1783 24. března | | | 1779 8. března | |
|
| | | | 5) | | | | Vídeňská vláda reskriptem nařídila, aby se vrchnosti během šesti měsíců dohodly s poddanými o nových urbářích (pod podmínkou třídenního robotního maxima) na tzv. narovnání. Tam, kde by k dohodě nedošlo, měly nové urbáře sestavit státní úřady (krajské úřady). | | | 1748 1. května | | | 1783 květen | | | 1774 březen | |
|
| | | | 6) | | | | V Brně byl ustaven soudní a politický senát, čímž došlo na Moravě a ve Slezsku k odloučení soudnictví od politické správy. Politické záležitosti měl spravovat zvláštní senát za předsednictví nejvyššího zemského hejtmana nebo komorníka, soudní záležitosti měl projednávat jiný senát za předsednictví nejvyššího zemského sudího. 24. ledna t. r. byly i v Čechách soudní záležitosti vyčleněny z pravomoci královského místodržícího a svěřeny justičnímu konsesu. 1. května byl zřízen nejvyšší soudní dvůr (Oberste Justitzstelle), jemuž se podřídil moravský soudní senát i český justiční konses. Stavové českých zemí tak ztratili vliv i na soudnictví. | | | 1783 13.-14. února | | | 1777 5. prosince | | | 1749 15. ledna | |
|
| | | | 7) | | | | Pruský král Fridrich II. vtrhl bez vypovězení války s třicetitisícovou armádou do Slezska; během několika dnů obsadila jeho dobře vycvičená armáda polorozbořené pevnůstky (3. ledna 1741 i Vratislav) s cílem anektovat tuto zemi Koruny české. Do začátku března se stalo Prusko pánem téměř celého Slezska. Začala tzv. první válka slezská (1740-1742). | | | 1752 19. února | | | 1750 3. srpna | | | 1740 16. prosince | |
|
| | | | 8) | | | | Marie Terezie pod tíhou špatného stavu rakouských vnitřních poměrů (zvláště v českých zemích) a po oslabení protipruského tábora (po smrti ruské carevny Alžběty počátkem ledna 1762 se ujal 5. ledna vlády v zemi car Petr III., obdivovatel Fridricha II. a pruského militarismu, a Rusko přerušilo své tažení proti Prusku, následovalo i Švédsko) se vyslovila skepticky k možnosti dobýt Prusko. Začala se projevovat pruská vojenská převaha jak na saském, tak i na slezském bojišti. | | | 1756 26. srpna | | | 1762 březen | | | 1783 30. března | |
|
| | | | 9) | | | | Pruské vojsko ustoupilo do Čech, saská armáda se ubírala přes Poličku a Kolín do Prahy. Za Prusy postupovala císařská armáda v čele s vévodou Karlem Lotrinským (švagrem Marie Terezie). | | | 1756 1. října | | | 1742 polovina dubna | | | 1774 25. ledna | |
|
| | | | 10) | | | | Český kancléř Bedřich z Harrachu, který vyjednával v Drážďanech o mír s Francií, dostal zplnomocnění k mírovému jednání s Pruskem. | | | 1783 24. března | | | 1745 19. prosince | | | 1745 23. listopadu | |
|
| | | | 11) | | | | Rakouské vojsko vpadlo do Slezska; současně s ním Rusové vtrhli do Východního Pruska a porazili pruské vojsko u Jägersdorfu, Švédové dobyli největší části Pomořanska, Francouzi zvítězili nad anglickým vojskem u Hastenbecka, zatímco druhá francouzská armáda s říšským vojskem pronikla k Erfurtu. Tehdy rakouský generál Hadik podnikl útok přes Budyšín do Berlína, byl však nucen se stáhnout. Fridrich II. po vítězství nad spojeným francouzsko-říšským vojskem u Rossbachu (5. listopadu) přitáhl do Slezska, kde zvítězil nad rakouskými oddíly Karla Lotrinského v bitvě u Lysé a Leuthenu (5. prosince); po bitvě u Leuthenu, kde Fridrich bojoval s více než dvojnásobnou převahou Rakušanů, muselo druhé rakouské vojsko s hrabětem Kolovratem opustit obsazenou Vratislav (24. listopadu). Z osmdesátitisícového vojska se vrátilo do Čech sotva 17 tisíc mužů. Neschopný Karel Lotrinský byl odvolán z vedení rakouské armády a poslán jako místodržící do Rakouského Nizozemí. Fridrich II. zachránil pro sebe Slezsko. | | | 1742 polovina dubna | | | 1745 30. září | | | 1757 1. září | |
|
| | | | 12) | | | | Náboženské nepokoje se přenesly i na Českomoravskou vysočinu, kde se jejich střediskem stala Olešnice a okolí; v září t. r. předložili olešničtí nekatolíci prostřednictvím svého posla J. Jakubce žádost císaři o udělení náboženské svobody. | | | 1781 červen, červenec | | | 1757 18. června | | | 1761 1. října | |
|
