| - vyberte příslušný letopočet, rok, nebo datum k popisu.
Doporučeno nejdříve si nastudovat stránky, ze kterých test používá data. |
| | Chyba | | | | | 1) | | | | Císař Karel IV. založil univerzitní kolej (stala se nejvýznamnějším ústavem Karlovy univerzity) a věnoval jí knihovnu s téměř dvěma tisíci svazky. | | | 1366 30. července | | | 1362 začátek dubna | | | 1360 říjen | |
|
| | | | 2) | | | | Karlu IV. a Anně Svídnické se narodil v Norimberku syn Václav IV. (dědic trůnu). | | | 1360 18. března | | | 1360 21. května | | | 1361 26. února | |
|
| | | | 3) | | | | Od Oty Braniborského získal Karel IV. Braniborsko, roku 1375 vydal pro ně Landbuch a přenesl rezidenci do Tangermünde. V lucemburské moci zůstalo do roku 1415, kdy je Zikmund postoupil Hohenzollernům (prodal za 400 tisíc zlatých). | | | 1376 10. června | | | 1373 2. října | | | 1375 12. listopadu | |
|
| | | | 4) | | | | Z Prahy vyjel Karel IV. s královnou Eliškou a velkým zbrojním průvodem do Říma ke korunovaci jeho čtvrté choti. | | | 1362 říjen | | | 1361 červenec | | | 1368 začátek dubna | |
|
| | | | 5) | | | | V Roudnici zemřel (byl pak převezen do Kladska) první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jeho nástupcem byl zvolen 12. července t. r. Jan Očko z Vlašimi (od roku 1351 biskup olomoucký); 18. září 1378 jej jmenoval papež Urban VI. (v Římě) jako prvního z Čechů kardinálem. Nástupcem Jana Očka v Olomouci se stal biskup litomyšlský Jan ze Středy (pozvedl dále kult sv. Cyrila a Metoděje). | | | 1361 20. května | | | 1363 18. června | | | 1364 30. června | |
|
| | | | 6) | | | | V Brně došlo ke smírčímu jednání mezi Karlem IV. a Rudolfem IV. Habsburským, které uzavřelo letitý vzájemný konflikt; Karel přiřkl Habsburkům právo na připojení Tyrol k rakouskému vévodství (zůstaly součástí Rakouska do současnosti, s výjimkou jihu) a uzavřel s ním mírovou smlouvu a dědickou dohodu: v případě vymření jednoho z obou rodů měl na jeho místo nastoupit rod druhý (Rudolf se však ze smlouvy dlouho netěšil, protože v následujícím roce náhle zemřel). Právě na tuto dynastickou smlouvu se Habsburkové při svém pozdějším usilování o český trůn odvolávali. | | | 1351 květen | | | 1364 10. února | | | 1348 30. června | |
|
| | | | 7) | | | | Zásnuby českého prince, pětiletého Václava, s třináctiletou neteří bezdětného uherského krále Alžbětou. | | | 1366 jaro | | | 1356 30. července | | | 1361 začátek dubna | |
|
| | | | 8) | | | | Samostatné vlády v českém státě a v Říši se ujal sedmnáctiletý VÁCLAV IV., osobnost značně rozporuplná, mnohdy až chaotická, bez jasné koncepce vlády v době krajně nevhodné mezinárodní i vnitropolitické situace. | | | 1378 2. listopadu | | | 1378 29. listopadu | | | 1378 30. listopadu | |
|
| | | | 9) | | | | Zahájena stavba "hladové zdi" v Praze na Petříně, jež snad měla zmírnit následky živelných pohrom a velkého hladomoru v Čechách. | | | 1369 18. prosince | | | 1360-1361 | | | 1365 26. února | |
|
| | | | 10) | | | | Sestavena definitivní verze poslední vůle Karla IV. (předcházela varianta z 21. prosince 1376), v níž země Koruny české byly rozděleny: Václav měl vládnout v Čechách, Slezsku, Budyšínsku a Dolní Lužici a současně byl i lenním pánem Moravy, Opavska a lén v Říši; Zikmund měl dostat většinu Braniborska spolu s kurfiřtským hlasem; Jan Zhořelecko a zbytek Braniborska a nejmladší syn Jindřich (roku 1378 však zemřel) Lucembursko - to pak připadlo Václavovi. | | | 1377 19. října | | | 1378 31. ledna | | | 1375 leden | |
|
| | | | 11) | | | | Narodil se Jan Hus (asi v jihočeském Husinci u Prachatic) | | | 1375 26. března | | | 1377 16. října | | | snad v roce 1371 nebo 1373 | |
|
| | | | 12) | | | | Korunovace dvouletého Karlova syna Václava za českého krále. | | | 1364 10. února | | | 1363 25. června | | | 1363 29. září | |
|
| | | | 13) | | | | Vstup Karla IV. do Říma a setkání s papežem Urbanem V.; ve svatopetrském chrámu došlo (1. listopadu) k císařské korunovaci Elišky Pomořanské. V Římě se Karel zdržel do léta následujícího roku (při dobré shodě s papežem). | | | 1374 jaro | | | 1368 říjen | | | 1372 červenec | |
|
| | | | 14) | | | | Jan Jindřich vydal poslední testament, podle něhož starší syn Jošt měl získat titul "dominus, marchio et princeps" země Moravy, další dva synové Jan Soběslav a Prokop (vedle majetku) si podrželi markraběcí titul, ale museli složit slib lenní poslušnosti Joštovi. | | | 1371 26. března | | | 1372 25. dubna | | | 1371 16. října | |
|
| | | | 15) | | | | Císař Karel IV. se sešel v Avignonu s papežem Urbanem V. a jednal s ním o dvou významných otázkách: 1. o plánu na novou křížovou výpravu, která by osvobodila Jeruzalém z rukou Turků (Karel taktizoval, nakonec z výpravy sešlo); 2. o problému navrácení Svaté stolice z Avignonu do Říma (Karlova snaha o ukončení "avignonského zajetí" a vymanění papežů z trvalého vlivu francouzských králů). | | | 1368 18. června | | | 1365 květen | | | 1369 jaro | |
|
| | | | 16) | | | | Císař Karel IV. navštívil v Paříži francouzského krále Karla V. z Valois a jednal s ním o možném budoucím rozdělení Evropy; podle uzavřené dohody se měla země Ludvíka I. z Anjou, krále polského a uherského, rozdělit mezi českého a francouzského panovníka: k Českému království mělo být připojeno Polsko a k Francii Uhersko. | | | 1378 2. listopadu | | | 1378 říjen | | | 1378 leden | |
|
| | | | 17) | | | | Vydán nový mincovní řád, který mj. stanovil, že z jedné hřivny se má razit 70 grošů (každý groš po 12 haléřích); od roku 1300 totiž došlo k výraznému poklesu hodnoty české hřivny (k roku 1370 to činilo až 90 grošů oproti původním 60-64 grošům). | | | 1378 30. listopadu | | | 1378 2. listopadu | | | 1378 29. listopadu | |
|
| | | | 18) | | | | Karel IV. korunován v Arles od místního biskupa králem arelatským (Království burgundské). | | | 1365 4. nebo 18. června | | | 1362 30. července | | | 1360 jaro | |
|
| | | | 19) | | | | Kolem sedmé hodiny večer zemřel ve věku šedesáti dvou a půl roku na Pražském hradě český král a římskoněmecký císař Karel IV., který sehrál v našich dějinách nesporně významnou a pozitivní roli. Byl státníkem mimořádného vzdělání, celoevropského rozhledu a rafinované diplomatické obratnosti, který udivoval organizačními schopnostmi. Povznesl český stát na vrchol jeho života politického, sociálního i kulturního. Již nad rakví jej označil kazatel a přední český učenec světového jména M. Vojtěch Raňkův z Ježova (ve shodě se středověkými zvyklostmi) za Otce vlasti (Pater patriae). | | | 1378 30. listopadu | | | 1378 29. listopadu | | | 1378 2. listopadu | |
|
| | | | 20) | | | | Po složitých jednáních byl ještě ne patnáctiletý syn Karla IV. Václav společně s manželkou Johannou Bavorskou zvolen a korunován ve Frankfurtu nad Mohanem římskoněmeckým králem (volbu prosadil Karel IV., aby tak zajistil svému rodu vládu nad Říší). | | | 1377 19. října | | | 1376 10. června | | | 1378 15. ledna | |
|
| | | | 21) | | | | Na pozvání Karla IV. a Arnošta z Pardubic přišel do Prahy řeholní kanovník, augustinián Konrád Waldhauser z Waldhausenu v Horních Rakousích; jako Němec (neznající česky) kázal v kostele u sv. Havla, potom v Týně (kde se stal farářem) proti rozmařilosti a mravní lehkovážnosti. | | | 1365 10. února | | | 1363 29. září | | | 1367 30. června | |
|
| | | | 22) | | | | V Norimberku uzavřena smlouva Karla IV. s Otou Braniborským a Ludvíkem Římanem, podle níž by v případě, že by se sourozenci nedočkali mužských potomků, připadly Branibory po jejich smrti České koruně; Karlovu synu Václavovi byl přiřčen titul braniborského markraběte. | | | 1368 21. května | | | 1369 25. června | | | 1363 18. března | |
|
| | | | 23) | | | | Se souhlasem Karla IV. byla založena v Praze samostatná právnická "univerzita" s vlastní jurisdikcí (odtržením od Karlovy univerzity); zanikla na počátku husitských válek. | | | 1375 12. listopadu | | | 1372 25. dubna | | | 1373 2. října | |
|
| | | | 24) | | | | Karel IV. uzavřel v Pirně příměří s králem Ludvíkem I. Uherským (a po smrti krále Kazimíra roku 1370 i králem polským), markrabětem Otou Braniborským a knížaty bavorskými i arcibiskupem salcburským. | | | 1371 16. října | | | 1372 25. dubna | | | 1373 2. října | |
|
| | | | 25) | | | | Při návratu z Francie se Karel IV. zastavil v Lucembursku a uzavřel dohodu s nevlastním bratrem Václavem Lucemburským (ten neměl po šestadvacetiletém manželství s Johannou Brabantskou mužské potomky) o nástupnictví českých králů v Lucembursku. | | | 1378 29. listopadu | | | 1378 2. listopadu | | | 1378 31. ledna | |
|
| | | | 26) | | | | Sňatek sedmačtyřicetiletého Karla (již čtvrtý) s vnučkou polského krále Kazimíra, šestnáctiletou Eliškou Pomořanskou (11. června t. r. se konala její korunovace). Sňatkem rozbita protilucemburská koalice středoevropských států a obnoven mír s Polskem. O Elišce se traduje, že oplývala neobvyklou sílou - získala přezdívku "lamželezo". | | | 1364 29. září | | | 1363 21. května | | | 1363 25. června | |
|
| | | | 27) | | | | Zemřel moravský markrabě Jan Jindřich (mladší bratr Karla IV.); zanechal po sobě dobré dědictví, hospodářsky konsolidovanou Moravu, v níž vládl pořádek a klid. Když po něm nastoupili jeho synové Jošt a Prokop, rozpoutaly se mezi nimi spory a hádky, jež přerostly v otevřené ozbrojené střety. | | | 1376 10. června | | | 1377 19. října | | | 1375 12. listopadu | |
|
| | | | 28) | | | | Karel IV. realizoval rodové spojení s bavorskými Wittelsbachy: oženil v Norimberku devítiletého syna Václava s dcerou vévody Albrechta, se čtrnáctiletou Johannou Bavorskou. Svatba byla doprovázena smlouvami o spojenectví. | | | 1370 29. září | | | 1371 26. března | | | 1365 26. března | |
|
| | | | 29) | | | | Karel IV. řešil otázku dědictví po jeho zemřelé třetí ženě Anně Svídnické (dosud spravoval Annin strýc, vévoda Bolek II.); po jeho smrti bylo nutné řešit vysoké dluhy na těchto lénech. Karel si dal zemským sněmem povolit mimořádnou berni a vykoupil (kromě dalších lén) javorské a svídnické knížectví pro syna Václava (od té doby také vévodu svídnického a javorského); příslušné odstupné získala i dcera Eliška. Tak se dostalo poslední slezské knížectví bezprostředně pod českou vládu. | | | 1377 podzim | | | 1375 jaro | | | 1369 červenec | |
|
