| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Kapitulace Prahy, Prusové přes dva měsíce město okupovali a drancovali. Současně postupovali směrem na Benešov, Votice, Tábor (padl 24. září) a České Budějovice (vzdaly se 30. září). | | | 1782 16. ledna | | | 1744 18. září | | | 1740 16. prosince | |
|
| | | 2) | | | | Někdejší mikulovský probošt, od roku 1781 královéhradecký biskup J. L. Hay, vydal oběžník, v němž se otevřeně postavil za principy náboženské tolerance. | | | 1781 20. listopadu | | | 1749 15. ledna | | | 1748 30. července | |
|
| | | 3) | | | | Ve věku třiašedesáti let a šesti měsíců zemřela císařovna Marie Terezie; nástupcem na trůn v habsburské monarchii se stal její nejstarší syn JOSEF II. [1780-1790], kterým započala vláda habsbursko-lotrinského rodu. Pokračoval v hlubokých reformách, které zahájila jeho matka; své plány na vybudování jednotně řízené, osvícené a mocné monarchie však zcela nenaplnil, přestože za tím účelem prosadil na 6 tisíc reformních výnosů, patentů a nařízení. | | | 1757 6. května | | | 1780 29. listopadu | | | 1741 10. dubna | |
|
| | | 4) | | | | Podle plánů Nicoly Pacassiho byla prováděna přestavba Pražského hradu v jednoduchém klasicismu s bohatými rokokovými interiéry. Na výzdobě se mj. podílel významný český sochař druhé poloviny 18. století I. F. Platzer, který dokázal spojit tradici domácího baroka (byť v zdrobnělé rokokové podobě) s klasicismem vídeňského ražení, dále pak velký architekt pozdního baroka K. I. Dienzenhofer a Ital A. Lurago. | | | 1753-1775 | | | 1756 26. srpna | | | 1774 25. ledna | |
|
| | | 5) | | | | Vydány dva patenty, které nově upravovaly postup při vyřizování poddanských stížností, zakazovaly tělesné trestání poddaných holí nebo karabáčem a umožňovaly jejich právní ochranu proti libovůli vrchnosti. | | | 1781 1. září | | | 1756 26. srpna | | | 1753-1775 | |
|
| | | 6) | | | | Bitva u Chotusic (nedaleko Čáslavi), v níž pruské vojsko zvítězilo nad rakouskou armádou Karla Lotrinského, jednoho z nejneschopnějších vojevůdců 18. století. Výsledek bitvy přispěl k dokončení mírového jednání, v němž hrál hlavní zprostředkovatelskou roli anglický vyslanec Hyndorf. | | | 1752 19. února | | | 1774 25. ledna | | | 1742 17. května | |
|
| | | 7) | | | | Nové vítězství pruského vojska u Kesselsdorfu (nedaleko Drážďan); o několik dnů později obsadil Fridrich II. i hlavní město Saska a spojenecké armády ustoupily do Čech. Tím bylo zmařeno zamýšlené zimní tažení spojenců na Berlín. | | | 1778 říjen | | | 1745 15. prosince | | | 1745 19. prosince | |
|
| | | 8) | | | | Schválen nový studijní řád pro gymnázia (autorem byl rektor savojské akademie ve Vídni, piarista G. Marx), který snižoval studium na pět let; tvořily ho tři třídy, tzv. gramatikální a dvě třídy tzv. humanitní. Čeština byla ze středních škol úplně vyloučena, naopak znalost němčiny byla podmínkou přijetí do gymnázia. Vrchní dozor nad gymnázii v Čechách měl studijní direktor (byl jím K. J. Seibt), řediteli jednotlivých ústavů byli krajští hejtmani, zastupovaní gymnazijními prefekty. | | | 1757 20. října | | | 1775 13. října | | | 1742 5. srpna | |
|
| | | 9) | | | | Za pomoci francouzské diplomacie byl zvolen ve Frankfurtu římskoněmeckým císařem Karel Albrecht (jako Karel VII.); 12. února ho slavnostně korunoval jeho bratr, arcibiskup kolínský. | | | 1781 13. října | | | 1764 27. března | | | 1742 24. ledna | |
|
| | | 10) | | | | Došlo ke zrušení osvobození vrchnostenských pozemků od placení daní; dále bylo zakázáno zmenšovat rustikální pozemky. | | | 1765 15. července | | | 1781 12. května | | | 1751 19. února | |
|
| | | 11) | | | | Zřízen tzv. studijní fond, kam byl převáděn movitý i nemovitý majetek jezuitů; měl se stát ekonomickou základnou připravované školské reformy. Jeho výše byla odhadnuta v českých zemích na 8 milionů zlatých (6 milionů z Čech, 2 miliony z Moravy). Jezuitům byla odňata pražská univerzita, 42 gymnázií v Čechách, 15 gymnázií na Moravě. Některá tato gymnázia převzali piaristé, jiná světští pedagogové, ale celkový počet gymnázií se zmenšil: v Čechách jich zbylo 13, na Moravě 7; jiná gymnázia se přeměnila na školy hlavní nebo normální. | | | 1774 25. ledna | | | 1748 23. července | | | 1752 19. února | |
|
| | | 12) | | | | V Olomouci založil baron Josef Petrasch učenou společnost Societas eruditorum incognitorum in terris Austriacis, jejímiž členy byla řada domácích i zahraničních učenců. Společnost vydávala první vědecký časopis ve střední Evropě Monatliche Auszüge alt - und neuer gelehrten Sachen, který byl psán v duchu eklektického, tzv. osvícenského katolicismu. Společnost zanikla v roce 1751 odchodem Petrasche z Olomouce. | | | 1746 16. března | | | 1783 30. března | | | 1774 počátek června | |
|