Proč mají sportovci tak vysoké příjmy?
Představa části veřejnosti je taková, že co sportovec, to člověk s milionovými měsíčními příjmy, ale zkutečnost je značně odlišná od představ.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.
Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.
Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.
Aby sportovec dosáhl na pohádkové příjmy musí vyniknout v odvětví, kde ti nejlepší si opravdu přijdou na pěkné peníze. Ne každý sport je komerčně dobře využitelný, takže například nejúspěšnější světový kajakář asi nebude mít takové příjmy, jako jeho fotbalový kolega.
Další skutečnost, na kterou se často zapomíná je to, kolik musí rodiče i samotný sportovec investovat do svého sportovního růstu, než se mu podaří prosadit. Zapomíná se i na to, že většina z nich se vůbec neprosadí a jako vzpomínky na tento neúspěch jim zůstanou dluhy a někdy i podlomené zdraví.
Tedy pokud se někomu ze sportovců podaří, že jej jeho sport dokáže uživit, většinou musí vynaložit na tento úspěch mnohem více úsilí, než ostatní lidé, aby je uživila jejich profese.
Pro sportovce je dalším strašákem to, co bude až přijdou neúspěchy, konec kariéry, onemocnění. Ne všem se podaří vydělat takovou částku peněz, která by jim zaručila klidný zbytek života, proto mnoho sportovců studuje, aby měli možnost nového uplatnění v dobách, které přijdou.
Příjmy ve sportu jsou určeny jeho atraktivitou a sledovaností. Populární sport se využívá k propagaci firem a jejich výrobků. Část těchto prostředků dostanou i sportovci, jako odměnu. Čím větší sledovanost, tím větší příjmy.
Takže pokud někdo má to štěstí a dostane se na vrchol pyramidy ve sportu, kde jsou nadprůměrné příjmy, není třeba mu závidět. Je za tím vším mnoho odříkání a ne všem tyto vysoké příjmy přinesou štěstí. Většinou přinesou užitek těm, kteří jsou velmi skromní a vlastně ani tyto peníze nepotřebují, protože si vystačí s minimem.
115LW NO topic_id
AD
Další témata ....(Topics)
- předchozí konjunktura (lidé nakupovali auta, vysavače, ledničky, potraviny) hnala ceny akcií společností strmě vzhůru
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
- do obchodování s akciemi se začali zapojovat téměř všichni lidé, to dále zvyšovalo cenu akcií nikoliv skutečnou hodnotu!!!
- většina lidí nerozuměla obchodování na burze a tito lidé si nedokázali uvědomit, že akcie již nemají takovou hodnotu za jakou cenu je nakupují
- lidé se zadlužovali a dávali do zástavy vše i nemovitosti jen aby si koupili další akcie, bylo jim doslova jedno, co kupují, věřili až v 70% zhodnocení vložených financí
- tento stav byl však dlouhodobě neudržitelný a musel nastat krach
- pak továrny začaly chrlit zboží na sklad a vyčerpaly finanční rezervy, protože lidé si vybavili domácnosti a již nebyl důvod nakupovat (nebyl zažitý konzumní styl života. lidé byli skromnější, výrobky trvanlivější než v součastnosti) a firmy nepřišly s novým sortimentem modernějších výrobků a z těchto mnoha důvodů prudce klesaly prodeje a tím i hodnota již tak nadhodnocených akcií společností
- v "černý" čtvrtek 24. října 1929 burzu zaplavila vlna nucených prodejů akcií koupených na úvěr
- v poledne téhož dne se bohatí lidé snažili uklidnit situaci masivním nákupy akcií
- v "černý" pátek došlo k poklesu i evropských burz
- přes víkend se situace neuklidnila a v dalším týdnu pokračoval propad
- krach na burze způsobil milionům lidí životní tragedii
- lidé přišli o veškerý majetek
- podniky se dostaly do ještě hlubší recese, lidé neměli peníze na nákup jejich výrobků
- následovala Velká hospodářská krize
- ceny akcií se propadaly až do roku 1932
Drony jsou malé létající stroje opatřeny často 4 vrtulemi připomínající malý vrtulník.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.
Mohou nést malé kamery a náklad okolo 2 kg hmotnosti, proto by tento stroj mohou využívat záchranné služby, armáda, policie, zásilkové služby a obchody pro doručování zboží o malé hmotnosti.
Jeden z problémů, který je nutno vyřešit, je bezpečnost dronu při jeho poruše a pádu tak, aby nedošlo ke zranění lidí, či škodám na majetku.
Jako rozumné se jeví řešení opatřovat drony padáky, které budou při poruše okamžitě aktivovány.
Padák bude mít malou hmotnost na rozdíl od jiných systémů, které by připadaly v úvahu.
Další možností by byl airbag, který by umožnil utlumení nárazu padajícího dronu na překážku.
Padák by měl být schopen zbrzdit padající dron i s nákladem na bezpečnou rychlost, airbag pak ztlumit náraz. Ale přesto je nutné dát, pro používání dronů jasnější pravidla, protože jejich množství a používání roste raketovým tempem a s tím i možnost havárií s tragickými následky.
Kvóta stanovuje například kolik se čeho může maximálně vyrobit, dovézt, vyvézt.
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Kvóty se začínají uplatňovat nejen v ekonomice, ale i v jiných odvětvích, jako je školství, trh práce atd.
Kvóty mají určité opodstatnění při válečném konfliktu, kdy je třeba zajistit počty vojáků, jejich zásobování, zásobování obyvatelstva, převést průmyslovou výrobu pro potřeby armády, ale v době míru se část ekonomů staví proti kvótám z důvodu protěžování určitých skupin obyvatelstva, deformaci svobody trhu atd.
Příklad kvóty:
Firma zaměstnává 3 000 řidičů kamionů.
Dostane příkaz, že polovinu těchto řidičů musí tvořit ženy.
Sami usoudíte, že taková kvóta by vytvořila chaos nejen v podnikání, ale i pro samotné ženy by tato práce byla většinou nad jejich fyzické možnosti.
Opodstatnění kvót můžeme obhájit snad tam, kde nechceme překročit určité čerpání finančních prostředků.
Příroda kvóty nezná a přesto v ní vše funguje optimálně.
Člověk se musí neustále učit od přírody, jak funguje. Tyto zákony platí i pro lidstvo bezezbytku.
Každý stát-systém, který chce nějak obejít zákony přírody, začne zaostávat za ekonomikou, která zákony přírody dokáže aplikovat do svého systému. Jako příklad můžeme uvést Čínu před 15 lety svázanou omezeními a dnes, kdy platí heslo "co dokážeš prodat (nejlépe do zahraničí), vyráběj".
Korupci si především představujeme, jako jednání, kdy jedinec poskytne finanční částku jiné osobě za účelem zrychlení určitého procesu, či získání nedostatkového zboží a podobně. Pokud protistrana příjme úplatu, dochází u ní ke korupci, protože již dostává za svou činnost stálý plat a nesmí nikoho upřednostnit za poskytnutí úplaty.
Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.
Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).
I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.
Korupci značně potlačuje svoboda trhu (jdeme do obchodu nakoupit a platíme ceny uvedené na výrobku, nikdo již nejde za vedoucím prodejny, aby mu ještě dal nějaké peníze navíc).
Když si necháme udělat například fotografii na doklady a chceme jí na počkání, tak si musíme připlatit, ale ceny jsou jasně definované a tudíž také nedáváme ještě něco na víc, protože fotograf má jasně definovaný ceník.
Korupci zvyšuje když stát se snaží suplovat trh a sám nabízí služby, které by měl zajistit trh (kdo pamatuje regulovanou centrální ekonomiku, pamatuje také že bez úplatku bylo velmi těžké sehnat nedostatkové zboží a nedostatkového zboží byla většina).
I v tržní ekonomice může být vytvořeno "korupční prostředí" tím, že o každou věc je nutné někde žádat. Ten, kdo je v roli prosebníka je pak vydán na milost schvalovacímu procesu a v zájmu snadnějšího schvalování mnohdy zkusí poskytnout úplatek.
Tudíž platí, že čím méně občanů bude v rolích prosebníků a budou jasně stanovená pravidla i ceny, tím méně důvodů bude ke korupčnímu jednání.
V zásadě lze problém použití zlata jako platidla při běžném nakupování, nebo výplatě mezd shrnout takto.
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)
Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".
- zlato a zlaté mince nelze snadno devalvovat
- zlato je vzácný kov a jeho těžba i ražení stále nových mincí problematické
- zlaté mince by prakticky zabraňovaly inflaci - pokud by hodnota mince odrážela hodnotu zlata obsaženého v minci (pak lidé by méně utráceli, méně nakupovali, zmenšily by se zisky a tím i mzdy, pracovní příležitosti atd.)
Z důvodu, že zlato nepodléhá znehodnocování, je velmi oblíben jeho nákup, jako výhodná investice při přebytku peněžních prostředků pro vytvoření rezervy na "horší časy".
Editace: 2013-06-25 15:51:16
Počet článků v kategorii: 115
Url:proc-maji-sportovci-tak-vysoke-prijmy