| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Zrodil se protifrancouzský spolek šesti států: Rakouska, Anglie, Holandska, Sardinie, Saska a Ruska. Nepřátelská strana zbudovala protialianci: Francie, Španělsko, Prusko, Falc a Hessensko - vznikla tzv. Frankfurtská unie. | | | 1743 září-únor 1744 | | | 1764 27. března | | | 1777 polovina roku | |
|
| | | | 2) | | | | Byl vydán patent o zrušení tuhého poddanství (člověčenství, nepřesně nevolnictví) v českých zemích; poddaní získali mj. tato práva: uzavírat manželství bez svolení feudálního pána, svobodně opouštět panství a hledat zaměstnání dle libosti, možnost vysílat své děti na studia a na řemesla. Poddaní již neměli povinnost odebírat panské pivo nebo pálenku, mlít ve vrchnostenském mlýně, vykonávat dvorskou službu. Z poddaných se stali osobně svobodní lidé, zachovány zatím zůstaly robota, dávky a peněžní platy. | | | 1748 23. července | | | 1781 1. listopadu | | | 1740 20. listopadu | |
|
| | | | 3) | | | | V Českých Budějovicích zřízeno samostatné generální vikářství, které bylo roku 1785 přeměněno na biskupství; prvním biskupem se stal hrabě J. Prokop Schaffgotsch. Diecéze spravovala kraje Budějovický, Táborský, Písecký a Klatovský. | | | 1757 20. října | | | 1772 5. srpna | | | 1783 březen | |
|
| | | | 4) | | | | Po zrušení kněžských biskupských seminářů a klášterního studia byly zřízeny v sídlech univerzit a lyceí státní generální semináře, které měly zajistit výchovu josefínsky smýšlejících a státu oddaných kněží; měli se stát horlivými pastýři lidu, prodchnuti laskavostí a láskou k bližnímu, k pravé křesťanské toleranci. Správu generálních seminářů vedli ředitelé (rektoři) jmenovaní státem. V českých zemích byly zřízeny dva semináře - v Praze (v Klementinu) a Olomouci (v zrušeném klášteře hradiském); do čela pražského semináře byl postaven dosavadní českokamenický děkan A. Zuppe, kterého po dvou letech vystřídal J. F. Hurdálek. V čele olomouckého semináře stál od srpna 1789 J. Dobrovský (od července 1787 byl nejdříve prorektorem). | | | 1741 květen | | | 1750 3. srpna | | | 1783 30. března | |
|
| | | | 5) | | | | Vyšla vládní instrukce k nové farní organizaci (mělo se vycházet z místní polohy); docházelo k zakládání nových far, které představovaly nejnižší orgán církevní správy. | | | 1782 únor | | | 1741 7. prosince | | | 1777 14. listopadu | |
|
| | | | 6) | | | | Kurfiřt bavorský a arcivévoda hornorakouský (od 13. září 1741) Karel Albrecht byl v Praze veřejně vyhlášen za českého krále jako KAREL III. [1741-1742]; ke korunovaci však nedošlo, protože korunovační klenoty byly od pobělohorské doby ve Vídni a do Prahy byly přiváženy jen ke korunovaci. Karel Albrecht si nárokoval českou korunu jako manžel dcery Josefa I. Marie Amálie a přímý potomek dcery Ferdinanda I. Anny. | | | 1741 7. prosince | | | 1754 15. června | | | 1741 11. září | |
|
| | | | 7) | | | | Ve věku třiašedesáti let a šesti měsíců zemřela císařovna Marie Terezie; nástupcem na trůn v habsburské monarchii se stal její nejstarší syn JOSEF II. [1780-1790], kterým započala vláda habsbursko-lotrinského rodu. Pokračoval v hlubokých reformách, které zahájila jeho matka; své plány na vybudování jednotně řízené, osvícené a mocné monarchie však zcela nenaplnil, přestože za tím účelem prosadil na 6 tisíc reformních výnosů, patentů a nařízení. | | | 1780 29. listopadu | | | 1778 5. července | | | 1753-1756 | |
|
| | | | 8) | | | | V Berlíně uzavřen (definitivní) mír mezi Pruskem a habsburskou monarchií; došlo zde k ujednání o předání Slezska (dále také slezských archiválií), ponechání titulu slezské vévodkyně Marii Terezii, otázce hranic apod. K mírové dohodě přistoupil i August III. Saský, který současně stáhl svá vojska z Čech. Sasko vyšlo z války o země České koruny bez územních zisků. Český stát ztrátou Slezska byl citelně zmenšen a pozbyl podstatnou měrou charakter státu národnostně smíšeného (česko-německého); Slezsko představovalo i významnou hospodářsky výkonnou zemi (textil). | | | 1763 1. května | | | 1764 27. března | | | 1742 28. července | |
|
| | | | 9) | | | | Obnoven protireformační patent z 11. září 1749; stát převzal hlavní tíži boje proti nekatolíkům a současně usiloval o podřízení katolické církve státnímu dozoru. | | | 1742 24. ledna | | | 1745 30. září | | | 1764 25. června | |
|
| | | | 10) | | | | Nastalo rušení všech náboženských bratrstev a literátských sborů; z jejich jmění byl vytvořen chudinský a nadační fond pro humanitní a sociální účely (zřizovány nemocnice, porodnice, nalezince). | | | 1756 26. srpna | | | 1756 září | | | 1783 květen | |
|
| | | | 11) | | | | Hrabě Bedřich Vilém Haugwitz začal pracovat na finančních, daňových a správních reformách v Rakousku, jejichž podstatou byla centralizace a byrokratizace, jimiž se měla habsburská monarchie dostat z kritické situace po neúspěšných válkách o rakouské dědictví. Topila se v chronickém nedostatku financí, za druhé selhávala značně roztříštěná a rozdrobená státní správa (závislá na partikulárních zájmech jednotlivých stavovských sněmů) a do třetice měla zaostalou armádu. | | | 1758 polovina května-říjen | | | 1747 podzim | | | 1741 4. června | |
|
| | | | 12) | | | | Časně zrána se podařilo Fridrichu II. zvítězit nad spojenou habsbursko-saskou armádou u Hohenfriedbergu (v Dolním Sasku); saská armáda byla rozbita a rakouské jednotky ustoupily do Čech k Hradci Králové. Pruské vojsko se rozložilo v pohraničním území severovýchodních Čech. Bitva však nepřinesla žádné rozhodnutí, stejně jako další vojenský střet 30. září t. r. u Horního Žďáru (opět zvítězil Fridrich II.). | | | 1745 4. června | | | 1765 15. července | | | 1756 16. ledna | |
|
