| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Provedena úprava studijního řádu pražské univerzity (po stránce organizační); do čela fakult postaveni státem jmenovaní direktoři. | | | 1748 6. září | | | 1742 11. června | | | 1752 25. června | |
|
| | | | 2) | | | | Došlo k dohodě mezi dědicem Bavorska falckým kurfiřtem Karlem Theodorem a rakouským kancléřem V. A. Kounicem o rozdělení dědických nároků po vymření bavorské linie Wittelsbachů: Bavorsko mělo připadnout Habsburkům a falcká větev Wittelsbachů měla získat Rakouské Nizozemí. Vzápětí po dohodě obsadily okupační rakouské sbory odstoupená území. Rakouská okupace narazila na odpor nejen bavorského lidu, ale i německých států, na prvním místě Pruska, s nímž se spojilo i Sasko. | | | 1774 březen | | | 1778 počátek ledna | | | 1774 6. prosince | |
|
| | | | 3) | | | | Korunovace Marie Terezie v Bratislavě (v chrámě sv. Martina) na uherskou královnu. | | | 1741 25. června | | | 1781 29. listopadu | | | 1753 1. dubna | |
|
| | | | 4) | | | | Pruský král Fridrich II. (s početně slabším vojskem, asi 35 tisíci muži) chtěl zabránit maršálu Daunovi v postupu na Prahu; obě vojska se střetla u Kolína v krvavé bitvě. Prusové utrpěli těžkou porážku, ztratili 14 tisíc vojáků a rychle se stáhli zpět do Slezska a Pruska (ukončili i obléhání Prahy). Vítězství u Kolína nedokázalo Rakousko využít (Daun odevzdal Karlu Lotrinskému velení). Válka se přenesla z Čech do Slezska. | | | 1750 3. srpna | | | 1757 18. června | | | 1745 25. prosince | |
|
| | | | 5) | | | | V Českých Budějovicích zřízeno samostatné generální vikářství, které bylo roku 1785 přeměněno na biskupství; prvním biskupem se stal hrabě J. Prokop Schaffgotsch. Diecéze spravovala kraje Budějovický, Táborský, Písecký a Klatovský. | | | 1783 březen | | | 1772 5. srpna | | | 1742 počátek ledna | |
|
| | | | 6) | | | | Zásluhou hraběte V. A. Kounice (působil v letech 1749-1753 jako vyslanec u francouzského dvora) byla podepsána ve Versailles rakousko-francouzská smlouva o vzájemné vojenské pomoci. Kounicovi (od roku 1753 státnímu kancléři) se tak podařilo vytvořit širokou protipruskou koalici, zahrnující vedle Francie i Rusko, Švédsko, Sasko a některé německé státečky, a diplomaticky izolovat Prusko na evropské pevnině. Francii byla slíbena Belgie za pomoc Marii Terezii při možném pruském nebo tureckém útoku. K novému a překvapivému rakousko-francouzskému spojenectví přispěl sílící anglo-francouzský konflikt o zámořské kolonie v Severní Americe a Indii. | | | 1778 počátek ledna | | | 1742 počátek února | | | 1756 1. května | |
|
| | | | 7) | | | | Vláda vydala vyhlášku, podle níž bylo potiskování tkanin prohlášeno za svobodnou živnost, kterou mohl provozovat každý; to vedlo k mohutnému nárůstu počtu kartounek, zejména v Praze, kde byla nejznámější kartounka Vondráčkova (založena roku 1777), nejstarší pak kartounka F. A. Sägra v Poštovské ulici na Starém Městě (1774). | | | 1773 13. prosince | | | 1743 12. května | | | 1776 2. ledna | |
|
| | | | 8) | | | | Pruská armáda o síle 70 tisíc mužů vpadla bez formálního vypovězení války ze tří stran do Saska; Lipsko i Drážďany se ocitly v pruských rukou a saské vojsko bylo obklíčeno u Pirny. Fridrich II. zahájil tzv. sedmiletou válku (1756-1763). | | | 1741 9. října | | | 1756 26. srpna | | | 1757 6. května | |
|
| | | | 9) | | | | Císař Josef II. vydal rozhodnutí, podle něhož měly být zrušeny všechny kláštery, pokud se nezabývají vyučováním, nepěstují vědy a nepečují o nemocné; jejich majetek měl být sekularizován "ve prospěch náboženství a lásky k bližnímu". Řeholníci zrušených klášterů mohli dále působit v duchovní správě nebo vstoupit do jiného domácího nezrušeného kláštera nebo pokračovat v řeholním životě v některém zahraničním klášteře, případně žít z penze. | | | 1773 13. prosince | | | 1781 29. listopadu | | | 1750 7. listopadu | |
|
| | | | 10) | | | | Po čtyřletém působení byla zrušena univerzita v Brně, přenesena do Olomouce a přeměněna dvorským dekretem ze 14. září t. r. v lyceum pro studia teologická, právnická, lékařská a filozofická. | | | 1751 30. ledna | | | 1782 únor | | | 1782 12. září | |
|
| | | | 11) | | | | Nový vpád pruských vojsk ze Saska a Slezska do severních Čech a na Moravu (o den později). Po vyplenění napadeného území se Prusové stáhli zpět k Frankfurtu nad Odrou; v tomto kraji došlo také počátkem srpna ke spojení ruského vojska s Laudonovým císařským vojskem. Fridrich II. chtěl zabránit spojeneckému tažení a útokem u Kunnersdorfu (12. srpna) napadl ruské vojsko. Laudonovou zásluhou skončila bitva úplnou porážkou pruského krále. Jeho vojsko bylo nuceno kapitulovat ještě v listopadu t. r. u saského Maxenu před Daunovými jednotkami. Rakouské vojsko obsadilo Drážďany. Tyto vojenské úspěchy však nepřinesly zisk Rakousku na diplomatickém poli. | | | 1759 15. dubna | | | 1774 6. prosince | | | 1741 konec prosince | |
|
| | | | 12) | | | | Velká neúroda v českých zemích (v roce 1771 způsobena dlouhotrvajícími dešti). Ceny obilí stále rostly, mezi lidem se zmáhal hlad. Vláda se snažila zabrzdit růst cen vydáním nařízení o maximálních (tzv. královských) cenách. Za hladomoru zemřelo v českých zemích asi půl milionu lidí, tj. přes 12 % všeho obyvatelstva. Ukazovala se nevýhodnost obilní monokultury, což vedlo k hromadnému rozšíření pěstování brambor. Hladomor vyvolával neklid na venkově a radikalizoval selské nepokoje. K zmírnění situace se dováželo obilí z Uher. | | | 1783 4. prosince | | | 1753 1. dubna | | | 1770-1771 | |
|
