| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Zásluhou hraběte V. A. Kounice (působil v letech 1749-1753 jako vyslanec u francouzského dvora) byla podepsána ve Versailles rakousko-francouzská smlouva o vzájemné vojenské pomoci. Kounicovi (od roku 1753 státnímu kancléři) se tak podařilo vytvořit širokou protipruskou koalici, zahrnující vedle Francie i Rusko, Švédsko, Sasko a některé německé státečky, a diplomaticky izolovat Prusko na evropské pevnině. Francii byla slíbena Belgie za pomoc Marii Terezii při možném pruském nebo tureckém útoku. K novému a překvapivému rakousko-francouzskému spojenectví přispěl sílící anglo-francouzský konflikt o zámořské kolonie v Severní Americe a Indii. | | | 1756 1. května | | | 1783 21. dubna | | | 1757 polovina dubna | |
|
| | | | 2) | | | | Provedena úprava studijního řádu pražské univerzity (po stránce organizační); do čela fakult postaveni státem jmenovaní direktoři. | | | 1775 24. března | | | 1775 leden | | | 1752 25. června | |
|
| | | | 3) | | | | V Mnichově uzavřena smlouva mezi Španělskem a Bavorskem o vzájemné pomoci při záboru habsburských zemí a o volbě bavorského kurfiřta římskoněmeckým císařem. Ke smlouvě přistoupila Francie, Prusko, Sasko, Švédsko, sardinské království, Neapolsko, Falc i kolínské arcibiskupství. | | | 1741 28. května | | | 1757 polovina dubna | | | 1783 4. prosince | |
|
| | | | 4) | | | | Pustošivý vpád Prusů do severovýchodních Čech (došlo k vypálení Hradce Králové). | | | 1762 druhá polovina října | | | 1753-1775 | | | 1748 30. července | |
|
| | | | 5) | | | | Francouzská posádka v Chebu se vzdala rakouským vojákům. České země (s výjimkou ztraceného Slezska) byly podrobeny Marií Terezií, skončila bavorsko-francouzská okupace Čech. | | | 1756 1. května | | | 1781 13. října | | | 1743 9. září | |
|
| | | | 6) | | | | Nový vpád pruských vojsk ze Saska a Slezska do severních Čech a na Moravu (o den později). Po vyplenění napadeného území se Prusové stáhli zpět k Frankfurtu nad Odrou; v tomto kraji došlo také počátkem srpna ke spojení ruského vojska s Laudonovým císařským vojskem. Fridrich II. chtěl zabránit spojeneckému tažení a útokem u Kunnersdorfu (12. srpna) napadl ruské vojsko. Laudonovou zásluhou skončila bitva úplnou porážkou pruského krále. Jeho vojsko bylo nuceno kapitulovat ještě v listopadu t. r. u saského Maxenu před Daunovými jednotkami. Rakouské vojsko obsadilo Drážďany. Tyto vojenské úspěchy však nepřinesly zisk Rakousku na diplomatickém poli. | | | 1759 15. dubna | | | 1742 24. ledna | | | 1781 1. listopadu | |
|
| | | | 7) | | | | Vláda podlehla tlakům vrchnosti a rozhodla, aby dohody o urbářích mezi nimi a nevolníky byly schváleny, i kdyby odporovaly obecným předpisům a přípustné výměře robotních povinností. | | | 1774 počátek června | | | 1744 24. července | | | 1742 24. ledna | |
|
| | | | 8) | | | | Obléhání Prahy Prusy; od počátku června zahájeno třítýdenní dělostřelecké bombardování města, které hladovělo a strádalo (ve městě žilo na 120 tisíc lidí). | | | 1776 2. ledna | | | 1750-1753 | | | 1757 7. května-20. června | |
|
| | | | 9) | | | | Vydán Všeobecný školní řád pro školy normální, hlavní a obecné; původcem reformy byl významný reformátor pruského školství, pedagog (a biskup) ze slezské Zaháně J. I. Felbiger, proslulý tzv. písmenkovou a tabulkovou metodou výuky, spolu s F. K. Hälingem. Jejich školní řád vycházel z požadavku šestileté povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Reforma zaváděla tři nové typy škol: nejníže stály jednotřídní nebo dvojtřídní školy triviální, zakládané na vesnicích (farních) a v menších městečkách, kde žilo 80-100 dětí. Zde se učilo třem základním předmětům - čtení, psaní a počítání včetně základních pracovních a hospodářských znalostí. Ve větších (krajských) městech byly zakládány trojtřídní hlavní školy; nejvyšší stupeň tvořily školy normální, zakládané v hlavních městech (v Praze i Brně roku 1775), které vychovávaly i učitele. Prováděním reformy byly pověřeny zvláštní zemské školní komise; v Čechách prováděl reformu obecných škol kaplický farář F. Kindermann, pozdější biskup litoměřický. Ten proslul zásadou zavádění pracovní (zejména zemědělské a textilní) výroby do výuky. Na Moravě zastával obdobnou funkci I. Mehoffer, zakladatel normální školy v Brně. | | | 1764 25. června | | | 1774 6. prosince | | | 1745 4. června | |
|
| | | | 10) | | | | Generál Laudon dobyl svídnickou pevnost; šlo o poslední pokus Rakouska obsadit Slezsko. | | | 1761 1. října | | | 1781 20. listopadu | | | 1762 březen | |
|
| | | | 11) | | | | Kapitulace Prahy, Prusové přes dva měsíce město okupovali a drancovali. Současně postupovali směrem na Benešov, Votice, Tábor (padl 24. září) a České Budějovice (vzdaly se 30. září). | | | 1744 18. září | | | 1750-1753 | | | 1751 30. ledna | |
|
| | | | 12) | | | | Náboženské nepokoje propukly v Nosislavi u Židlochovic; k uklidnění přispěla komise pod vedením mikulovského probošta J. L. Haye (podobně jako na Valašsku). | | | 1778 počátek ledna | | | 1741 26.-27. listopadu | | | 1777 polovina roku | |
|
