| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Uzavřena (předběžná) mírová dohoda ve slezské Vratislavi. Pruský král Fridrich II. získal téměř celé Slezsko a hrabství kladské (celkem 40 182 km2); za to se zavázal vystoupit z koalice s Bavorskem a Francií. V monarchii zůstala část Slezska o rozloze 5147 km2 a byla organizována jako samostatná země (zahrnovala celé knížectví těšínské, jižní část knížectví opavského a krnovského a malou část hornatého Niska s Cukmantlem, Vidnavou a Javorníkem). Hlavním městem se stala Opava. Marie Terezie si uvolnila ruce proti ostatním protivníkům za válek o dědictví rakouské. | | | 1783 4. prosince | | | 1742 11. června | | | 1762 druhá polovina října | |
|
| | | | 2) | | | | Novému českému králi Karlu III. slavnostně holdovalo 486 členů české stavovské společnosti na Pražském hradě (věrnost Marii Terezii zachovali například Lobkovicové, Schwarzenberkové, Kounicové a Lichtenštejnové). Dne 23. prosince ustanovil Karel III. v Čechách prozatímní vládu s novou českou dvorskou kanceláří a 28. prosince odjel do Říše na volbu císaře. Moc v zemi přešla do rukou francouzského vojenského velení maršála Belle-Isle. | | | 1745 15. prosince | | | 1782 16. ledna | | | 1741 19. prosince | |
|
| | | | 3) | | | | Marie Terezie podepsala smlouvu o tzv. desetiletém recesu, která umožňovala panovníkovi vybírat berni po dobu 10 let bez každoročního schvalování stavovskými zemskými sněmy; tím se sněmy vzdaly jedné z mála svých pravomocí. Panovnice rozhodla, že Rakousko musí mít i v míru armádu o síle 108 tisíc mužů, k čemuž bylo třeba zajistit roční příjem 14 milionů zlatých. Čechy měly přispívat částkou 4,6 milionu, Morava 1,5 milionu a Slezsko 245 tisíc zlatých. Armáda se tak vymanila z politiky stavovských sněmů. Byl to první úspěch centralizačních snah hraběte Haugwitze. | | | 1781 13. září | | | 1748 30. července | | | 1741 26.-27. listopadu | |
|
| | | | 4) | | | | Byl vydán patent o zrušení tuhého poddanství (člověčenství, nepřesně nevolnictví) v českých zemích; poddaní získali mj. tato práva: uzavírat manželství bez svolení feudálního pána, svobodně opouštět panství a hledat zaměstnání dle libosti, možnost vysílat své děti na studia a na řemesla. Poddaní již neměli povinnost odebírat panské pivo nebo pálenku, mlít ve vrchnostenském mlýně, vykonávat dvorskou službu. Z poddaných se stali osobně svobodní lidé, zachovány zatím zůstaly robota, dávky a peněžní platy. | | | 1781 1. listopadu | | | 1756 1. října | | | 1744 24. července | |
|
| | | | 5) | | | | Nastal ústup pruských vojsk z Čech do Saska a Slezska. | | | 1748 6. září | | | 1749 7. května | | | 1778 říjen | |
|
| | | | 6) | | | | Kurfiřt bavorský a arcivévoda hornorakouský (od 13. září 1741) Karel Albrecht byl v Praze veřejně vyhlášen za českého krále jako KAREL III. [1741-1742]; ke korunovaci však nedošlo, protože korunovační klenoty byly od pobělohorské doby ve Vídni a do Prahy byly přiváženy jen ke korunovaci. Karel Albrecht si nárokoval českou korunu jako manžel dcery Josefa I. Marie Amálie a přímý potomek dcery Ferdinanda I. Anny. | | | 1748 23. července | | | 1776 2. ledna | | | 1741 7. prosince | |
|
| | | | 7) | | | | V Českých Budějovicích zřízeno samostatné generální vikářství, které bylo roku 1785 přeměněno na biskupství; prvním biskupem se stal hrabě J. Prokop Schaffgotsch. Diecéze spravovala kraje Budějovický, Táborský, Písecký a Klatovský. | | | 1783 březen | | | 1742 září-říjen | | | 1775 13. srpna | |
|
| | | | 8) | | | | Velká pruská armáda překročila u Náchoda severovýchodní hranice Čech; tím začala válka o bavorské dědictví (tzv. bramborová válka, toto označení získala pro krátké trvání a nevýraznou bojovou činnost). Postup Prusů se zarazil o obrannou linii rakouského vojska, jejímiž hlavními body byly Hradec Králové, Jaroměř a Jičín. Mimo drobnější šarvátky nedošlo k vážnějšímu boji. Marie Terezie usilovala o uzavření míru. | | | 1741 4. června | | | 1742 5. srpna | | | 1778 5. července | |
|
| | | | 9) | | | | Došlo ke zřízení zemské deputace pro Čechy za předsednictví V. K. Netolického z Eisenbergu, úřadu zajišťujícího realizaci nového berního systému podle smlouvy o desetiletém recesu; ve svých rukou soustředila vojenskohospodářské, kontribuční a komorní záležitosti, vyňaté z pravomoci zemských stavovských úřadů. Byla podřízena nově zřízené dvorské komisi; poté, co bylo zrušeno místodržitelství, byly její pravomoci předány Královské reprezentaci a komoře. Na Moravě vznikla již 18. července t. r. a předsedou se stal Jindřich Blümegen. | | | 1748 23. července | | | 1775 13. října | | | 1742 11. června | |
|
| | | | 10) | | | | Mezi císařem Karlem VII. a Fridrichem II. byla uzavřena ve Frankfurtu spojenecká smlouva; císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe s Pardubicemi a Kolínem k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii. | | | 1754 15. června | | | 1744 24. července | | | 1741 24. října | |
|
| | | | 11) | | | | Vešel v platnost zákaz mučení při hrdelních procesech; předním odpůrcem mučení byl vídeňský osvícenec a rodák z moravského Mikulova J. Sonnenfels (v roce 1775 vydal spis O odstranění tortury). | | | 1776 2. ledna | | | 1783 27. října | | | 1782 únor | |
|
| | | | 12) | | | | Císař Josef II. vydal rozhodnutí, podle něhož měly být zrušeny všechny kláštery, pokud se nezabývají vyučováním, nepěstují vědy a nepečují o nemocné; jejich majetek měl být sekularizován "ve prospěch náboženství a lásky k bližnímu". Řeholníci zrušených klášterů mohli dále působit v duchovní správě nebo vstoupit do jiného domácího nezrušeného kláštera nebo pokračovat v řeholním životě v některém zahraničním klášteře, případně žít z penze. | | | 1776 2. ledna | | | 1781 29. listopadu | | | 1741 24. října | |
|
