| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | V Českých Budějovicích zřízeno samostatné generální vikářství, které bylo roku 1785 přeměněno na biskupství; prvním biskupem se stal hrabě J. Prokop Schaffgotsch. Diecéze spravovala kraje Budějovický, Táborský, Písecký a Klatovský. | | | 1774 březen | | | 1741 konec prosince | | | 1783 březen | |
|
| | | | 2) | | | | Vypukly rozsáhlé nepokoje na bítovském panství ve znojemském kraji. V dalších týdnech docházelo k lokálním výbuchům protirobotních bouří na jižní a střední Moravě, v západních a jižních Čechách. Na mnoha místech zasahovalo vojsko (Konopiště, Velké Meziříčí, Lesonice). | | | 1783 13.-14. února | | | 1775 polovina května-červenec | | | 1757 20. října | |
|
| | | | 3) | | | | Moc v Čechách převzala zemská vláda (tzv. dvorní deputace); v čele stál hrabě Filip Kolovrat jako prezident, dalšími úředníky byli hrabě F. L. Buquoy, hrabě Rudolf Chotek, hrabě Heřman Czernin a hrabě Jan Kryštof Dohalský. | | | 1742 počátek ledna | | | 1741 7. prosince | | | 1742 24. ledna | |
|
| | | | 4) | | | | Návrhy na rozdělení zemí Koruny české: 1. saský plán předpokládal, že Sasko získá východní Čechy s Prahou a Horní Slezsko, Prusko zabere Dolní Slezsko a Bavorsko západní Čechy, takže Marii Terezii by zůstala jen Morava; 2. Bavorsko žádalo pro sebe celé Čechy s královským titulem, Sasku byla přisouzena Morava s Horním Slezskem a Prusku Dolní Slezsko. | | | 1741 květen | | | 1751 23. ledna | | | 1742 25. května | |
|
| | | | 5) | | | | Zřízen nový ústřední orgán Direktorium pro veřejné a finanční záležitosti (Direktorium in publicis et cameralibus), který odstranil českou a rakouskou dvorskou kancelář; jeho působnost zahrnovala české i rakouské země a byla zaměřena na politickou a finanční správu. Do čela direktoria byl postaven organizátor tereziánských reforem, slezský šlechtic, hrabě B. V. Haugwitz; ještě za vlády Marie Terezie došlo ke změně názvu - Spojená dvorská kancelář česko-rakouská a její přednosta měl titul "český nejvyšší a rakouský první kancléř". Dalšími proměnami procházel až do roku 1848, kdy zanikl. | | | 1745 13. září | | | 1749 1. května | | | 1748 18. října | |
|
| | | | 6) | | | | Vyšlo nařízení o prodeji nebo pronájmu veškerého obecního majetku. | | | 1741 konec prosince | | | 1752 19. února | | | 1777 6. února | |
|
| | | | 7) | | | | Položen základní kámen ke stavbě pevnosti Terezín. | | | 1745 30. září | | | 1780 10. října | | | 1750 7. listopadu | |
|
| | | | 8) | | | | V Mnichově uzavřena smlouva mezi Španělskem a Bavorskem o vzájemné pomoci při záboru habsburských zemí a o volbě bavorského kurfiřta římskoněmeckým císařem. Ke smlouvě přistoupila Francie, Prusko, Sasko, Švédsko, sardinské království, Neapolsko, Falc i kolínské arcibiskupství. | | | 1741 28. května | | | 1781 1. září | | | 1756 26. srpna | |
|
| | | | 9) | | | | Rakouské vojsko vpadlo do Slezska; současně s ním Rusové vtrhli do Východního Pruska a porazili pruské vojsko u Jägersdorfu, Švédové dobyli největší části Pomořanska, Francouzi zvítězili nad anglickým vojskem u Hastenbecka, zatímco druhá francouzská armáda s říšským vojskem pronikla k Erfurtu. Tehdy rakouský generál Hadik podnikl útok přes Budyšín do Berlína, byl však nucen se stáhnout. Fridrich II. po vítězství nad spojeným francouzsko-říšským vojskem u Rossbachu (5. listopadu) přitáhl do Slezska, kde zvítězil nad rakouskými oddíly Karla Lotrinského v bitvě u Lysé a Leuthenu (5. prosince); po bitvě u Leuthenu, kde Fridrich bojoval s více než dvojnásobnou převahou Rakušanů, muselo druhé rakouské vojsko s hrabětem Kolovratem opustit obsazenou Vratislav (24. listopadu). Z osmdesátitisícového vojska se vrátilo do Čech sotva 17 tisíc mužů. Neschopný Karel Lotrinský byl odvolán z vedení rakouské armády a poslán jako místodržící do Rakouského Nizozemí. Fridrich II. zachránil pro sebe Slezsko. | | | 1782 12. ledna | | | 1742 září-říjen | | | 1757 1. září | |
|
| | | | 10) | | | | U rtyňského rychtáře Antonína Nývlta se sešlo tzv. selské guberno (spolek vesnických rychtářů na náchodském panství), které se usneslo příští den vytáhnout v čele svých obcí na náchodský zámek a žádat zde úlevu robotních povinností. 20. března vytáhli poddaní do Náchoda, kde si u vrchnostenského správce vynutili snížení roboty na 1 až 6 dní ročně. Postupně povstali poddaní na Bydžovsku, Boleslavsku, Kouřimsku, Pardubicku, Hradecku, Čáslavsku a Chrudimsku. Houfy poddaných táhly z panství na panství a vybíjely si svou nenávist proti vrchnostem a panským úředníkům. | | | 1775 leden | | | 1757 počátek června | | | 1775 19. března | |
|
| | | | 11) | | | | Počátek obléhání Prahy habsburskou armádou pod velením Karla Lotrinského. Největší část posádky ve městě tvořili Francouzi, kterým velel maršál Belle-Isle. Obléhání trvalo několik měsíců, obyvatelstvo trpělo hladem a těžkým strádáním (drahotou). | | | 1742 5. srpna | | | 1745 19. prosince | | | 1778 říjen | |
|
| | | | 12) | | | | Josef II. vydal nařízení, kterým se rušily náboženské misie, dohlížející na pravověrnost v krajích a pátrající po zakázaných knihách; toto nařízení bylo doplněno dalším výnosem z 20. března 1781. | | | 1745 30. září | | | 1780 31. prosince | | | 1754 15. června | |
|
