| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Rusko-rakouská vojska obsadila Berlín; to usnadnilo vojenské operace císařských vojsk ve Slezsku. | | | 1765-1767 | | | 1741 28. května | | | 1760 9. října | |
|
| | | 2) | | | | Obléhání Prahy Prusy; od počátku června zahájeno třítýdenní dělostřelecké bombardování města, které hladovělo a strádalo (ve městě žilo na 120 tisíc lidí). | | | 1749 1. května | | | 1757 7. května-20. června | | | 1741 10. dubna | |
|
| | | 3) | | | | V Brně zasedala kompetenční komise, která měla sjednotit zákony zemí Koruny české a rakouských zemí. Po rozpuštění komise byl její úkol přenesen na zákonodárnou komisi ve Vídni, která teprve za 10 let vypracovala Codex Theresianus. | | | 1749 7. května | | | 1781 13. září | | | 1753-1756 | |
|
| | | 4) | | | | Nastalo rušení všech náboženských bratrstev a literátských sborů; z jejich jmění byl vytvořen chudinský a nadační fond pro humanitní a sociální účely (zřizovány nemocnice, porodnice, nalezince). | | | 1782 19. ledna | | | 1783 květen | | | 1750 7. listopadu | |
|
| | | 5) | | | | Dvorský dekret o zrušených jezuitských knihovnách umožňoval jejich soustředění v Praze a včlenění do nově zřízené univerzitní knihovny, která byla t. r. zpřístupněna veřejnosti. Od roku 1782 měla i zvláštní oddělení českých tisků. Ve stejné době byla založena i univerzitní knihovna v Olomouci. | | | 1776 2. ledna | | | 1777 6. února | | | 1782 16. ledna | |
|
| | | 6) | | | | Přijato nařízení o zpřísnění předpisů k výběru daní a vedení exekucí; došlo k přesnému odlišení vrchnostenské kontribuce od poddanské berně a byly stanoveny stálé termíny jejich odvodů. Současně byl v Praze založen zvláštní soud pro stížnosti poddaných a bylo zavedeno bezplatné právní zastupování poddaných ve sporech s vrchnostmi. | | | 1748 6. září | | | 1748 18. října | | | 1749 1. května | |
|
| | | 7) | | | | Návrhy na rozdělení zemí Koruny české: 1. saský plán předpokládal, že Sasko získá východní Čechy s Prahou a Horní Slezsko, Prusko zabere Dolní Slezsko a Bavorsko západní Čechy, takže Marii Terezii by zůstala jen Morava; 2. Bavorsko žádalo pro sebe celé Čechy s královským titulem, Sasku byla přisouzena Morava s Horním Slezskem a Prusku Dolní Slezsko. | | | 1783 27. října | | | 1760 9. října | | | 1741 květen | |
|
| | | 8) | | | | Vojenská srážka francouzského vojska (mělo posádku v Písku) se sborem prince Lobkovice u Hluboké. | | | 1771 6. července | | | 1756 1. května | | | 1742 25. května | |
|
| | | 9) | | | | Vydán nový celní řád (platil od 1. listopadu t. r.), podle něhož se vytvářelo ze všech neuherských zemí jednotné celní území (odstraňoval vnitřní cla mezi českým a rakouským územím). To přispívalo k rozvoji průmyslu v západní části habsburské říše, a naopak odsuzovalo Uhry k úloze agrární země, jejíž výroba nesměla konkurovat českému a rakouskému průmyslu. | | | 1775 15. července | | | 1741 9. října | | | 1743 září-únor 1744 | |
|
| | | 10) | | | | Po zrušení kněžských biskupských seminářů a klášterního studia byly zřízeny v sídlech univerzit a lyceí státní generální semináře, které měly zajistit výchovu josefínsky smýšlejících a státu oddaných kněží; měli se stát horlivými pastýři lidu, prodchnuti laskavostí a láskou k bližnímu, k pravé křesťanské toleranci. Správu generálních seminářů vedli ředitelé (rektoři) jmenovaní státem. V českých zemích byly zřízeny dva semináře - v Praze (v Klementinu) a Olomouci (v zrušeném klášteře hradiském); do čela pražského semináře byl postaven dosavadní českokamenický děkan A. Zuppe, kterého po dvou letech vystřídal J. F. Hurdálek. V čele olomouckého semináře stál od srpna 1789 J. Dobrovský (od července 1787 byl nejdříve prorektorem). | | | 1783 30. března | | | 1741 9. října | | | 1744 18. září | |
|
| | | 11) | | | | Časně zrána se podařilo Fridrichu II. zvítězit nad spojenou habsbursko-saskou armádou u Hohenfriedbergu (v Dolním Sasku); saská armáda byla rozbita a rakouské jednotky ustoupily do Čech k Hradci Králové. Pruské vojsko se rozložilo v pohraničním území severovýchodních Čech. Bitva však nepřinesla žádné rozhodnutí, stejně jako další vojenský střet 30. září t. r. u Horního Žďáru (opět zvítězil Fridrich II.). | | | 1781 24. října | | | 1783 květen | | | 1745 4. června | |
|
| | | 12) | | | | Vpád Prusů na Moravu přes Krnovsko a Opavsko; obsazení Litovle, Uničova, Šternberka i Prostějova pruskými posádkami. Dne 18. května zahájeno obléhání Olomouce, které při dělostřeleckém bombardování (od 1. června) velice trpělo. Pod tlakem císařských vojsk vedených generály Daunem, Laudonem a Žižkovičem upustili Prusové v noci z 1. na 2. července od obléhání Olomouce (zejména pro zásobovací potíže, které se znásobily po rozprášení transportu více jak 5 tisíc vozů Laudonovými vojáky mezi Novou Veskou a Domašovem nad Bystřicí koncem června 1758). Fridrich II. pak táhl přes Českou Třebovou a Litomyšl k Hradci Králové a odtud přes Broumov do Slezska. V této době zahájily válečné operace proti Prusku i ruské vojenské síly; 25. srpna došlo ke krvavé bitvě u Zorndorfu v Braniborsku, z níž nakonec vyšel úspěšně Fridrich II. Rakouské vojsko pak pod Daunovým velením sice zvítězilo nad Fridrichem II. v bitvě u Hochkirchu v Horní Lužici (14. října), avšak Rakousko nedokázalo udržet ani Sasko, ani znovu obsadit Slezsko. Daunovo vojsko ustoupilo do Čech. | | | 1753 1. dubna | | | 1771 6. července | | | 1758 polovina května-říjen | |
|