| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | 1) | | | | Začal platit tereziánský trestní zákoník; sjednocoval trestní právo českých a rakouských zemí. | | | 1781 20. října | | | 1742 počátek ledna | | | 1770 1. ledna | |
|
| | | 2) | | | | V Brně došlo k založení první zednářské lóže na Moravě; zakladatelem byl hrabě Karel Salm, obdržela název U vycházejícího slunce. | | | 1757 1. září | | | 1778 5. července | | | 1782 19. ledna | |
|
| | | 3) | | | | Vydán Všeobecný školní řád pro školy normální, hlavní a obecné; původcem reformy byl významný reformátor pruského školství, pedagog (a biskup) ze slezské Zaháně J. I. Felbiger, proslulý tzv. písmenkovou a tabulkovou metodou výuky, spolu s F. K. Hälingem. Jejich školní řád vycházel z požadavku šestileté povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Reforma zaváděla tři nové typy škol: nejníže stály jednotřídní nebo dvojtřídní školy triviální, zakládané na vesnicích (farních) a v menších městečkách, kde žilo 80-100 dětí. Zde se učilo třem základním předmětům - čtení, psaní a počítání včetně základních pracovních a hospodářských znalostí. Ve větších (krajských) městech byly zakládány trojtřídní hlavní školy; nejvyšší stupeň tvořily školy normální, zakládané v hlavních městech (v Praze i Brně roku 1775), které vychovávaly i učitele. Prováděním reformy byly pověřeny zvláštní zemské školní komise; v Čechách prováděl reformu obecných škol kaplický farář F. Kindermann, pozdější biskup litoměřický. Ten proslul zásadou zavádění pracovní (zejména zemědělské a textilní) výroby do výuky. Na Moravě zastával obdobnou funkci I. Mehoffer, zakladatel normální školy v Brně. | | | 1744 24. července | | | 1774 6. prosince | | | 1782 16. ledna | |
|
| | | 4) | | | | Vydán výnos povolující návrat evangelíkům do země a rušící bezprávnost nekatolíků; zároveň byl zrušen dosavadní přísný zákaz vlastnit a číst evangelickou literaturu. | | | 1781 červen, červenec | | | 1745 20. ledna | | | 1781 12. května | |
|
| | | 5) | | | | Generál Laudon dobyl kladské pevnosti; vzápětí nato byl však poražen u Lehnice. | | | 1780 29. listopadu | | | 1774 6. prosince | | | 1760 26. července | |
|
| | | 6) | | | | Pruský král Fridrich II. (s početně slabším vojskem, asi 35 tisíci muži) chtěl zabránit maršálu Daunovi v postupu na Prahu; obě vojska se střetla u Kolína v krvavé bitvě. Prusové utrpěli těžkou porážku, ztratili 14 tisíc vojáků a rychle se stáhli zpět do Slezska a Pruska (ukončili i obléhání Prahy). Vítězství u Kolína nedokázalo Rakousko využít (Daun odevzdal Karlu Lotrinskému velení). Válka se přenesla z Čech do Slezska. | | | 1757 18. června | | | 1782 únor | | | 1770-1771 | |
|
| | | 7) | | | | Pražská univerzita vydala nový vysokoškolský studijní a zkušební řád, který více přibližoval vysokoškolské studium potřebám tehdejšího života. Zkracoval filozofická studia na dva roky (stala se pouhou "přípravkou"), na lékařskou fakultu zaváděl výuku fyziky, botaniky a chemie, na právnickou fakultu výuku trestního a státního práva a na filozofickou fakultu přednášky z matematiky a etiky. Dozor nad univerzitou přebíral pražský arcibiskup (oslabení pozic jezuitů). Promoce, dříve konané jednou za 5-6 let, se organizovaly každoročně, začalo vydávání vysokoškolských učebnic. Univerzity se postupně věnovaly i vědeckému bádání. | | | 1747 19. října | | | 1781 24. října | | | 1742 počátek ledna | |
|
| | | 8) | | | | Volba manžela Marie Terezie Františka Štěpána Lotrinského římskoněmeckým císařem; pruský král Friedrich volbu neuznal a pokračoval v boji. Marie Terezie obdržela titul císařovny (jen jako manželka císaře), který však mnoho neužívala. 4. října t. r. se konala ve Frankfurtu nad Mohanem slavnostní korunovace. | | | 1781 červen, červenec | | | 1783 27. října | | | 1745 13. září | |
|
| | | 9) | | | | Vojsko Fridricha II. zvítězilo nad rakouskými oddíly generála Laudona v bitvě u Torgavy v Sasku. Rakušanům se ani tentokrát nepodařilo trvale obsadit Slezsko a museli se stáhnout na zimu do východních Čech. | | | 1748 18. října | | | 1744 26. listopadu | | | 1760 3. listopadu | |
|
| | | 10) | | | | Zřízen nový ústřední orgán Direktorium pro veřejné a finanční záležitosti (Direktorium in publicis et cameralibus), který odstranil českou a rakouskou dvorskou kancelář; jeho působnost zahrnovala české i rakouské země a byla zaměřena na politickou a finanční správu. Do čela direktoria byl postaven organizátor tereziánských reforem, slezský šlechtic, hrabě B. V. Haugwitz; ještě za vlády Marie Terezie došlo ke změně názvu - Spojená dvorská kancelář česko-rakouská a její přednosta měl titul "český nejvyšší a rakouský první kancléř". Dalšími proměnami procházel až do roku 1848, kdy zanikl. | | | 1756 16. ledna | | | 1764 27. března | | | 1749 1. května | |
|
| | | 11) | | | | Vydán důvěrný pokyn, aby nekatolíci nebyli nuceni k účasti na katolických církevních obřadech a aby byl tolerován neveřejný výkon jejich náboženských obřadů. | | | 1765-1767 | | | 1765 1. ledna | | | 1777 14. listopadu | |
|
| | | 12) | | | | Obnoven protireformační patent z 11. září 1749; stát převzal hlavní tíži boje proti nekatolíkům a současně usiloval o podřízení katolické církve státnímu dozoru. | | | 1764 25. června | | | 1780 29. listopadu | | | 1771 1. června | |
|