Broušení malých vrtáků
Vrtáky je třeba chladit při broušení, aby broušené místo se nevyhřálo - fialová barva materiálu.
Pak by byl břit měkký a rychle by se ztupil. Stačí mi na to konzerva a deci vody.
Vrtáky s tvrdokovem - napájeným plátkem nechladím ve vodě, plátek může prasknout.
Chvíli počkám, nebo brousím jiný vrták.
Broušení vrtáku se trénuje na průměrech 8 mm a větších, kde je dobře vidět co bylo broušeno.
Otáčky vřetene - vrtáku v závislosti na jeho průměru jsou na tomto odkaze:
https://www.okhelp.cz/elektro/vrtacka-otacky-vrtaku-v-zavislosti-na-jeho-prumeru-id-2294/
Na broušení malých vrtáku si dělají přípravky například z matice, jejíž uhel šestihranu zajistí správný úhel pro většinu vrtaných materiálů.
**VIDEO YOUTUBE
Já upínám malé vrtáky do kleštiny ruční vrtačky a brousím vrtáky v ní viz obrázek.
Příčné ostří u vrtáku
Broušení je třeba nacvičit na větších průměrech vrtáků - 10mm a více.
Příčné ostří by mělo být co nejkratší. Na obrázku spojuje místa, kde břity přechází v rádius.
Pokud bude 45°k břitu, bude to ideální. Pokud se nepodaří nabrousit krátké a vrták bude použit již na předvrtanou díru, nemělo by to tak vadit.
Toho bylo dosaženo když břit byl vodorovně ke kotouči brusky.
Jakmile došlo k pootočení vrtáku, středové ostří se velmi prodloužilo a vrták nebylo možno zavrtat do kovu. Vrták je většinou příliš stočen vpravo, ostří není vodorovně s osou kotouče brusky. Stočit vrták více vlevo, aby ostří bylo zdánlivě níž.
Úhel hřbetu - podbrus hřbetu
Úhel hřbetu - hřbet je za ostřím vrtáku a musí být podbroušen tak, aby se ostří mohlo zakrojit do materiálu.
Nelze jen vrtákem při broušení pootočit, protože by vznikl efekt tužky v ořezávátku - hřbet by byl ve stejné výši jako ostří břitu a vrták by nevrtal.
Toho lze dosáhnout tak, že vrták nepřitlačím ke kotouči vodorovně, ale mírně skloněný vzhůru - asi 15° a při broušení jej otáčím ve směru jeho závitu - jak se otáčí při vrtání a ještě zároveň více nakláním, aby se obrousil i hřbet - ne jen břit a navíc odkláním viz obrázek.
Pokud bych vrtákem při broušení jen pootočil, aniž bych jej nakláněl, nabrousil bych jej jako tužku - hřbet by byl ve stejné výši jako břit a břit by neměl kontakt s materiálem, nemohl by se do něj zakrojit - vrták by nevrtal viz obrázek.
Na tomto principu funguje mnoho prodávaných přípravků, takže nabrousí sice správně vrcholový úhel, ale podbrus hřbetu nevytvoří.
Přípravek na broušení vrtáků z matic - matice a šroubu
Pokud není svářečka tak byla možnost jen provrtat velkou matici např. M20 přes její hranu na protější hranu 6 mm vrtákem (větší vrtáky už se brousí v ruce snadno).
Na obrázku je přípravek z M20 matice, do které byla vyřezána prizma, aby do ní vešel vrták 8 mm průměru.
Na matici byla přivařena další matice. Do ní se pak zašroubuje zajišťovací šroub.
Vrcholový úhel matice je vodítkem pro broušení vrcholového úhlu vrtáku.
Mírné naklonění matice k brusnému kotouči pak zajistí podbrus hřbetu vrtáku.
Vrtání a otáčky vrtáku - vlastní zkušenost
Čím větší průměr vrtáku, tím menší otáčky. Nezapomínat chladit!
Ocel:
2 4000 otáček za minutu do 4 mm průměru.
1 600 do 6 mm.
1 200 do 8 mm.
1 000 do 10 mm.
600 do 15 mm.
Barevné kovy můžu vrtat většími otáčkami - zhruba 10% vyššími, ale nesmím moc tlačit.
Hliník má tendenci se zakousnout a vytrhnout. Musí být dobře upnutý a příliš netlačit na vrták.
Plasty se vrtají o 10% nižšími otáčkami, příliš se netlačí, pozor na teplo.
Dřevo vyžaduje vysoké otáčky - 2 500 za minutu (i vyšší), pro všechny výše uvedené průměry.
Přípravek na broušení, nebo naučit se brousit vrtáky ručně?
Jednoznačně je lepší naučit se brousit ručně.
- kdykoliv si nabrousíte vrták a to dle potřeby
- značná časová úspora
- mnoho přípravků a nástrojů na broušení vrtáků je nefunkčních např. na principu - ořezávátka - fungují některé brusné nástavce pro broušení malých vrtáků, ale nevytvoří podbrus hřbetu, takže vrták je nutné nabrousit ručně.
Pak by byl břit měkký a rychle by se ztupil. Stačí mi na to konzerva a deci vody.
Vrtáky s tvrdokovem - napájeným plátkem nechladím ve vodě, plátek může prasknout.
Chvíli počkám, nebo brousím jiný vrták.
Broušení vrtáku se trénuje na průměrech 8 mm a větších, kde je dobře vidět co bylo broušeno.
Otáčky vřetene - vrtáku v závislosti na jeho průměru jsou na tomto odkaze:
https://www.okhelp.cz/elektro/vrtacka-otacky-vrtaku-v-zavislosti-na-jeho-prumeru-id-2294/
Broušení v ruce na obvodu kotouče - video
Na podpěru brusky je dobré namalovat si vodící úhel vrcholu vrtáku. Vrták - břit musí být vždy nad středem brusného kotouče aby mohl být vytvořen úhel břitu. Břit musí být vodorovně s osou hřídele brusného kotouče, jinak vznikne uprostřed vrtáku dlouhé příčné ostří a vrták se nebude správně zavrtávat. Pokud je podpěra ve výšce na střed kotouče, stačí vrták podložit prstem a začít brousit. Vrták je téměř ve vodorovné poloze, nebo jen asi 10° špicí vzhůru, protože je podložen prstem a tedy na středem kotouč a to zajistí, že břit bude mírně podbroušen a tím bude schopen se zavrtávat do materiálu. Špici vrtáku pomalu zvedám, abych zbrousil i hřbet, vrták se mohl zavrtávat a hřbet nezvyšoval tření při vrtání. Několikrát opakuji u každého břitu. Pak nastavím vrták téměř do vodorovné polohy a nepatrně zbrousím vrcholky břitů na tupější úhel 7° až 15°.
Jednoduchy přípravek na broušení vrtáků si vyrobí každý sám - video-návod - zde musí být břit kolmo / svisle na rovinu stolu brusky!

Přípravek na broušení vrtáků dvoudílný - dva klíny s žlábkem - pro čelní brusku - video-návod - nejdříve se zbrousí hřbet na 30° pak lehce břit na 15°. Břit musí být vodorovně s rovinou stolu!

Přípravek na broušení vrtáků - levný, doporučeno koupit, nebo nacvičit si tento pohyb a popřípadě převést na broušeni na obvodu kotouče
**VIDEO YOUTUBEPřípravek samovýroba a princip broušení vrtáků
**VIDEO YOUTUBENa broušení malých vrtáku si dělají přípravky například z matice, jejíž uhel šestihranu zajistí správný úhel pro většinu vrtaných materiálů.
**VIDEO YOUTUBE
Já upínám malé vrtáky do kleštiny ruční vrtačky a brousím vrtáky v ní viz obrázek.

Příčné ostří u vrtáku
Broušení je třeba nacvičit na větších průměrech vrtáků - 10mm a více.
Příčné ostří by mělo být co nejkratší. Na obrázku spojuje místa, kde břity přechází v rádius.
Pokud bude 45°k břitu, bude to ideální. Pokud se nepodaří nabrousit krátké a vrták bude použit již na předvrtanou díru, nemělo by to tak vadit.
Toho bylo dosaženo když břit byl vodorovně ke kotouči brusky.
Jakmile došlo k pootočení vrtáku, středové ostří se velmi prodloužilo a vrták nebylo možno zavrtat do kovu. Vrták je většinou příliš stočen vpravo, ostří není vodorovně s osou kotouče brusky. Stočit vrták více vlevo, aby ostří bylo zdánlivě níž.

Úhel hřbetu - podbrus hřbetu
Úhel hřbetu - hřbet je za ostřím vrtáku a musí být podbroušen tak, aby se ostří mohlo zakrojit do materiálu.
Nelze jen vrtákem při broušení pootočit, protože by vznikl efekt tužky v ořezávátku - hřbet by byl ve stejné výši jako ostří břitu a vrták by nevrtal.
Toho lze dosáhnout tak, že vrták nepřitlačím ke kotouči vodorovně, ale mírně skloněný vzhůru - asi 15° a při broušení jej otáčím ve směru jeho závitu - jak se otáčí při vrtání a ještě zároveň více nakláním, aby se obrousil i hřbet - ne jen břit a navíc odkláním viz obrázek.

Velmi jednoduchý způsob pro začátečníky - pohled shora
Vrták se přiloží vodorovně ostřím ke kotouči na jeho pravý okraj, skloní se pod požadovaným úhlem a jen špicí se posouvá po kotouči k jeho levé straně a zpět - dříkem vrtáku není třeba otáčet - měl by zvládnout i naprostý začátečník.
Broušení vrtáků - pohled z boku - nejjednodušší způsob
Začínám brousit s břitem vodorovně k čelu kotouče, mírně šikmo ke středu kotouče, aby hřbet břitu byl podbroušen. Špici vrtáku zvedám vzhůru, ale zároveň vrták přitlačím stále ke kotouči, aby byl broušen. To opakuji třikrát, pak otočím vrták abych brousil další břit a vše znovu opakuji.
Pokud bych vrtákem při broušení jen pootočil, aniž bych jej nakláněl, nabrousil bych jej jako tužku - hřbet by byl ve stejné výši jako břit a břit by neměl kontakt s materiálem, nemohl by se do něj zakrojit - vrták by nevrtal viz obrázek.
Na tomto principu funguje mnoho prodávaných přípravků, takže nabrousí sice správně vrcholový úhel, ale podbrus hřbetu nevytvoří.

Přípravek na broušení vrtáků z matic - matice a šroubu
Pokud není svářečka tak byla možnost jen provrtat velkou matici např. M20 přes její hranu na protější hranu 6 mm vrtákem (větší vrtáky už se brousí v ruce snadno).
Na obrázku je přípravek z M20 matice, do které byla vyřezána prizma, aby do ní vešel vrták 8 mm průměru.
Na matici byla přivařena další matice. Do ní se pak zašroubuje zajišťovací šroub.
Vrcholový úhel matice je vodítkem pro broušení vrcholového úhlu vrtáku.
Mírné naklonění matice k brusnému kotouči pak zajistí podbrus hřbetu vrtáku.

Vrtání a otáčky vrtáku - vlastní zkušenost
Čím větší průměr vrtáku, tím menší otáčky. Nezapomínat chladit!
Ocel:
2 4000 otáček za minutu do 4 mm průměru.
1 600 do 6 mm.
1 200 do 8 mm.
1 000 do 10 mm.
600 do 15 mm.
Barevné kovy můžu vrtat většími otáčkami - zhruba 10% vyššími, ale nesmím moc tlačit.
Hliník má tendenci se zakousnout a vytrhnout. Musí být dobře upnutý a příliš netlačit na vrták.
Plasty se vrtají o 10% nižšími otáčkami, příliš se netlačí, pozor na teplo.
Dřevo vyžaduje vysoké otáčky - 2 500 za minutu (i vyšší), pro všechny výše uvedené průměry.
Přípravek na broušení, nebo naučit se brousit vrtáky ručně?
Jednoznačně je lepší naučit se brousit ručně.
- kdykoliv si nabrousíte vrták a to dle potřeby
- značná časová úspora
- mnoho přípravků a nástrojů na broušení vrtáků je nefunkčních např. na principu - ořezávátka - fungují některé brusné nástavce pro broušení malých vrtáků, ale nevytvoří podbrus hřbetu, takže vrták je nutné nabrousit ručně.
20LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Graf závislosti ztráty kapacity na procentu nabití, teplotě.
Délka skladování je 12 měsíců.
Z grafu vidíme, že k největší ztrátě kapacity došlo při skladovací teplotě +60°C a
plném nabití akumulátoru. Baterie byla po roce skladování nepoužitelná.
Naopak, nejmenší ztráta kapacity byla zaznamenána při skladovací teplotě 0°C a
40% nabití.
Skladovat nutno na suchém místě, jinak dojde k oxidaci konektorů a baterie nebude
fungovat.
Délka skladování je 12 měsíců.

Z grafu vidíme, že k největší ztrátě kapacity došlo při skladovací teplotě +60°C a
plném nabití akumulátoru. Baterie byla po roce skladování nepoužitelná.
Naopak, nejmenší ztráta kapacity byla zaznamenána při skladovací teplotě 0°C a
40% nabití.
Skladovat nutno na suchém místě, jinak dojde k oxidaci konektorů a baterie nebude
fungovat.
Bruska na vrtáky do aku-vrtačky
https://getgotgotten.com/products/portable-drill-bit-sharpener
https://getgotgotten.com/products/portable-drill-bit-sharpener
Fotovoltaická domácí elektrárna
Návratnost fotovoltaické elektrárny se vypočítá následovně
Pořizovací náklady / Denní zisk z výroby eletkřiny = Počet dnů nutných k zaplacení pořizovacích nákladůPříklad:
Pořizovací náklady 100 000 měnových jednotek (např. korun)
Denní zisk z výroby elektřiny 100 (např. 10 kWh za 10 měnových jednotek)
Počet dnů nutných k zaplacení pořiz. nákladů = 100 000 / 100 = 1 000 slunečných dnů
Počet hodin, kdy v ČR svítí slunce 1440 za rok, což je 60 celých dnů a nocí, tedy 120 dnů po 12 hodinách slunečního svitu.
1 000 / 120 = 8,3 roku (návratnost investice)
Životnost solárních panelů
Uvádí se minimálně 25 let s tím, že produkce energie solárního panelu klesá rychlostí 0,5 % za rok. Po 20 letech by vaše panely měly stále pracovat na přibližně 90 % původního výkonu.Problém je spíše poškození mechanické, kdy dochází k popraskání izolace a po dešti, nebo kondenzaci vodních par, ke zkratu mezi buňkami a tím vypnutí celé větve panelů. Mnozí tyto panely pak prodávají v bazarech bez upozornění na tuto závadu a kupujícího pak čeká mnoho nepříjemností.
Baterie
Klasické olověné akumulátory nejsou vhodné pro fotovoltaiku protože mají životnost jen zhruba 200 cyklů vybití na 50% a hluboké vybití jim značně snižuje kapacitu. Jsou především určeny ke krátkému značnému odběru proudu a okamžitému nabiti na 100% kapacity, tedy pro provoz v automobilech, kdy po startu motoru se baterie okamžitě začne znovu nabíjet.Virtuální baterie
Přebytky elektřiny můžete prodávat do sítě (elektrárnu musí namontovat a zapojit kvalitní firma mající k tomu povolení, která poradí a zařídí mnoho potřebného).
Přebytky si lze také ukládat na období, kdy nebude fotovoltaika vyrábět požadované množství elektřiny (zimní měsíce) do virtuální baterie.
Většinou uživatel zaplatí poplatky jen za přenos - distribuci elektřiny, popřípadě poplatky na podporu obnovitelných zdrojů, ale je třeba velmi pečlivě číst smlouvu, aby nedošlo k nemilému překvapení.
Virtuální baterie fyzicky neexistuje, proto Vaši elektřinu, kterou dodáváte do virtuální baterie, okamžitě spotřebují sousedé v okolí a v zimě vám musí např. ČEZ vyrobit a dodat elektřinu novou za tu Vaši, kterou jste dodali jemu v létě.
Baterie, bateriové úložiště - cena a životnost baterie odrazuje, také se někdo může bát nenadálého požáru, ale baterie nemusí být nutností, pokud odbíráte proud i z veřejné sítě.
Bezpečné LiFePO4 články, u kterých se uvádí, že LiFePO4 baterie jsou nejbezpečnějším typem lithiových baterií, protože se nepřehřívají a i když se protrhne obal, nevzplanou.
Část uživatelů prostě za slunečného dne se snaží maximum své vlastní energie spotřebovat v domácnosti - bojler, lednička, mrazák, nabít baterie do elektro akumulátorové nářadí atd. atd.
Například mraznička může jet přes den na "domácí" sluneční energii a v noci může být vypnutá, protože za těch 8 nočních hodin obsah nerozmrzne a není nutné mít bateriové úložiště.
Velmi populární je pouze ohřev vody v bojleru pomocí fotovoltaiky - je to vcelku jednoduché, protože topné těleso je vlastně odporový drát fungující i na stejnosměrný proud a není náchylné na výkyvy napětí tak, jako elektronika, tudíž domácí elektrárnu můžeme pořídit za nižší náklady protože odpadá koupě drahých, ale přesných měničů (bude postačovat i stavebnice, která vyjde na polovinu ceny např. MPPS střídavé regulátory pro ohřev vody).
Pokud nebudete používat měnič, ale jen stejnosměrný proud, nastává problém s vypnutím proudu do tělesa bojleru, kdy dochází k zapálení elektrického oblouku mezi kontakty vypínače po rozpojení, proto bude pro mnohé přeci jen schůdnější použít měnič.
Topné těleso bude možná třeba upravit na nižší příkon - např. ze 2kW na 1kW, ale to v případě, když panely by nebyly schopny utáhnout tak velký odpor, pak je třeba jej snížit a tím i snížit výkon (odpor) topného tělesa - voda se pak ohřeje za delší dobu.
Ohřev pouze vody v bojleru má také výhodu, že si časem můžeme dokoupit další vybavení elektrárny, ale už nám vydělává - šetří peníze.
Bateriové úložiště bude zapotřebí tam, kde chceme mít elektřinu, i když nesvítí slunce a nemáme jiný zdroj elektřiny - jedná se tzv. ostrovní systémy.
Měniče - střídače
Fotovoltaické panely vyrábí DC - stejnosměrné napětí - proud, který je třeba měnit na střídavý o předepsané frekvenci a napětí (pokud jím potřebujeme napájet spotřebiče vyžadující střídavé napětí o předepsané frekvenci).Volbu jaký měnič se má použít je lepší nechat na odborné firmě (pokud nemáte velmi dobré znalosti v oboru). Když si měnič zakoupíte sami hrozí nebezpečí, že se například nebudete moci připojit do veřejné sítě, nebo že nebudete moci rozšířit elektrárnu o další panely a mnoho dalších úskalí.
Vytápění fotovoltaikou
Zateplený dům lze pomocí tepelného čerpadla + baterie (pro vyrovnávání výkyvů při oblačném dnu) a pouze fotovoltaikou vytopit zhruba od 20 února do 20 října, tedy délka dne je okolo 10:30 a více hodin. V měsících listopad, prosinec, leden bude výroba elektřiny tak nízká, že dům nevytopí (myšleno například 10 kWp vyrobí v zimě za den asi 1 kWh).Pokud není v zájmu používat tepelné čerpadlo a baterie, je možnost vyhřívat elektricky akumulační nádrž a z ní pak rozvádět ohřátou po domě.
Efektivita panelů při zatažené obloze a teplotní koeficient
Pokud je zataženo, množství vyrobené energie klesne na 10 až 25% ve srovnání se slunečným dnem.Příklad:
FVE 2,4 kWp
Slunečno kolem 1700 až 2100W,
Zataženo 250 - 400W
Deštivé počasí - max 200W
Teplota panelů a účinnost
Nejlépe panely pracují při teplotě 15 až 35°CTeplotní koeficient je velmi důležitý údaj, který upozorňuje na pokles účinnosti se zvyšováním teploty panelu a bývá kolem -0,3 % / °C až -0,5 % / °C (na každý 1°C nad 25°C)
Například pokud mají solární panely teplotní koeficient -0,37 % / °C. tak na každý 1 °C nad 25 °C poklesne jejich účinnost o 0,37 %.
Na slunci se panely mohou rozehřát až na teplotu 65°C což sníží jejich efektivitu zhruba na 88 až 80%.
Solární panely mohou být různých barev, například bílé, nebo barvy červenohnědé, aby nerušily vzhled krytiny historických částí města.
Orientace fotovoltaických panelů a účinnost
Ideální je, když sluneční záření dopadá na panely kolmo, ale systém, který by neustále natáčel panely za sluncem, je finančně nákladný a konstrukce vyžaduje údržbu.Panely orientované na jih vyrobí nejvíce elektřiny a to v poledních hodinách, ale to může být někdy nežádoucí, když majitel nemá úložiště - spotřebovává elektřinu okamžitě a potřebuje jí, až se například vrátí ze zaměstnání v odpoledních hodinách. Pak je výhodnější orientace panelů více na západ. Pokud potřebuje nejvíce elektřiny v ranních hodinách, pak je lepší mít panely orientovány na východ.
Maximálního výroby elektřiny za rok dosáhnou panely se sklonem 35°, protože v letních měsících jsou nejvíce nakloněny proti slunci. Celoroční vyváženou výrobu elektřiny zajistí sklon 45°, protože jsou výhodně nakloněny proti slunci v jarních a podzimních měsících. Při sklonu menším než 10° ztratí panely svou schopnost samočištění i zisk z nich bude menší.

Date: 15.07.2022 - 07:50
Graf dojezdu na jedno nabití Li-Ion baterie 375 Wh
Pokud cyklistova hmotnost je 50 kg, ujede na jedno nabití téměř 100 km
na rovinatém terénu, zatímco cyklista o hmotnosti 120 kg ujede zhruba
polovinu, tedy 46 km na jedno nabití baterie.

Pokud cyklistova hmotnost je 50 kg, ujede na jedno nabití téměř 100 km
na rovinatém terénu, zatímco cyklista o hmotnosti 120 kg ujede zhruba
polovinu, tedy 46 km na jedno nabití baterie.
Problémy s vypínačem - přepínačem otáček
Na novém zařízení se projevila závada, že nebylo možno přepínat směr otáček.Přepínače bylo možno zasunout jen do neutrální polohy, nebo polohy dotahování.
Tlakem palce i značnou silou, nebylo možno přepínač zatlačit do polohy pro povolování.
Přepínačem bylo přepínáno asi 100x, aby se trošku rozchodil. Pak šroubovákem do vybrání v spodní části přepínače bylo zapáčeno přes tělo utahováku a přepínač se podařilo vysunout do polohy povolování. Páčení je třeba vykonat s maximálním citem - není to pro nešikovné, tam je lepší volba raději výrobek reklamovat. Následně ještě bylo nutno toto několikrát opakovat, až se přepínač rozchodil.
Postup obrázky:



Date: 07.04.2022 - 12:40
Editace: 19.9.2021 - 15:24
Počet článků v kategorii: 20
Url:brouseni-malych-vrtaku-id-2293