České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test

Popis stránky *

České dějiny 1360-1378 - Karel IV. Lucemburský - test • • - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.

Koronavirus (COVID-19) - info - odkazy - mapy - statistiky
This test using data from F. Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech

Test

 
Všechny otázky

Určete správnou odpověď, až pak bude načtena další otázka (pokud je režim: zobrazit jen jednu otázku).

- vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data.
Chyba
 
1)
Císař Karel IV. navštívil v Paříži francouzského krále Karla V. z Valois a jednal s ním o možném budoucím rozdělení Evropy; podle uzavřené dohody se měla země Ludvíka I. z Anjou, krále polského a uherského, rozdělit mezi českého a francouzského panovníka: k Českému království mělo být připojeno Polsko a k Francii Uhersko.
1378 leden
1378 říjen
1378 2. listopadu
 
2)
Karel IV. korunován v Arles od místního biskupa králem arelatským (Království burgundské).
1360 jaro
1365 4. nebo 18. června
1362 30. července
 
3)
Po složitých jednáních byl ještě ne patnáctiletý syn Karla IV. Václav společně s manželkou Johannou Bavorskou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem (volbu prosadil Karel IV., aby tak zajistil svému rodu vládu nad Říší).
1378 15. ledna
1377 19. října
1376 10. června
 
4)
Zahájena stavba "hladové zdi" v Praze na Petříně, jež snad měla zmírnit následky živelných pohrom a velkého hladomoru v Čechách.
1365 26. února
1360-1361
1369 18. prosince
 
5)
Jan Jindřich vydal poslední testament, podle něhož starší syn Jošt měl získat titul "dominus, marchio et princeps" země Moravy, další dva synové Jan Soběslav a Prokop (vedle majetku) si podrželi markraběcí titul, ale museli složit slib lenní poslušnosti Joštovi.
1371 26. března
1371 16. října
1372 25. dubna
 
6)
Vydán nový mincovní řád, který mj. stanovil, že z jedné hřivny se má razit 70 grošů (každý groš po 12 haléřích); od roku 1300 totiž došlo k výraznému poklesu hodnoty české hřivny (k roku 1370 to činilo až 90 grošů oproti původním 60-64 grošům).
1378 30. listopadu
1378 2. listopadu
1378 29. listopadu
 
7)
Sestavena definitivní verze poslední vůle Karla IV. (předcházela varianta z 21. prosince 1376), v níž země Koruny české byly rozděleny: Václav měl vládnout v Čechách, Slezsku, Budyšínsku a Dolní Lužici a současně byl i lenním pánem Moravy, Opavska a lén v Říši; Zikmund měl dostat většinu Braniborska spolu s kurfiřtským hlasem; Jan Zhořelecko a zbytek Braniborska a nejmladší syn Jindřich (roku 1378 však zemřel) Lucembursko - to pak připadlo Václavovi.
1375 leden
1378 31. ledna
1377 19. října
 
8)
Karel IV. řešil otázku dědictví po jeho zemřelé třetí ženě Anně Svídnické (dosud spravoval Annin strýc, vévoda Bolek II.); po jeho smrti bylo nutné řešit vysoké dluhy na těchto lénech. Karel si dal zemským sněmem povolit mimořádnou berni a vykoupil (kromě dalších lén) javorské a svídnické knížectví pro syna Václava (od té doby také vévodu svídnického a javorského); příslušné odstupné získala i dcera Eliška. Tak se dostalo poslední slezské knížectví bezprostředně pod českou vládu.
1377 podzim
1375 jaro
1369 červenec
 
9)
Se souhlasem Karla IV. byla založena v Praze samostatná právnická "univerzita" s vlastní jurisdikcí (odtržením od Karlovy univerzity); zanikla na počátku husitských válek.
1373 2. října
1375 12. listopadu
1372 25. dubna
 
10)
Samostatné vlády v českém státě a v Říši se ujal sedmnáctiletý VÁCLAV IV., osobnost značně rozporuplná, mnohdy až chaotická, bez jasné koncepce vlády v době krajně nevhodné mezinárodní i vnitropolitické situace.
1378 29. listopadu
1378 2. listopadu
1378 30. listopadu
 
11)
Z Prahy vyjel Karel IV. s královnou Eliškou a velkým zbrojním průvodem do Říma ke korunovaci jeho čtvrté choti.
1368 začátek dubna
1361 červenec
1362 říjen
 
12)
Od Oty Braniborského získal Karel IV. Braniborsko, roku 1375 vydal pro ně Landbuch a přenesl rezidenci do Tangermünde. V lucemburské moci zůstalo do roku 1415, kdy je Zikmund postoupil Hohenzollernům (prodal za 400 tisíc zlatých).
1375 12. listopadu
1376 10. června
1373 2. října
 
13)
Zásnuby českého prince, pětiletého Václava, s třináctiletou neteří bezdětného uherského krále Alžbětou.
1366 jaro
1361 začátek dubna
1356 30. července
 
14)
Vstup Karla IV. do Říma a setkání s papežem Urbanem V.; ve svatopetrském chrámu došlo (1. listopadu) k císařské korunovaci Elišky Pomořanské. V Římě se Karel zdržel do léta následujícího roku (při dobré shodě s papežem).
1374 jaro
1372 červenec
1368 říjen
 
15)
V Roudnici zemřel (byl pak převezen do Kladska) první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jeho nástupcem byl zvolen 12. července t. r. Jan Očko z Vlašimi (od roku 1351 biskup olomoucký); 18. září 1378 jej jmenoval papež Urban VI. (v Římě) jako prvního z Čechů kardinálem. Nástupcem Jana Očka v Olomouci se stal biskup litomyšlský Jan ze Středy (pozvedl dále kult sv. Cyrila a Metoděje).
1364 30. června
1363 18. června
1361 20. května
 
16)
Kolem sedmé hodiny večer zemřel ve věku šedesáti dvou a půl roku na Pražském hradě český král a římskoněmecký císař Karel IV., který sehrál v našich dějinách nesporně významnou a pozitivní roli. Byl státníkem mimořádného vzdělání, celoevropského rozhledu a rafinované diplomatické obratnosti, který udivoval organizačními schopnostmi. Povznesl český stát na vrchol jeho života politického, sociálního i kulturního. Již nad rakví jej označil kazatel a přední český učenec světového jména M. Vojtěch Raňkův z Ježova (ve shodě se středověkými zvyklostmi) za Otce vlasti (Pater patriae).
1378 2. listopadu
1378 30. listopadu
1378 29. listopadu
 
17)
Císař Karel IV. se sešel v Avignonu s papežem Urbanem V. a jednal s ním o dvou významných otázkách: 1. o plánu na novou křížovou výpravu, která by osvobodila Jeruzalém z rukou Turků (Karel taktizoval, nakonec z výpravy sešlo); 2. o problému navrácení Svaté stolice z Avignonu do Říma (Karlova snaha o ukončení "avignonského zajetí" a vymanění papežů z trvalého vlivu francouzských králů).
1369 jaro
1368 18. června
1365 květen
 
18)
Zemřel moravský markrabě Jan Jindřich (mladší bratr Karla IV.); zanechal po sobě dobré dědictví, hospodářsky konsolidovanou Moravu, v níž vládl pořádek a klid. Když po něm nastoupili jeho synové Jošt a Prokop, rozpoutaly se mezi nimi spory a hádky, jež přerostly v otevřené ozbrojené střety.
1377 19. října
1376 10. června
1375 12. listopadu
 
19)
Karel IV. realizoval rodové spojení s bavorskými Wittelsbachy: oženil v Norimberku devítiletého syna Václava s dcerou vévody Albrechta, se čtrnáctiletou Johannou Bavorskou. Svatba byla doprovázena smlouvami o spojenectví.
1365 26. března
1370 29. září
1371 26. března
 
20)
Na pozvání Karla IV. a Arnošta z Pardubic přišel do Prahy řeholní kanovník, augustinián Konrád Waldhauser z Waldhausenu v Horních Rakousích; jako Němec (neznající česky) kázal v kostele u sv. Havla, potom v Týně (kde se stal farářem) proti rozmařilosti a mravní lehkovážnosti.
1365 10. února
1367 30. června
1363 29. září
 
21)
Karlu IV. a Anně Svídnické se narodil v Norimberku syn Václav IV. (dědic trůnu).
1360 21. května
1361 26. února
1360 18. března
 
22)
Korunovace dvouletého Karlova syna Václava za českého krále.
1363 25. června
1364 10. února
1363 29. září
 
23)
V Brně došlo ke smírčímu jednání mezi Karlem IV. a Rudolfem IV. Habsburským, které uzavřelo letitý vzájemný konflikt; Karel přiřkl Habsburkům právo na připojení Tyrol k rakouskému vévodství (zůstaly součástí Rakouska do současnosti, s výjimkou jihu) a uzavřel s ním mírovou smlouvu a dědickou dohodu: v případě vymření jednoho z obou rodů měl na jeho místo nastoupit rod druhý (Rudolf se však ze smlouvy dlouho netěšil, protože v následujícím roce náhle zemřel). Právě na tuto dynastickou smlouvu se Habsburkové při svém pozdějším usilování o český trůn odvolávali.
1364 10. února
1348 30. června
1351 květen
 
24)
Sňatek sedmačtyřicetiletého Karla (již čtvrtý) s vnučkou polského krále Kazimíra, šestnáctiletou Eliškou Pomořanskou (11. června t. r. se konala její korunovace). Sňatkem rozbita protilucemburská koalice středoevropských států a obnoven mír s Polskem. O Elišce se traduje, že oplývala neobvyklou sílou - získala přezdívku "lamželezo".
1363 25. června
1364 29. září
1363 21. května
 
25)
Při návratu z Francie se Karel IV. zastavil v Lucembursku a uzavřel dohodu s nevlastním bratrem Václavem Lucemburským (ten neměl po šestadvacetiletém manželství s Johannou Brabantskou mužské potomky) o nástupnictví českých králů v Lucembursku.
1378 31. ledna
1378 29. listopadu
1378 2. listopadu
 
26)
Narodil se Jan Hus (asi v jihočeském Husinci u Prachatic)
1377 16. října
1375 26. března
snad v roce 1371 nebo 1373
 
27)
Karel IV. uzavřel v Pirně příměří s králem Ludvíkem I. Uherským (a po smrti krále Kazimíra roku 1370 i králem polským), markrabětem Otou Braniborským a knížaty bavorskými i arcibiskupem salcburským.
1371 16. října
1372 25. dubna
1373 2. října
 
28)
Císař Karel IV. založil univerzitní kolej (stala se nejvýznamnějším ústavem Karlovy univerzity) a věnoval jí knihovnu s téměř dvěma tisíci svazky.
1366 30. července
1360 říjen
1362 začátek dubna
 
29)
V Norimberku uzavřena smlouva Karla IV. s Otou Braniborským a Ludvíkem Římanem, podle níž by v případě, že by se sourozenci nedočkali mužských potomků, připadly Branibory po jejich smrti České koruně; Karlovu synu Václavovi byl přiřčen titul braniborského markraběte.
1363 18. března
1368 21. května
1369 25. června





Skóre: 0% Správně: 0  Chyby: 0  Známka: 0
Otázek zodpovězeno: 0  Otázek celkem: 0
Známky jsou nadhodnoceny, pro větší motivaci :) Důležité je procento úspěšnosti.
Procenta úspěšnosti:
0
Vývoj chyb v testech - graf:
0
Time: 00:00:00 Start: 00:00:00 End: 00:00:00
Nejlepší čas provedení testu (bez chyb): Ještě nikdo nezvládl celý test bez chyb.

 
facebook share button

Pranostiky - počasí






KONEC MOJE IP VYPISY


Share
Share
Tweet