Aktiva a pasiva
Aktiva vytvářejí zisk, pasiva jsou prostředky za něž byla aktiva pořízena.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
Pasiva jsou takové položky (dluhy, závazky z pořízení aktiv, výdaje, schodek z minulých let), které nám ujídají z finančního koláče, NEPŘINÁŠEJÍ ZISK a mohou nás zničit. Může to být například luxusní automobil, kterým chceme ohromit své okolí, ale pořizovací cena je obrovská a musíme platit vysoké pojištění (značné nerentabilní náklady), nebo velký dům, který celý ani nevyužíváme a náklady na provoz jsou značně neekonomické, či dluh z pořízení aktiv, který denně ujídá z krajíce příjmů. To nás zatěžuje a již naši předkové říkali, že účel světí prostředky. Například na vesnicích se lidé dříve živili převážně zemědělstvím a chlévy i jiné hospodářské budovy byly většinou v lepším stavu, jak samotná lidská obydlí, protože dobytek, hospodářské budovy, polnosti představovaly AKTIVA (vytvářely zisk), ale investice do samotného domu již další zdroj příjmu nevytvářela (např. pokud nábytek sloužil nový se nepořizoval).
Aktiva
jsou takové položky, které nám umožňují bohatnout (budovy, byty, pozemky, které výhodně pronajímáme, akcie, které mají dobrou likviditu a předpoklad růstu, zlato, jehož cena většinou stále roste atd.). Musíme si ohlídat, aby AKTIVA převyšovala nad PASIVY, nebo byla v rovnováze. Trvalé převýšení aktiv nad pasivy znamená, ekonomický růst společnosti (ale i domácnosti, rodiny, jedince - z majetku je možno v případě potíží umořit závazky). V opačném případě vyhlídky nejsou vůbec růžové.
Závěrem:
Pokud se naučíte rozlišit AKTIVA od PASIV, aktiva si podržet, dále rozvíjet a pasiv se včas zbavit (splatit závazky, dluhy), nebo uhlídat, aby nepřevyšovala AKTIVA, jste na dobré cestě vytvořit si svůj vlastní STROJ NA PENÍZE. Tento stroj budete jen zdokonalovat a on bude vydělávat.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
Proč mají Evropané méně dětí, než tomu bylo dříve - v dobách nedostatku.
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Některé příčiny menší porodnosti v sociálně vyspělých zemích:
- pracovní síla (Děti byly levná pracovní síla, pracovaly jen za jídlo. Dnes děti pracovat nesmějí, ale paradoxně děti rádi pracují a to formou hry - napodobují dospělé, tím se učí dovednostem a získávají sebevědomí, že se dokážou o sebe sami postarat. Je to naprosto stejné, jako u jiných savců.)
- výchova k rodičovství(Dívky byly od mala vychovávány k mateřství, k tomu že se provdají a budou mít mnoho dětí. Jen co povyrostly, už se staraly o mladší sourozence a tím se nebály dětí, ale přivykly si na ně.)
- společenský statut (Dříve bylo na ženu, která nemohla mít děti pohlíženo téměř s opovržením. Jedna z prvních otázek byla "Kolik máte dětí?". Čím větší počet dětí, tím větší obdiv.)
- důchodové, zdravotní a sociální pojištění (V minulých stoletích to byly právě děti, kdo se o rodiče staral v době nemoci a stáří. Dnes tuto funkci přebírají organizace fungující z různých forem pojištění tak to lidi nenutí mít děti.)
- náboženství (Náboženství odebíralo velkou část odpovědnosti za budoucnost dítěte - jestli se narodí zdravé, jaký život povede, jestli bude stačit společenskému vývoji atd.)
- strach o zdraví dítěte (Dříve například z 10 dětí se dospělosti dožily jen 2, ty nejodolnější, které přečkaly všechny ty infekce a morové epidemie. V současnosti jsou lékaři, a medicína, schopni zachránit téměř každé dítě z 10 narozených, tedy i těch 8, co by například ve středověku nemělo šanci na přežití, ale tím se rychle snižuje odolnost i zdraví společnosti jako celku. Osoba, která má zdravotní problémy, se pak sama bojí zakládat rodinu s tím, že její dítě bude ještě více nemocné, než je ona sama. )
Co to byla tzv. jednotka v JZD?
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Mylný význam je, že to byla mzda.
Ve skutečnosti "PRACOVNÍ JEDNOTKA" byl podíl člena družstva na výsledku hospodaření JZD.
Když si družstvo vedlo dobře, byla i hodnota "jednotky" vyšší. Do hodnoty "pracovní jednotky" se započítávaly i "naturálie" (obilí, cukr atd.), které se také zvyšovaly úměrně s kvalitou hospodaření družstva.
Jedna "pracovní jednotka" odpovídala zhruba 8 hodinám práce a člen za ní dostal přibližně 120 korun a v naturáliích 1,5 kg pšenice, 1,5 kg ječmene a 4 kg brambor.
Nevýhodou odměňování pomocí "pracovních jednotek" bylo to, že jedinec nebyl odměňován podle toho jak pracuje, ale podle toho jak pracují ostatní, což bylo značně demotivující, protože i kdyby pracoval do roztrhání těla, na výkonu celého JZD by se to projevilo většinou jen nepatrně a tím i na hodnotě pracovní jednotky. Člen družstva měl minimální možnost ovlivnit hodnotu jednotky svou pílí a pracovitostí.
Jedna lidová moudrost říká:
Kapitál skromnosti přináší nejvyšší úroky.
Milí studenti, sledujte bedlivě kolem sebe lidi, kteří jsou zvyklí plýtvat, jaký bude jejich osud.
Člověk, který se naučí plýtvat je, jako gambler (hráč, který podlehl vášni).
Není schopen v časech, kdy se mu již tak nedaří skončit se svou vášní a dostává se do dluhů,
které řeší tak, že si půjčuje další částky na splácení dluhů předešlých a další plýtvání.
Jaký konec bude mít tato cesta nikam již není těžké uhodnout.
Každý rodič, který to myslí se svými dětmi opravdu dobře je učí od mala "skromnosti".
Kapitál skromnosti přináší nejvyšší úroky.
Milí studenti, sledujte bedlivě kolem sebe lidi, kteří jsou zvyklí plýtvat, jaký bude jejich osud.
Člověk, který se naučí plýtvat je, jako gambler (hráč, který podlehl vášni).
Není schopen v časech, kdy se mu již tak nedaří skončit se svou vášní a dostává se do dluhů,
které řeší tak, že si půjčuje další částky na splácení dluhů předešlých a další plýtvání.
Jaký konec bude mít tato cesta nikam již není těžké uhodnout.
Každý rodič, který to myslí se svými dětmi opravdu dobře je učí od mala "skromnosti".
Hyperinflace je inflace dosahující, či překračující měsíčně míru 1000%.
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Příčina hyperinflace:
V oběhu je větší hodnota peněz než je hodnota dostupných produktů a lidé nakupují, protože mají obavy, že zboží později vůbec neseženou. Trh reaguje zvyšováním cen a lidé pak zase chtějí více peněz od státu, aniž by něco produkovali. Vláda pak nechá peníze tisknout, rozdávat lidem bez toho, aniž by co vytvářeli z obav o obhájení své pozice při volbách. Jak se spustí tento kolotoč, tak to jde stále dokola. Firmy se ocitnou v nejistotě a začnou propouštět, nebo rušit provozy a výrobu, což spěje k ještě větším problémům.
Po první světové válce v Německu hyperinflace přesahovala měsíčné i 30 000%.
Jako jednu z příčin hyperinflace v Německu se uvádí splácení reparací. Když peníze nebyly, tak se prostě natiskly, ale tím byl nastartován kolotoč, který skončil velmi tragicky.
Při hyperinflaci:
- měsíční růst indexu cen zboží, produktů, služeb je 1000 a více procent
- lidé přestávají důvěřovat měně, nastává chaos
- rozpadá se trh a ekonomické vazby ve státě
- narůstá výměnný obchod (produkt za produkt)
Jak se bránit hyperinflaci?
- včasná investice do majetku, který nepodléhá znehodnocení
- samovýroba potravin a energie (pole, les, chovná zvířata)
- směna produktů za produkty stejné hodnoty
Proč nedošlo v bývalém socialistickém Československu po roce 1948 k hyperinflaci, když byl u lidí přebytek peněz?
- přídělový systém
- měnová reforma 1953 znehodnotila peníze (úspory schopným)
- nebylo za co peníze utratit, v obchodech s průmyslovým zbožím většinou jen ležáky
- ceny a platy byly regulovány
- celkově nedostatek průmyslového zboží (v tržním hospodářství jsou většinou přebytky, je za co utrácet, v centrálně řízené ekonomice je téměř všeho nedostatek)
- na kvalitní zboží se stály i několikadenní fronty
- zboží ze západu později jen v prodejnách Tuzex (bylo nutno mít speciální peníze tzv. tuzexové poukázky - bony)
Nutnost neudělala nikdy dobrý obchod
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Jakmile něco nutně potřebujeme, protistrana to vycítí a snaží se toho maximálně využít a někdy i zneužít.
Pozor i na situace, kdy nám protihráč vnutí pocit, že věc (produkt) nutně potřebujeme, (některé předváděcí akce), jinak se nám povede špatně a budeme v ohrožení na zdraví svém, svých blízkých, či na majetku.
Obchody, ani smlouvy nepodepisujeme - neuzavíráme mezi dveřmi. Vždy je lepší snažit získat čas na to, abychom vše řádně pročtli a získali informace. Abychom v kalupu nepodepsali smlouvu, která nás zavazuje k povinnostem, o kterých jsme neměli tušení. Nejčastěji je to doba, na kterou smlouvu uzavíráme, či výše splátek, které v cílové částce několikanásobně převýší zapůjčenou částku.
Častá chyba
Měli jsme představu, že smlouvu lze kdykoliv vypovědět a pak zjistíme, že jsme se upsali třeba na 10 i více let.
Editace: 2013-05-28 12:27:54
Počet článků v kategorii: 115
Url:aktiva-a-pasiva