| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Na koncilu v Pise (zahájen 25. března) byl Václav IV. uznán za římskoněmeckého krále (odmítnut Ruprecht Falcký); český panovník však nedokázal (jako obvykle) tento diplomatický úspěch zužitkovat. | | | 1409 jaro | | | 1406 | | | 1402 | |
|
| | | | 2) | | | | Václav IV. vydal v Kutné Hoře (podepsán ve Vlašském dvoře) mandát, známý jako Dekret kutnohorský, jímž se z moci českého krále zásadně změnily poměry na pražské univerzitě (velký podíl na jeho vydání měl Jan Hus, Jeroným Pražský a Jan z Jesenice). Zatímco dosud každý ze čtyř národů měl jeden hlas, nyní získal český národ tři hlasy a ostatní národy (polský, saský a bavorský) dohromady jeden hlas. Vydání dekretu souviselo s tím, že Václav potřeboval podporu české části univerzity pro svůj postoj k řešení papežského schizmatu (měl se projednávat na koncilu v Pise v březnu 1409); koncil měl volbou nového papeže odstranit schizma (dvojpapežství) a současně podpořit Václava při jeho snaze po znovuzískání římskoněmeckého trůnu. Jako výraz nesouhlasu opustila v květnu 1409 značná část cizích mistrů Prahu a odešla na jiné univerzity, především na nově založenou univerzitu v Lipsku. Důležité bylo i rozhodnutí, že každý nový rektor (podobně jako student přijímající gradus) musí složit slib věrnosti králi a království; první takový slib složil M. Jan Hus jako rektor (stal se jím na podzim 1409). | | | 1412 22. října | | | 1405 20. prosince | | | 1409 18. ledna | |
|
| | | | 3) | | | | Z iniciativy hejtmana Lacka z Kravař vzešel ze sjezdu moravských pánů ve Velkém Meziříčí list kostnickému koncilu, v němž žádali sněmovníci pro Husa veřejné slyšení. | | | 1415 leden | | | 1414 4. dubna | | | 1414 8. května | |
|
| | | | 4) | | | | Kazatelem v kapli Betlémské se stal M. Jan Hus. | | | 1398 počátek června | | | 1402 14. března | | | 1407 prosinec | |
|
| | | | 5) | | | | Zikmund vydal Husovi glejt na cestu do Kostnice. | | | 1414 28. listopadu | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 18. října | |
|
| | | | 6) | | | | Pražští faráři obvinili Jana Husa u pražského arcibiskupa Zbyňka Zajíce ze tří bludů. | | | 1408 srpen | | | 1406 jaro | | | 1414 18. ledna | |
|
| | | | 7) | | | | Nově zvolen papež Martin V. čímž byl překonán čtyřicetiletý rozkol - schizma - v církvi | | | 1419 prosinec | | | 1418 22. dubna | | | 1417 11. listopadu | |
|
| | | | 8) | | | | V Kostnici na stejném místě na rýnském břehu byl upálen Jeroným Pražský; jeho upálení jen přililo oleje do ohně české nenávisti. Současně se začalo v cizině hovořit o nutnosti křížové výpravy proti Čechům. | | | 1416 30. května | | | 1415 5. července | | | 1415 11. září | |
|
| | | | 9) | | | | Jan Hus se svým doprovodem opustil hrad Krakovec a vydal se na cestu do Kostnice; v pozvání od císaře Zikmunda mu byla zaručena bezpečná cesta a pobyt v Kostnici, veřejné slyšení na koncilu a také svobodný a bezpečný návrat do vlasti. Přestože byl vybaven i řadou dalších ochranných a doporučujících písemností (od české šlechty i pražského arcibiskupa), ochranný glejt Zikmunda neměl. | | | 1415 3. listopadu | | | 1414 11. října | | | 1413 18. listopadu | |
|
| | | | 10) | | | | Čeští rytíři Jan z Chlumu a Václav z Dubé (vracející se z Itálie) předali Janu Husovi pozvání na kostnický koncil (měl být zahájen 1. listopadu 1414). | | | 1414 jaro | | | 1414 11. srpna | | | 1414 18. září | |
|
| | | | 11) | | | | Na příkaz papežské kurie byl M. Jan Hus prohlášen za odpadlíka (vyhlášena nad ním klatba); Václav IV. stál na straně Husově a celého českého reformního hnutí (do roku 1412). | | | 1409 léto | | | 1411 březen | | | 1407 28. září | |
|
| | | | 12) | | | | Své jednání ukončil kostnický koncil; na závěr vydal dekret požadující bezpodmínečnou kapitulaci husitů. | | | 1417 prosinec | | | 1416 únor | | | 1418 22. dubna | |
|
| | | | 13) | | | | Zemřel pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka v Prešpurku (Bratislavě), jeho nástupcem se stal Albík z Uničova, osobní lékař krále Václava IV. a později i Zikmunda. Na arcibiskupský stolec usedl za pomoci Václava IV., ačkoliv neměl ani nižší kněžské svěcení. Už koncem roku 1412 předal svůj úřad (bez papežova souhlasu) Konrádovi z Vechty. | | | 1411 28. září | | | 1410 květen | | | 1412 červenec | |
|
| | | | 14) | | | | U Tannenberka čili u Grunwaldu došlo k rozhodné bitvě mezi armádou řádu německých rytířů a polsko-litevským vojskem. Jeden z padesáti praporů spojenecké armády se skládal z českých a moravských žoldnéřů najatých Janem Sokolem z Lamberka; byl mezi nimi i Jan Žižka z Trocnova. | | | 1416 18. července | | | 1410 15. července | | | 1419 20. září | |
|
| | | | 15) | | | | Na pokyn z Říma měl "český univerzitní národ" odsoudit Viklefovy články; vydané prohlášení sice zavrhlo "vyňaté věty", ale současně připustilo, že nemusí být vždy chápány jako heretické (kacířské). | | | 1408 20. května | | | 1400 18. ledna | | | 1402 srpen | |
|
| | | | 16) | | | | Pod nátlakem kostnického koncilu se Jeroným Pražský zřekl Viklefova i Husova učení. | | | 1416 1. října | | | 1415 11. a 24. září | | | 1416 20. února | |
|
| | | | 17) | | | | Po smrti Ruprechta Falckého (18. května 1410) zvolila část kurfiřtů římskoněmeckým králem Zikmunda Lucemburského (byl již králem uherským). | | | 1410 20. září | | | 1411 18. ledna | | | 1411 1. října | |
|
| | | | 18) | | | | Král Václav IV. (podléhající stále více tlaku Zikmunda) vypověděl z Prahy právníka a diplomata Jana z Jesenice (stál na umírněném křídle husitství); došlo ke zrušení interdiktu nad Prahou. V zájmu uklidnění situace se měli vrátit ke svým kostelům nedávno vypuzení faráři. K užívání podobojí Václav IV. propůjčil jen tři pražské kostely: Panny Marie Sněžné, Sv. Ambrože a Sv. Benedikta. | | | 1419 únor | | | 1417 6. července | | | 1416 jaro-léto | |
|
| | | | 19) | | | | M. Jan Hus dorazil do Kostnice, kde o dva dny později zahájil papež Jan XXIII. jednání koncilu. | | | 1415 28. listopadu | | | 1414 3. listopadu | | | 1414 leden | |
|
| | | | 20) | | | | Konflikt českých mistrů s pražským arcibiskupem Zbyňkem Zajícem z Hazmburka vyvrcholil zákazem kněžských úkonů mistry. | | | 1408 duben | | | 1408 | | | 1408 20. května | |
|
| | | | 21) | | | | V Čechách začalo přijímání podobojí (věřícím byl podáván chléb i víno, které bylo dosud vyhrazeno jen kněžím). Iniciátorem byl jeden z předních Husových spolupracovníků Jakoubek ze Stříbra (spolu s Mikulášem z Drážďan); ve východní církvi byl tento způsob podávání svátosti oltářní dosud běžný. Hus schválil přijímání podobojí dodatečně ze svého kostnického vězení. | | | 1418 jaro | | | 1414 | | | 1421 11. října | |
|
| | | | 22) | | | | Nový papež Alexandr V. (zvolený koncilem v Pise) vydal (na žádost pražského arcibiskupa) bulu - zákaz kázání v soukromých kaplích v Čechách (tedy mimo farní, klášterní a biskupské kostely); opatření bylo namířené zejména proti kazatelské činnosti M. Jana Husa v Betlémské kapli. Ten však neuposlechl a kázal zde dále. | | | 1409 20. prosince | | | 1413 16. června | | | 1414 20. června | |
|
| | | | 23) | | | | Protiodpustkové bouře v Praze (ve městě začali působit prodavači odpustků vyslaní papežem Janem XXIII.), po nich došlo k definitivní roztržce Stanislava ze Znojma a Štěpána z Pálče (děkana teologické fakulty) s Janem Husem (podle Husa "... ze strachu před papežem a kardinály neodvážili se veřejně vyznat..."). Hus vystupoval proti odpustkům z betlémské kazatelny i pražské univerzity. | | | 1412 květen | | | 1402 červenec | | | 1414 polovina srpna | |
|
| | | | 24) | | | | M. Jan Hus přečetl v Betlémské kapli apelaci, kterou zaslal římské kurii (připojili se k ní další členové univerzity) odmítající ničení Viklefových knih a zákaz kázání v soukromých kaplích. | | | 1414 18. července | | | 1412 15. července | | | 1410 20. června | |
|
| | | | 25) | | | | Na útrapy svého věznění zemřel v kartuziánském klášteře v Králově Poli u Brna moravský markrabě Prokop. Na základě smlouvy s Václavem IV. z 21. prosince 1405 se stal jediným pánem Moravy Jošt. | | | 1405 4. září | | | 1407 18. května | | | 1406 12. února | |
|
| | | | 26) | | | | V Českém Brodě se ustavila na sjezdu katolické šlechty "vzdorojednota", která získala i krále Václava IV. | | | 1418 26. května | | | 1416 20. února | | | 1415 1. října | |
|
| | | | 27) | | | | Král Václav IV. dosadil na Novém Městě pražském nové konšely, vesměs z odpůrců Husových; nová městská rada poručila vyhnat husitské kněze z far, zakázala veškerá veřejná shromáždění lidu (procesí) a kázání před kostely, a dokonce nechala zatknout a uvěznit některé stoupence kalicha. | | | 1419 6. července | | | 1417 16. srpna | | | 1416 5. července | |
|
| | | | 28) | | | | Ozbrojené povstání řemeslníků v Budyšíně; obsadili radnici a drželi město. Byla zvolena nová městská rada. Vzpouru potlačil král Václav IV., odsoudil k smrti všechny členy rady a řadu měšťanů. Obnovil patricijskou městskou radu, zrušil práva cechů, která jim udělil roku 1391. | | | 1416 | | | 1415 4. září | | | 1405 5. května | |
|
| | | | 29) | | | | Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka vydal příkaz shromáždit Viklefovy spisy a knihy "na něm závislé". O měsíc později (16. července) nechal tyto zabavené knihy na dvoře svého malostranského paláce veřejně spálit. | | | 1410 16. června | | | 1405 16. června | | | 1407 16. června | |
|
| | | | 30) | | | | Na venkově dochází k prvnímu konání mší pod širým nebem - na horách (vrch Beránek u Mladé Vožice, Oreb u Třebechovic u Hradce Králové, Bzí hora a Bradlo v jižních Čechách, vrch Burkovák u Bechyně zvaný Tábor), protože jen tam bylo možné se zachránit (podle šířené představy chiliasmu) před spravedlivou odplatou Krista - před zkázou světa; podobně se mohli zachránit jen ti, kteří utečou do pěti vyvolených měst: Plzně, Loun, Žatce, Slaného a Klatov (někdy byl k nim počítán i Písek). | | | 1419 jaro-léto | | | 1424 30. července | | | 1421 6. července | |
|
| | | | 31) | | | | Mistr Stanislav ze Znojma (z pražské univerzity) byl obviněn římskou kurií (na základě udání svého německého kolegy Jana ze Štěkna), že je hlavou sektářské skupiny, jež hlásá Viklefovy "bludy". Tehdy se Stanislav zalekl a své názory odvolal. | | | 1415 srpen | | | 1408 duben | | | 1414 20. května | |
|
| | | | 32) | | | | Univerzita Karlova vydala v rozporu s nejpřísnějším zákazem církve deklaraci, v níž schválila přijímání podobojí. Kostnický koncil zakázal činnost univerzitě, tzn. pořádání přednášek i disputací a udělování vědeckých hodností. Kolegium mistrů nebylo jednotné. Teologická fakulta si přála smír, avšak početnější skupina pedagogů artistické fakulty v čele s Jakoubkem ze Stříbra se odmítla podvolit a toto nařízení ignorovala. Pražská univerzita se stala vrcholným ideovým orgánem reformačního hnutí. | | | 1417 30. března | | | 1416 červen | | | 1415 léto | |
|
| | | | 33) | | | | Král Václav IV. (poslední měsíc těžce nemocný) pobýval na svém hrádku u Kunratic; rozrušen zprávou o událostech v Praze byl raněn mrtvicí a zemřel. V zemi zavládly zmatky a nepokoje. | | | 1417 18. listopadu | | | 1418 12. června | | | 1419 16. srpna | |
|
| | | | 34) | | | | Po kázání v kostele P. Marie Sněžné se kazatel Jan Želivský (působil zde od roku 1418) odebral s tajně vyzbrojeným zástupem k Novoměstské radnici. Želivský vyzval konšely, aby propustili uvězněné kališníky. Když odmítli, vtrhl lid na radnici a vyházel přítomné radní z oken. Ti našli smrt na kopích shromážděného davu. Pražská chudina vedená Janem Želivským se zmocnila novoměstské radnice; byli zvoleni čtyři hejtmané, které král Václav IV. uznal. První pražská defenestrace se stala signálem k husitské revoluci. | | | 1416 30. července | | | 1417 16. srpna | | | 1415 12. června | |
|
| | | | 35) | | | | Na mnoha místech Čech se vyrojily desítky potulných kazatelů, sloužily se mše mimo kostely (třeba na louce), množily se nové a radikálnější impulsy. Vzrůstala benevolence mnohých feudálů vůči kalichu, například z rožmberského panství byli vyhnáni dosavadní kněží a nahrazeni husitskými. Přibývalo neklidu na venkově, zvláště se radikalizovala velká města - Plzeň, Praha, Hradec Králové. | | | 1417 léto | | | 1415 léto | | | 1414 červen | |
|
| | | | 36) | | | | Na pražské univerzitě vystoupil český právník a diplomat Jan z Jesenice a v pojednání Souhrnná obrana pře M. J. Husi vyložil, že papežská klatba nad Husem nemá právní základ, a je tedy neplatná. | | | 1413 jaro | | | 1412 prosinec | | | 1414 září | |
|
| | | | 37) | | | | Arcibiskup pražský vyhlásil na Jana Husa klatbu (arcibiskupskou), k níž se v srpnu 1410 připojil i papež Jan XXIII., který jej současně předvolal ve lhůtě dvou měsíců před kuriální soud. Hus se však do Říma nedostavil. | | | 1409 1. října | | | 1408 20. září | | | 1410 18. července | |
|
| | | | 38) | | | | Zikmund spolu s Albrechtem IV. Rakouským oblehli Znojmo, ale po dvou měsících jejich vojska odtáhla, protože v nich vypukla úplavice, kterou onemocněli i Zikmund a Albrecht (ten dokonce zemřel). | | | 1411 4. září | | | 1382 léto | | | 1404 léto | |
|
| | | | 39) | | | | Pražská univerzita oficiálně osvědčila pravověrnost učení i bezúhonnost soukromého života Jana Husa a Jeronýma Pražského. | | | 1418 prosinec | | | 1416 11. září | | | 1417 únor | |
|
| | | | 40) | | | | Moravská šlechta na sjezdu v Brně vydala prohlášení (list), že způsob, jakým se s Husem zachází v Kostnici, je potupou českého národa. | | | 1415 5. června | | | 1414 12. května | | | 1415 8. května | |
|
| | | | 41) | | | | Kostnický koncil vydal rozhodnutí proti pražské univerzitě, kterým byla její činnost zastavena na neurčito pro sympatie k Husovu učení, a zejména pro vydání osvědčení ze září t. r.; univerzita se však tomuto rozhodnutí nepodřídila. | | | 1417 únor | | | 1416 prosinec | | | 1419 30. března | |
|
| | | | 42) | | | | Slyšení M. Jana Husa před kostnickým koncilem v místní katedrále; nebyla mu však dána možnost obhajoby, měl jen své učení (vytýkáno mu bylo 30 heretických vět z jeho spisů) bez výhrad odvolat. Hus se energicky hájil, že není kacíř, a odmítal odvolání těch částí, které nikdy nehlásal. | | | 1415 2. ledna | | | 1415 5.-8. června | | | 1414 6. července | |
|
| | | | 43) | | | | Kostnický koncil vyhlásil půhon (tj. obeslání k soudu) pro všechny české pány, kteří podepsali protest proti Husově upálení. | | | 1415 30. května | | | 1416 20. února | | | 1419 23. a 26. května | |
|
| | | | 44) | | | | Radikální teolog a náboženský reformátor M. Jakoubek ze Stříbra studiem zjistil, že v souladu s Písmem svatým mají přijímat podobojí i děti; katolická církev v tom spatřovala další útok na vlastní autoritu a na jednotu katolického obřadu. | | | 1419 léto | | | 1418 30. března | | | 1417 únor | |
|
| | | | 45) | | | | Papež Martin V. naléhá na římskoněmeckého krále Zikmunda, aby stanul v čele trestné protičeské křížové výpravy. | | | 1418 prosinec | | | 1416 jaro-léto | | | 1419 únor | |
|
| | | | 46) | | | | Do Kostnice přijel za Husem Jeroným Pražský; když však poznal, že jeho pomoc nebude Husovi příliš platná a zjistil, že se sám ocitl ve velkém nebezpečí, uprchl z města. Byl však těsně u hranic poznán, zatčen, odeslán do Kostnice a tam uvržen do vězení. | | | 1414 8. května | | | 1414 12. listopadu | | | 1415 4. dubna | |
|
| | | | 47) | | | | Sjezd české a moravské husitské šlechty v Praze vytvořil obranný spolek šlechty České koruny proti dekretům kostnického koncilu a jejich vykonavatelům; do čela spolku byli postaveni tři hejtmani: nejvyšší purkrabí Čeněk z Vartemberka, moravský zemský hejtman Lacek z Kravař a Boček z Kunštátu. Spolek odmítl rozsudek nad Husem a zaslal 5. září do Kostnice písemný protest proti jeho upálení, který podepsalo 452 pánů; protest byl napsán v osmi exemplářích. Trvání spolku bylo stanoveno na šest let. | | | 1416 1. října | | | 1415 2. září | | | 1415 11. listopadu | |
|
| | | | 48) | | | | Papežský legát přinesl z Říma novou (zostřenou) klatbu na Husa (exkomunikace se vztahovala i na ty, kdo se s Husem stýkali); na Prahu byl uvalen interdikt (zákaz církevních obřadů a úkonů). Hus odešel (v říjnu) na venkov, kde napsal řadu prací (Postila, O svatokupectví, De sex erroribus, De ecclesia) a kázal v okolí Kozího Hrádku (v jižních Čechách) a od léta 1414 (po krátkém pobytu v Sezimově Ústí) odešel na hrad Krakovec nedaleko Rakovníka (až do října 1414). | | | 1410 prosinec | | | 1411 jaro | | | 1412 polovina srpna | |
|
| | | | 49) | | | | Husova pře s kostnickým koncilem skončila tragicky jeho upálením na břehu Rýna; jeho popel byl vysypán do nedaleké řeky. | | | 1416 5. června | | | 1415 4. července | | | 1415 6. července | |
|
