ortodoxní

Význam slova metafora.

metafora = obrazné vyjádření, přenesené pojmenování od něčeho podobného

Slovo metafora má původ v řečtině, kde znamená přenos

Ukázka: hlava rodiny je přenesený význam důležité osoby v rodině srovnávaný s hlavou lidského těla.

Význam slova frustrace.

frustrace = zklamání, pocit marnosti, nezdar v něčem a následný pocit nespokojenosti

Extrapolace - význam slova

Extrapolace:
odhad, prodloužení, přibližné určení, vyvození

Date: 04.03.2020 - 19:03

Terno, štěstí, výhra

Terno: – výhra představující 4800krát více peněz, než kolik bylo vsazeno.
Date: 02.07.2020 - 21:27

Karel Poláček Okresní město - román - kniha

Děj knihy je zasazen do času před první světovou válkou. Odehrává se ve městě Rychnov nad Kněžnou - rodné město autora. Román se nejdříve objevil v Lidových novinách formou četby na pokračování. V témže roce, 1936, byl vydán i knižně.

Postavy:

• obchodník Gustav Štědrý, jeho druhá žena a synové Viktor, Kamil a nejmladší Jaroušek (patrně sám autor)
  
  
• Gustav Štědrý nemá rád novoty ani svou práci, závidí písařům a úředníkům. Na své syny je hrubý, jen v nejmladším Jarouškovi má zalíbení.
  
  
• Viktor syn Štědrého - znamenitý mechanik, elektromontér, nepovyšuje se nad ostatní, i když byl jemnován technickým ředitelem v zdejší elektrárně. Rád si zašel na pivo a tam hrál na harmoniku.
  
  
• Kamil syn Štědrého - světák, věří si, rodné město se mu jeví zaostalé s neměnným řádem, který mu nedovolí přijmout pokrok a vývoj. Libuje si ve výstředním oblečení poslední módy.
  
  
• Jaroušek syn Štědrého - student, mazlíček tatínkův i nevlastní matky.
  
  
• obchodník Zoufalý - konkurence pana Štědrého (je pokrokovější, má moderní pokladnu, jde s dobou)
  
  
• Zástupce textilních továren agent Raboch - sbírá místní klepy. Celý den rejdí po městě, neboť za něho pracuje Růžička.
  
  
• absolvent obchodní akademie Růžička, Kamilův dobrý přítel, veselý, nebojí se Rabocha, umí mu odpovědět.
  
  
• kastelán Vepřek má dceru Zdeňku, nutí ji, aby si vzala Peciána
  
  
• penzionovaný správce pošty pan Pecián - chce si vzít Zdeňku, dceru kastelána. Vzplanul, kdykoli byla řeč o židech. Věděl, že světové židovstvo je sdruženo v tajném spolku, který se nazývá Sanhédrin.
  
  
• žebrákChleboun, zvaný Majorek. Má přehled o všem co se ve městě děje (jakoby to byla hlavní postava celého románu). Všímá si, že všichni žijí v přetvářce, ale on je nucen v žít v ní také. Patrně nejvýznamnější osobnost mezi žebráky. Má šedozelený knír a krhavé oči. Dokázal již vyžebrat i slušnou částku peněz, ale nemůže je utratit - přišel by o svou masku nuzáka a taky o své jisté živobytí - nikdo by mu již nic nedal. Vyžebraný chleba zahazuje v lese, kde jej sbírají nuzní dělníci pro sebe, či pro domácí zvířectvo.
  
  
• žebrák - podle úředních výkazů se nazýval Emanuel Pěchota; než v okresním městě nikdo neznal jeho jména a každý pokřikoval za ním Maryčka Půjc!, aby uslyšel utrhačné verše - nadával ve verších, byl ostražitý, vždy připravený k útěku;
  
  
• žebračka přezdívaná Hladká Ančka. před dávnými lety nazývala se paní Kafuňková, manželka zámožného soukeníka. Byla kdysi bohatá, dokonce i vyhrála terno v loterii, ale vše znovu prosázela a po smrti muže se stala žebračkou. Vše co vyžebrá odevzdává své sestře, která jí za to ještě vynadá. Sestra má muže alkoholika - často leží bezvládně na cestě a slepice jej klove do hlavy.
  
  
• správce Wagenknecht, ponocný, hlídač alejí a obilí, strážce při slavnostech... Ostražitý jako hafan nikdy nespal; stále byl připraven ke skoku, někoho přistihnouti, někoho popadnout za límec. Bažení po jmění posilovalo ho v neurvalosti.
  
  
• profesor Pošusta - zavádí novoty, bere děti do lesa značkovat cesty - uzavřená společnost města s ním pohrdá.
  
  
• knihkupec Oktávec - s dvojkou přes rameno, provázen jezevčíkem, právě vycházel z krámu. Profesor Pošusta ho zastavil a ptal se, nemá-li na skladě knihu Duše a dílo od spisovatele F. X. Šaldy. Knihkupec se podivil, neboť knihu neznal a o spisovateli toho jména nikdy neslyšel. Slíbil však, že knihu objedná. Hvízdl na psa a poroučel se. Po několika krocích se však obrátil a měřil profesora podezíravým pohledem. Odsuzoval profesora v souhlase s celým okresním městem, protože přišel odjinud, protože příliš rychle chodil, ačkoli mu hodnost kázala, aby se šinul zvolna; že běhal s obnaženou hlavou a nedbal na úpravný zevnějšek; že se snažil o sblížení se studenty a nosil okázale své pokrokové názory. Měli mu dokonce za zlé, že s několika žáky šel do hor, aby tam značkoval cesty. Před ním nikdo v horách nebyl. Chodilo se na výlety do blízkého lesa; žactvo kráčelo ve spořádaných párech a každý si nesl s sebou chléb s máslem. Profesor podle vlastních slov chtěl razit nové cesty a otvírat okna, aby mohl do města proudit svěží vzduch. A nechtěl se účastnit průvodu o Božím těle.
  
  
• Alois Fábera - čestný politik (milovaný i nenáviděný), po kterém se ve městě jmenuje řada míst. V hlavní ulici, která se nazývala třídou dr. Aloise Fábery, byla promenáda. Stezka dr. Aloise Fábery. Altánek byl označen tabulkou s nápisem: Zátiší dr. Aloise Fábery. ..........
  příručí (Kamil) před několika lety byl odveden a měl sloužit tři roky. Otec však se obrátil na poslance dr. Aloise Fáberu, a ten vymohl, že Kamil sloužil pouze osm neděl jako doplňovací záložník. Dodal s úctou: 'Velký muž je pan poslanec doktor Fábera. Všechno zmůže. Má nahoře velké slovo!"............
  Mlč, matko, děl obchodník pevně, 'to se ještě nestalo, aby poslanec dr. Alois Fábera rodáka odbyl. Jen poslechni, Jaroslave, já ti radím dobře. Třeba něco nepochopíš, podle knihy je to jinak a v praxi je to jinak, a tehdy beze všeho zaklepej u pana poslance. On ti to vysvětlí. Je to vyhlášený doktor, věhlasný advokát. Každý o něm mluví s úctou…".......
  Poslanec Národní strany svobodomyslné dr. Alois Fábera se pohnul. Odpověděl, že ho láska a oddanost krajanů nesmírně dojímá a těší. Duchem svým, pravil, stále zalétá v rodný kraj; duševním zrakem vidí ony požehnané lány, snivé nivy i dálné modro hor...........
  Poslanec dr. Alois Fábera bledl. Jakže? Tohle že je jeho okres? To je vděk, jehož se dočkal za svoje obětavé služby? Vidí, že se rozestoupil jeho lid a každý mluví jiným jazykem. Nechápe tyto náruživé lidi, jimž vymohl mnohý prospěch a odvrátil pohromy.....
  
  
• holič Sedmidubský - neustále se zabývá vlastním pohřbem. Chce, aby pohřeb byl dojemný a všichni si tento obřad zapamatovali.
  
  
• učitel Král - vždy něčím nadšený a zapálený pro moderní myšlenky. Právě blouznil o tom, že přijde doba, kdy všechno lidstvo bude mluvit jedním jazykem a hranice zemí budou smazány. Lidé budou svorně pracovati k lepšímu příští.
  
  
• zasilatel Julius Wachtl - vždy přispěl něčím k zábavě. Vždycky měl něco nového v zásobě. První v městě si opatřil gramofon, když tento vynález udivil svět. První se mohl pochlubiti novou bankovkou a věděl také vtip na ni, neboť na nové bankovky se vždycky vymýšlejí šprýmy. Žil ve spořádaném manželství, ctil svou ženu a miloval děti. Speditér Wachtl si koupil Daimlerku." Co je to? ptal se obchodník. Automobil značky Daimler.
  
  
• notář dr. Tichay - stále zahloubaný nad vymýšlením veršů..... V hraběcím parku bloudil notář dr. Tichay v upjatém svrchníku s hlavou skloněnou. Spěšný, pokleslý krok svědčil o tom, že je v zajetí tvůrčího nadšení. Skládal báseň do místního týdeníku. Už měl složeny dva verše
  
  
• -
  
  

Date: 29.06.2020 - 21:39