| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Zavedena nová soudní organizace (pro Moravu), pro Čechy 4. dubna t. r.; soudnictví bylo odděleno od správy. Formální rozdíl ve společenském postavení stran byl ponechán jen u soudů prvé instance (český zemský soud v Praze a moravskoslezský soud v Brně), před soudy druhé a třetí instance si byly strany formálně rovny. | | | 1783 24. března | | | 1781 květen | | | 1753-1775 | |
|
| | | | 2) | | | | K Moravě bylo administrativně připojeno rakouské Slezsko; v čele nového správního celku bylo moravskoslezské gubernium se sídlem v Brně. | | | 1750 7. listopadu | | | 1783 15. března | | | 1762 2. ledna | |
|
| | | | 3) | | | | Marie Terezie rozhodla proti stanovisku nejvyššího českého kancléře hraběte Harracha, vystupujícího jako obhájce autonomních práv českého státu, aby nový systém centralistických návrhů hraběte Haugwitze byl zaváděn i v českých zemích. | | | 1748 konec ledna | | | 1744 konec září, říjen | | | 1781 říjen | |
|
| | | | 4) | | | | Šestadvacetiletá Marie Terezie přijala v předvečer svých narozenin ve Svatovítském chrámu v Praze z rukou olomouckého biskupa hraběte Lichtenštejna královskou českou korunu; v českých dějinách tak byla poprvé korunována žena na českého krále. | | | 1741 25. června | | | 1743 12. května | | | 1753 1. dubna | |
|
| | | | 5) | | | | Rakouská vojska se shromažďovala na dvou místech: v Čechách u Kolína se formovala hlavní armáda pod velením hraběte Browna, na Moravě se stal shromaždištěm tábor u Olšan (u Olomouce) na pravém břehu řeky Moravy (velitelem ustanoven kníže Piccolomini). | | | 1748 18. října | | | 1756 září | | | 1781 květen | |
|
| | | | 6) | | | | Pruské vojsko ustoupilo do Čech, saská armáda se ubírala přes Poličku a Kolín do Prahy. Za Prusy postupovala císařská armáda v čele s vévodou Karlem Lotrinským (švagrem Marie Terezie). | | | 1762 11. října | | | 1742 polovina dubna | | | 1748 23. července | |
|
| | | | 7) | | | | Položen základní kámen ke stavbě pevnosti Terezín. | | | 1780 10. října | | | 1774 25. ledna | | | 1781 24. října | |
|
| | | | 8) | | | | Na popud francouzských důstojníků - zednářů došlo v Praze k založení nejstarší zednářské lóže v českých zemích. Zpočátku zahájila svou činnost bez zvláštního označení, později dostala jméno U tří korun a za další čas U tří hvězd (od roku 1763 přijala oficiální název U tří korunovaných hvězd). | | | 1778 říjen | | | 1741 konec prosince | | | 1780 10. října | |
|
| | | | 9) | | | | Bitva u Chotusic (nedaleko Čáslavi), v níž pruské vojsko zvítězilo nad rakouskou armádou Karla Lotrinského, jednoho z nejneschopnějších vojevůdců 18. století. Výsledek bitvy přispěl k dokončení mírového jednání, v němž hrál hlavní zprostředkovatelskou roli anglický vyslanec Hyndorf. | | | 1781 březen | | | 1742 17. května | | | 1741 26.-27. listopadu | |
|
| | | | 10) | | | | Schválen nový studijní řád pro gymnázia (autorem byl rektor savojské akademie ve Vídni, piarista G. Marx), který snižoval studium na pět let; tvořily ho tři třídy, tzv. gramatikální a dvě třídy tzv. humanitní. Čeština byla ze středních škol úplně vyloučena, naopak znalost němčiny byla podmínkou přijetí do gymnázia. Vrchní dozor nad gymnázii v Čechách měl studijní direktor (byl jím K. J. Seibt), řediteli jednotlivých ústavů byli krajští hejtmani, zastupovaní gymnazijními prefekty. | | | 1740 20. listopadu | | | 1775 13. října | | | 1741 24. října | |
|
| | | | 11) | | | | Volba manžela Marie Terezie Františka Štěpána Lotrinského římskoněmeckým císařem; pruský král Friedrich volbu neuznal a pokračoval v boji. Marie Terezie obdržela titul císařovny (jen jako manželka císaře), který však mnoho neužívala. 4. října t. r. se konala ve Frankfurtu nad Mohanem slavnostní korunovace. | | | 1745 13. září | | | 1778 24. května | | | 1748 30. července | |
|
| | | | 12) | | | | Za krutých mrazů začal ústup francouzských vojsk z Prahy; maršálu Belle-Islemu se podařilo za velkých ztrát po desetidenním pochodu přes Rakovník, Toužim a Kynžvart dosáhnout 26. prosince Cheb. Téhož dne kapituloval zbytek francouzské posádky v Praze pod velením generála Cheverta (předtím Prahu dobyl). Rakouská vojska vstoupila 2. ledna 1743 do vyhladovělé Prahy. Francouzští vojáci, kteří nemohli odejít s armádou, zůstali ve městě (šlo zhruba o 2 tisíce nemocných a raněných). Čechy rovněž musela opustit bavorská vojska, čímž také skončila vláda Karla III. (Karla Albrechta) jako českého krále; svou moc uplatňoval poté jen v západní části země a v okolí Prahy, a to ještě za finanční a vojenské pomoci Francie. | | | 1760 polovina června | | | 1742 17. prosince | | | 1762 březen | |
|
