Všechny otázky
Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).
| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. | | | Chyba | | | | 1) | | | | Vydán Všeobecný školní řád pro školy normální, hlavní a obecné; původcem reformy byl významný reformátor pruského školství, pedagog (a biskup) ze slezské Zaháně J. I. Felbiger, proslulý tzv. písmenkovou a tabulkovou metodou výuky, spolu s F. K. Hälingem. Jejich školní řád vycházel z požadavku šestileté povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Reforma zaváděla tři nové typy škol: nejníže stály jednotřídní nebo dvojtřídní školy triviální, zakládané na vesnicích (farních) a v menších městečkách, kde žilo 80-100 dětí. Zde se učilo třem základním předmětům - čtení, psaní a počítání včetně základních pracovních a hospodářských znalostí. Ve větších (krajských) městech byly zakládány trojtřídní hlavní školy; nejvyšší stupeň tvořily školy normální, zakládané v hlavních městech (v Praze i Brně roku 1775), které vychovávaly i učitele. Prováděním reformy byly pověřeny zvláštní zemské školní komise; v Čechách prováděl reformu obecných škol kaplický farář F. Kindermann, pozdější biskup litoměřický. Ten proslul zásadou zavádění pracovní (zejména zemědělské a textilní) výroby do výuky. Na Moravě zastával obdobnou funkci I. Mehoffer, zakladatel normální školy v Brně. | | | 1765 1. ledna | | | 1774 6. prosince | | | 1762 druhá polovina října | |
|
| | | 2) | | | | Zřízen tzv. studijní fond, kam byl převáděn movitý i nemovitý majetek jezuitů; měl se stát ekonomickou základnou připravované školské reformy. Jeho výše byla odhadnuta v českých zemích na 8 milionů zlatých (6 milionů z Čech, 2 miliony z Moravy). Jezuitům byla odňata pražská univerzita, 42 gymnázií v Čechách, 15 gymnázií na Moravě. Některá tato gymnázia převzali piaristé, jiná světští pedagogové, ale celkový počet gymnázií se zmenšil: v Čechách jich zbylo 13, na Moravě 7; jiná gymnázia se přeměnila na školy hlavní nebo normální. | | | 1773 21. července | | | 1749 7. května | | | 1774 25. ledna | |
|
| | | 3) | | | | Moc v Čechách převzala zemská vláda (tzv. dvorní deputace); v čele stál hrabě Filip Kolovrat jako prezident, dalšími úředníky byli hrabě F. L. Buquoy, hrabě Rudolf Chotek, hrabě Heřman Czernin a hrabě Jan Kryštof Dohalský. | | | 1757 7. května-20. června | | | 1742 25. května | | | 1742 počátek ledna | |
|
| | | 4) | | | | Na pomoc obleženým francouzským vojskům v Praze byl poslán sbor maršála Mailleboise z Porýní. Rakouské vojsko dočasně upustilo od obléhání Prahy a přes Beroun postupovalo k Plzni proti Francouzům; 27. září se František Lotrinský spojil na Tachovsku s vojsky maršála Khevenhüllera, která byla stažena z Bavorska. Spojená rakouská vojska přinutila Francouze, aby táhli na Cheb a Kadaň. 14. října se jejich postup zastavil u Kadaně a obrátil se zpět do Říše. Rakouská vojska se opět vrátila (2. listopadu) k obléhání Prahy. | | | 1745 13. září | | | 1749 7. května | | | 1742 září-říjen | |
|
| | | 5) | | | | Vydána pragmatická sankce o restrikci hrdelních soudů v Čechách, podle níž byla většina z nich zrušena a bylo stanoveno, že v Čechách jich bude (mimo Prahu a Cheb) celkem 24, a to tak, že ve větších krajích budou po dvou, v menších jen jeden. Současně bylo stanoveno, že při každém hrdelním soudu musí zasedat zkušený právník. Pragmatická sankce nabyla platnosti 1. ledna 1766. | | | 1765 15. července | | | 1775 leden | | | 1745 19. prosince | |
|
| | | 6) | | | | Generál Laudon dobyl svídnickou pevnost; šlo o poslední pokus Rakouska obsadit Slezsko. | | | 1761 1. října | | | 1765 1. ledna | | | 1744 polovina srpna | |
|
| | | 7) | | | | Schválen nový studijní řád pro gymnázia (autorem byl rektor savojské akademie ve Vídni, piarista G. Marx), který snižoval studium na pět let; tvořily ho tři třídy, tzv. gramatikální a dvě třídy tzv. humanitní. Čeština byla ze středních škol úplně vyloučena, naopak znalost němčiny byla podmínkou přijetí do gymnázia. Vrchní dozor nad gymnázii v Čechách měl studijní direktor (byl jím K. J. Seibt), řediteli jednotlivých ústavů byli krajští hejtmani, zastupovaní gymnazijními prefekty. | | | 1778 5. července | | | 1745 25. prosince | | | 1775 13. října | |
|
| | | 8) | | | | Marie Terezie nařídila moravskému guberniu přeložení olomoucké univerzity do Brna (do budovy někdejšího jezuitského kolegia); současně byla přemístěna i bohatá knihovna. Univerzita měla pouze filozofickou a teologickou fakultu, roku 1777 bylo od ní odděleno právnické studium. Brněnská univerzita byla rozšířena o studium anatomicko-chirurgické, byly zde zřízeny i stolice dějin všeobecných a pastorálních. Univerzita byla roku 1783 dočasně zrušena Josefem II. | | | 1744 26. listopadu | | | 1777 1. března | | | 1778 24. května | |
|
| | | 9) | | | | Marie Terezie podepsala smlouvu o tzv. desetiletém recesu, která umožňovala panovníkovi vybírat berni po dobu 10 let bez každoročního schvalování stavovskými zemskými sněmy; tím se sněmy vzdaly jedné z mála svých pravomocí. Panovnice rozhodla, že Rakousko musí mít i v míru armádu o síle 108 tisíc mužů, k čemuž bylo třeba zajistit roční příjem 14 milionů zlatých. Čechy měly přispívat částkou 4,6 milionu, Morava 1,5 milionu a Slezsko 245 tisíc zlatých. Armáda se tak vymanila z politiky stavovských sněmů. Byl to první úspěch centralizačních snah hraběte Haugwitze. | | | 1748 30. července | | | 1742 24. ledna | | | 1745 19. prosince | |
|
| | | 10) | | | | Marie Terezie pod tíhou špatného stavu rakouských vnitřních poměrů (zvláště v českých zemích) a po oslabení protipruského tábora (po smrti ruské carevny Alžběty počátkem ledna 1762 se ujal 5. ledna vlády v zemi car Petr III., obdivovatel Fridricha II. a pruského militarismu, a Rusko přerušilo své tažení proti Prusku, následovalo i Švédsko) se vyslovila skepticky k možnosti dobýt Prusko. Začala se projevovat pruská vojenská převaha jak na saském, tak i na slezském bojišti. | | | 1762 březen | | | 1741 19. prosince | | | 1741 28. května | |
|
| | | 11) | | | | Pustošivý vpád Prusů do severovýchodních Čech (došlo k vypálení Hradce Králové). | | | 1762 2. ledna | | | 1762 druhá polovina října | | | 1753 1. dubna | |
|
| | | 12) | | | | Císař Josef II. požadoval od státní rady souhlas s veřejným vyhlášením připravovaného uzákonění náboženské tolerance (probíhal zde "zápas" mezi konzervativci a radikály v čele s V. A. Kounicem). | | | 1781 6. října | | | 1759 15. dubna | | | 1775 19. března | |
|
|