| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Vypuklo povstání na rychmburském panství ve východních Čechách, jímž vyvrcholil vleklý spor poddaných s vrchností o odvádění úročního ovsa; proti poddaným zasáhlo vojsko. | | | 1740 16. prosince | | | 1783 13.-14. února | | | 1752 19. února | |
|
| | | | 2) | | | | Střetnutí pruského vojska Fridricha II., který obešel seskupení saských vojsk u Pirny, s rakouskou armádou generála Browneho u Lovosic; Rakušané byli nuceni ustoupit a snažili se pomoci Sasům. K zamýšlenému spojení nedošlo, saská armáda 15. října kapitulovala a Browne ustoupil zpět k Budyni nad Ohří. | | | 1756 1. října | | | 1764 25. června | | | 1774 25. ledna | |
|
| | | | 3) | | | | Vypukly rozsáhlé nepokoje na bítovském panství ve znojemském kraji. V dalších týdnech docházelo k lokálním výbuchům protirobotních bouří na jižní a střední Moravě, v západních a jižních Čechách. Na mnoha místech zasahovalo vojsko (Konopiště, Velké Meziříčí, Lesonice). | | | 1760 26. července | | | 1775 polovina května-červenec | | | 1783 24. března | |
|
| | | | 4) | | | | Pruský král Fridrich II. (s početně slabším vojskem, asi 35 tisíci muži) chtěl zabránit maršálu Daunovi v postupu na Prahu; obě vojska se střetla u Kolína v krvavé bitvě. Prusové utrpěli těžkou porážku, ztratili 14 tisíc vojáků a rychle se stáhli zpět do Slezska a Pruska (ukončili i obléhání Prahy). Vítězství u Kolína nedokázalo Rakousko využít (Daun odevzdal Karlu Lotrinskému velení). Válka se přenesla z Čech do Slezska. | | | 1779 8. března | | | 1761 1. října | | | 1757 18. června | |
|
| | | | 5) | | | | Pro údajnou spolupráci (vyzvědačství) s Prusy došlo královským reskriptem k vypovězení Židů z Čech; do konce ledna 1745 měli vyklidit Prahu a do konce června celou zemi. Stejné nařízení platilo i pro Židy na Moravě a v českém Slezsku. Nařízení bylo z důvodů ekonomických, ale i vzhledem k protestům z Nizozemí a Anglie již v roce 1748 odvoláno; k 14. červenci t. r. jim byl povolen pobyt v zemi na dobu 10 let, k 5. srpnu t. r. se směli usadit v Praze a konečně k 16. říjnu 1755 byl obnoven stav před rokem 1744. | | | 1744 18. prosince | | | 1756 26. srpna | | | 1751 23. ledna | |
|
| | | | 6) | | | | Nejstarší syn Františka Lotrinského a Marie Terezie, arcivévoda Josef, byl zvolen ve Frankfurtu římskoněmeckým králem (nástupcem svého otce ještě za jeho života); 3. dubna t. r. se konala slavnostní korunovace (jako Josef II.). | | | 1783 24. března | | | 1764 27. března | | | 1764 25. června | |
|
| | | | 7) | | | | Několik houfů vzbouřenců dospělo přes Brandýs až k branám Prahy, zde však byly rozprášeny vojskem (vysláno bylo na 40 tisíc mužů pěchoty a 4 jízdní pluky). I v dalších dnech byli povstalci rozehnáni po krvavých srážkách s vojskem; k nejznámějšímu střetnutí došlo u Chlumce nad Cidlinou (25. března). Do konce března byl odpor poddaných zlikvidován a řada z nich byla tvrdě potrestána (odtud rčení "dopadli jako sedláci u Chlumce"). | | | 1740 16. prosince | | | 1762 březen | | | 1775 24. března | |
|
| | | | 8) | | | | V Českých Budějovicích zřízeno samostatné generální vikářství, které bylo roku 1785 přeměněno na biskupství; prvním biskupem se stal hrabě J. Prokop Schaffgotsch. Diecéze spravovala kraje Budějovický, Táborský, Písecký a Klatovský. | | | 1744 konec září, říjen | | | 1783 březen | | | 1764 25. června | |
|
| | | | 9) | | | | Vojsko generála Laudona zvítězilo nad pruským generálem Fouquém u Landshutu. | | | 1778 počátek ledna | | | 1742 5. července | | | 1760 polovina června | |
|
| | | | 10) | | | | Na popud francouzských důstojníků - zednářů došlo v Praze k založení nejstarší zednářské lóže v českých zemích. Zpočátku zahájila svou činnost bez zvláštního označení, později dostala jméno U tří korun a za další čas U tří hvězd (od roku 1763 přijala oficiální název U tří korunovaných hvězd). | | | 1762 2. ledna | | | 1781 březen | | | 1741 konec prosince | |
|
| | | | 11) | | | | Na farní zahradě v Příměticích u Znojma postavil svůj první bleskosvod - "mašinu proti povětří" - farář Prokop Diviš; při svém experimentu byl ovlivněn pokusy B. Franklina, M. V. Lomonosova a dalších učenců. | | | 1742 24. ledna | | | 1754 15. června | | | 1773 21. července | |
|
| | | | 12) | | | | Zřízen tzv. studijní fond, kam byl převáděn movitý i nemovitý majetek jezuitů; měl se stát ekonomickou základnou připravované školské reformy. Jeho výše byla odhadnuta v českých zemích na 8 milionů zlatých (6 milionů z Čech, 2 miliony z Moravy). Jezuitům byla odňata pražská univerzita, 42 gymnázií v Čechách, 15 gymnázií na Moravě. Některá tato gymnázia převzali piaristé, jiná světští pedagogové, ale celkový počet gymnázií se zmenšil: v Čechách jich zbylo 13, na Moravě 7; jiná gymnázia se přeměnila na školy hlavní nebo normální. | | | 1775 13. října | | | 1741 11. září | | | 1774 25. ledna | |
|
