| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Na Karlově univerzitě byly odsouzeny Viklefovy věroučné články (45 článků); šlo o první výrazný veřejný projev náboženských a sociálních rozporů a jasný útok německé většiny proti české reformní univerzitní straně. | | | 1400 11. listopadu | | | 1403 28. května | | | 1414 léto | |
|
| | | | 2) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1419 léto | | | 1418 30. března | | | 1417 únor | |
|
| | | | 3) | | | | Na příkaz papežské kurie byl M. Jan Hus prohlášen za odpadlíka (vyhlášena nad ním klatba); Václav IV. stál na straně Husově a celého českého reformního hnutí (do roku 1412). | | | 1411 březen | | | 1407 28. září | | | 1409 léto | |
|
| | | | 4) | | | | Jeroným Pražský si vyžádal na kostnickém koncilu veřejná slyšení, v nichž své výroky ze září 1415 odvolal a prohlásil, že jeho největším hříchem bylo, když zapřel Husa. | | | 1417 11. září | | | 1416 23. a 26. května | | | 1415 30. srpna | |
|
| | | | 5) | | | | Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa. | | | 1414 12. května | | | 1415 5. června | | | 1415 8. května | |
|
| | | | 6) | | | | Na pokyn z Říma měl "český univerzitní národ" odsoudit Viklefovy články; vydané prohlášení sice zavrhlo "vyňaté věty", ale současně připustilo, že nemusí být vždy chápány jako heretické (kacířské). | | | 1402 srpen | | | 1408 20. května | | | 1400 18. ledna | |
|
| | | | 7) | | | | Václav IV. vydal v Kutné Hoře (podepsán ve Vlašském dvoře) mandát, známý jako Dekret kutnohorský, jímž se z moci českého krále zásadně změnily poměry na pražské univerzitě (velký podíl na jeho vydání měl Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice). Zatímco dosud každý ze čtyř národů měl jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy a ostatní národy (polský, saský a bavorský) dohromady jeden hlas. Vydání dekretu souviselo s tím, že Václav potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu (měl se projednávat na koncilu v Pise v březnu 1409); koncil měl volbou nového papeže odstranit schizma (dvojpapežství) a současně podpořit Václava při jeho snaze po znovuzískání římskoněmeckého trůnu. Jako výraz nesouhlasu opustila v květnu 1409 značná část cizích mistrů Prahu a odešla na jiné univerzity, především na nově založenou univerzitu v Lipsku. Důležité bylo i rozhodnutí, že každý nový rektor (podobně jako student přijímající gradus) musí složit slib věrnosti králi a království; první takový slib složil M. Jan Hus jako rektor (stal se jím na podzim 1409). | | | 1405 20. prosince | | | 1412 22. října | | | 1409 18. ledna | |
|
| | | | 8) | | | | Mistr Stanislav ze Znojma (z pražské univerzity) byl obviněn římskou kurií (na základě udání svého německého kolegy Jana ze Štěkna), že je hlavou sektářské skupiny, jež hlásá Viklefovy "bludy". Tehdy se Stanislav zalekl a své názory odvolal. | | | 1415 srpen | | | 1408 duben | | | 1414 20. května | |
|
| | | | 9) | | | | Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila. | | | 1419 30. března | | | 1416 prosinec | | | 1417 únor | |
|
| | | | 10) | | | | Do Kostnice přijel za Husem Jeroným Pražský; když však poznal, že jeho pomoc nebude Husovi příliš platná a zjistil, že se sám ocitl ve velkém nebezpečí, uprchl z města. Byl však těsně u hranic poznán, zatčen, odeslán do Kostnice a tam uvržen do vězení. | | | 1414 8. května | | | 1414 12. listopadu | | | 1415 4. dubna | |
|
| | | | 11) | | | | Většinou kurfiřtů (o hlas více než Zikmund) byl zvolen ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem moravský markrabě Jošt jako Zikmundův protikandidát. Rozhodující hlas získal od Václava IV. za slib, že ho bude uznávat za "staršího krále římskoněmeckého a budoucího císaře". V letech 1410-1411 užívali tak titulu římskoněmeckého krále tři Lucemburkové: Václav IV. (uznaný koncilem v Pise), Zikmund a Jošt. | | | 1411 18. ledna | | | 1411 březen | | | 1410 1. října | |
|
| | | | 12) | | | | Pod nátlakem kostnického koncilu se Jeroným Pražský zřekl Viklefova i Husova učení. | | | 1416 1. října | | | 1415 11. a 24. září | | | 1416 20. února | |
|
| | | | 13) | | | | Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci. | | | 1415 12. června | | | 1416 30. července | | | 1417 16. srpna | |
|
| | | | 14) | | | | Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí. | | | 1415 léto | | | 1417 30. března | | | 1416 červen | |
|
| | | | 15) | | | | Na brněnském Špilberku zemřel markrabě Jošt (snad otráven), muž "velice zchytralý, ziskuchtivý, lakomý a zemí žádostivý", ale také "nejučenější kníže svého věku"; odešel poslední moravský skutečně v zemi sídlící a vládnoucí markrabě. Římskoněmeckým králem se stal (po dohodě s Václavem) Zikmund Lucemburský (korunován 8. července 1414). | | | 1411 18. ledna | | | 1410 15. března | | | 1414 8. ledna | |
|
| | | | 16) | | | | V Kostnici na stejném místě na rýnském břehu byl upálen Jeroným Pražský; jeho upálení jen přililo oleje do ohně české nenávisti. Současně se začalo v cizině hovořit o nutnosti křížové výpravy proti Čechům. | | | 1415 5. července | | | 1416 30. května | | | 1415 11. září | |
|
| | | | 17) | | | | Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice. | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 28. listopadu | | | 1414 18. října | |
|
| | | | 18) | | | | Král Václav IV. (dosud vězněný ve Vídni) vyvázl ze zajetí, navrátil se do Čech a sesadil Zikmundem dosazenou vládu. V Kutné Hoře bylo pak uzavřeno přátelství mezi králem Václavem a oběma moravskými markrabaty; Jošt byl jmenován hejtmanem Českého království (definitivně se odklonil od Zikmunda). | | | 1415 5. května | | | 1403 11. listopadu | | | 1414 léto | |
|
| | | | 19) | | | | V Čechách začalo přijímání podobojí (věřícím byl podáván chléb i víno, které bylo dosud vyhrazeno jen kněžím). Iniciátorem byl jeden z předních Husových spolupracovníků Jakoubek ze Stříbra (spolu s Mikulášem z Drážďan); ve východní církvi byl tento způsob podávání svátosti oltářní dosud běžný. Hus schválil přijímání podobojí dodatečně ze svého kostnického vězení. | | | 1414 | | | 1421 11. října | | | 1418 jaro | |
|
| | | | 20) | | | | V Českém Brodě se ustavila na sjezdu katolické šlechty "vzdorojednota", která získala i krále Václava IV. | | | 1416 20. února | | | 1418 26. května | | | 1415 1. října | |
|
| | | | 21) | | | | Po smrti Ruprechta Falckého (18. května 1410) zvolila část kurfiřtů římskoněmeckým králem Zikmunda Lucemburského (byl již králem uherským). | | | 1411 18. ledna | | | 1410 20. září | | | 1411 1. října | |
|
| | | | 22) | | | | Pražská univerzita oficiálně osvědčila pravověrnost učení i bezúhonnost soukromého života Jana Husa a Jeronýma Pražského. | | | 1416 11. září | | | 1417 únor | | | 1418 prosinec | |
|
| | | | 23) | | | | Slyšení M. Jana Husa před kostnickým koncilem v místní katedrále; nebyla mu však dána možnost obhajoby, měl jen své učení (vytýkáno mu bylo 30 heretických vět z jeho spisů) bez výhrad odvolat. Hus se energicky hájil, že není kacíř, a odmítal odvolání těch částí, které nikdy nehlásal. | | | 1415 5.-8. června | | | 1414 6. července | | | 1415 2. ledna | |
|
| | | | 24) | | | | Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi | | | 1417 11. listopadu | | | 1419 prosinec | | | 1418 22. dubna | |
|
| | | | 25) | | | | Zatčení Jana Husa v Kostnici; nejdříve (6. prosince) byl uvězněn v dominikánském klášteře, pak v pevnosti Gottlieben, která patřila místnímu biskupovi, a konečně v minoritském klášteře v Kostnici. | | | 1415 4. dubna | | | 1415 leden | | | 1414 28. listopadu | |
|
| | | | 26) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 duben | | | 1408 | | | 1408 20. května | |
|
| | | | 27) | | | | Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky. | | | 1415 4. července | | | 1415 6. července | | | 1416 5. června | |
|
| | | | 28) | | | | Nové protiodpustkové bouře přinesly zatčení tří řemeslnických tovaryšů, kteří byli přes prosbu Husovu a dalších univerzitních mistrů popraveni. Král Václav se rozešel s Husem, nemínil trpět v Praze anarchii. Vydal zákaz demonstrací (z prodeje odpustků měl přislíbený finanční podíl). | | | 1412 červenec | | | 1410 polovina srpna | | | 1409 prosinec | |
|
| | | | 29) | | | | Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel). | | | 1411 4. září | | | 1404 léto | | | 1382 léto | |
|
| | | | 30) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1417 6. července | | | 1416 jaro-léto | | | 1419 únor | |
|
| | | | 31) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1402 14. března | | | 1407 prosinec | | | 1398 počátek června | |
|
| | | | 32) | | | | Na pražské univerzitě vystoupil český právník a diplomat Jan z Jesenice a v pojednání Souhrnná obrana pře M. J. Husi vyložil, že papežská klatba nad Husem nemá právní základ, a je tedy neplatná. | | | 1413 jaro | | | 1414 září | | | 1412 prosinec | |
|
| | | | 33) | | | | Na mnoha místech Čech se vyrojily desítky potulných kazatelů, sloužily se mše mimo kostely (třeba na louce), množily se nové a radikálnější impulsy. Vzrůstala benevolence mnohých feudálů vůči kalichu, například z rožmberského panství byli vyhnáni dosavadní kněží a nahrazeni husitskými. Přibývalo neklidu na venkově, zvláště se radikalizovala velká města - Plzeň, Praha, Hradec Králové. | | | 1414 červen | | | 1415 léto | | | 1417 léto | |
|
| | | | 34) | | | | Čeští rytíři Jan z Chlumu a Václav z Dubé (vracející se z Itálie) předali Janu Husovi pozvání na kostnický koncil (měl být zahájen 1. listopadu 1414). | | | 1414 18. září | | | 1414 11. srpna | | | 1414 jaro | |
|
| | | | 35) | | | | Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit. | | | 1405 16. června | | | 1410 16. června | | | 1407 16. června | |
|
| | | | 36) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1415 11. listopadu | | | 1416 1. října | | | 1415 2. září | |
|
| | | | 37) | | | | Na útrapy svého věznění zemřel v kartuziánském klášteře v Králově Poli u Brna moravský markrabě Prokop. Na základě smlouvy s Václavem IV. z 21. prosince 1405 se stal jediným pánem Moravy Jošt. | | | 1407 18. května | | | 1406 12. února | | | 1405 4. září | |
|
| | | | 38) | | | | M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu. | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 leden | | | 1415 28. listopadu | |
|
| | | | 39) | | | | Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil. | | | 1409 1. října | | | 1410 18. července | | | 1408 20. září | |
|
| | | | 40) | | | | Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení. | | | 1414 4. dubna | | | 1414 8. května | | | 1415 leden | |
|
| | | | 41) | | | | Král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, vesměs z odpůrců Husových; nová městská rada poručila vyhnat husitské kněze z far, zakázala veškerá veřejná shromáždění lidu (procesí) a kázání před kostely, a dokonce nechala zatknout a uvěznit některé stoupence kalicha. | | | 1416 5. července | | | 1417 16. srpna | | | 1419 6. července | |
|
| | | | 42) | | | | Nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu - zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále. | | | 1409 20. prosince | | | 1413 16. června | | | 1414 20. června | |
|
| | | | 43) | | | | M. Jan Hus přečetl v Betlémské kapli apelaci, kterou zaslal římské kurii (připojili se k ní další členové univerzity) odmítající ničení Viklefových knih a zákaz kázání v soukromých kaplích. | | | 1414 18. července | | | 1412 15. července | | | 1410 20. června | |
|
| | | | 44) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1419 jaro-léto | | | 1421 6. července | | | 1424 30. července | |
|
| | | | 45) | | | | Papež Martin V. naléhá na římskoněmeckého krále Zikmunda, aby stanul v čele trestné protičeské křížové výpravy. | | | 1416 jaro-léto | | | 1418 prosinec | | | 1419 únor | |
|
| | | | 46) | | | | Zemřel pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Prešpurku (Bratislavě), jeho nástupcem se stal Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. a později i Zikmunda. Na arcibiskupský stolec usedl za pomoci Václava IV., ačkoliv neměl ani nižší kněžské svěcení. Už koncem roku 1412 předal svůj úřad (bez papežova souhlasu) Konrádovi z Vechty. | | | 1412 červenec | | | 1411 28. září | | | 1410 květen | |
|
| | | | 47) | | | | Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl. | | | 1414 11. října | | | 1413 18. listopadu | | | 1415 3. listopadu | |
|
| | | | 48) | | | | Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů. | | | 1414 18. ledna | | | 1408 srpen | | | 1406 jaro | |
|
| | | | 49) | | | | U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova. | | | 1416 18. července | | | 1419 20. září | | | 1410 15. července | |
|
