Lucie noci upije ale dne nepřidá
• Lucie noci upije ale dne nepřidá - proč
• Lucie noci upije vysvětlení pranostiky. Země neobíhá kolem Slunce rovnoměrnou rychlostí a tím i její otočení kolem osy není synchronizováno s pozicí Slunce v určitou hodinu dne.
Posunout na obsah
Lucie noci upije ale dne nepřidá - proč •
• Lucie noci upije vysvětlení pranostiky. Země neobíhá kolem Slunce rovnoměrnou rychlostí a tím i její otočení kolem osy není synchronizováno s pozicí Slunce v určitou hodinu dne.
Posunout na obsah
Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
Země neobíhá kolem Slunce rovnoměrnou rychlostí a tím i její otočení kolem osy není synchronizováno s pozicí Slunce v určitou hodinu dne (např. ve 12:00 našeho času nenajdeme vždy Slunce přesně na jihu nejvýše na obloze).
Jinými slovy pravé poledne(Slunce nejvýše na obloze) nenastává vždy v 12:00 našeho času (UTC, středoevropský) atd.
Nejdříve (s největším předstihem) pravé poledne nastává 4.listopadu a to v 11:44.
S ním je uspíšen o 16 minut východ i západ Slunce. Od tohoto data se začne čas pravého poledne opožďovat a to až do 12.února.
Toto zpožďováni pravého poledne (zhruba 20 sekund za den) má za následek, že od 13.prosince západ Slunce již nemůže nastat dříve, než předchozí den.
Lucie - nejčasnější západ Slunce, nenastává na severní polokouli ve stejný den.
Například těsně nad rovníkem je to již 4. listopadu.
Na obratníku Raka je to zhruba 27.listopadu a v okolí Říma (střední Itálie) 8.prosince.
Země se blíží k přísluní a její oběžná rychlost se zvětšuje, ale denní přírůstek tohoto zrychlení začíná klesat.
Pravé poledne nastává 4. listopadu již v 11:44, tedy o 16 minut dříve než ukazuje místní čas.
O 16 minut dříve bude zapadat i Slunce, ale od tohoto dne se začne pravé poledne posouvat zpět k 12. hodině a s ním
se bude opožďovat i západ Slunce o tuto hodnotu, což se právě projeví na den sv.Lucie 13.prosince kdy denní zpoždění západu
Slunce již neumožní, aby západ nastal zase o něco dříve než předchozího dne, i když ještě nenastal den zimního slunovratu.
Pokud byste si v našich zeměpisných šířkách každý den v 16 hodin vyfotografovali polohu Slunce na obloze,
za jeden rok by se Vám spojnice všech pozic jevila jako číslo 8.
Tento graf se nazývá analema (analemma angl.) a je z něj patrná nejen výška Slunce nad horizontem v průběhu roku,
ale také rychlost Země na oběžné dráze kolem Slunce. V období zimního slunovratu je rychlost největší
a Země je nejblíže ke Slunci, proto je
osmička mnohem širší než při letním slunovratu, kdy se Země pohybuje kolem Slunce nejpomaleji a je od Slunce nejdále (menší rozdíly v grafu).
Kdyby Země obíhala kolem Slunce stále stejnou rychlostí, graf by se jevil jako přímka procházející touto osmičkou spojující
přibližně bod letního a zimního slunovratu.
+ znamená že nastane pravé poledne o tolik minut dříve. Např. + 10 značí že pravé poledne nastane již v 11:50
- znamená že pravé poledne teprve nastane.
Nejrychleji se Země kolem Slunce pohybuje v perihelu. Protože Země nepadá k Slunci kolmo, tak zrychlení není lineární, ale
na grafu vytváří sinusoidu. Tím pádem na Zemi pravé poledne nastává v různou dobu.
Záleží na tom, jestli Země udělá za den celou otáčku, nebo za tu dobu urazí na své oběžné dráze větší, či menší vzdálenost a tím
pak se buď nestihne dotočit přesně daným bodem proti Slunci, nebo se naopak přetočí.
Podle toho například pravé poledne nastane na určitém poledníku jen 4x do roka přesně ve 12 hodin, jinak nastává dříve či později.
Na obrázku níže je graficky znázorněno kdy nastává pravé poledne (Slunce je nejvýše) v různých obdobích roku a také kdy pravé poledne začne nastávat dříve než předchozího dne (červeně) a kdy se začne opožďovat (modře) oproti přechozímu dni. Příklad může být použit pro jakýkoliv poledník dle 12:00 UTC. Když nastane pravé poledne dříve, nastane také dříve jak východ tak západ Slunce toho dne - pokud později, východ i západ Slunce je také opožděn. Pravé poledne se nachází přesně uprostřed mezi časem východu a západu Slunce.
Graf západů a východů slunce kolem zimního slunovratu ukazuje že na Lucii 13. prosince
vlivem stále se ještě zpožďujícího pravého poledne (od 4. listopadu začne pravé poledne nastávat později až do 14.února)
nastává proto později i západ Slunce.
To stačí na to aby Slunce již toho roku nemohlo zapadnou dříve jak předchozího dne.
- Osa Země má sice stálý sklon ale při oběhu kolem Slunce se jsou její póly různě osvíceny. Severní pól a severní polokoule je nejméně osvícena Sluncem v době zimního slunovratu a to je zhruba 21.prosince, kdy je nejkratší den a nejdelší noc.
- Země se otáčí kolem osy směrem od západu k východu.
- Země je na své dráze téměř v přísluní (periheliu - 2. až 4. ledna) a tudíž má největší zrychlování oběhu téměř shodné se zimním slunovratem. Země obíhá po eliptické dráze a Slunce jí v tento čas uděluje největší zrychlení.
- Země tedy za 24 hodin urazí větší vzdálenost na oběžné dráze než předchozího dne, tedy se mění i východ, pravé poledne a západ Slunce.
- Zrychlení však není rovnoměrné ale má tvar sinusoidy, proto dochází ke změnám času pravého poledne do plusu či mínusu.
- Pranostika Lucie noci upije se vztahuje jen a pouze k západu Slunce, který od přibližně 13. prosince (v ČR) již nenastane dříve.
- Lucie noci upije o něco dříve směrem k jihu. Například v Káhiře - Egyptu nastává tento jev již začátkem prosince.
- Ráno Slunce vychází stále ještě později a to až do začátku ledna, kdy je Země na své dráze nejblíže Slunci.
