| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | V Olomouci založil baron Josef Petrasch učenou společnost Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, jejímiž členy byla řada domácích i zahraničních učenců. Společnost vydávala první vědecký časopis ve střední Evropě Monatliche Auszüge alt - und neuer gelehrten Sachen, který byl psán v duchu eklektického, tzv. osvícenského katolicismu. Společnost zanikla v roce 1751 odchodem Petrasche z Olomouce. | | | 1781 6. října | | | 1778 24. května | | | 1746 16. března | |
|
| | | | 2) | | | | Nastal ústup pruských vojsk z Čech do Saska a Slezska. | | | 1771 1. června | | | 1778 říjen | | | 1752 18. listopadu | |
|
| | | | 3) | | | | Uzavřen drážďanský mír mezi Rakouskem, Saskem a Pruskem; potvrdil Prusku držbu Slezska a Kladska (odstoupení mírem vratislavským), uznal Františka Štěpána Lotrinského za římskoněmeckého císaře a uložil Sasku válečné odškodnění ve prospěch Pruska. Ve střední Evropě zavládl mír, nadále se válčilo na italském a nizozemském bojišti. | | | 1745 25. prosince | | | 1775 9. dubna | | | 1742 září-říjen | |
|
| | | | 4) | | | | Marie Terezie vydala pro všechny účastníky selských bouří generální pardon. | | | 1775 9. dubna | | | 1782 únor | | | 1775 13. srpna | |
|
| | | | 5) | | | | Za pomoci francouzské diplomacie byl zvolen ve Frankfurtu římskoněmeckým císařem Karel Albrecht (jako Karel VII.); 12. února ho slavnostně korunoval jeho bratr, arcibiskup kolínský. | | | 1742 24. ledna | | | 1740 16. prosince | | | 1762 březen | |
|
| | | | 6) | | | | Pruská armáda o síle 70 tisíc mužů vpadla bez formálního vypovězení války ze tří stran do Saska; Lipsko i Drážďany se ocitly v pruských rukou a saské vojsko bylo obklíčeno u Pirny. Fridrich II. zahájil tzv. sedmiletou válku (1756-1763). | | | 1753-1775 | | | 1749 15. ledna | | | 1756 26. srpna | |
|
| | | | 7) | | | | Vydány předpisy o postupu přihlašování se k tolerovaným náboženstvím; nařízení bylo upřesněno 31. ledna t. r. V prvním "tolerančním" roce (1782) se přihlásilo k evangelické víře v Čechách a na Moravě asi 50 tisíc osob. | | | 1771 1. června | | | 1783 27. října | | | 1782 16. ledna | |
|
| | | | 8) | | | | V Berlíně uzavřen (definitivní) mír mezi Pruskem a habsburskou monarchií; došlo zde k ujednání o předání Slezska (dále také slezských archiválií), ponechání titulu slezské vévodkyně Marii Terezii, otázce hranic apod. K mírové dohodě přistoupil i August III. Saský, který současně stáhl svá vojska z Čech. Sasko vyšlo z války o země České koruny bez územních zisků. Český stát ztrátou Slezska byl citelně zmenšen a pozbyl podstatnou měrou charakter státu národnostně smíšeného (česko-německého); Slezsko představovalo i významnou hospodářsky výkonnou zemi (textil). | | | 1742 28. července | | | 1742 počátek února | | | 1751 23. ledna | |
|
| | | | 9) | | | | Vojska saská a bavorsko-francouzská nočním útokem dobyla Prahu. Nejvyšší zemští úředníci a stavovská správa se dobrovolně dala do služeb Karla Albrechta. | | | 1760 3. listopadu | | | 1745 4. června | | | 1741 26.-27. listopadu | |
|
| | | | 10) | | | | Komise hraběte J. F. V. Larische vyšetřovala příčiny berních nedoplatků v Čechách; na základě její zprávy vydala vídeňská vláda nařízení o kontrole pohybu poddanské půdy a o odškodňování poddaných za zabraný rustikál. Zároveň začala ostře zasahovat v případech krutého zacházení s poddanými. Jako první byl uvězněn a na čas zbaven správy panství Nahý Újezdec u Tachova Josef Rodovský z Hustiřan (1757). | | | 1750-1753 | | | 1781 1. září | | | 1761 1. října | |
|
| | | | 11) | | | | Vláda vydala vyhlášku, podle níž bylo potiskování tkanin prohlášeno za svobodnou živnost, kterou mohl provozovat každý; to vedlo k mohutnému nárůstu počtu kartounek, zejména v Praze, kde byla nejznámější kartounka Vondráčkova (založena roku 1777), nejstarší pak kartounka F. A. Sägra v Poštovské ulici na Starém Městě (1774). | | | 1754 15. června | | | 1773 13. prosince | | | 1775 19. března | |
|
| | | | 12) | | | | Bitva u Štěrbohol (u Prahy), v níž bylo rakouské vojsko pod vedením Karla Lotrinského poraženo pruským vojskem; na bojišti zůstalo ležet na 13 tisíc pobitých a raněných habsburských vojáků (padl i maršál Browne). Část poražené armády ustoupila k Táboru, zatímco 40 tisíc mužů se stáhlo za hradby Prahy. | | | 1757 polovina dubna | | | 1744 26. listopadu | | | 1757 6. května | |
|
